Šikovná Zvonilka je postavena před těžký úkol. Musí zachránit životadárný obřad víl, každoročně konaný v podzimním čase. Podaří se Zvonilce získat vzácný měsíční kámen? Americký animovaný film (2009). Režie Klay Hall
00:00:44 *Změny ročních období bývají kouzelné.
00:00:48 Od věků je přinášejí víly dovedné.
00:00:53 Však největší se dějí, když podzim nadchází.
00:00:57 Sběr plodů, sklizně úrody záhady provází.
00:01:03 Letos, než přijde zima, má úplněk se objevit.
00:01:07 Svit jeho najít pomůže, co zdálo ztraceno se být.*
00:01:14 ZVONILKA A ZTRACENÝ POKLAD
00:01:28 PÍSNIČKA:
-Javory se karmínově zbarví.
00:01:32 Osikám je třeba zlatou dát.
00:01:37 Jablka, ať setřesou se z větví.
00:01:41 Větrů van ať získá říz a chlad.
00:01:45 Před ním se chví a choulí kraj.
00:01:58 Polibek od ranní mlhy v lukách.
00:02:02 Dým, co dřevem krásně zavoní.
00:02:07 Značí, že je čas už vážně sklízet.
00:02:11 Plody dýní, hrušní rozvoní.
00:02:15 Jsou zázrakem těch dní.
00:02:22 Když uvěříš, kým máš se stát a vlastní úděl pochopíš.
00:02:31 Srdce své, když umíš dát, duši svou osvobodíš.
00:02:41 Teď když nám podzim vládne, každý list, co uvidíš,
00:02:49 má vlastní zář, už to víš.
00:02:55 Pojď se mnou létat výš a dál.
00:03:09 -Ó.
00:03:12 Jo, jo, výborně.
00:03:15 Ne, ne, ne!
00:03:21 Šikulka.
00:03:27 PÍSNIČKA:
-Teď když nám podzim vládne,
00:03:32 každý list, co uvidíš, má vlastní zář, už to víš.
00:03:41 Pojď se mnou létat výš a dál.
00:03:57 -Dobré jitro.
-Ahoj, Terínku.
00:04:22 -Hop.
00:04:27 -No tak, rychleji. Ať to lítá.
00:04:30 Víly si ve světě lidí bez vílího prášku ani neškrtnou.
00:04:33 Terínku, už jsi připravil příděly prášku pro vílí skauty?
00:04:36 -Jo. Všechny dnešní a polovinu zítřejších.
00:04:39 -Nezapomeň. Každý jen odměrku. Ne víc, ne míň.
00:04:44 -Che. Já vím, vílouši Milouši.
00:04:50 BZUČENÍ
00:05:01 -Tak, já mám padla. Uvidíme se později.
00:05:04 -A kampak máš namířeno?
00:05:06 -Jenom se proletět a tak.
00:05:09 -Á... Proletět.
00:05:11 -A jen tak.
00:05:14 -Nechápu, co se vám na tom zdá divné.
00:05:16 -No, ale nic.
-No, ale nic.
00:05:19 -Chm. Tak nic.
00:05:21 -A pozdravuj Zvonilku, ano?
-Co? Au!
00:05:25 -Cha, cha, cha. -Cha, cha, cha.
-Velmi vtipné.
00:05:29 Tak jo, dostali jste mě. Jdu pomáhat Zvonilce.
00:05:33 Můžu si tohle půjčit?
-Jistě.-Díky. Nashle zítra.
00:05:45 -Kladivo.
00:05:57 Díky.
00:06:00 Dobrá. Zkus to teď, Sýre.
00:06:03 Jo, to je ono. Pokračuj, pokračuj.
00:06:06 -Ahoj, Sýre. Zvláštní dodávka pro Zvonilku.
00:06:09 -Ahoj, Terínku.
00:06:11 -Který nejlepší kamarád tě nikdy nezklame?
00:06:14 -Chm. Že by Iris?
-Ne. Zkus to znovu.
00:06:18 -Mmm. Fauna?
00:06:20 -Já.
-Jen žertuji.
00:06:22 Tak. Co říkáš na nový prachový expres?
00:06:26 -Páni. Kluci ve skladišti budou valit oči.
00:06:29 Moc nám všem pomůže při doručování prachu na řece.
00:06:33 -Jé. Není tohle gumička?
00:06:35 -Jo. Myslel jsem si, že ji použiješ do motoru.
00:06:41 -Jo, přesně tohle potřebuju.
00:06:47 Svorku.
00:06:54 Tak jo, Sýre. Spusť mě na vodu.
00:06:57 Á!
00:07:00 Pluje!
00:07:04 -Tak fajn. Jsi připravená na zkušební plavbu?
00:07:08 Neměj strach, celou dobu budu poblíž.
00:07:10 Připravena?-Jo.
-Tak jedem.
00:07:15 -Á!
00:07:19 -Cho, cho, cho.
00:07:22 -A teď zapnu ližiny.
00:07:31 Ach. Promiň.
00:07:35 -Ou!
00:07:38 -Ne.
00:07:43 Ááá!
00:07:47 Ááá!
00:07:50 -Chm.
00:07:53 RÁNA
00:07:59 -Úúú.
00:08:03 -Ech. Ech.
00:08:10 -Jsi celá?
-Jo. Díky.
00:08:15 Nechápu, že se člun tak splašil.
00:08:17 Budete si muset ještě pár dní počkat.
00:08:21 -Chm. Já zírám.
00:08:23 Jindy, když nějaký z tvých vynálezů selže, se vztekáš.
00:08:27 Ale tentokrát se skvěle ovládáš.
-Nabourat se do stromu?-Už mlčím.
00:08:31 -Grrr! Safra!
00:08:33 Chtěla jsem vám pomoci, Terínku. Mělo to fungovat.
00:08:39 -To zvládneš. Chce to jen trochu víc všeumělství.
00:08:43 Znám já nějakého všeuměla?
00:08:46 Bubla. Bubla je všeuměl. A víla Míla je hodně šikovná.
00:08:50 -Hi, hi, hi.
-A co třeba Cink?
00:08:54 ZATROUBENÍ
00:08:56 A jéje. Někdo má průšvih.
00:08:58 -Hele, já nic neprovedla... Pár dní.
00:09:02 -A co ta nehoda s tchořem?
-Och! Ó ne.
