00:00:07Antičtí Řekové oslnili svět svým uměním.

00:00:17Jejich fascinace lidským tělem a mistrovské zvládnutí techniky

00:00:21vedlo k dosažení nové úrovně krásy a kultivovanosti.

00:00:33Sláva jejich umění se však šířila do světa

00:00:36i po pádu antického Řecka, jehož odkaz formoval umění,

00:00:43kulturu, historii i politiku západního světa.

00:00:54Dnes se pokusíme shrnout vliv řeckého umění na západní kulturu

00:00:58prostřednictvím několika vybraných mistrovských artefaktů.

00:01:04Procestujeme Evropu křížem krážem, abychom vás seznámili

00:01:08s neobyčejnými příběhy pěti klíčových artefaktů.

00:01:16Afrodité z Knidu, první nahé ženy v západním umění

00:01:20a pramáti milionů ženských aktů.

00:01:28Laocoonta, dramatické studie utrpení, která inspirovala

00:01:32samotného Michelangela a napomohla vývoji renesance.

00:01:38Hamiltonových váz, jejichž objev inspiroval britského hrnčíře

00:01:42k vytvoření nového typu nádobí.

00:01:47Bronzových koní z benátského chrámu svatého Marka,

00:01:50kteří se stali šachovými figurkami v císařské hře.

00:01:55A nahého diskaře Discobola, kterého zakoupila

00:01:59Hitlerova nacistická strana coby symbol árijské nadřazenosti.

00:02:08Všechna tato umělecká díla jsou součástí vzrušujícího příběhu

00:02:12znovuobjevování a vykládání odkazu řeckého umění

00:02:17následujícími generacemi, které se jím nechaly inspirovat.

00:02:21A dozvíte se, že řecké umění formovalo západní civilizaci

00:02:25i dávno poté, co už bylo antické Řecko pouhou vzpomínkou.

00:02:31Česká televize uvádí dokumentární cyklus BBC

00:02:35Poklady starověkého Řecka

00:02:44Trvalý odkaz

00:03:01Císař Hadrián si nechal ve 2. století našeho letopočtu

00:03:05vystavět v Tivoli u Říma honosnou císařskou rezidenci,

00:03:08takzvanou Hadriánovu vilu.

00:03:12Ctižádostivý římský císař z ní chtěl vytvořit

00:03:15kulturní centrum své říše.

00:03:23Inspiraci přitom hledal u svých velkých předchůdců,

00:03:27antických Řeků.

00:03:31Celý rozlehlý prostor vyzdobil stovkami kopií

00:03:34mistrovských děl řeckého umění.

00:03:40Jedno z nich bylo skandálnější, než ta ostatní.

00:03:44Jeho autor se ve 4. století před Kristem postaral

00:03:48o prvotřídní poprask.

00:03:51Toto dílo bylo totiž nejenom provokativní,

00:03:54ale zároveň průkopnické.

00:03:56Stalo se mezníkem v dějinách umění,

00:03:58podnítilo vznik zhruba 60 přímých kopií

00:04:01a spousty lechtivých obměn.

00:04:04Byla to první socha nahé ženy v životní velikosti

00:04:07v dějinách západního umění.

00:04:20Jedna z nejkrásnějších dochovaných kopií je k vidění

00:04:23v německém Mnichově.

00:04:29Tuto sochu vytvořil ve 4. století před Kristem slavný řecký sochař

00:04:34Praxiteles pro řecký ostrov Knidos.

00:04:39Odtud její název "Afrodité z Knidu".

00:04:45Afrodité se tváří překvapeně, jakoby byla přistižena

00:04:49bezprostředně před koupelí nebo po ní.

00:04:53Leknutím přitom upustila roucho do nádoby s vodou,

00:04:56ale stejně tak je možné, že se ho právě pokouší zvednout,

00:05:00aby jím zakryla svou nahotu. Tento dvojí význam je záměrný.

00:05:04Pravou rukou se současně pokouší cudně zakrýt

00:05:07před chlípnými pohledy.

00:05:09Toto dosud nevídané, jakoby bezděčné gesto

00:05:12se současně stalo předělem v dějinách umění.

00:05:16Afroditina socha je totiž nejenom provokativní,

00:05:19ale zároveň působí nesmírně sexy, a ve svém příběhu přisuzuje

00:05:23divákům roli jakýchsi voyeurů.

00:05:30Praxitelova socha nahé Afrodity se stala jedním z nejerotičtějších

00:05:34příkladů ženské krásy.

