Výprava za tajemstvím života v jihozápadní části Afriky. Dokumentární cyklus BBC
00:00:03 ŽENA: Naše planeta je největším mystériem života ve vesmíru,
00:00:06 plejádou světů uvnitř velkých světů.
00:00:09 Každý z nich představuje svébytný ekosystém pulzující životem.
00:00:18 Ale jak to v nich funguje?
00:00:22 Složitá spleť vztahů a souvislostí
00:00:25 i vliv přírodních sil je příčinou toho,
00:00:28 že každý dílčí mikrosvět je komplexní a jedinečný.
00:00:33 Abychom odhalili tajemství těchto dílčích světů,
00:00:36 musíme je jeden po druhém prozkoumat,
00:00:40 rozplést nitky jejich vzájemně propojených částí,
00:00:44 abychom nakonec objevili část nejdůležitější.
00:00:48 Samotnou podstatu života,
00:00:50 ukrytou hluboko uvnitř každého mikrosvěta přírody.
00:00:54 Česká televize uvádí dokumentární cyklus BBC
00:00:58 PŘÍRODNÍ MIKROSVĚTY
00:01:04 ŽENA: V jihozápadní části Afriky se rozkládá poušť Namib.
00:01:09 Přestože má rozlohu 81 tisíc kilometrů čtverečních,
00:01:14 není největší, nýbrž nejstarší africkou pouští.
00:01:21 Tato podivuhodná krajina
00:01:24 vznikla vzájemným působením afrického pobřeží
00:01:27 a síly Atlantského oceánu.
00:01:30 Je to souboj živlů, který se odehrává už 80 milionů let.
00:01:35 MUŽ:Členité pobřeží a moře dun se staly námětem mnoha legend.
00:01:41 Vraky lodí zasypaných pískem vypovídají o tom,
00:01:44 jak zrádné je toto místo,
00:01:48 oslepované pravidelnými mlhami od moře
00:01:52 a bičované dorážejícím oceánem.
00:01:55 Ačkoliv poušť Namib utvářely drsné síly,
00:01:59 řadí se k největším přírodním divům na světě.
00:02:02 Rozhodně však není pro bázlivce.
00:02:05 Na první pohled jí totiž schází
00:02:08 jeden ze základních stavebních kamenů života, voda.
00:02:13 Jsou léta, kdy nespadne ani kapka.
00:02:16 Jen ti nejodolnější by dokázali přežít v této vyprahlé pustině.
00:02:24 -Ale ještě pozoruhodnější než krajina
00:02:28 jsou podivuhodní živočichové,
00:02:31 pro něž se stala tato poušť domovem.
00:02:34 Lachtani jihoafričtí, rozvalující se na pouštním písku.
00:02:37 Chameleoni, kteří většinou žijí na stromech,
00:02:40 se tady obejdou i bez nich
00:02:43 a zlatokrti přežívají i bez půdy, do níž by se zahrabali.
00:02:47 -Poušť Namib je domovem více než 180 druhů,
00:02:50 které se vyskytují pouze tady.
00:02:54 Máme-li pochopit princip fungování tohoto ekosystému,
00:02:58 musíme nejprve zjistit,
00:03:01 jak se zdejším organismům vůbec daří přežívat.
00:03:04 Musíme blíže pochopit jejich jedinečné adaptace i to,
00:03:08 jak na sebe vzájemně působí.
00:03:11 Pak snad odhalíme tajemství, které jim umožňuje vypořádat se
00:03:15 s nástrahami nejnehostinnější pouště na světě.
00:03:20 -Začneme na okraji pouště, tedy na pobřeží.
00:03:25 Ledové vody proudů z Antarktidy
00:03:28 jsou klíčem k úspěchu jednoho pobřežního druhu.
00:03:35 Tam, kde se horké pouštní písky mísí s ledovými vodami,
00:03:39 vládnou lachtani jihoafričtí.