00:09:06 -Zvonilko, královna Clarion volá.
00:09:11 -Určitě je to nedorozumění.
00:09:14 Královna se mnou chce jistě mluvit o něčem úplně jiném.
00:09:18 Ach!
-Malý moment.
00:09:23 Zvonilka je tu. Čeká venku, má paní.
00:09:26 -Děkuji ti, Violo.
00:09:29 -Vílo Mílo, jsi si jistá?
-Jinak bych nepřišla.
00:09:32 -Jenomže Zvonilka, i když je talentovaná, je občas...
00:09:36 -Trochu zbrklá? A má horkou hlavu?
-Ano.
00:09:39 -Myslím, že si zaslouží šanci, ministře.
00:09:42 Koneckonců, všeumělky se ze svých chyb učí.
00:09:46 -Tedy dobrá.
-Dohodnuto.
00:09:49 Zvonilko?
00:09:57 Víla Míla říká, že ví...
-Nemohu za to, Vílíčenstvo.
00:10:01 Ten tchoř si o to koledoval.
00:10:08 Tohle asi o tchořovi nebude, že ne?
00:10:11 -Ne. -Ne, ale promluvíme si o něm spolu později.
00:10:14 -Mílo.
00:10:16 Znáš tady ministra podzimu?
-Má drahá.
00:10:19 -Znám.
00:10:22 -Byla jsi někdy na velké podzimní slavnosti?
00:10:24 -Ne, ale všichni o ní mluví. Prý je vzrušující.
00:10:27 -Již od nepaměti věků víly konec podzimu vždy slavily.
00:10:32 Ale letos se bude slavnost podzimu konat za modrého úplňku.
00:10:38 Pro tuto příležitost musí být vyrobeno nové žezlo.
00:10:42 Pohleď, podzimní žezla.
00:10:48 -Ach. Jsou překrásná.
00:10:51 -Každé žezlo je jedinečné.
00:10:54 Vyráběly je víly chovatelky,
00:10:57 víly světlonošky, vodoměrky i zahradnice.
00:11:00 Letos přišla řada na všeumělky.
00:11:04 -A víla Míla doporučila tebe.
00:11:07 -Ach. Mě? Ale, ale, ale já jsem...
00:11:10 -Velmi talentovaná všeumělka.
00:11:15 -Žezlo musí mít velmi přesné rozměry.
00:11:19 Na jeho samý vršek připevníš měsíční kámen.
00:11:23 Až vyjde měsíc v úplňku,
00:11:25 jeho paprsky drahokam prozáří a vytvoří modrý vílí prášek.
00:11:30 -Modrý prášek probudí strom obrození.
00:11:34 Je to stejné jako podzim, symbol sklizně a znovuzrození.
00:11:39 Spoléháme se na tebe.
00:11:42 Tudy, má milá.
00:11:45 -Tady je měsíční kámen. Předává se z generace na generaci.
00:11:54 Opatrně. Je neuvěřitelně křehký.
00:11:58 -Vílo Mílo, já nevím, co na to říct.
00:12:02 Děkuju!
-Pozor, Zvonilko, křehké!
00:12:05 Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset.
00:12:09 Uf.
-Mílo, proč počítáš?
00:12:13 -Abych se uklidnila.
00:12:15 -Chápu. Neboj se, vílo Mílo. Zvládnu to. Nezklamu vás. Nikoho.
00:12:23 Juchú!
00:12:29 -Zvonilko?
00:12:31 Jsi tu?
00:12:35 Hej!
00:12:41 Tak co?
-Terínku, tomu nebudeš věřit.
00:12:44 Hádej, co se stalo. No tak, hádej.
00:12:47 -No já...
-Já mám vyrobit nové podzimní žezlo.
00:12:51 Já! Já!
00:12:54 -Ale to znamená, že máš měsíční kámen.
00:12:57 -Jo. Chceš ho vidět?
00:13:03 Ne tak blízko. Nefoukej na něj. Je křehký.
00:13:07 -Jo, já vím. Vím o něm všechno.
00:13:10 Úplněk vychází v době slavnosti jednou za osm let.
00:13:13 Měsíční paprsky musí dopadnout na kámen přesně pod pravým úhlem,
00:13:17 aby se světlo změnilo na vílí prach.
00:13:20 -Páni. Terínku, odkud to všechno víš?
00:13:23 -Ále. To víš. Strážci prášku musí ovládat prachologii.
00:13:27 Hele, víš, co si tohle žádá?
-Dva šálky.-Heřmánkového čaje.
00:13:30 -S trochou medu a...
-A mlékem z pampelišky.
00:13:34 A mimochodem, ten nový práškový přepravník.
00:13:38 Milouš je z něj vedle.
00:13:40 -Ten je hodný.
-Když říkáš.
00:13:43 Víš ty co? Mohl bych ti pomoct. Na vílí prášek jsem přece expert.
00:13:47 Mohl bych ti nosit součástky, sem tam poradit.
00:13:50 -Vážně? To je moc milé.
00:13:53 -Hele, jsme přece kamarádi.
00:13:56 Bereš to? Můžu ti pomáhat?
-To by bylo skvělé.
00:13:59 Nejlepší strážce prášku.
-A nejlepší všeumělka.
00:14:03 To bude panečku ale slavnost.
-Hi, hi, hi, hi.-He, he, he, he.
00:14:11 Ťuk, ťuk.
00:14:15 Brý jitro.
-Ahoj.
00:14:18 -Tak jo. Do podzimní slavnosti nám zbývá jeden měsíc.
00:14:22 Jdem na to.
00:14:25 Čau, Zvonilko. Přinesl jsem ti pár věcí.
00:14:30 -Páni. Terínku, jak jsi to...
00:14:34 -Che, che, che. To je pane věc.
-Jak vidím, budeš dobrý pomocník.
00:14:40 -Výborně. A nezapomeň. Nejvíc prášku získáš,
00:14:43 když vystavíš světlu co největší plochu kamenu.
00:14:46 -Jasně. Chápu.
00:14:55 -Ťuk, ťukity, ťuk.
00:14:58 Do práce, ospalče.
00:15:02 Výheň musíš udržovat rozpálenou.
00:15:08 -Hm.
00:15:17 POHVIZDOVÁNÍ
00:15:22 -S dovolením. Na pracovním stole musíš mít čisto.