00:05:47-Ženy se ve většině měst antického Řecka rozhodně neprocházely

00:05:50po ulicích nahé. Normálně se oblékaly

00:05:54a bylo nemyslitelné, aby se venku objevily nahoře obnažené

00:05:58nebo dokonce zcela odhalené.

00:06:00Muži - atleti sice závodili nazí, ale ženám byl vstup na stadiony

00:06:04zakázán. Jediným městem, kde bylo možné spatřit nahé sportovkyně,

00:06:08byla Sparta.

00:06:10Řecko tedy rozhodně nepatřilo mezi kultury,

00:06:12v nichž se ženy ukazovaly na veřejnosti nahé.

00:06:15Praxitelovi však vytvořením nahé Afrodity nešlo jen

00:06:18o samotnou nahotu ani o pouhé zpodobnění nahé ženy

00:06:22či svlečené bohyně.

00:06:25Podle mě chtěl nechat na divákově fantazii,

00:06:27zda se žena obnažuje záměrně, nebo zda se naopak snaží

00:06:31svou nahotu zakrýt.

00:06:39-Instalace moderní kopie, vystavené zde v Tivoli

00:06:42nepříznivým povětrnostním podmínkám,

00:06:45je současně neobvyklou připomínkou původního umístění sochy na Knidu.

00:06:50Afrodité stojí uprostřed zvláštního kruhového chrámu.

00:06:55Jako by tím chtěl Hadrián připomenout podmínky,

00:06:59za nichž byla tato známá kultovní socha vystavena kdysi na Knidu.

00:07:04Podobné umístění sochy bylo v té době něčím neobvyklým.

00:07:08Diváci totiž mohli díky tomu obdivovat

00:07:10Afroditiny smyslné křivky ze všech stran a úhlů.

00:07:22K Afroditině nahé postavě, která byla díky svému kouzlu

00:07:25jednou z nejobdivovanějších soch starověku,

00:07:28se váže jeden velmi pikantní příběh zaznamenaný římským autorem

00:07:32Lucianem.

00:07:35Podle něj se jednoho večera ukryl v Afroditině posvátném chrámu

00:07:39roztoužený mladík, který chtěl mít sochu v noci sám pro sebe.

00:07:50A Lucian pokračuje v popisu následků - cituji:

00:07:54"neslýchaného nočního vychloubání".

00:07:57Vycházející slunce odhalilo stopy chlípných objetí.

00:08:02Tělo bohyně bylo poznamenáno stopami traumatu,

00:08:05jemuž bylo vystaveno.

00:08:08Jedná se o pozoruhodně obscénní příhodu, která však přinejmenším

00:08:12naznačuje, že opojná krása Praxitelovy erotické sochy

00:08:17mohla některé roztoužené mladíky skutečně vyprovokovat

00:08:20k nepředloženým činům.

00:08:28Slavná socha se stala předmětem řady variací na dané téma.

00:08:41Afrodité Knidská výrazně ovlivnila výtvarné umění.

00:08:46Jenže tam, kde Praxiteles pouze naznačoval,

00:08:49jeho následníci se snažili předčít svého mistra

00:08:52ve smyslnosti i provokativnosti.

00:08:57Dobrým příkladem je tato socha další koupající se bohyně.

00:09:02Afrodité dřepící nad nádobou s vodou si zachovává hlavní prvky

00:09:06Afrodity Knidské, včetně momentu překvapení.

00:09:10A také nás svým výmluvným postojem staví do role voyeurů.

00:09:19Divákovi se samozřejmě naskytuje pohled na nahé ženské tělo,

00:09:24které však ve srovnání s originálem nabízí

00:09:27i další podrobnosti.

00:09:30Tato žena vypadá vyplašeněji a defenzivněji

00:09:34než její slavná předchůdkyně, což v člověku posiluje

00:09:38současný pocit studu a erotického vzrušení.

00:09:53Afrodité stojí na počátku dlouhé řady ženských aktů,

00:09:57a řadí se tím k základním stavebním kamenům západního umění.

00:10:07-Krásné ženské tělo je od pradávna spojeno s erotikou.

00:10:12I proto je obtížné oddělit ženskou krásu,

00:10:15či dokonalé ženské křivky od sexuality.

00:10:21Představy antických Řeků o mužské a ženské kráse

00:10:24se však od těch našich lišily.

00:10:28Mužská krása byla v té době spojována s atletikou či bojem.

00:10:33Ideální muž musel být buď atlet, nebo mávat kopím.

