00:00:07 Antičtí Řekové oslnili svět svým uměním.

00:00:17 Jejich fascinace lidským tělem a mistrovské zvládnutí techniky

00:00:21 vedlo k dosažení nové úrovně krásy a kultivovanosti.

00:00:33 Sláva jejich umění se však šířila do světa

00:00:36 i po pádu antického Řecka, jehož odkaz formoval umění,

00:00:43 kulturu, historii i politiku západního světa.

00:00:54 Dnes se pokusíme shrnout vliv řeckého umění na západní kulturu

00:00:58 prostřednictvím několika vybraných mistrovských artefaktů.

00:01:04 Procestujeme Evropu křížem krážem, abychom vás seznámili

00:01:08 s neobyčejnými příběhy pěti klíčových artefaktů.

00:01:16 Afrodité z Knidu, první nahé ženy v západním umění

00:01:20 a pramáti milionů ženských aktů.

00:01:28 Laocoonta, dramatické studie utrpení, která inspirovala

00:01:32 samotného Michelangela a napomohla vývoji renesance.

00:01:38 Hamiltonových váz, jejichž objev inspiroval britského hrnčíře

00:01:42 k vytvoření nového typu nádobí.

00:01:47 Bronzových koní z benátského chrámu svatého Marka,

00:01:50 kteří se stali šachovými figurkami v císařské hře.

00:01:55 A nahého diskaře Discobola, kterého zakoupila

00:01:59 Hitlerova nacistická strana coby symbol árijské nadřazenosti.

00:02:08 Všechna tato umělecká díla jsou součástí vzrušujícího příběhu

00:02:12 znovuobjevování a vykládání odkazu řeckého umění

00:02:17 následujícími generacemi, které se jím nechaly inspirovat.

00:02:21 A dozvíte se, že řecké umění formovalo západní civilizaci

00:02:25 i dávno poté, co už bylo antické Řecko pouhou vzpomínkou.

00:02:31 Česká televize uvádí dokumentární cyklus BBC

00:02:35 Poklady starověkého Řecka

00:02:44 Trvalý odkaz

00:03:01 Císař Hadrián si nechal ve 2. století našeho letopočtu

00:03:05 vystavět v Tivoli u Říma honosnou císařskou rezidenci,

00:03:08 takzvanou Hadriánovu vilu.

00:03:12 Ctižádostivý římský císař z ní chtěl vytvořit

00:03:15 kulturní centrum své říše.

00:03:23 Inspiraci přitom hledal u svých velkých předchůdců,

00:03:27 antických Řeků.

00:03:31 Celý rozlehlý prostor vyzdobil stovkami kopií

00:03:34 mistrovských děl řeckého umění.

00:03:40 Jedno z nich bylo skandálnější, než ta ostatní.

00:03:44 Jeho autor se ve 4. století před Kristem postaral

00:03:48 o prvotřídní poprask.

00:03:51 Toto dílo bylo totiž nejenom provokativní,

00:03:54 ale zároveň průkopnické.

00:03:56 Stalo se mezníkem v dějinách umění,

00:03:58 podnítilo vznik zhruba 60 přímých kopií

00:04:01 a spousty lechtivých obměn.

00:04:04 Byla to první socha nahé ženy v životní velikosti

00:04:07 v dějinách západního umění.

00:04:20 Jedna z nejkrásnějších dochovaných kopií je k vidění

00:04:23 v německém Mnichově.

00:04:29 Tuto sochu vytvořil ve 4. století před Kristem slavný řecký sochař

00:04:34 Praxiteles pro řecký ostrov Knidos.

00:04:39 Odtud její název "Afrodité z Knidu".

00:04:45 Afrodité se tváří překvapeně, jakoby byla přistižena

00:04:49 bezprostředně před koupelí nebo po ní.

00:04:53 Leknutím přitom upustila roucho do nádoby s vodou,

00:04:56 ale stejně tak je možné, že se ho právě pokouší zvednout,

00:05:00 aby jím zakryla svou nahotu. Tento dvojí význam je záměrný.

00:05:04 Pravou rukou se současně pokouší cudně zakrýt

00:05:07 před chlípnými pohledy.

00:05:09 Toto dosud nevídané, jakoby bezděčné gesto

00:05:12 se současně stalo předělem v dějinách umění.

00:05:16 Afroditina socha je totiž nejenom provokativní,

00:05:19 ale zároveň působí nesmírně sexy, a ve svém příběhu přisuzuje

00:05:23 divákům roli jakýchsi voyeurů.

00:05:30 Praxitelova socha nahé Afrodity se stala jedním z nejerotičtějších

00:05:34 příkladů ženské krásy.

00:05:47 -Ženy se ve většině měst antického Řecka rozhodně neprocházely

00:05:50 po ulicích nahé. Normálně se oblékaly

00:05:54 a bylo nemyslitelné, aby se venku objevily nahoře obnažené

00:05:58 nebo dokonce zcela odhalené.

00:06:00 Muži - atleti sice závodili nazí, ale ženám byl vstup na stadiony

00:06:04 zakázán. Jediným městem, kde bylo možné spatřit nahé sportovkyně,

00:06:08 byla Sparta.

00:06:10 Řecko tedy rozhodně nepatřilo mezi kultury,

00:06:12 v nichž se ženy ukazovaly na veřejnosti nahé.