00:15:28 Počkej, ještě smetu tohleto.
00:15:35 A ještě tady. Dovol.
-Á!
00:15:37 Raz, dva, tři, čtyři...
-Proč počítáš?
00:15:43 Ťukity, ťukity, ťuk.
00:15:46 Ťukity, ťuk.
00:15:50 Ať to nerozbiješ.
00:15:56 POHVIZDOVÁNÍ
00:16:13 Ťuk, ťuk. Kdo tam?
00:16:15 Ťuk. Kdo?
00:16:17 Ťuk, ťuk, ťukity, ťuk. Ťukity, ťuk.
00:16:24 Chm.
00:16:27 Ach.
00:16:50 Opatrně a pomaloučku. Ten kámen je moc křehký.
00:16:56 -Já vím.
00:16:59 -A paprsky měsíčního světla musí dopadat v pravém...-Já vím.
00:17:03 Dík.
-Úhlu.-Jasně. Já vím.
00:17:05 -Na po...
-Pš!-Ach.
00:17:09 Na povrch měsíčního kamene.
-Prosím tě, mlč!
00:17:18 Ach.
00:17:20 -Řekl bych, že na to potřebuješ nějakou ostrou věc.
00:17:25 -Jo. Právě jsi na to kápl. Našel bys mi laskavě něco takového?
00:17:30 -Jasně. Hned jsem zpátky.
00:17:33 -Žádný spěch.
00:17:36 -La, la, la, la, la, lá. La, la, la, la, la, lá.
00:17:42 -Cinku, co to má být?
00:17:45 -Tohle je odpalovač rachejtlí. Hned ti ho předvedu.
00:17:50 Iris a Rosetta smíchají světelné krystalky s květinovým barvivem.
00:17:54 Rachejtle se dá do odpalovače, to jako sem.
00:17:58 Pak natáhnu péro, takhle.
-Ajajaj. Cinku.
00:18:02 -A ty to celé odpálíš a rachejtle vyletí do vzduchu.
00:18:05 -Cinku.
-Takhle. Ááá!
00:18:11 -Ach, Cinku, to je vynález.
00:18:14 -Nazdar, Bublo. Nevíš, kde bych našel něco ostrého?
00:18:18 -Něco ostrého?
-Co třeba klacek?-Hm?
00:18:21 Ne. Něco mnohem víc ostřejšího.
00:18:24 -Klacek můžeš naostřit.
00:18:27 -Ne. Chci něco ostrého pro Zvonilku.
-Aha.-Ach!-Jo pro Zvonilku.
00:18:31 -Cinku, tohle už mí víckrát nedělej.
-He, he, he. Už jsi byl v zátoce?
00:18:36 -Ovšem. Tam se vyplavují ztracené věci.
00:18:39 Díky, Bublo. Díky, Cinku.
-Nemáš zač. Měj se, Terínku.
00:18:45 -Je mi nějak šoufl.
00:18:47 Ajaj.
00:18:58 -Perfektní.
00:19:00 A teď poslední krok. Poprášit stříbrnou drtí.
00:19:08 -Kul se. Už se těším, jak bude koukat.
00:19:14 -Ach.
00:19:20 Hm.
00:19:26 -Tak. Skvělé.
00:19:28 -Konečně.
-Nazdárek. Jsem zpátky.
00:19:31 -Ach.
00:19:36 Co to je?
-Tvoje ostrá věc.
00:19:39 -Ostrá? To není.
00:19:42 Raz, dva, tři, čtyři.
00:19:45 Terínku, tohle není ostré. Tohle je kulaté.
00:19:48 Což je jak známo přesným opakem ostrého.
00:19:52 -Podívej se dovnitř. Je tam...
-Já musím pracovat.
00:19:56 Byl bys tak hodný a tu věc vyhodil?
00:20:07 Och. Moje žezlo.
00:20:11 Ach.
-Zvonilko, moc mě to mrzí. Já...
00:20:16 -Ven, Terínku! Běž pryč!
00:20:18 -Cože?
-Přitáhl jsi sem ten hloupý krám.
00:20:21 Zničil jsi moje žezlo. Je to tvoje vina!
00:20:24 -Ale já... Já ti přece chtěl pomoct, abys mohla ten...
00:20:28 -Běž pryč a dej mi už pokoj!
00:20:31 -Fajn! Už ti nikdy nepomůžu.
00:20:43 -Ach.
00:20:48 Grrr!
00:20:51 Á!
00:20:53 Au, au, au, au, au.
00:20:57 Ach.
00:20:59 Ne.
00:21:08 Ach.
00:21:18 -Já trouba. Uklízel jsem jí. Nosil jídlo. Udržoval oheň.
00:21:23 Hledal ostrou věc. Šmejdil, kde se dalo.
00:21:28 A ona neřekla ani díky!
00:21:32 Ach.
-Oh.
00:21:39 -Á!
00:21:42 -Úúú. Koukám, že víly kamenice asi budou mít vztek.
00:21:47 -Co? Víly kamenice nejsou.
00:21:50 -Co ty víš? Třeba jsou.
-Chm.
00:21:54 -Je ti něco?
-Ne, není. Proč se ptáš?
00:22:00 Promiň, to Zvonilka. Pohádali jsme se spolu.
00:22:05 -A kvůli čemu?
-Došlo k malé nehodě.
00:22:08 Ona vybouchla a...
-Ach. Ona vybouchla?
00:22:13 -Ne. Tak jak myslíš ty, ne. Začala na mě křičet. Chápeš?
00:22:17 -Aha.
00:22:20 A co, zrudla u toho?
-Jasně že zrudla. Jako vždy.
00:22:24 -Tak jí dej šanci vychladnout.
00:22:27 -Ach. Jo, asi máš pravdu.
00:22:48 -Ach!
00:22:52 -Ahoj, Zvonilko.
-Cinku. Bublo.
00:22:55 -Nechtěla by sis s námi vyrazit do vílího divadla?
00:22:58 -Aby tě to vynalézání nezničilo.
-Prosím? Nic není zničené.
00:23:02 Jak to myslíte? Vy něco víte? Ach. Promiňte, kluci.
00:23:06 Mám napilno. Musím dodělat žezlo a tak.
00:23:09 -Škoda, že ho uvidím až na slavnosti.
00:23:12 -Škoda.
-Je tak překrásné, jak se říká?