00:10:39Ideál ženské krásy byl naopak neodmyslitelně spjat

00:10:42s tělesnými půvaby. I proto mají všechny ty sochy

00:10:45podobu nádherných žen.

00:10:49Někomu dnes může sice tehdejší přístup připadat sexistický,

00:10:53ale to jen dokazuje, že dotyčný naprosto nechápe antický kult

00:10:57estetické dokonalosti.

00:11:07-Hadrián si kopírováním Afrodité z Knidu

00:11:10i dalších řeckých mistrovských děl pořídil kousek

00:11:13řecké kultivovanosti.

00:11:21A současně učinil z řeckého antického umění

00:11:25měřítko dokonalosti.

00:11:31To pak přetrvalo věky.

00:11:37Za objev řeckého umění vděčíme Římanům.

00:11:40Antické Řecko sice podlehlo náporu římských armád,

00:11:44ale okázalá nádhera jeho umění obhroublé Římany ohromila.

00:11:49Jak napsal římský básník Horácius: "Přemožení Řekové si podrobili

00:11:54nevycválané římské vítěze svým uměním."

00:12:26Antičtí římští sběratelé čile loupili a kopírovali

00:12:30řecká mistrovská díla.

00:12:33Jejich říše se ale mezitím začala pomalu rozpadat.

00:12:37Město Řím zůstalo pohřebištěm řecké geniality až do chvíle,

00:12:42kdy je bohatí mecenáši a ctižádostiví papežové začali

00:12:46přebudovávat podle svých představ.

00:12:53Věčné město pak bylo v lednu 1506 svědkem dramatického objevu

00:12:57již polozapomenuté řecké geniality.

00:13:02Onoho chladného lednového dne před více než 500 lety

00:13:06narazili dělníci při výkopech na návrší Esquilin

00:13:10na kus bílého mramoru.

00:13:15Postupně z něj odhrabávali jednu vrstvu hlíny za druhou,

00:13:20až se jejich zrakům naskytl pohled na něco neskutečného.

00:13:24I když mramor stále zůstával částečně pohřben v zemi,

00:13:28jeden z dělníků si hned všiml, že se jedná o velkolepé

00:13:32umělecké dílo.

00:13:34Úchvatné antické sousoší, známé dnes pod názvem Laocoon.

00:13:48Odlitky tohoto úžasného uměleckého díla jsou dnes k vidění

00:13:52po celém světě. Mimo jiné i v bavorském Mnichově.

00:13:59Sousoší je nesmírně dramatické.

00:14:03Vypráví tragický a současně i patetický příběh trójského kněze

00:14:07a jeho dvou synů, kteří se stali cílem útoku

00:14:11dvou hrůzně vypadajících mořských hadů.

00:14:16Obrovské bájné příšery ovíjejí a drtí jejich vyděšená těla

00:14:20a divákovy oči kloužou zmateně po celé kompozici

00:14:24ve snaze zachytit pohyby vlnících se hadích těl.

00:14:34Pokus o zobrazení slizkých a neustále se pohybujících

00:14:38hadích těl v materiálu tak tvrdém a nepoddajném, jakým je kámen,

00:14:43vyžadoval od sochaře obrovskou odvahu.

00:14:52Toto mistrovsky propracované sousoší, zobrazující složitou změť

00:14:57propletených končetin a těl, je dokonalým důkazem

00:15:01umělcovy řemeslné zručnosti.

00:15:06Stejně úchvatné je i vyobrazení lidských těl

00:15:10v okamžiku nesnesitelného tlaku a agónie.

00:15:15Sochař nechal všechnu tu nesmírnou bolest obrazně "zkamenět".

00:15:20Laocoon zůstává nepřekonatelnou ukázkou lidského utrpení.

00:15:38Nález Laocoonta obnovil zájem o svět antiky,

00:15:42který se Římem 16. století přehnal jako lavina.

00:15:47Papežské město bylo postupně přebudováváno v klasickém slohu,

00:15:51a když se k papeži Juliu II. donesla zpráva

00:15:54o Laocoontově nálezu, okamžitě poslal svého nejoblíbenějšího

00:15:59umělce Michelangela, aby dohlédl na vyproštění sochy ze země.

00:16:08Vykopaná socha byla pak převezena sem, do papežského paláce.

00:16:18Laocoon se měl stát hlavní ozdobou Juliovy rostoucí sbírky

00:16:23klasického umění.

00:16:30A na obzoru už se rýsovala nová podoba křesťanského umění.

00:16:37Církev a jí podporovaní umělci odstartovali nejmocnější

00:16:41kulturní revoluci v dějinách lidstva: renesanci.