00:06:15 Praxitelovi však vytvořením nahé Afrodity nešlo jen

00:06:18 o samotnou nahotu ani o pouhé zpodobnění nahé ženy

00:06:22 či svlečené bohyně.

00:06:25 Podle mě chtěl nechat na divákově fantazii,

00:06:27 zda se žena obnažuje záměrně, nebo zda se naopak snaží

00:06:31 svou nahotu zakrýt.

00:06:39 -Instalace moderní kopie, vystavené zde v Tivoli

00:06:42 nepříznivým povětrnostním podmínkám,

00:06:45 je současně neobvyklou připomínkou původního umístění sochy na Knidu.

00:06:50 Afrodité stojí uprostřed zvláštního kruhového chrámu.

00:06:55 Jako by tím chtěl Hadrián připomenout podmínky,

00:06:59 za nichž byla tato známá kultovní socha vystavena kdysi na Knidu.

00:07:04 Podobné umístění sochy bylo v té době něčím neobvyklým.

00:07:08 Diváci totiž mohli díky tomu obdivovat

00:07:10 Afroditiny smyslné křivky ze všech stran a úhlů.

00:07:22 K Afroditině nahé postavě, která byla díky svému kouzlu

00:07:25 jednou z nejobdivovanějších soch starověku,

00:07:28 se váže jeden velmi pikantní příběh zaznamenaný římským autorem

00:07:32 Lucianem.

00:07:35 Podle něj se jednoho večera ukryl v Afroditině posvátném chrámu

00:07:39 roztoužený mladík, který chtěl mít sochu v noci sám pro sebe.

00:07:50 A Lucian pokračuje v popisu následků - cituji:

00:07:54 "neslýchaného nočního vychloubání".

00:07:57 Vycházející slunce odhalilo stopy chlípných objetí.

00:08:02 Tělo bohyně bylo poznamenáno stopami traumatu,

00:08:05 jemuž bylo vystaveno.

00:08:08 Jedná se o pozoruhodně obscénní příhodu, která však přinejmenším

00:08:12 naznačuje, že opojná krása Praxitelovy erotické sochy

00:08:17 mohla některé roztoužené mladíky skutečně vyprovokovat

00:08:20 k nepředloženým činům.

00:08:28 Slavná socha se stala předmětem řady variací na dané téma.

00:08:41 Afrodité Knidská výrazně ovlivnila výtvarné umění.

00:08:46 Jenže tam, kde Praxiteles pouze naznačoval,

00:08:49 jeho následníci se snažili předčít svého mistra

00:08:52 ve smyslnosti i provokativnosti.

00:08:57 Dobrým příkladem je tato socha další koupající se bohyně.

00:09:02 Afrodité dřepící nad nádobou s vodou si zachovává hlavní prvky

00:09:06 Afrodity Knidské, včetně momentu překvapení.

00:09:10 A také nás svým výmluvným postojem staví do role voyeurů.

00:09:19 Divákovi se samozřejmě naskytuje pohled na nahé ženské tělo,

00:09:24 které však ve srovnání s originálem nabízí

00:09:27 i další podrobnosti.

00:09:30 Tato žena vypadá vyplašeněji a defenzivněji

00:09:34 než její slavná předchůdkyně, což v člověku posiluje

00:09:38 současný pocit studu a erotického vzrušení.

00:09:53 Afrodité stojí na počátku dlouhé řady ženských aktů,

00:09:57 a řadí se tím k základním stavebním kamenům západního umění.

00:10:07 -Krásné ženské tělo je od pradávna spojeno s erotikou.

00:10:12 I proto je obtížné oddělit ženskou krásu,

00:10:15 či dokonalé ženské křivky od sexuality.

00:10:21 Představy antických Řeků o mužské a ženské kráse

00:10:24 se však od těch našich lišily.

00:10:28 Mužská krása byla v té době spojována s atletikou či bojem.

00:10:33 Ideální muž musel být buď atlet, nebo mávat kopím.

00:10:39 Ideál ženské krásy byl naopak neodmyslitelně spjat

00:10:42 s tělesnými půvaby. I proto mají všechny ty sochy

00:10:45 podobu nádherných žen.

00:10:49 Někomu dnes může sice tehdejší přístup připadat sexistický,

00:10:53 ale to jen dokazuje, že dotyčný naprosto nechápe antický kult

00:10:57 estetické dokonalosti.

00:11:07 -Hadrián si kopírováním Afrodité z Knidu

00:11:10 i dalších řeckých mistrovských děl pořídil kousek

00:11:13 řecké kultivovanosti.

00:11:21 A současně učinil z řeckého antického umění

00:11:25 měřítko dokonalosti.

00:11:31 To pak přetrvalo věky.

00:11:37 Za objev řeckého umění vděčíme Římanům.

00:11:40 Antické Řecko sice podlehlo náporu římských armád,

00:11:44 ale okázalá nádhera jeho umění obhroublé Římany ohromila.

00:11:49 Jak napsal římský básník Horácius: "Přemožení Řekové si podrobili

00:11:54 nevycválané římské vítěze svým uměním."

00:12:26 Antičtí římští sběratelé čile loupili a kopírovali

00:12:30 řecká mistrovská díla.

00:12:33 Jejich říše se ale mezitím začala pomalu rozpadat.