00:23:16 -Eee... Ne.
00:23:18 -Terínek říkal, že je velkolepé.
00:23:21 Jsme na tebe moc, moc pyšní.
00:23:24 -Hele, kluci, vážně nemám čas.
00:23:27 -Nic se neděje. Řekneme víle Míle, že jsi nemohla.
00:23:31 -Víle Míle?-No jasně. Znáš ji. Ta nevynechá žádné představení.
00:23:36 Měj se!
00:23:42 -Cinku, Bublo, počkejte!
00:23:51 Ehm, ehm. Vílo Mílo, já...
-Och, Zvonilko.
00:23:54 Tebe bych tu dneska večer nečekala.
00:23:57 Už je žezlo hotové?
-E... Víš, ne úplně.
00:24:02 Jen jsem si říkala... Chtěla jsem se zeptat, jestli...
00:24:05 -Ano?
00:24:08 -Ohledně měsíčního kamene.
-Co se s ním stalo?
00:24:10 Neztratilas ho? Řekni, žes ho neztratila.
00:24:13 -Ne, neztratila jsem ho.
-Och. Sláva.
00:24:16 -Ala napadlo mě, že když jeden kámen vytvoří modrý prášek,
00:24:19 dva by ho vytvořily dvakrát víc.
00:24:22 Nemáš ještě jeden?
00:24:24 -Ten kámen, který máš, je jediný, co jsme za posledních 100 let našli.
00:24:28 -Aha.
-A to bylo veliké štěstí.
00:24:31 Bez modrého prášku by strom obrození zeslábl a na nás by přišly zlé časy.
00:24:35 To mi věř. RÁNA
00:24:38 Och. Je ti něco? Jsi nějaká bledá.
00:24:42 Počkat. Já vím, čím to asi je.
-Ty to víš?
00:24:46 -Moc se přepínáš, děvče. Posaď se, divadlo ti prospěje.
00:24:51 Jak tě znám, nejradši bys udělala žezla dvě.
00:24:55 -A to bych mohla?
-Cha, cha, cha. Zvonilko.
00:25:03 -Tiše.
-Pšt.
00:25:07 HUDBA A KVÁKÁNÍ
00:25:25 -Úúú, to je vzrůšo.
00:25:37 ZPĚV:
-Na chvíli ztichl celý kraj.
00:25:41 Zas je vílí bál.
00:25:45 -Zvonilko, můžu k vám?
00:25:49 Promiň, výcvik tchořů.
00:25:53 -Tak už se ztiš.
00:25:55 Přece v pohádkách je ráj.
00:26:06 -Kdysi na podzim připlul k zemi Nezemi pirátský koráb.
00:26:12 Krvežízniví piráti se vylodili,
00:26:15 aby tam hledali největší poklad ze všech.
00:26:19 Vílu.
-Ach. -Ach.
00:26:21 -Z pirátů mám husí kůži.
-Ach.
00:26:24 -Křížem krážem Nezemi prohledali, až tu vílu našli.
00:26:28 Pronásledovali ji, chytili
00:26:31 a přinutili ji dovést ke kouzelnému pokladu,
00:26:34 k čarovnému zrcadlu z Inkanty.
00:26:39 -Ach.
00:26:42 -Zrcadlo, jež víly v dávných dobách vyrobily,
00:26:46 mělo moc splnit každému tři přání.
00:26:50 Cokoliv by si kdo přál.
00:26:52 -Vílo Mílo, je to pravda?
-Každé slovo.
00:26:56 -Ti piráti stihli dvě přání.
00:26:59 Ale než stačili vyslovit třetí přání,
00:27:03 koráb se roztříštil o útesy ostrova severně od země Nezemě.
00:27:08 Zrcadlo z Inkanty s posledním nesplněným přáním
00:27:12 bylo ztraceno navždy.
00:27:21 Ale říká se, že cestu k němu prozrazují verše této staré básně.
00:27:27 K dálnému ostrovu najdi směr.
00:27:30 Pluj za zemí Nezemí až tam na sever.
00:27:34 ZPĚV:Za velkým přáním splněným projdi pod obloukem kamenným.
00:27:45 -Kamenný oblouk.
00:27:49 -Cesta přes hory je tam schůdná dost,
00:27:53 ale zaplatíš mýtné přes ten zlobří most.
00:27:57 -Co říkala?
-Něco o obřím mostu.
00:28:00 -Obřím?
-Jo. A prý se na něm platí.
00:28:04 -Ou.
00:28:06 -Jdi po prknech korábu, co tu plul.
00:28:09 A potopil se, ale ke dnu neklesnul.
00:28:14 Šperky tam jsou samý drahokam. I přání tvé je tam.
00:28:21 -Tý jo.
-Věř nám.
00:28:35 Ale pozor si dej, ta věc má háček svůj.
00:28:39 Jen dobré si přej, jinak pak nelituj.
00:28:43 Zlé se oplatí zlým a bůh při tobě stůj.
00:28:58 -Výborně. -Skvělé.
-Velkolepé.
00:29:01 -Bravo! Bravo!
00:29:06 -K dálnému ostrovu najdi směr.
00:29:14 Za zemí Nezemí na sever.
00:29:22 Co ještě? Myší sýr.
00:29:25 Jo.
00:29:27 Pánev. Mapy.
00:29:31 Jo, šaty na převlečení.
00:29:35 Tyhle se na cesty nehodí.
00:29:38 Jak tohle všechno unesu?
00:29:42 Ach. To nestačí.
00:29:46 -Tak, tady to je. Odměrka prášku.
-Děkuji.
00:29:49 -Vílouši Milouši, ahoj.
-Zvonilko, co ty tu děláš?
00:29:54 -Koukám, že můj přepravník funguje jako hodinky.
00:29:57 A jakpak by ne, když to tu vede takový chlapík?
00:30:01 Možná mi nevěříš, ale marná sláva. Ty se vyznáš. Vážně.
00:30:04 -Ty umíš zalichotit.
-Ale to nic.
00:30:07 Mohla bych dostat extra příděl prášku?
00:30:10 -Ale jistě.
00:30:12 Prosím?
-No tak, Milouši. Prosím.
00:30:16 Jeden ždibec.
00:30:18 -Zvonilko, pravidla znáš.
00:30:21 A tady stojí, že jsi svůj dnešní příděl už dostala.