00:16:48Renesance se zasloužila o obrodu řeckého umění

00:16:51a stala se jeho oslavou.

00:16:56A tohle vše uvedl do pohybu nález Laocoonta.

00:17:03-Obrovsky ovlivnil tehdejší umělce. A proč?

00:17:08Protože bolestí zrůzněná tvář i hrůzou zježené vlasy a vousy

00:17:13vyjadřují silné emoce: strach, úzkost, zděšení, hrůzu

00:17:20a všechny ty drobné rozdíly, jimiž se ty pocity vzájemně liší.

00:17:29To vše Laocoon ztělesňuje.

00:17:32Podobné vyjádření pocitů bylo v evropském výtvarném umění

00:17:36velmi vzácné a samo o sobě představovalo ideál.

00:17:41Lidé jej toužili napodobit a okopírovat.

00:17:46Největší Laocoontův význam však spočíval v tom,

00:17:49že se stal jakousi normou.

00:17:51Lidé ho napodobovali, aby dokázali,

00:17:53že i oni jsou velkými umělci.

00:18:04-Ze všech nejvíc však Laocoon ovlivnil Michelangela.

00:18:09Sám osobně dohlížel na jeho vyproštění z nánosů zeminy.

00:18:16Zkuste si představit to nadšení, které musel Michelangelo pocítit

00:18:20při pohledu na sousoší vynořující se pomalu z nánosů hlíny.

00:18:25Okamžitě si dělal jeho nákresy. Nemohl si prostě pomoci.

00:18:30Uchvátila ho Laocoontova majestátnost, patetičnost

00:18:33i způsob vyjádření jeho pocitů.

00:18:36Tento nález obnovil zájem moderního světa o starověk.

00:18:44Renesanční umělci z celé Evropy přicházeli s novou představou

00:18:48humanity.

00:18:53Vyobrazení nahého lidského těla, které bylo v křesťanském umění

00:18:56dlouho odmítáno, navíc podnítilo Michelangelovu imaginaci.

00:19:08Michelangela oslovila nejenom majestátnost antických soch,

00:19:12ale i jejich životnost a dokonalé vyobrazení jejich anatomie.

00:19:18Jen díky důkladnému studiu podoby a povrchu

00:19:21strachem rozbouřené Laocoontovy hrudi mohl umělec vtělit

00:19:25do svých děl dosud nevídanou energii a výraz.

00:19:34Michelangelova díla z dalšího období jeho tvůrčí činnosti

00:19:39byla prodchnuta hlubokými city a stala se i oslavou krásy

00:19:43lidského těla.

00:19:49Svými malbami a sochami vzdával stejnou měrou hold Řekům i Bohu.

00:19:56A jeho díla, včetně tohoto "vzpurného otroka",

00:20:00vděčí za svou působivost Laocoontově zmítající se postavě.

00:20:05Dějiny umění jsou zvláštní v tom, že odkaz uměleckého díla může být

00:20:10stejně důležitý jako jeho vznik.

00:20:14Dal-li tedy umělec Michelangelova věhlasu veřejně najevo svůj obdiv

00:20:18Laocoontově soše vykopané na návrší Esquilin,

00:20:23pak tím v podstatě umocnil její slávu.

00:20:27Svým neskrývaným obdivem k Laocoontovi uznal

00:20:31tuto řeckou sochu za vrchol umění, a tím zároveň přispěl k formování

00:20:36evropské kultury.

00:20:492 století po renesanci propadli kouzlu antického Řecka

00:20:52i britští šlechtici a vzdělanci.

00:21:00Během svých okružních cest po Evropě

00:21:03se na vlastní oči přesvědčovali o nesmrtelné kráse

00:21:06těchto legendárních děl, a po svém návratu do Británie

00:21:10nechávali renovovat svá venkovská díla v klasickém slohu.

00:21:16Antika se sice stala v 18. století módní záležitostí,

00:21:20ale za nasměrováním řeckého umění novým a možná i překvapivým směrem

00:21:26stál objev britského diplomata a sběratele s vytříbeným vkusem,

00:21:30Sira Williama Hamiltona.

00:21:38Ten na antických řeckých pohřebištích vykopal

00:21:41obrovské množství váz a obratem je prodal Britskému muzeu.

00:21:58Nejkrásnějším kouskem z Hamiltonovy sbírky

00:22:02je tato úchvatná nádoba na vodu, vytvořená v 5. století př. Kr.

00:22:07řeckým hrnčířem Mideasem.