00:12:37 Město Řím zůstalo pohřebištěm řecké geniality až do chvíle,

00:12:42 kdy je bohatí mecenáši a ctižádostiví papežové začali

00:12:46 přebudovávat podle svých představ.

00:12:53 Věčné město pak bylo v lednu 1506 svědkem dramatického objevu

00:12:57 již polozapomenuté řecké geniality.

00:13:02 Onoho chladného lednového dne před více než 500 lety

00:13:06 narazili dělníci při výkopech na návrší Esquilin

00:13:10 na kus bílého mramoru.

00:13:15 Postupně z něj odhrabávali jednu vrstvu hlíny za druhou,

00:13:20 až se jejich zrakům naskytl pohled na něco neskutečného.

00:13:24 I když mramor stále zůstával částečně pohřben v zemi,

00:13:28 jeden z dělníků si hned všiml, že se jedná o velkolepé

00:13:32 umělecké dílo.

00:13:34 Úchvatné antické sousoší, známé dnes pod názvem Laocoon.

00:13:48 Odlitky tohoto úžasného uměleckého díla jsou dnes k vidění

00:13:52 po celém světě. Mimo jiné i v bavorském Mnichově.

00:13:59 Sousoší je nesmírně dramatické.

00:14:03 Vypráví tragický a současně i patetický příběh trójského kněze

00:14:07 a jeho dvou synů, kteří se stali cílem útoku

00:14:11 dvou hrůzně vypadajících mořských hadů.

00:14:16 Obrovské bájné příšery ovíjejí a drtí jejich vyděšená těla

00:14:20 a divákovy oči kloužou zmateně po celé kompozici

00:14:24 ve snaze zachytit pohyby vlnících se hadích těl.

00:14:34 Pokus o zobrazení slizkých a neustále se pohybujících

00:14:38 hadích těl v materiálu tak tvrdém a nepoddajném, jakým je kámen,

00:14:43 vyžadoval od sochaře obrovskou odvahu.

00:14:52 Toto mistrovsky propracované sousoší, zobrazující složitou změť

00:14:57 propletených končetin a těl, je dokonalým důkazem

00:15:01 umělcovy řemeslné zručnosti.

00:15:06 Stejně úchvatné je i vyobrazení lidských těl

00:15:10 v okamžiku nesnesitelného tlaku a agónie.

00:15:15 Sochař nechal všechnu tu nesmírnou bolest obrazně "zkamenět".

00:15:20 Laocoon zůstává nepřekonatelnou ukázkou lidského utrpení.

00:15:38 Nález Laocoonta obnovil zájem o svět antiky,

00:15:42 který se Římem 16. století přehnal jako lavina.

00:15:47 Papežské město bylo postupně přebudováváno v klasickém slohu,

00:15:51 a když se k papeži Juliu II. donesla zpráva

00:15:54 o Laocoontově nálezu, okamžitě poslal svého nejoblíbenějšího

00:15:59 umělce Michelangela, aby dohlédl na vyproštění sochy ze země.

00:16:08 Vykopaná socha byla pak převezena sem, do papežského paláce.

00:16:18 Laocoon se měl stát hlavní ozdobou Juliovy rostoucí sbírky

00:16:23 klasického umění.

00:16:30 A na obzoru už se rýsovala nová podoba křesťanského umění.

00:16:37 Církev a jí podporovaní umělci odstartovali nejmocnější

00:16:41 kulturní revoluci v dějinách lidstva: renesanci.

00:16:48 Renesance se zasloužila o obrodu řeckého umění

00:16:51 a stala se jeho oslavou.

00:16:56 A tohle vše uvedl do pohybu nález Laocoonta.

00:17:03 -Obrovsky ovlivnil tehdejší umělce. A proč?

00:17:08 Protože bolestí zrůzněná tvář i hrůzou zježené vlasy a vousy

00:17:13 vyjadřují silné emoce: strach, úzkost, zděšení, hrůzu

00:17:20 a všechny ty drobné rozdíly, jimiž se ty pocity vzájemně liší.

00:17:29 To vše Laocoon ztělesňuje.

00:17:32 Podobné vyjádření pocitů bylo v evropském výtvarném umění

00:17:36 velmi vzácné a samo o sobě představovalo ideál.

00:17:41 Lidé jej toužili napodobit a okopírovat.

00:17:46 Největší Laocoontův význam však spočíval v tom,

00:17:49 že se stal jakousi normou.

00:17:51 Lidé ho napodobovali, aby dokázali,

00:17:53 že i oni jsou velkými umělci.

00:18:04 -Ze všech nejvíc však Laocoon ovlivnil Michelangela.

00:18:09 Sám osobně dohlížel na jeho vyproštění z nánosů zeminy.

00:18:16 Zkuste si představit to nadšení, které musel Michelangelo pocítit

00:18:20 při pohledu na sousoší vynořující se pomalu z nánosů hlíny.

00:18:25 Okamžitě si dělal jeho nákresy. Nemohl si prostě pomoci.

00:18:30 Uchvátila ho Laocoontova majestátnost, patetičnost

00:18:33 i způsob vyjádření jeho pocitů.

00:18:36 Tento nález obnovil zájem moderního světa o starověk.

00:18:44 Renesanční umělci z celé Evropy přicházeli s novou představou

00:18:48 humanity.