00:30:26 -Grrr!
00:30:32 Iris, Rosetto, počkejte!
00:30:35 Co vy na to?-Půjčit vílí prášek? Potřebujeme ho ve světě lidí.
00:30:39 -Znáš to, zlato. Udělat podzim je pořádná fuška.
00:30:43 -Nezlob se.
00:30:47 -Hele, ty víš, kdo ti pomůže.
00:30:54 -Rafaela, Rebeka, Renata, Rena...
00:30:57 Ahoj, Sýre.
-Ahoj, Terínku.-Brý jitro, Fauno.
00:31:01 Rena, Roda, Rosetta...
-Terínku?
00:31:05 -Ty?
-Ahoj.
00:31:07 -Ehm. Tebe bych tu nečekal.
00:31:10 Jak jde žezlo?
-Já... na něm dělám.
00:31:14 Víš, Terínku, chci se ti omluvit za své chování.
00:31:19 A chci tě taky o něco poprosit.
00:31:23 Potřebuju další vílí prach.
00:31:26 -Ty chceš vílí prach? Proto jsi tu?
00:31:30 -Jo.
-Tak tomu už vůbec nerozumím.
00:31:33 Na co ho potřebuješ?
00:31:35 -To ti nemůžu říct.
-Nemůžeš říct?
00:31:39 Chceš další vílí prach a nepovíš mi nač?
00:31:42 -Dobrý kamarád by se nikdy nevyptával.
00:31:45 -A dobrá kamarádka by mě nenutila podvádět.
00:31:48 -Tak už asi nejsme kamarádi.
00:31:54 -No...
00:31:57 To asi už nejsme.
00:31:59 -Pak tedy sbohem.
00:32:12 Ach!
00:32:15 Och.
00:32:38 -Krá!
-Co je?
00:32:45 Ach!
00:32:49 Á!
00:33:19 Ech.
00:34:16 Sbohem, Hvězdná roklinko. Brzy se vrátím.
00:34:40 Stačí zjistit úhel mezi měsícem a horizontem.
00:34:59 Á!
00:35:06 Ach!
00:35:08 Á!
00:35:17 Och.
00:35:42 Padám hlady.
00:35:47 Ach. Mé ostružinové rolky.
00:35:53 Á!
00:36:04 KRKNUTÍ
00:36:09 Můj myší sýr. Můj malinový perník.
00:36:14 Kuš, kuš. Kšá. Leť za ostatními.
00:36:26 Nech mě na pokoji. Letím na důležitou výpravu.
00:36:30 Musím najít kouzelné zrcadlo a přát si měsíční kámen.
00:36:34 Ne, pomoc nepotřebuji.
00:36:37 Ano. Určitě. Fajn. Kudy teď?
00:36:42 Grrr!
00:36:44 Hej, hele. Vidíš, mrňousi? Přines.
00:36:49 Mohl bys, prosím, konečně zmizet?
00:36:52 Á! Á!
00:37:00 Ach.
00:37:04 Tak a dost. Ven.
00:37:37 Ach.
00:37:44 Ach!
00:37:51 No jo. Tak dobře. Můžeš zůstat tady.
00:37:56 Prozatím.
00:37:58 Ale něco pro mě udělej. Mohl bys zůstat někde tady?
00:38:02 Jsou-li mé výpočty správné, měli bychom brzy vidět zemi.
00:38:07 Já jsem Zvonilka. A tvé jméno?
00:38:11 Dobře. Blinkr?
00:38:13 Světlík. Jasoň.
00:38:16 Blesk. Lampouš.
00:38:18 Jak mám z blikání uhádnout tvé jméno, u všech lampionů?
00:38:24 Ty jsi Lampion?
00:38:26 Á, Blik.
00:38:29 Hm. To je jméno pro rváče. Jsi rváč?
00:38:33 Hi, hi, hi. Dobře, neubliž si.
00:38:38 -To je ono, Sýre. Ať to lítá.
00:38:40 Další.
00:38:42 Tak jo. Další.
00:38:44 -Iris? Jak jde rozvěšování luceren?
-Jedna báseň, vílo Mílo.
00:38:48 Ha, ha, ha. Máš trefu, Sýre.
00:38:51 Pak skočím Rosettě pro světelné krystaly na rachejtle.
00:38:54 -Budou mít barvu květin begonií, gardénií a...
00:39:00 -Zapomněnek.
-Zapomněnek. Na ty zapomínám.
00:39:05 -Fauno, předveď mi, prosím, jak máš nacvičenu motýlí salvu.
00:39:09 -Dobrá, hoši. Jakmile písknu, vyletíte.
00:39:13 Připravit. Pozor.
00:39:16 Och.
00:39:19 Jeden umí, dvacet se učí.
-Jen tak dál, má milá.
00:39:23 Mlženko, co připravuješ ty?
-Pulčí bubliny. Foukejte, kluci.
00:39:36 A mám tě.
-Výborně, drahá.
00:39:39 Další je ohňostroj.
00:39:42 Je už hotový?
-Ano.
00:39:44 -Odpaluj!
-Jasně, Bublo. -A jéje.
00:39:47 Ááá!!!
00:39:50 Jsem celej. Ááá!!!
00:39:53 RÁNA
-Óóó.
00:39:56 -Pořád jsem celej.
-Ach. Bože můj.
00:40:11 -Jedna. Dvě.
00:40:15 Nerozumím tomu, Bliku. Už dávno jsme měli vidět zemi.
00:40:21 Jenom se klidně prospi. Vezmu první hlídku.
00:40:52 Ach! Jsem vzhůru. Jsem vzhůru. Jsem...
00:40:55 Na stromě?
00:40:57 To musí být ten ztracený ostrov.
00:41:01 To je on. Kamenný oblouk z legendy.
00:41:04 Zůstaň tu a hlídej balon.
00:41:08 Hned jsem zpátky.
00:41:27 Och. Ne. Ne!
00:41:29 Má to být kamenný oblouk, ne zkroucený kmen stromu.
00:41:48 Teď ne.
00:41:54 Co to do tebe vjelo?
00:41:59 Bliku, kde je můj balon?
00:42:02 Je fuč?
00:42:05 Můj kompas. Mé zásoby. Můj vílí prach.
00:42:07 Měl jsi ho hlídat. Proč jsi mě nevaroval?
00:42:12 Ale já... Vždyť jsi...