00:22:10Jak sami vidíte, zdobí ji nesmírně složitá kompozice,

00:22:13rozdělená do dvou výjevů.

00:22:18Horní polovinu vázy zdobí scéna z řecké mytologie,

00:22:23v níž si dvojčata Castor a Pollux násilím berou Leukippovy dcery.

00:22:32Na její spodní polovině je vyobrazen Héraklés

00:22:35při své poslední zkoušce -

00:22:38krádeži proslulých zlatých jablek ze zahrady Hesperidek.

00:22:45Nálada těchto kreseb není díky kreslířovým schopnostem

00:22:49nikterak krutá či násilná, ale naopak uhlazená a kultivovaná.

00:22:56Celková atmosféra je spíš poklidná, až dvorná.

00:23:01Leukippovy dcery připomínají spíš modelky na přehlídce,

00:23:05zatímco Héraklés, sedící na lví kůži

00:23:09a třímající pověstný kyj, je tu zpodobněn jako pohledný muž

00:23:13a bez svého obvyklého plnovousu.

00:23:16A podle výrazu nymf Hesperidek to vypadá,

00:23:19že se svými zlatými jablky Héraklovi spíš podbízejí.

00:23:33Hamilton si tuto vázu zamiloval natolik, že ji má vedle sebe

00:23:37i na svém portrétu z dílny slavného malíře

00:23:40Sira Joshuy Reynoldse.

00:23:47Hamiltonovy vázy však v 18. stol. proslavil někdo úplně jiný:

00:23:53hrnčíř z městečka Stoke, Josiah Wedgewood.

00:24:00Wedgewood byl nesmírně úspěšným obchodníkem, který zbohatl

00:24:04na imitacích porcelánových čajových souprav

00:24:07pro novou britskou střední třídu, pro ty, kteří se vypracovali

00:24:11vlastní pílí.

00:24:13Většina z těchto obchodníků a úředníků se sice nemohla

00:24:16velikostí svého majetku měřit s těmi nejbohatšími,

00:24:19ale rozhodně měli dost peněz.

00:24:22Toužili po věcech dostupných pouze horním deseti tisícům

00:24:25pokud možno za zlomek ceny.

00:24:28Wedgewood se do Hamiltonových váz doslova zamiloval

00:24:31a vrhnul veškerou svou energii do navrhování hrnčířských výrobků

00:24:35inspirovaných antickým Řeckem.

00:24:38Sám o sobě přitom mluvil jako o hlavním vesmírném výrobci váz.

00:24:57Ale vraťme se zpět do Stoke.

00:24:59Wedgewood byl odhodlán propůjčit sériově vyráběnému nádobí

00:25:03vzhled Hamiltonových váz a vrhnout je na trh.

00:25:20Wedgewood byl nejenom znamenitý řemeslník, ale i chemik,

00:25:25a ve své továrně ve Stoke neúnavně experimentoval

00:25:28s anglickou hlínou při hledání cenově dostupnějších

00:25:31kopií antických originálů, které by mohl masově vyrábět.

00:25:44Tuto vázu vyrobil vlastnoručně sám Josiah jako nádherný příklad

00:25:48nové řady hrnčířského zboží.

00:25:54Použil tradiční tvar a barvy a dokonce okopíroval

00:25:57i Midovu postavu bájného hrdiny Hérakla.

00:26:01Jenže nikdo o ni neprojevil zájem. A Wedgewood si brzy uvědomil proč.

00:26:11Péči o vnitřní výzdobu domů přejímaly ve stále větší míře

00:26:15ženy, které ale požadovaly něco poněkud veselejšího.

00:26:20Wedgewood si vzal příklad z jednoho z nejznámějších

00:26:23architektů své doby, Roberta Adama, který také podlehl kouzlu

00:26:27antického řeckého slohu.

00:26:30Jeho domy byly sice klasické, elegantní a uhlazené,

00:26:33ale jejich vnitřní prostory zdobily žensky jemné barvy.

00:26:40Wedgewood se vrátil zpět ke kreslícímu prknu.

00:26:46Dlouhá léta experimentoval s hlínami, barvivy a tvary,

00:26:50dokud nenašel tu pravou směs.

00:27:01Přišel se vskutku revoluční novinkou. To je ona:

00:27:05nová řada nádobí Jasper.

00:27:07Wedgewooda napadlo spojit světlé odstíny Adamových interiérů

00:27:11s některými vzory z Hamiltonových váz.

00:27:16Wedgewood se však rozhodl pozdvihnout své vázy o úroveň výš.