00:18:53 Vyobrazení nahého lidského těla, které bylo v křesťanském umění

00:18:56 dlouho odmítáno, navíc podnítilo Michelangelovu imaginaci.

00:19:08 Michelangela oslovila nejenom majestátnost antických soch,

00:19:12 ale i jejich životnost a dokonalé vyobrazení jejich anatomie.

00:19:18 Jen díky důkladnému studiu podoby a povrchu

00:19:21 strachem rozbouřené Laocoontovy hrudi mohl umělec vtělit

00:19:25 do svých děl dosud nevídanou energii a výraz.

00:19:34 Michelangelova díla z dalšího období jeho tvůrčí činnosti

00:19:39 byla prodchnuta hlubokými city a stala se i oslavou krásy

00:19:43 lidského těla.

00:19:49 Svými malbami a sochami vzdával stejnou měrou hold Řekům i Bohu.

00:19:56 A jeho díla, včetně tohoto "vzpurného otroka",

00:20:00 vděčí za svou působivost Laocoontově zmítající se postavě.

00:20:05 Dějiny umění jsou zvláštní v tom, že odkaz uměleckého díla může být

00:20:10 stejně důležitý jako jeho vznik.

00:20:14 Dal-li tedy umělec Michelangelova věhlasu veřejně najevo svůj obdiv

00:20:18 Laocoontově soše vykopané na návrší Esquilin,

00:20:23 pak tím v podstatě umocnil její slávu.

00:20:27 Svým neskrývaným obdivem k Laocoontovi uznal

00:20:31 tuto řeckou sochu za vrchol umění, a tím zároveň přispěl k formování

00:20:36 evropské kultury.

00:20:49 2 století po renesanci propadli kouzlu antického Řecka

00:20:52 i britští šlechtici a vzdělanci.

00:21:00 Během svých okružních cest po Evropě

00:21:03 se na vlastní oči přesvědčovali o nesmrtelné kráse

00:21:06 těchto legendárních děl, a po svém návratu do Británie

00:21:10 nechávali renovovat svá venkovská díla v klasickém slohu.

00:21:16 Antika se sice stala v 18. století módní záležitostí,

00:21:20 ale za nasměrováním řeckého umění novým a možná i překvapivým směrem

00:21:26 stál objev britského diplomata a sběratele s vytříbeným vkusem,

00:21:30 Sira Williama Hamiltona.

00:21:38 Ten na antických řeckých pohřebištích vykopal

00:21:41 obrovské množství váz a obratem je prodal Britskému muzeu.

00:21:58 Nejkrásnějším kouskem z Hamiltonovy sbírky

00:22:02 je tato úchvatná nádoba na vodu, vytvořená v 5. století př. Kr.

00:22:07 řeckým hrnčířem Mideasem.

00:22:10 Jak sami vidíte, zdobí ji nesmírně složitá kompozice,

00:22:13 rozdělená do dvou výjevů.

00:22:18 Horní polovinu vázy zdobí scéna z řecké mytologie,

00:22:23 v níž si dvojčata Castor a Pollux násilím berou Leukippovy dcery.

00:22:32 Na její spodní polovině je vyobrazen Héraklés

00:22:35 při své poslední zkoušce -

00:22:38 krádeži proslulých zlatých jablek ze zahrady Hesperidek.

00:22:45 Nálada těchto kreseb není díky kreslířovým schopnostem

00:22:49 nikterak krutá či násilná, ale naopak uhlazená a kultivovaná.

00:22:56 Celková atmosféra je spíš poklidná, až dvorná.

00:23:01 Leukippovy dcery připomínají spíš modelky na přehlídce,

00:23:05 zatímco Héraklés, sedící na lví kůži

00:23:09 a třímající pověstný kyj, je tu zpodobněn jako pohledný muž

00:23:13 a bez svého obvyklého plnovousu.

00:23:16 A podle výrazu nymf Hesperidek to vypadá,

00:23:19 že se svými zlatými jablky Héraklovi spíš podbízejí.

00:23:33 Hamilton si tuto vázu zamiloval natolik, že ji má vedle sebe

00:23:37 i na svém portrétu z dílny slavného malíře

00:23:40 Sira Joshuy Reynoldse.

00:23:47 Hamiltonovy vázy však v 18. stol. proslavil někdo úplně jiný:

00:23:53 hrnčíř z městečka Stoke, Josiah Wedgewood.

00:24:00 Wedgewood byl nesmírně úspěšným obchodníkem, který zbohatl

00:24:04 na imitacích porcelánových čajových souprav

00:24:07 pro novou britskou střední třídu, pro ty, kteří se vypracovali

00:24:11 vlastní pílí.

00:24:13 Většina z těchto obchodníků a úředníků se sice nemohla

00:24:16 velikostí svého majetku měřit s těmi nejbohatšími,

00:24:19 ale rozhodně měli dost peněz.

00:24:22 Toužili po věcech dostupných pouze horním deseti tisícům

00:24:25 pokud možno za zlomek ceny.

00:24:28 Wedgewood se do Hamiltonových váz doslova zamiloval

00:24:31 a vrhnul veškerou svou energii do navrhování hrnčířských výrobků

00:24:35 inspirovaných antickým Řeckem.

00:24:38 Sám o sobě přitom mluvil jako o hlavním vesmírném výrobci váz.