00:42:14 Dobře, dobře, to mi řekneš později. Teď musíme chytit balon.
00:42:25 Ech. Ech.
00:42:35 Bliku!
00:42:44 Ach. Ech.
00:42:46 -Zvonilko?
00:42:50 Moc mě to mrzí, já...
-Terínku, Terínku. Jak ses tu...
00:42:56 Přitáhl jsi sem ten hloupý krám! Zničil jsi mé žezlo!
00:42:59 Je to tvoje vina!
00:43:01 -Ale já jsem ti chtěl pomoct, abys mohla...
00:43:03 -Dej mi už pokoj!
00:43:07 -Fajn. Už ti nikdy nepomůžu.
00:43:14 -Ne. Terínku, vrať se.
00:43:17 Terínku? Terínku?
00:43:21 Ne.
00:43:26 Ach.
00:43:30 Bliku, kdepak jsi?
00:43:33 Bliku!
00:43:42 Přišla jsem o balon i o všechen svůj vílí prach.
00:43:46 Padám hlady.
00:43:48 Co si jen počnu?
00:44:23 Ach!
00:44:39 Che, che.
00:44:44 Ó.
00:44:53 Mmm, hned se cítím o moc líp.
00:44:56 Moc vám všem děkuji.
00:45:02 Hele, ztratili jsme se.
00:45:04 Neviděli jste tu někde v okolí kamenný oblouk?
00:45:24 Ech. Ech.
00:45:27 Došel mi prach. Dál budu muset jít po svých.
00:45:39 Och. Můj kompas.
00:45:45 Au. Je to pěkně ostré.
00:45:49 Terínek.
00:46:01 Kamenný oblouk. Bliku, hele. Jsme tady. To je on.
00:46:08 Mockrát děkuji.
00:46:12 Všem vám moc děkuji. Nashle. Pa.
00:46:17 Je skvělé, když ti přátelé pomáhají.
00:46:24 Ach.
00:46:27 -Je to moje nejlepší kamarádka. Měli bychom si odpustit.
00:46:32 Někdo by ale měl udělat první krok.
00:46:36 -Kdú?
-Jo. Měla by to být Zvonilka.
00:46:40 -Kdú?
00:46:42 -Jo. Obvinila mě, že jsem jí zničil žezlo.
00:46:46 -Kdú?
00:46:48 -Zvonilka. Já vím, že toho na ni bylo moc.
00:46:52 Ale takhle se ke mně chovat neměla. Měla by se mi omluvit.
00:46:56 -Kdú?
00:47:03 -Já?
00:47:06 Mockrát ti děkuju, sovo.
00:47:08 Jsi opravdu nejmoudřejší ze všech zvířat.
00:47:15 -Už zase si dělali prču z mýho kiltu.
00:47:19 -Kdú?
-Kluci ve skladišti.
00:47:22 Říkaj, že je to sukně.
00:47:29 -Fú.
00:47:31 Zvonilko? To jsem já.
00:47:34 Hele, já vím, že se na mě zlobíš, ale chtěl bych ti něco říct.
00:47:40 Jsi tu?
00:47:47 Je tu někdo?
00:47:54 Měsíční kámen.
00:48:00 Hm?
00:48:05 ZABALIT JÍDLO. TEPLÉ ŠATY. LETĚT NA SEVER.
00:48:11 -Ech.
00:48:14 Máme už jen den, Bliku. Musíme najít ten ztroskotaný koráb.
00:48:34 -Nikdo nesmí přes zlobří most!
-Nikdo nesmí přes zlobří most!
00:48:37 -Zlobří most? Já myslela, že má být obří.
00:48:40 Hele, chlapi, nějak se dohodneme.
00:48:43 -My jsme strážci zlobřího...
-Hej, hej, hej! Hej!
00:48:47 -Co je? -Varování. Utrmácenejm pocestnejm dávám já.
00:48:50 -Ne, ne. -Jo, jo. -Ne, ne. -Jo, jo.
-Ne. -Jo. -Ne. -Jo. -Ne. -Jo. -Ne. -Jo.
00:48:55 -Ne, ne. Ty jsi varoval posledně.
00:48:58 -Jo, ale to už je dobrejch 300 let.
00:49:01 -Grrr! Tak dobře.
00:49:04 -Ehm, ehm. My dva jsme strážci zlobřího mostu.
00:49:08 Uteč, než tvé kosti rozemeleme na jemný hrách.
00:49:14 -Prach.
-Cože?
00:49:17 -Máš říct: "Než tvé kosti rozemeleme na jemný prach." Ne hrách.
00:49:22 -Aha. Vážně?
00:49:25 A nebyl by ten hrách lepší? Aspoň se dá jíst.
00:49:30 -Už jsi viděl, že by někdo semlel kosti na hrách?
00:49:33 Přestaň plácat nesmysly, nebo ti vlepím jednu za ucho.
00:49:36 -Sklapni. Nehádej se se mnou před obětí, ty kolohnáte.
00:49:40 -Bečko.
-Srágoro.
00:49:43 -Špekoune. -Bramboro.
-Záprdku. -Smraďochu.
00:49:46 -Promiňte, musím přes most.
-Nikdo neprojde! -Nikdo neprojde!
00:49:50 -Víte, co mě to stálo úsilí dojít až sem?
00:49:52 Skoro mě sežral netopýr. Vítr honil po všech čertech.
00:49:55 Málem jsem umřela hlady, abych našla zrcadlo,
00:49:57 které bych nepotřebovala,
00:49:59 kdyby Terínek nepřitáhl ten krám a já nerozbila měsíční kámen.
00:50:02 Pak mi odmítl dát vílí prášek,
00:50:04 protože pro něj jsou pravidla důležitější než já.
00:50:06 A k tomu všemu...
-Pr, pr, pr. Přestaň. Brzdi.
00:50:09 Kdo je Terínek?
-Je to tvůj kamarád?
00:50:12 -No, ano.
00:50:15 Byl to můj nejlepší kamarád.
00:50:18 -Nemluvíš o něm hezky.
-Hele, vy máte co říkat.
00:50:21 Nadáváte jeden druhému až hanba.
00:50:24 -Ale my to tak nemyslíme. Že ne?
-Jo. Jasně že ne. -Ha, ha, ha, ha.
00:50:29 Třeba, když ti řeknu prďolo.