00:27:21Namísto jednoduché reprodukce dvourozměrných řeckých postav

00:27:25začal k bokům váz připojovat jejich trojrozměrné modely

00:27:29jako kameje.

00:27:39Na výrobu modelů si najal některé z nejvýznamnějších

00:27:43neoklacisistních sochařů té doby. Jako třeba Johna Flaxmana.

00:27:47Wedgewood se svou nejnovější řadou výrobků trefil do vkusu lidí

00:27:5118. století a konečně slavil kýžený úspěch.

00:28:01Hrnčíř ze Stoke a anglický džentlmen

00:28:04přenesl umění antického Řecka do obchodů, domů a myslí Britů

00:28:0818. století a svou zálibu v řeckém umění vtělil do podoby

00:28:12moderního spotřebního zboží.

00:28:22Řecké umění se díky Wedgewoodově novince dožilo nečekané obrody.

00:28:27Od této chvíle už nebylo vyhrazeno pouze pro znalce či výkvět

00:28:31tehdejší společnosti, ale jeho Řeckem inspirovaná keramika

00:28:35byla koncem 18. století k vidění nejenom v britských domácnostech,

00:28:39ale vyvážela se i do zbytku Britského impéria,

00:28:42včetně Ameriky a Západní Indie.

00:28:56Řecký sloh se od nynějška stal celosvětově uznávaným symbolem

00:29:00vytříbeného vkusu.

00:29:14Umění antického Řecka bylo po celá staletí známkou

00:29:18nejvyšší kulturní kvality. Lidé v něm nacházeli

00:29:21tvůrčí inspiraci, a některým dokonce přineslo

00:29:24i obchodní zisk.

00:29:26Začátkem 19. stol. se však Evropou prohnal napoleonský imperialismus,

00:29:31v jehož rámci mělo starověké Řecko sehrát úplně novou úlohu.

00:29:41Pařížské Martovo pole bylo jednoho letního dne

00:29:44koncem července 1798 svědkem neobyčejné události.

00:29:50Tisíce Pařížanů se tu tísnily v očekávání mimořádné události:

00:29:55triumfálního průvodu, hodného antických římských císařů.

00:30:02Sluneční paprsky pableskovaly na šavlích kavaleristů

00:30:07a s prvními tóny pochodového orchestru se dal do pohybu

00:30:10okázalý průvod, jehož součástí byly i klece se lvy, 4 velbloudi,

00:30:15medvěd a spousta vozů s tajemným nákladem.

00:30:21Napoleonovi vojáci totiž na rozdíl od starověkých Římanů,

00:30:25předvádějících římským občanům cizí zajatce,

00:30:29přivezli úplně jinou kořist: umění uloupené Napoleonem Bonapartem

00:30:33v největších evropských sbírkách.

00:30:39Napoleon dobýval během svého barbarského tažení

00:30:42jednu evropskou zemi za druhou, a ve stopách jeho armády

00:30:46postupovali takzvaní "představitelé francouzského lidu"

00:30:49jejichž úkolem bylo shromažďování kulturní kořisti.

00:30:55Napoleon si přál, aby Pařížané věděli,

00:30:58jaké kulturní poklady jim přivezl.

00:31:00Proto nechal stěny beden opatřit štítky a slogany,

00:31:03které seznamovaly diváky s jejich obsahem.

00:31:05Většina mistrovských děl byla uloupena v Římě,

00:31:08včetně světově proslulého Laocoonta.

00:31:11Napoleon si však nejvíc cenil čtyř obrovských pozlacených koní,

00:31:16kteří se záměrně vezli na otevřeném voze,

00:31:19aby ohromili žasnoucí davy.

00:31:35Tito Napoleonem nade vše cenění oři cestovali z Benátek do Paříže

00:31:40zčásti po souši a zčásti po vodě.

00:31:58Až dosud byli k vidění na střeše benátské baziliky svatého Marka.

00:32:10Napoleon vstoupil do Benátek s pevným odhodláním

00:32:13získat tyto proslulé koně do svého vlastnictví.

00:32:16Francouzští vojáci proto nebrali ani nejmenší ohled

00:32:19na srdceryvné protesty Benátčanů, shromážděných na náměstí sv.Marka,

00:32:23a sňali pozlacené hřebce z parapetu baziliky.

00:32:32V dnešní době zdobí průčelí baziliky jejich 4 dokonalé kopie.

00:32:49Tito proslulí oři však patří k Benátkám stejně málo

00:32:53jako k Francii. Napoleon nebyl ani zdaleka

00:32:56prvním panovníkem, který po nich zatoužil.