00:03:42 Žijí zde v několikatisícových koloniích.
00:03:50 Studené proudy směřující na sever z Antarktidy
00:03:54 s sebou přinášejí vody z hlubin,
00:03:57 které na rozdíl od pouště překypují životem.
00:04:04 -Mořská voda se pro obsah soli nedá pít,
00:04:07 takže ryby slouží lachtanům
00:04:11 jako zdroj nejen potravy, ale i tekutiny.
00:04:15 To je zachraňuje před vyprahlostí pouště.
00:04:18 Nejsou však imunní vůči jinému faktoru,
00:04:21 jehož je v poušti nadbytek, vedru.
00:04:24 Jsou sice dokonale uzpůsobeni pro lov v příboji,
00:04:27 ale v moři nemohou strávit celý život, občas musí vyjít na břeh,
00:04:30 aby si odpočinuli a vychovali mláďata.
00:04:34 -Mimo vodní živel jsou lachtani zranitelní.
00:04:38 Tuk, který je ve studené vodě zahřívá,
00:04:41 je na souši spíš překážkou.
00:04:47 Lachtani však vědí, jak vyzrát na přehřátí.
00:04:51 Zvedají a roztahují ploutve. Ploutve jsou jedinou částí těla,
00:04:56 která není obalená tukem a porostlá srstí.
00:05:00 Tím, že je roztáhnou proti větru, se ochlazují.
00:05:04 A když už je vedro k nesnesení,
00:05:07 lachtani, stejně jako turisté, se vrhají do studené vody,
00:05:11 aby se zchladili.
00:05:14 -Jenže na břehu rovněž rodí mláďata, a ta ještě neumějí plavat.
00:05:20 Účinky extrémního horka mohou být smrtící.
00:05:25 Každé čtvrté lachtaní mládě ho nepřežije.
00:05:30 Tak proč tady i přes vysokou úmrtnost lachtani vůbec žijí?
00:05:38 -Smrtící horko a vítr, který pomohl vytvarovat duny,
00:05:41 slouží jako neproniknutelná bariéra
00:05:45 chránící lachtany před zbytkem Afriky a jejími nepřáteli.
00:05:50 Poušť tedy slouží jako obranný val,
00:05:53 a ztráta několika mláďat je pořád ještě nízkou cenou
00:05:58 za úspěch celé kolonie.
00:06:02 -Ale lachtani nejsou izolovaní úplně.
00:06:06 Šakal čabrakový patří mezi hrstku zvířat,
00:06:09 jimž se podařilo dojít až k pobřeží.
00:06:13 Zde jsou takřka úplně závislí na lachtanech.
00:06:18 Mezi obyvateli pobřeží se vyvinul vzájemně výhodný vztah.
00:06:23 Šakali si na zdravá lachtaní mláďata netroufnou,
00:06:27 ale požíráním uhynulých či nemocných kusů
00:06:30 brání šíření nemocí a udržují čistotu v kolonii.
00:06:36 -Je to nutné a praktické chování,
00:06:40 jenže na pláži obsypané mláďaty je někdy těžké poznat rozdíl
00:06:45 mezi nemocnými a spícími.
00:06:52 Šakalové jsou přizpůsobeni životu v poušti,
00:06:56 jejich ledviny se proto umějí vypořádat s nedostatkem vody.
00:07:00 Ale bez lachtaní hostiny na pláži by zde i oni přežívali jen obtížně.
00:07:07 -Lachtani jsou zcela odkázáni na oceán,
00:07:10 nejen kvůli potravě a vodě,
00:07:13 ale i jako na místo úniku před pouštním horkem.
00:07:17 Jejich způsob přežívání tedy nevysvětluje,
00:07:20 jak se ostatní živočichové vyrovnávají s nedostatkem vody.
00:07:25 Jenže pobřeží ukrývá klíč k tomu, jak tato poušť vlastně vznikla.