00:24:57 Ale vraťme se zpět do Stoke.

00:24:59 Wedgewood byl odhodlán propůjčit sériově vyráběnému nádobí

00:25:03 vzhled Hamiltonových váz a vrhnout je na trh.

00:25:20 Wedgewood byl nejenom znamenitý řemeslník, ale i chemik,

00:25:25 a ve své továrně ve Stoke neúnavně experimentoval

00:25:28 s anglickou hlínou při hledání cenově dostupnějších

00:25:31 kopií antických originálů, které by mohl masově vyrábět.

00:25:44 Tuto vázu vyrobil vlastnoručně sám Josiah jako nádherný příklad

00:25:48 nové řady hrnčířského zboží.

00:25:54 Použil tradiční tvar a barvy a dokonce okopíroval

00:25:57 i Midovu postavu bájného hrdiny Hérakla.

00:26:01 Jenže nikdo o ni neprojevil zájem. A Wedgewood si brzy uvědomil proč.

00:26:11 Péči o vnitřní výzdobu domů přejímaly ve stále větší míře

00:26:15 ženy, které ale požadovaly něco poněkud veselejšího.

00:26:20 Wedgewood si vzal příklad z jednoho z nejznámějších

00:26:23 architektů své doby, Roberta Adama, který také podlehl kouzlu

00:26:27 antického řeckého slohu.

00:26:30 Jeho domy byly sice klasické, elegantní a uhlazené,

00:26:33 ale jejich vnitřní prostory zdobily žensky jemné barvy.

00:26:40 Wedgewood se vrátil zpět ke kreslícímu prknu.

00:26:46 Dlouhá léta experimentoval s hlínami, barvivy a tvary,

00:26:50 dokud nenašel tu pravou směs.

00:27:01 Přišel se vskutku revoluční novinkou. To je ona:

00:27:05 nová řada nádobí Jasper.

00:27:07 Wedgewooda napadlo spojit světlé odstíny Adamových interiérů

00:27:11 s některými vzory z Hamiltonových váz.

00:27:16 Wedgewood se však rozhodl pozdvihnout své vázy o úroveň výš.

00:27:21 Namísto jednoduché reprodukce dvourozměrných řeckých postav

00:27:25 začal k bokům váz připojovat jejich trojrozměrné modely

00:27:29 jako kameje.

00:27:39 Na výrobu modelů si najal některé z nejvýznamnějších

00:27:43 neoklacisistních sochařů té doby. Jako třeba Johna Flaxmana.

00:27:47 Wedgewood se svou nejnovější řadou výrobků trefil do vkusu lidí

00:27:51 18. století a konečně slavil kýžený úspěch.

00:28:01 Hrnčíř ze Stoke a anglický džentlmen

00:28:04 přenesl umění antického Řecka do obchodů, domů a myslí Britů

00:28:08 18. století a svou zálibu v řeckém umění vtělil do podoby

00:28:12 moderního spotřebního zboží.

00:28:22 Řecké umění se díky Wedgewoodově novince dožilo nečekané obrody.

00:28:27 Od této chvíle už nebylo vyhrazeno pouze pro znalce či výkvět

00:28:31 tehdejší společnosti, ale jeho Řeckem inspirovaná keramika

00:28:35 byla koncem 18. století k vidění nejenom v britských domácnostech,

00:28:39 ale vyvážela se i do zbytku Britského impéria,

00:28:42 včetně Ameriky a Západní Indie.

00:28:56 Řecký sloh se od nynějška stal celosvětově uznávaným symbolem

00:29:00 vytříbeného vkusu.

00:29:14 Umění antického Řecka bylo po celá staletí známkou

00:29:18 nejvyšší kulturní kvality. Lidé v něm nacházeli

00:29:21 tvůrčí inspiraci, a některým dokonce přineslo

00:29:24 i obchodní zisk.

00:29:26 Začátkem 19. stol. se však Evropou prohnal napoleonský imperialismus,

00:29:31 v jehož rámci mělo starověké Řecko sehrát úplně novou úlohu.

00:29:41 Pařížské Martovo pole bylo jednoho letního dne

00:29:44 koncem července 1798 svědkem neobyčejné události.

00:29:50 Tisíce Pařížanů se tu tísnily v očekávání mimořádné události:

00:29:55 triumfálního průvodu, hodného antických římských císařů.

00:30:02 Sluneční paprsky pableskovaly na šavlích kavaleristů

00:30:07 a s prvními tóny pochodového orchestru se dal do pohybu

00:30:10 okázalý průvod, jehož součástí byly i klece se lvy, 4 velbloudi,

00:30:15 medvěd a spousta vozů s tajemným nákladem.

00:30:21 Napoleonovi vojáci totiž na rozdíl od starověkých Římanů,

00:30:25 předvádějících římským občanům cizí zajatce,

00:30:29 přivezli úplně jinou kořist: umění uloupené Napoleonem Bonapartem

00:30:33 v největších evropských sbírkách.

00:30:39 Napoleon dobýval během svého barbarského tažení

00:30:42 jednu evropskou zemi za druhou, a ve stopách jeho armády

00:30:46 postupovali takzvaní "představitelé francouzského lidu"

00:30:49 jejichž úkolem bylo shromažďování kulturní kořisti.