00:32:59Od chvíle svého vzniku totiž přitahovali pozornost

00:33:02nejmocnějších a nejctižádostivějších mužů

00:33:05tohoto světa.

00:33:18Velkolepé originály se už na průčelí baziliky nevrátily

00:33:22a dnes jsou k vidění v Muzeu svatého Marka,

00:33:24kde jsou chráněni před nepřízní počasí.

00:33:33Tito 4 hrdí hřebci jsou jediným kompletním dochovaným

00:33:38antickým čtyřspřežím.

00:33:41Právě v tom tkví jejich mimořádnost.

00:33:44Umělec ztvárnil bujné oře na vrcholu jejich sil.

00:33:48Dá se říci, že se jedná o jakési hvězdy koňského světa.

00:33:53Tito svalnatí a opečovávaní krasavci s hustou pěstěnou hřívou

00:33:58a nádherně tvarovanýma ušima se navíc honosí půvabnými detaily,

00:34:07včetně žil na nosech a nohách, či složitých varhánků kolem očí

00:34:12a na šíjích.

00:34:18Nesmíme zapomenout ani na umné chocholy nad jejich čely.

00:34:25Ze všech čtyř koní vyzařuje jakási nezkrotná jiskra,

00:34:29projevující se pohazováním hlavou a hryzáním udidla.

00:34:36Ohlávky, stejně jako velké límce kolem krků však naznačují,

00:34:41že lidé jejich bujnost zkrotili.

00:34:47A právě v tom spočívá hlavní význam těchto legendárních ořů.

00:34:53Toto čtyřspřeží je totiž symbolickým vyjádřením moci

00:34:56člověka, držícího ve svých rukách obrazné otěže vlády,

00:35:01vyhrazené obvykle králům či bohům.

00:35:10Napoleon nebyl prvním dobyvatelem, který po těchto koních zatoužil.

00:35:14Před ním je už obdivoval císař Konstantin

00:35:17a následující generace panovníků si pořizovaly jejich kopie.

00:35:21Sem do Benátek je přivezli v roce 1204 účastníci

00:35:244. křížové výpravy.

00:35:28Tito koně se v průběhu staletí stali ikonickými symboly moci

00:35:32a opakovaně měnili své majitele.

00:35:36Z toho můžeme usuzovat, že Napoleon po nich toužil

00:35:38hlavně proto, aby se zařadil po bok předních mužů historie.

00:35:50-Napoleon se chtěl ocitnout ve společnosti mužů

00:35:52typu Alexandra Velikého či Julia Cézara.

00:35:55Musel proto vykonat symbolický čin,

00:35:57který by ho spojoval s klasickou kulturou.

00:36:00Vlastnictví klasické kultury bylo známkou třídy neboli "klasy".

00:36:04Klasické umění symbolizovalo autoritu moci.

00:36:07Možná i proto jsme toužili připodobnit naše města

00:36:10řeckým a římským metropolím a své domovy vyzdobit

00:36:14řeckým a římským uměním.

00:36:17Vlastnictví čtyřspřeží bylo symbolem velkého muže,

00:36:21a proto byli koně pro Napoleona tak důležití.

00:36:32-Tato a podobná mistrovská díla antiky začala být od 19. století

00:36:37považována za zdroj evropské civilizace.

00:36:43Za jakousi studánku, z níž mohli čerpat umělci, estéti i státníci.

00:36:55Řecké umění však bylo ve 20. stol. zneužito k těm nejtemnějším cílům.

00:37:04Dějištěm této události byla bavorská metropole Mnichov.

00:37:1920. dubna 1938 tu Hitler slavil své 49. narozeniny.

00:37:26Od jeho nástupu do funkce kancléře uplynulo víc než 5 let

00:37:30a vše zatím probíhalo podle jeho představ.

00:37:33Možná i proto se rozhodl oslavit své narozeniny

00:37:36promítáním svého oblíbeného filmu.

00:38:07Oním snímkem byla Olympia, režírovaná tehdejší hvězdou

00:38:11německého filmu Leni Riefenstahlovou.

00:38:15Film vzdával hold olympijským hrám, konaným v Německu

00:38:182 roky předtím. Hitler je zneužil k propagaci své vize

00:38:22silného úspěšného a výbojného národa.

00:38:34Hvězdou dokumentu Leni Riefenstahlové byla socha

00:38:37nahého atleta, známá pod názvem Discobolos, neboli diskař,

00:38:42vytvořená v 5. století př. Kr. řeckým sochařem Myrónem.