00:07:33 -Zrnka písku,
00:07:36 která vlny Atlantiku nepřetržitě ukládají na pláže Namibie,
00:07:40 odfoukávají silné větry do vnitrozemí.
00:07:45 Vzniká tak poušť s dunami, jež se řadí mezi největší na světě.
00:07:52 Zrnka písku, která těmto obřím útvarům dodávají tvar,
00:07:56 sem zavál vítr možná už před 5000 lety.
00:08:02 -Duny jsou ve skutečnosti pohyblivé.
00:08:07 Asi jako mořské vlny ve velmi zpomaleném záběru.
00:08:11 Vítr je neustále přemisťuje a přetváří.
00:08:15 Suchý písek tvoří klenuté oblouky.
00:08:19 Hřbet navršený proti převládajícím větrům
00:08:23 a kratší, strmější čelo oblouku.
00:08:29 Tím, že se na hřbetu oblouku vrší další a další písek,
00:08:33 čelo oblouku svírá čím dál strmější úhel.
00:08:37 Je jen otázka času,
00:08:40 kdy vstoupí do hry zemská tíže a čelo oblouku se zbortí.
00:08:46 Duna se tak pomalu, ale jistě, sune dál.
00:08:58 -Pohyblivé písky jsou rozpálené.
00:09:02 Polední teploty pravidelně překračují 60 stupňů.
00:09:07 Pokud měli mořeplavci to štěstí,
00:09:09 že zdolali nástrahy rozeklaného pobřeží, tady dlouho nevydrželi.
00:09:15 -Ale tam, kde nepřežil člověk, se daří hrstce rostlin i živočichů.
00:09:22 Několik odolných druhů se dokázalo uchytit
00:09:26 v tomto neustále se přesouvajícím prostředí.
00:09:30 Jsou to sice drobečkové, ale velikáni v umění přežití.
00:09:35 Všichni jsou stavěni tak, aby přestáli vedro.
00:09:45 -Taneček ještěra merolese lopatonosého je napohled bizarní,
00:09:50 má však svůj účel.
00:09:53 Zdá se, jako by si jen ulevoval od rozžhaveného písku,
00:09:57 ale je za tím něco víc. Ještěr chytře využívá
00:10:01 tepelně dynamických vlastností na povrchu písku.
00:10:07 Teplota vzduchu jen pár milimetrů nad pískem
00:10:11 je o plných 10 stupňů nižší,
00:10:15 takže nadzvednutá končetina může ještěra ochladit a přinést úlevu.
00:10:22 -Pouštní ještěr je tak přizpůsobený prostředí
00:10:25 a jeho chování je natolik specifické pro Namib,
00:10:28 že se nevyskytuje nikde jinde na světě.
00:10:35 Je jedním z 23 endemických druhů plazů,
00:10:38 tedy vyskytujících se jen v této poušti.
00:10:42 Každý má vlastní, jedinečný způsob, jak zvládat sálavé vedro.
00:10:50 -Chameleoni žijí většinou na stromech,
00:10:53 jenže namaqua, chameleon namibijský,
00:10:57 očividně není běžný chameleon.
00:10:59 Aby zde mohl přežít,
00:11:02 vyvinul pozoruhodnou taktiku, jak se vypořádat s vedrem.
00:11:07 Jako všichni chameleoni umí i on měnit barvy.
00:11:10 Jeho změna barvy však nesouvisí pouze s dorozumíváním či s mimikry.
00:11:15 Pomocí barvy kůže reguluje tělesnou teplotu.
00:11:20 -Po chladné pouštní noci
00:11:23 studenokrevný chameleon zploští matně zelené tělo,
00:11:26 napřímí se vstříc vycházejícímu slunci
00:11:30 a pohlcuje teplo prvních slunečních paprsků.
00:11:35 Když slunce vystoupá výš a začne být vedro, prochází chameleon,
00:11:40 který se nemá kam schovat, barevnou transformací.