00:30:55 Napoleon si přál, aby Pařížané věděli,

00:30:58 jaké kulturní poklady jim přivezl.

00:31:00 Proto nechal stěny beden opatřit štítky a slogany,

00:31:03 které seznamovaly diváky s jejich obsahem.

00:31:05 Většina mistrovských děl byla uloupena v Římě,

00:31:08 včetně světově proslulého Laocoonta.

00:31:11 Napoleon si však nejvíc cenil čtyř obrovských pozlacených koní,

00:31:16 kteří se záměrně vezli na otevřeném voze,

00:31:19 aby ohromili žasnoucí davy.

00:31:35 Tito Napoleonem nade vše cenění oři cestovali z Benátek do Paříže

00:31:40 zčásti po souši a zčásti po vodě.

00:31:58 Až dosud byli k vidění na střeše benátské baziliky svatého Marka.

00:32:10 Napoleon vstoupil do Benátek s pevným odhodláním

00:32:13 získat tyto proslulé koně do svého vlastnictví.

00:32:16 Francouzští vojáci proto nebrali ani nejmenší ohled

00:32:19 na srdceryvné protesty Benátčanů, shromážděných na náměstí sv.Marka,

00:32:23 a sňali pozlacené hřebce z parapetu baziliky.

00:32:32 V dnešní době zdobí průčelí baziliky jejich 4 dokonalé kopie.

00:32:49 Tito proslulí oři však patří k Benátkám stejně málo

00:32:53 jako k Francii. Napoleon nebyl ani zdaleka

00:32:56 prvním panovníkem, který po nich zatoužil.

00:32:59 Od chvíle svého vzniku totiž přitahovali pozornost

00:33:02 nejmocnějších a nejctižádostivějších mužů

00:33:05 tohoto světa.

00:33:18 Velkolepé originály se už na průčelí baziliky nevrátily

00:33:22 a dnes jsou k vidění v Muzeu svatého Marka,

00:33:24 kde jsou chráněni před nepřízní počasí.

00:33:33 Tito 4 hrdí hřebci jsou jediným kompletním dochovaným

00:33:38 antickým čtyřspřežím.

00:33:41 Právě v tom tkví jejich mimořádnost.

00:33:44 Umělec ztvárnil bujné oře na vrcholu jejich sil.

00:33:48 Dá se říci, že se jedná o jakési hvězdy koňského světa.

00:33:53 Tito svalnatí a opečovávaní krasavci s hustou pěstěnou hřívou

00:33:58 a nádherně tvarovanýma ušima se navíc honosí půvabnými detaily,

00:34:07 včetně žil na nosech a nohách, či složitých varhánků kolem očí

00:34:12 a na šíjích.

00:34:18 Nesmíme zapomenout ani na umné chocholy nad jejich čely.

00:34:25 Ze všech čtyř koní vyzařuje jakási nezkrotná jiskra,

00:34:29 projevující se pohazováním hlavou a hryzáním udidla.

00:34:36 Ohlávky, stejně jako velké límce kolem krků však naznačují,

00:34:41 že lidé jejich bujnost zkrotili.

00:34:47 A právě v tom spočívá hlavní význam těchto legendárních ořů.

00:34:53 Toto čtyřspřeží je totiž symbolickým vyjádřením moci

00:34:56 člověka, držícího ve svých rukách obrazné otěže vlády,

00:35:01 vyhrazené obvykle králům či bohům.

00:35:10 Napoleon nebyl prvním dobyvatelem, který po těchto koních zatoužil.

00:35:14 Před ním je už obdivoval císař Konstantin

00:35:17 a následující generace panovníků si pořizovaly jejich kopie.

00:35:21 Sem do Benátek je přivezli v roce 1204 účastníci

00:35:24 4. křížové výpravy.

00:35:28 Tito koně se v průběhu staletí stali ikonickými symboly moci

00:35:32 a opakovaně měnili své majitele.

00:35:36 Z toho můžeme usuzovat, že Napoleon po nich toužil

00:35:38 hlavně proto, aby se zařadil po bok předních mužů historie.

00:35:50 -Napoleon se chtěl ocitnout ve společnosti mužů

00:35:52 typu Alexandra Velikého či Julia Cézara.

00:35:55 Musel proto vykonat symbolický čin,

00:35:57 který by ho spojoval s klasickou kulturou.

00:36:00 Vlastnictví klasické kultury bylo známkou třídy neboli "klasy".

00:36:04 Klasické umění symbolizovalo autoritu moci.

00:36:07 Možná i proto jsme toužili připodobnit naše města

00:36:10 řeckým a římským metropolím a své domovy vyzdobit

00:36:14 řeckým a římským uměním.

00:36:17 Vlastnictví čtyřspřeží bylo symbolem velkého muže,

00:36:21 a proto byli koně pro Napoleona tak důležití.

00:36:32 -Tato a podobná mistrovská díla antiky začala být od 19. století

00:36:37 považována za zdroj evropské civilizace.

00:36:43 Za jakousi studánku, z níž mohli čerpat umělci, estéti i státníci.

00:36:55 Řecké umění však bylo ve 20. stol. zneužito k těm nejtemnějším cílům.

00:37:04 Dějištěm této události byla bavorská metropole Mnichov.

00:37:19 20. dubna 1938 tu Hitler slavil své 49. narozeniny.