-Jo. Nebo já tobě nosatec.
00:50:34 -Jo, jo, ty ťululum.
-Lenochode.
00:50:37 -Páprdo.
-Panděráči. -Tajtrlíku.
00:50:41 -Tajtrlíku?
00:50:43 -A jejda. Nevím, kde se to ve mně vzalo.
00:50:48 To jsem přehnal.
-Řekni kouzelná slůvka.
00:50:51 Honem.
00:50:55 -Omlouvám se.
-Doopravdy? -Na mou zlobří duši.
00:51:00 -Mrzí tě to?
-Hluboce.
00:51:02 -Tak jo. Odpouštím ti.
00:51:08 -Kámoši?
00:51:10 -Kámoši.
00:51:15 Pojď na mou hruď.
-Rád.
00:51:17 -Kámo.
-Parťáku.
00:51:19 -Jsi skvělej. -Ty taky.
-Až po tobě. -Máš pravdu, až po mně.
00:51:22 -To jako, že jsi lepší, jo?
-Jasně že jsem lepší.
00:51:25 -Pořád se na mě chceš vytahovat?
-Plivni si pod nohy, skrčku.
00:51:28 -Jsi hnusnej a smrdíš! -Sám smrdíš!
-Nech mě! -Jau! -Jau!
00:51:40 -Bliku, slyšíš? To bude moře.
00:51:45 ŠUMĚNÍ VLN
00:52:16 Jdi po prknech korábu, co tu plul.
00:52:19 Tak jo, Bliku, jsme tady.
00:52:21 Musíme najít zrcadlo a vyslovit přání. Jdeme.
00:52:41 Ach!
00:52:50 Proč není to zrcadlo na paloučku u lesa?
00:53:07 Ach!
00:53:23 ŠTĚKÁNÍ
00:53:28 Cha, cha, cha, cha, cha. OZVĚNA:Cha, cha, cha, cha, cha.
00:53:32 Cha, cha, cha, cha, cha. Cha, cha, cha, cha, cha.
00:53:37 Bliku.
00:54:12 Co to bylo? Je tu někdo?
00:54:24 Ach!
00:54:41 Ach. Koukni, Bliku.
00:54:48 Ach! Ach!
00:54:57 Á.
00:55:03 Á!
00:55:12 Co mu říkáš? Moc velký?
00:55:16 Tak tady někde musí být, Bliku. Honem, hledej se mnou.
00:55:38 Och.
00:55:44 Je tady.
00:55:57 Tak jo. Nádech.
00:55:59 Vyčistit hlavu. Mám jen jeden pokus. Jedno přání.
00:56:04 Já chci... Já chci...
00:56:09 Já chci....
00:56:12 Bliku, chci, abys aspoň na chvíli byl zticha.
00:56:16 Ach!
00:56:21 Ne, ne, ne, to se nepočítá. Beru to zpět.
00:56:25 Prosím, prosím, beru to zpět! To není moje přání. Prosím!
00:56:31 Bliku, koukni, cos provedl.
00:56:33 To zrcadlo bylo má poslední šance. Všechno je to tvá vina.
00:56:54 Odpusť mi to, Bliku.
00:56:57 Není to tvoje vina, ale moje.
00:57:04 Jen moje.
00:57:13 Kéž by tu byl Terínek. Kéž bychom byli zase kamarádi.
00:57:22 -Vždyť jsme kamarádi.
00:57:25 -Terínku.
00:57:27 Moc mě to mrzí.
00:57:30 -Odpouštím ti.
00:57:32 -Strašně jsi mi chyběl.
00:57:36 -To ty mně taky.
00:57:38 Ale proč jsi mi neřekla o měsíčním kameni?
00:57:42 -Já... Nechtěla jsem, aby to někdo věděl.
00:57:45 Nechtěla jsem ničí pomoc, Terínku. Chybila jsem.
00:57:50 Kéž bys tady byl.
-Ale já tu jsem.
00:57:54 -Já vím, že jsi. Ale myslím přímo tady. Se mnou.
00:57:59 -Ehm. Já jsem s tebou.
00:58:02 -Ne. Myslím tady, Terínku. Hned vedle mě.
00:58:07 -Ale vždyť stojím za tebou.
00:58:10 -Terínku!
00:58:12 Strašně moc se ti omlouvám. Já vím, neměla jsem pravdu.
00:58:16 -Ne, ne, počkej. I já se omlouvám. Bylo toho na tebe prostě příliš.
00:58:21 Jejda. Cha, cha, cha.
00:58:23 Kdo to je?-To je Blik. Bez jeho pomoci bych to nezvládla.
00:58:26 -Ahoj. Moc rád tě poznávám.
00:58:29 -Ale jak jsi mě...-Letěl jsem celý den a noc přes moře.
00:58:32 A když už mi docházel prach, narazil jsem na tvůj létající stroj.
00:58:36 Ta věc je skvělá. Měl jsem jen ždibec prachu a doletěl jsem až sem.
00:58:40 -Ty máš můj balon? Ale kde jsi vzal dost prášku na takovou cestu?
00:58:44 -Půjčil jsem si ho ze skladiště.
00:58:47 -Tys porušil pravidla? Kvůli mně?
00:58:50 -Hele, potřebovala jsi pomoc.
00:58:53 Ach!
00:58:55 Uteč!
00:59:07 -Bliku!
00:59:37 -Drž se!
-Á!
00:59:47 -Juchú!
00:59:49 -Ááá!
00:59:53 Ach.
-Ach.
00:59:57 To byla paráda.
00:59:59 -Cože?
01:00:05 -Tamhle je cesta ven.
01:00:13 -Terínku, získej mi čas. Jdeme, Bliku!
01:00:20 -Zpátky!
01:00:25 Zpátky, vy hnusný krysy!
01:00:28 Cha, cha, cha, cha.
01:00:33 ZVÍŘECÍ ŘEV
01:00:52 Cha, cha, cha.
01:00:54 -Už jsou pryč?
-Ano.
01:01:02 Jdeme!
01:01:04 -Pojď ke mně, ty moje malý strašidlo.
01:01:18 -Ale jak teď odletíme domů? Už mi nezbyl žádný vílí prach.
01:01:22 -Můj pytlík s vílím práškem by měl být někde uvnitř balonu.
01:01:26 Je ho dost?
01:01:28 -Jo, to stačí.