00:11:54 Tím, že zářivě zbělá, už paprsky nepohlcuje, nýbrž odráží.
00:12:00 Vskutku výkonný termostat.
00:12:07 -Toto úžasné zvířátko upravilo schopnost měnit barvy tak,
00:12:12 aby mu sloužila k regulaci tělesné teploty.
00:12:16 Je to další příklad evoluce.
00:12:19 -Avšak to není jediný aspekt,
00:12:22 kterým se chameleon namibijský liší od svých lesních příbuzných.
00:12:27 Ti mají srostlá chodidla, jimiž se přidržují větví,
00:12:31 zatímco tento ještěr je umí doširoka roztáhnout.
00:12:34 To mu jednak brání v tom, aby se nedůstojně bořil do písku,
00:12:38 a také tím získává něco,
00:12:41 co jeho příbuzní postrádají, rychlost.
00:12:46 Když máte pod nohama rozpálenou zem, není radno příliš otálet.
00:13:02 A tak dokonce i ve světě bez stínu či úkrytu
00:13:05 se ještěři pomocí důmyslného řízení tělesné teploty, termoregulace,
00:13:10 naučili přežít.
00:13:16 -Ale když víte, kde hledat, najdete i stín.
00:13:22 Dosud jsme popisovali
00:13:25 důvtip a vynalézavost jen na povrchu pouště.
00:13:29 Její ekosystém se však neomezuje jen na povrch.
00:13:32 Pohled do nitra duny nám odhalí víc.
00:13:39 -Písek nemá takovou hustotu jako pevná půda.
00:13:44 Mezi zrnky je dost vzduchu, aby se dalo dýchat.
00:13:48 Jak vidíme na tomto termovizním záběru,
00:13:52 písek je jen pár centimetrů pod povrchem
00:13:55 leckdy až o 20 stupňů chladnější,
00:13:58 takže skýtá dokonalé útočiště před horkem.
00:14:02 Nebo se v něm dá nalíčit past.
00:14:05 -Stepník z rodu Seothyra je odolný.
00:14:08 Umí přežít vyšší teploty než jiní pavouci.
00:14:12 Jeho schopnost snášet horko je klíčem k tomu,
00:14:16 jak si v této pustině opatřuje potravu.
00:14:19 Nalíčí past u izolovaného trsu trávy,
00:14:22 poté slepí zrnka písku tak,
00:14:25 aby sloužila jako stín a zároveň jako padací dvířka.
00:14:31 Pavouk pod nimi vyhloubí tunel a vznikne dokonale maskovaná past.
00:14:37 Jen jediné vlákno pavučiny prozrazuje zlověstný plán.
00:14:46 -Hlídkující mravenci hledají v trávě potravu.
00:14:50 A tím spustí pavoukův poplašný systém.
00:14:55 A mám tě!
00:15:00 Nyní pavouk naplno těží ze své schopnosti snášet vysoké teploty.
00:15:07 Mravenec, přilepený k žhavému písku, se rychle přehřívá.
00:15:12 Během vteřin se teplota těla mravence zvýší o dva stupně,
00:15:17 což stačí, aby ho to zabilo.
00:15:24 -Využít horký písek,
00:15:27 aby za vás odvedl špinavou práci, je skvělá strategie.
00:15:30 Potrava je vzácná, a tak když se naskytne příležitost,
00:15:34 pavouk si nemůže dovolit propást ji.
00:15:40 -Zatímco jedněm stačí sedět a vyčkávat,
00:15:44 jiní musí aktivně lovit.
00:15:46 V písku jsou patrné stopy
00:15:49 dalšího bizarního živočicha, který zde žije.
00:15:52 Stejně jako jeho pavoučí soused,
00:15:55 i on využívá chladnějšího, hlubšího písku.
00:15:59 Těží při tom z jedné zvláštnosti všech pouští na světě.