00:37:26 Od jeho nástupu do funkce kancléře uplynulo víc než 5 let

00:37:30 a vše zatím probíhalo podle jeho představ.

00:37:33 Možná i proto se rozhodl oslavit své narozeniny

00:37:36 promítáním svého oblíbeného filmu.

00:38:07 Oním snímkem byla Olympia, režírovaná tehdejší hvězdou

00:38:11 německého filmu Leni Riefenstahlovou.

00:38:15 Film vzdával hold olympijským hrám, konaným v Německu

00:38:18 2 roky předtím. Hitler je zneužil k propagaci své vize

00:38:22 silného úspěšného a výbojného národa.

00:38:34 Hvězdou dokumentu Leni Riefenstahlové byla socha

00:38:37 nahého atleta, známá pod názvem Discobolos, neboli diskař,

00:38:42 vytvořená v 5. století př. Kr. řeckým sochařem Myrónem.

00:38:57 Hitler byl Myrónovým zpodobněním dokonalého klasického těla

00:39:01 naprosto fascinován.

00:39:14 Necelý měsíc po výše zmíněném narozeninovém promítání

00:39:17 dorazila do Mnichova i samotná socha,

00:39:20 za niž nacisté zaplatili rekordní částku 5 milionů lir.

00:39:39 Odlitek tohoto mimořádného uměleckého díla je dodnes k vidění

00:39:43 v bývalém sídle nacistické strany v Mnichově.

00:40:00 K plnému pochopení významu tohoto uměleckého díla

00:40:04 je nutné znát souvislosti a obeznámit se s typem soch,

00:40:08 vytvářeným generaci či dvě před Myrónem.

00:40:14 Z rukou řeckých umělců tehdy vzešly v průběhu více než

00:40:18 jednoho století tisíce stojících postav nahých mužů.

00:40:23 V řadě případů se jednalo o poměrně významná díla,

00:40:26 která se však zároveň vyznačovala jistou strnulostí, formálností

00:40:29 a neživotností.

00:40:32 Na všechna tato díla dal ale zapomenout

00:40:34 Myrónův bronzový Discobolos, který spatřil světlo světa

00:40:37 v 5. století před Kristem.

00:40:40 Myrón v něm zachytil diskaře uprostřed hodu.

00:40:42 Tato spirálovitá kompozice v sobě skrývá neobyčejnou dynamiku

00:40:46 a plynulost.

00:40:48 Socha mi připomíná stlačenou pružinu chviličku před uvolněním.

00:40:56 Myrón zachytil atleta v jediném prchavém okamžiku jeho pohybu.

00:41:02 Výsledek byl natolik působivý a ladný,

00:41:06 že se zařadil mezi nesmrtelné.

00:41:24 Toto nadčasové dílo se do bavorské metropole dokonale hodilo.

00:41:30 Hitlerův hrdina - bavorský král Ludvík -

00:41:33 totiž nechal před více než stoletím přebudovat

00:41:36 většinu mnichovských náměstí a významných veřejných budov

00:41:39 po vzoru Athén.

00:41:46 A v srdci toho všeho se nacházela svatyně řeckého umění,

00:41:51 budova nesoucí název Glyptotéka.

00:41:55 V této oblasti stojí řada muzeí, pyšnící se celou řadou odlitků

00:41:59 mistrovských děl klasického řeckého umění.

00:42:09 Jenže stále zlověstnější politika hitlerovského Německa

00:42:12 vrhla svůj temný stín i na symboliku řeckého umění.

00:42:22 Hitler byl skálopevně přesvědčen, že Němci - tedy Germáni -

00:42:27 jsou potomky antických Řeků, čisté árijské rasy,

00:42:31 u níž by měl německý národ hledat inspiraci.

00:42:37 I proto asi doufal, že řecké umění pomůže jeho Němcům

00:42:40 získat dosud nevídanou moc.

00:42:53 Řecké umění však nebylo pro Hitlera pouhou připomínkou

00:42:56 vznešené minulosti.

00:42:58 Ten si přál, aby bylo heroldem zářné budoucnosti německého národa

00:43:07 9. července 1938 proto s velkou pompou oznámil,

00:43:11 že on a nacistická strana darují Discoobola německému národu.

00:43:24 Ve svém projevu z onoho dne vynášel do nebes zázračnou moc,

00:43:29 která se prostřednictvím tohoto mistrovského díla

00:43:32 údajně přenese na německý národ.

00:43:35 "Návštěva Glyptotéky by měla být pro všechny Němce povinností!",

00:43:38 řekl shromážděným davům. "Aby se všichni na vlastní oči

00:43:42 seznámili s opravdovou nádherou lidského těla a uvědomili si,

00:43:46 že pokroku nedosáhneme jen dosažením takové krásy,

00:43:49 ale pouze jejím překonáním!"

00:43:54 Myrónův slavný diskař se ve městě vzdáleném 2.000 kilometrů

00:43:59 od jeho původní domoviny stal hlavním symbolem Hitlerovy

00:44:02 ďábelské rasové politiky.

00:44:07 Jak silné bylo podle vás spojení klasické tradice

00:44:11 s nacistickou ideologií?

00:44:14 -Obraz nacistické ideologie by byl bez spojení

00:44:20 s klasickou tradicí podle mého názoru trochu jiný.