01:01:30 Zvedáme kotvy.
-Rozkaz, kapitáne.
01:01:34 -Trocha kouzelného vílího prášku a můžeme vyrazit.
01:01:39 To by mělo stačit.
01:01:41 Ó!
01:01:44 -Páni. Mít s sebou experta na vílí prach se opravdu vyplatí.
01:01:49 -Touhle rychlostí to ještě stihnem.
01:01:53 Hele, je ti něco?
01:01:56 -A co bude, až se vrátíme?
01:01:59 Nebo ty snad máš druhý měsíční kámen?
01:02:08 -Nevím, jestli ti to pomůže, ale mám tohle.
01:02:14 -Mé žezlo.
01:02:26 Hele, něco mě napadlo.
01:02:33 Terínku?-Jo, jasně, jasně. Ne, já vím. Už mizím pryč.
01:02:37 -Ne. Bez tebe to nezvládnu. Pomůžeš mi?
01:02:41 -Jasně.
01:02:43 -Když otočím tímhle, tak to zacvakne.
01:02:46 -Počkej chvilku. Ty myslíš, že to půjde?-Jo.
01:02:49 -Nastav je pod úhlem 30 stupňů, aby se plocha měsíčního kamene...
01:02:53 -... zvětšila v poměru k měsíčnímu záření.
01:02:56 Jo, jsi génius.
01:02:59 Za chvíli to bude. Potřebuju jen...
-Něco ostrého?
01:03:04 -Jo. Che, che, che.
-Che, che, che.
01:03:07 S dovolením, Bliku.
01:03:15 FANFÁRY
01:03:36 -Ach. Je kapku těžší, než si pamatuju.
01:03:44 -Ach. 792. 793. 794.
01:03:47 -Ne, ne, ne. -Jenom klid. Zvonilka tady bude každou chvíli.
01:03:51 -Podzimní úplněk je tu.
01:03:54 Měsíční paprsky už dopadají na Nezemi.
01:03:57 Tohle je katastrofa.
01:04:00 -Vílo Mílo, kde je Zvonilka?
-Já nevím. -Cože?
01:04:03 -Ministře? Vílo Mílo?
-Ano, Vílíčenstvo? -Ano, Vílíčenstvo?
01:04:07 -Stalo se snad něco?
-Ano. -Ne.
01:04:10 -Kde je Zvonilka?
-Víte, ona je...
01:04:13 -Páni, koukejte!
01:04:20 -Ahoj, přátelé.
-Páni!
01:04:27 -Jsem tu, královno Clarion. Vílo Mílo, zvládla jsem to.
01:04:31 -Už je tady.
-Tak tomu říkám příchod.
01:04:34 -Uch. Ale že to byly nervy.
-Hm.
01:04:48 -Výsosti.
01:04:50 -Zvonilko, před měsícem jsme svěřili do tvých rukou velikou zodpovědnost.
01:04:56 Kde je podzimní žezlo?
01:04:59 -Mělo to malý háček.
01:05:02 Ale je připraveno, Výsosti.
01:05:06 -Tudy, má milá.
01:05:14 -Víly z Hvězdné roklinky, představuji vám podzimní žezlo.
01:05:24 -Měsíční kámen.
01:05:27 Jedna. Dvě. Tři. Ach.
01:05:29 -Ne, ne, ne. Neboj se, vílo Mílo. Jen vydrž.
01:05:34 Počkej. Počkej.
01:05:37 -No tak. No tak.
01:05:39 -Prosím. Prosím. Prosím.
01:06:03 -Výsosti, to je...
01:06:05 Tolik modrého prášku jsem ještě nikdy neviděl. -Vskutku.
01:06:09 -To je nejmíň milion ždibců. Možná víc.
01:06:13 -Je to víc.
-Jo. Mnohem víc.
01:06:18 -To je úžasné.
-Hohó!
01:06:22 -Celá Zvonilka.
-Je dobrá, že?
01:06:26 Pojďte, holky. Začínáme!
01:06:30 -Víly z Hvězdné roklinky,
01:06:33 podzimní slavnost se koná od chvíle, kam sahá naše paměť.
01:06:37 Ale ta dnešní je nejslavnostnější ze všech.
01:06:41 A může za to jedna talentovaná víla. Zvonilka.
01:06:48 A její kamarád Terínek.
01:06:51 A její nový kamarád.
-Blik.-Ano, ovšem. Blik.
01:06:56 Zaslouží si naše díky.
01:07:03 -Jsem na tebe moc pyšná.
-Díky, vílo Mílo.
01:07:07 -Jak tě napadlo rozbít měsíční kámen na ty malinkaté krystalky?
01:07:11 Geniální!
-Chi, chi, chi.-Cha, cha, cha.
01:07:15 -Jdi první, má milá.
01:07:19 Dobrá, vážení. Ke stromu obrození!
01:07:30 -Připravte se.
01:07:38 -To jsou bubliny. Odpaluj, Cinku!
01:07:45 -Funguje to, Bublo! Funguje to!
01:07:48 -Jo, já to věděl hned.
01:07:54 PÍSNIČKA:
01:07:56 -Když uvěříš, kým máš se stát a vlastní úděl pochopíš.
01:08:04 Srdce své, když umíš dát, duši svou osvobodíš.
01:08:14 Teď když nám podzim vládne, každý list, co uvidíš,
01:08:22 má vlastní zář, už to víš.
01:08:27 Pojď se mnou létat výš a dál.
01:08:41 *Ty nejkrásnější poklady to nejsou šperky, samý třpyt.
01:08:46 Nejde je vzít do ruky. Ty musíš ve svém srdci mít.
01:08:52 Ty světské statky pominou tak jako roční období.
01:08:57 Jen pravý poklad, přátelství, tvou duši navždy ozdobí.*
01:09:17 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2017
Zručná víla Zvonilka dostane od vílí královny důležitý úkol: zhotovit magické žezlo na velkolepou podzimní ceremonii. Nešťastné rozbití měsíčního kamene ji však donutí podniknout nebezpečnou výpravu. Zvonilka se sama vydává na cestu plnou nástrah a tajů do zapovězené země, kde musí najít kouzelné zrcadlo přání, které v dávných dobách ukradli zlotřilí piráti. Nejde přitom jen o spásu celého vílího království, ale také o záchranu jednoho velkého přátelství.