00:16:02 Dny jsou horké k zalknutí,
00:16:05 zatímco v noci klesají teploty až o 40 stupňů.
00:16:18 -Teď už je dost chladno,
00:16:20 aby se zlatokrt mohl i přes hustou srst volně pohybovat.
00:16:25 Den strávil zahrabaný v chladivém písku
00:16:29 a teď, v noci, vyráží na lov termitů.
00:16:34 Vzduch mezi zrnky písku umožňuje zlatokrtovi dýchat,
00:16:38 ale zároveň snižuje stabilitu písku.
00:16:42 Zlatokrt proto nehloubí tunel,
00:16:45 je to spíš "plavec v písku" prodírající se dunami.
00:16:49 Stopa za ním vzápětí mizí.
00:16:56 -I přes svůj vzhled není tento malý savec příbuzný našemu krtku.
00:17:02 Je potomkem evolučně starobylé skupiny afrických savců
00:17:06 z doby před 40 miliony let.
00:17:13 Zlatokrt měl tedy spoustu času, aby se adaptoval na život v dunách.
00:17:19 Je úplně slepý.
00:17:23 To je víc než rozumné, písek by mu oči jen poškodil.
00:17:30 -V důsledku sucha je zde jen málo rostlin.
00:17:35 Termity však lze spolehlivě najít u rostlinných kořínků.
00:17:40 Při hledání potravy proleze zlatokrt za noc až pět kilometrů.
00:17:45 Jak ale bez pomoci zraku
00:17:48 dokáže najít hmyzí potravu v jednotvárné poušti?
00:17:55 -Tráva rozkomíhaná větrem vysílá pískem vibrace.
00:18:01 Zlatokrt má pozoruhodně vyvinutou kůstku středního ucha.
00:18:07 V poměru k jeho tělu je šest tisíckrát větší než lidská.
00:18:12 Tento pozoruhodný hmyzožravec se tedy neřídí zrakem, nýbrž sluchem.
00:18:18 Umí zachytit i ten nejnepatrnější pohyb trávy či hmyzu.
00:18:26 -Když zaboří hlavu do písku,
00:18:29 vynikající sluch ho naviguje mezi trsy trávy
00:18:34 a zajišťuje mu potravu.
00:18:49 Je dokonale vyvinutý k lovu v písku.
00:18:58 Alespoň většinou.
00:19:06 -Všichni obyvatelé pouště Namib tedy vyvinuli jedinečné techniky,
00:19:11 jak se vypořádat s tímto nehostinným mikrosvětem.
00:19:15 Jenže adaptace hmyzu, plazů i savců
00:19:19 jsou jen důsledkem působení extrémního prostředí.
00:19:23 Jsou to sice důmyslné taktiky,
00:19:26 ale klíčem k fungování celého systému přesto nejsou.
00:19:31 -Jen vyhýbat se extrémnímu klimatu totiž nestačí.
00:19:34 Aby se celý ekosystém udržel při životě,
00:19:37 musí jeho flóra i fauna žít dost dlouho na to,
00:19:41 aby rostly a rozmnožovaly se.
00:19:44 K tomu potřebují vodu, jeden z nezbytných prvků života.
00:19:48 Kde ji však v poušti najít?
00:19:56 -Namib ukrývá jedno životodárné tajemství.
00:20:01 Klíč k této záhadě tkví v jedné meteorologické zvláštnosti,
00:20:06 staré jako samotná poušť.
00:20:10 Stejně jako u zlatokrta se tajemství úspěchu této pouště
00:20:15 skrývá v umění získat sebemenší množství vody.
00:20:19 Přichází noc.
00:20:22 Duny zahaluje mlha.
00:20:26 Hustá mlha v jednom z nejsušších prostředí na světě?
00:20:31 Jak je to možné?