00:44:22 -Zaměřme se přímo na Discobola. Co si myslíte o Hitlerově obdivu

00:44:26 k této soše?

00:44:30 -Podobně jako všichni lovci, i on bažil po cenných objektech.

00:44:38 A vzhledem k tomu, že sochy neumí mluvit,

00:44:44 nemohly se ani ohradit proti svému zneužití

00:44:47 v jeho zvrácené ideologii.

00:44:52 -A právě v tom tkví jádro příběhu o Discobolovi.

00:44:56 Proč nacisté zneužili pro svou zvrácenou ideologii

00:44:59 právě tuto sochu?

00:45:02 -Kvůli dokonalému árijskému tělu, atletické postavě.

00:45:09 Ta socha je ideálem krásy bílého muže.

00:45:18 Či - říká se mi to těžce- "herren rasse" - panské rasy.

00:45:29 Tak totiž nacisté označovali sebe i Němce.

00:45:33 Herr znamená v němčině pán. Ano, herren rasse, panská rasa!

00:45:38 Právě za tu se považovali.

00:45:41 -Nacisty tedy zajímala pouze ideologicky zneužitelná

00:45:44 umělecká díla antického Řecka?
-Ne tak docela.

00:45:51 Chtěli dát období antického Řecka do souvislosti

00:45:55 s nacistickou přítomností.

00:46:00 Například antické olympijské hry chápali úplně jinak, než my.

00:46:06 To jen pro lepší představu.

00:46:09 -A jak je tedy chápali?
-Promítali do nich do značné míry

00:46:13 své vlastní představy o olympijských hrách

00:46:16 pořádaných ve světě, ovládaném Němci.

00:46:22 -Discobolos se stal nevědomky příkladem nacistických představ

00:46:25 rasové nadřazenosti.

00:46:28 A Hitler povzbuzoval tehdejší umělce, aby využili

00:46:31 optimismu a životní síly této sochy v jeho boji

00:46:36 proti takzvanému "zdegenerovanému umění".

00:46:46 Toto, podle něj zdegenerované umění,

00:46:49 je dnes považováno za nejvíce průkopnické umělecké hnutí

00:46:52 20. století: modernismus.

00:47:07 Nacistický stát naopak podporoval umělce

00:47:10 napodobující řecký umělecký styl.

00:47:14 Většina z uměleckých děl té doby byla zničena,

00:47:17 ale pár soch dosud opuštěně postává v lesíku

00:47:20 na mnichovském předměstí.

00:47:36 Hitler při odhalování Discobola přirovnal Myróna

00:47:40 ke státem podporovanému sochaři Jozefu Thorakovi, který vytvořil

00:47:44 tyto 2 monumentální reliéfy.

00:47:47 Toto přirovnání nebylo v jistém slova smyslu

00:47:49 až tak od věci, jak by se mohlo zdát,

00:47:51 protože i Thorak se pokoušel po vzoru svých řeckých předchůdců

00:47:54 o idealizaci lidského těla.

00:47:57 Jenže na rozdíl od antických řeckých sochařů

00:48:00 zpodobňoval rasu supermanů, kterým chyběla oslnivá krása

00:48:03 a půvab jejich antických vzorů.

00:48:05 Jeho nadlidé byli spíš nemotorní, hranatí, přehnaně svalnatí

00:48:09 a podsadití.

00:48:12 Tyto bohem i lidmi opuštěné reliéfy, obrůstající mechem

00:48:15 a bičované přírodními živly, zůstávají smutnou připomínkou

00:48:19 pošlapání odkazu řeckého umění a jeho tradic nacisty.

00:48:31 Nejvýznamnější díla antického Řecka byla 2.000 let po jeho pádu

00:48:35 nekonečně pošpiněna fašistickou ideologií,

00:48:39 která z nich při svém tažení proti uměleckému pokroku udělala

00:48:42 pouhou nenávistnou karikaturu.

00:49:07 Discobolos se po válce vrátil zpět do Itálie.

00:49:11 Státem podporované umění Třetí říše

00:49:13 bylo po válce zaslouženě svrženo z piedestalu a zneuznáno.

00:49:19 Klasický styl, reprezentující zastaralý imperiální

00:49:22 světový názor, ztratil pro mladé umělce na zajímavosti.

00:49:33 Idealizované umění antických Řeků se navíc ukázalo

00:49:37 jako naprosto nevhodné pro barbarský a zmatený novověk,

00:49:41 naplněný katastrofami nejrůznějšího druhu.

00:49:59 Umělci, tvořící předvoj modernistické revoluce,

00:50:02 uznávali úplně nový typ umění.

00:50:06 Obrovské evropské sbírky kopií antických děl

00:50:09 postupně mizely v depozitářích, případně byly likvidovány.

00:50:21 Veřejný vkus je ale méně vrtošivý.

00:50:27 Nádhera a okázalost umění antického Řecka nepřestává dodnes

00:50:32 ohromovat miliony lidí, kteří za ním chodí

00:50:35 do velkých evropských muzeí, aby zde postávali v němém úžasu

00:50:40 nad jeho nestárnoucí dokonalostí.

00:50:48 Umění antického Řecka bylo po staletí jakousi zlatou normou.

00:50:57 Ideálem, v němž se západní svět našel

00:51:06 a nám všem prozradil, kým jsme a odkud pocházíme.

00:51:16 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2016