00:20:36 -Oceán ví své. Ledové mořské proudy,
00:20:41 na nichž závisí přežití lachtanů a které omývají pobřeží,
00:20:46 hrají ještě jednu roli v životě ve vnitrozemí.
00:20:51 Studený, vlhký a těžký vzduch,
00:20:53 který přináší vítr vanoucí nad mořskými proudy,
00:20:57 naráží na pevninu,
00:21:00 kde je stlačován pod sušší a lehčí vzduch z pouště.
00:21:04 -Za normálních atmosférických podmínek
00:21:07 by se studený vzduch udržel vysoko v atmosféře,
00:21:11 nad teplejším přízemním vzduchem. Zde si tyto vrstvy vymění místo.
00:21:16 Vrstva vzniklá tímto rozmarem počasí se nazývá inverzní.
00:21:20 Vlhkost ve studené vrstvě,
00:21:24 stlačené nad povrch, vytváří hustou mlhu.
00:21:28 -Právě tato mlha od moře je životodárnou mízou Namibské pouště.
00:21:36 Mlha je totiž v podstatě
00:21:39 kondenzovaná vodní pára, vzdušná zásobárna.
00:21:43 Jen je nutné vědět, jak z ní čerpat.
00:21:46 Sráží se na větvích a listech
00:21:50 a pouštní cvrčci ji pijí z jejich stébel.
00:22:02 -Gekon olizuje kapky vody
00:22:06 kondenzované na teplých očních bulvách.
00:22:10 Zmije zakrslá slízává vodní kapky z kůže.
00:22:20 -Ale patrně nejdůvtipnější adaptaci
00:22:24 lze připsat jednomu broukovi, přesněji řečeno jeho hřbetu.
00:22:29 Padající mlha vyvolává u brouka prazvláštní chování.
00:22:35 Ne nadarmo se tento brouk z čeledi potemníkovitých
00:22:39 nazývá sběrač rosný.
00:22:42 -Brzo ráno vyleze z písku, postaví se vzhůru zadečkem
00:22:46 a vystaví hřbet převalující se mlze.
00:22:50 Hřbet má plný rýh, na nichž ulpívá mlha, která se sráží,
00:22:55 a kapičky stékají po voskovitých rýhách
00:22:59 přímo do otevřených úst brouka.
00:23:04 -Tato zvláštní technika sběru vodních kapek je nesmírně účinná.
00:23:11 Než mlhu rozrazí vycházející slunce,
00:23:14 brouk zkonzumuje množství vody
00:23:17 odpovídající čtyřiceti procentům jeho tělesné hmotnosti.
00:23:22 Mlha přichází natolik spolehlivě,
00:23:25 že štědře zásobuje brouka životně důležitou vodou.
00:23:29 Sběrač rosný se pro další žíznivé obyvatele dun
00:23:33 stává chodícím hydrantem. Vytváří základnu složité sítě,
00:23:37 v níž se voda skrze ekosystém předává z kořisti predátorům.
00:23:47 Brouk poskytne chameleonovi dost vody na několik dní.
00:23:59 -Zmije zakrslá, mistr maskování v poušti, rovněž loví kořist,
00:24:03 jejíž tělo obsahuje vodu.
00:24:11 Oči umístěné na špičce hlavy jí umožňují zahrabat se do písku
00:24:16 a stává se takřka neviditelnou.
00:24:24 -Zmije někdy číhá i několik hodin, než se k ní přiblíží správný cíl.
00:24:31 Začne kmitat špičkou ocasu, čímž napodobuje pobíhající drobný hmyz.
00:24:37 Dokonalá léčka pro blížícího se ještěra.
00:24:41 Ten se, plný vody z ranní rosy,
00:24:45 stává cenným zdrojem pro větší predátory.
00:24:53 Zmije je rychlá,
00:24:57 ale tentokrát byl ještěr rychlejší.
00:25:06 -Sběrači mlhy tedy v tomto suchém prostředí
00:25:10 slouží jako zdroj potravy i vody zároveň.
00:25:13 Ale jestliže jsou tito živočichové
00:25:16 na spodní příčce potravního řetězce,
00:25:20 čím se živí oni, aby přežili?
00:25:23 V jiných ekosystémech jsou základním zdrojem potravy rostliny.
00:25:27 Jenže i přes mlhu je písek příliš suchý a nestabilní.
00:25:31 Uchytí se v něm jen ty nejodolnější rostliny
00:25:35 a těch je jen málo.
00:25:39 -Ale poušť Namib zná ještě jeden trik.
00:25:46 Vítr, který přináší mlhu, přináší i další živiny.
00:25:53 S větrem se do pouště dostávají kousky uhynulých rostlin,
00:25:57 tu a tam hmyz či trus, souhrnně označovaný jako detrit,
00:26:01 který se usazuje na dunách.
00:26:05 Tyto kousky odumřelé organické hmoty
00:26:08 nejsou napohled vydatnou hostinou,
00:26:11 ale pro druhy tvořící základnu potravního řetězce
00:26:16 jsou přímo nebeskou manou.
00:26:19 -Detrit, tedy mrtvé a rozkládající se organické látky,
00:26:23 slouží jako potrava i sběrači rosnému.
00:26:27 Ale je to rychlé občerstvení.
00:26:30 Sběrač sebou musí hodit, než mu potravu opět odnese vítr.
00:26:38 Když se poté brouk stane něčí potravou,
00:26:41 energie z detritu se přenese do těla predátora.
00:26:45 Efektivita celého ekosystému tak závisí na větru,
00:26:48 který fouká nad touto úžasnou krajinou.
00:26:58 -Poušť Namib vypadá na první pohled jako pustina bez života.
00:27:08 Ale když ji prozkoumáme blíž, zjistíme,
00:27:11 že v tomto mikrosvětě přežívají organismy
00:27:15 díky jedinečným adaptacím,
00:27:18 které je chrání před extrémním prostředím, v němž žijí.
00:27:23 -Odhalili jsme skutečné tajemství života, a to ne v poušti samé,
00:27:28 ani ve strukturách dun či zahrabané v pobřežním písku.
00:27:33 Tento ekosystém je zcela závislý na vnějších silách a faktorech.
00:27:41 Bez studených oceánských proudů a větru,
00:27:44 který bičuje pobřeží a přináší klíčové prvky života,
00:27:48 by tato poušť byla opravdovou pustinou.
00:27:53 Místo toho zde přežívají zvířata,
00:27:56 která nenajdeme nikde jinde na naší planetě.
00:28:03 -Tajemství přežití tkví ve vzduchu Namibské pouště
00:28:08 a v pozoruhodných tvorech,
00:28:11 kteří se naučili získávat vše, co potřebují k životu.
00:28:30 Skryté titulky: Raimund Koplík Česká televize 2016
Přestože má rozlohu jednaosmdesát tisíc kilometrů čtverečních, poušť Namib není největší, nýbrž nejstarší africkou pouští.
Tato podivuhodná krajina vznikla vzájemným působením afrického pobřeží a síly Atlantského oceánu. Jde o souboj živlů, který se odehrává už osmdesát milionů let.
Členité pobřeží a moře dun se staly námětem mnoha legend. Vraky lodí zasypaných pískem vypovídají o tom, jak zrádné je toto místo, oslepované pravidelnými mlhami od moře a bičované dorážejícím oceánem.
Ačkoliv poušť Namib utvářely drsné síly, řadí se k největším přírodním divům na světě. Na první pohled jí schází voda, jeden ze základních stavebních kamenů života. Jsou léta, kdy nespadne ani kapka a jen ti nejodolnější dokážou přežít v této vyprahlé pustině. Ale ještě pozoruhodnější než krajina jsou podivuhodní živočichové, pro něž se stala tato poušť domovem.