00:38:57Hitler byl Myrónovým zpodobněním dokonalého klasického těla

00:39:01naprosto fascinován.

00:39:14Necelý měsíc po výše zmíněném narozeninovém promítání

00:39:17dorazila do Mnichova i samotná socha,

00:39:20za niž nacisté zaplatili rekordní částku 5 milionů lir.

00:39:39Odlitek tohoto mimořádného uměleckého díla je dodnes k vidění

00:39:43v bývalém sídle nacistické strany v Mnichově.

00:40:00K plnému pochopení významu tohoto uměleckého díla

00:40:04je nutné znát souvislosti a obeznámit se s typem soch,

00:40:08vytvářeným generaci či dvě před Myrónem.

00:40:14Z rukou řeckých umělců tehdy vzešly v průběhu více než

00:40:18jednoho století tisíce stojících postav nahých mužů.

00:40:23V řadě případů se jednalo o poměrně významná díla,

00:40:26která se však zároveň vyznačovala jistou strnulostí, formálností

00:40:29a neživotností.

00:40:32Na všechna tato díla dal ale zapomenout

00:40:34Myrónův bronzový Discobolos, který spatřil světlo světa

00:40:37v 5. století před Kristem.

00:40:40Myrón v něm zachytil diskaře uprostřed hodu.

00:40:42Tato spirálovitá kompozice v sobě skrývá neobyčejnou dynamiku

00:40:46a plynulost.

00:40:48Socha mi připomíná stlačenou pružinu chviličku před uvolněním.

00:40:56Myrón zachytil atleta v jediném prchavém okamžiku jeho pohybu.

00:41:02Výsledek byl natolik působivý a ladný,

00:41:06že se zařadil mezi nesmrtelné.

00:41:24Toto nadčasové dílo se do bavorské metropole dokonale hodilo.

00:41:30Hitlerův hrdina - bavorský král Ludvík -

00:41:33totiž nechal před více než stoletím přebudovat

00:41:36většinu mnichovských náměstí a významných veřejných budov

00:41:39po vzoru Athén.

00:41:46A v srdci toho všeho se nacházela svatyně řeckého umění,

00:41:51budova nesoucí název Glyptotéka.

00:41:55V této oblasti stojí řada muzeí, pyšnící se celou řadou odlitků

00:41:59mistrovských děl klasického řeckého umění.

00:42:09Jenže stále zlověstnější politika hitlerovského Německa

00:42:12vrhla svůj temný stín i na symboliku řeckého umění.

00:42:22Hitler byl skálopevně přesvědčen, že Němci - tedy Germáni -

00:42:27jsou potomky antických Řeků, čisté árijské rasy,

00:42:31u níž by měl německý národ hledat inspiraci.

00:42:37I proto asi doufal, že řecké umění pomůže jeho Němcům

00:42:40získat dosud nevídanou moc.

00:42:53Řecké umění však nebylo pro Hitlera pouhou připomínkou

00:42:56vznešené minulosti.

00:42:58Ten si přál, aby bylo heroldem zářné budoucnosti německého národa

00:43:079. července 1938 proto s velkou pompou oznámil,

00:43:11že on a nacistická strana darují Discoobola německému národu.

00:43:24Ve svém projevu z onoho dne vynášel do nebes zázračnou moc,

00:43:29která se prostřednictvím tohoto mistrovského díla

00:43:32údajně přenese na německý národ.

00:43:35"Návštěva Glyptotéky by měla být pro všechny Němce povinností!",

00:43:38řekl shromážděným davům. "Aby se všichni na vlastní oči

00:43:42seznámili s opravdovou nádherou lidského těla a uvědomili si,

00:43:46že pokroku nedosáhneme jen dosažením takové krásy,

00:43:49ale pouze jejím překonáním!"

00:43:54Myrónův slavný diskař se ve městě vzdáleném 2.000 kilometrů

00:43:59od jeho původní domoviny stal hlavním symbolem Hitlerovy

00:44:02ďábelské rasové politiky.

00:44:07Jak silné bylo podle vás spojení klasické tradice

00:44:11s nacistickou ideologií?

00:44:14-Obraz nacistické ideologie by byl bez spojení

00:44:20s klasickou tradicí podle mého názoru trochu jiný.

00:44:22-Zaměřme se přímo na Discobola. Co si myslíte o Hitlerově obdivu

00:44:26k této soše?

00:44:30-Podobně jako všichni lovci, i on bažil po cenných objektech.

00:44:38A vzhledem k tomu, že sochy neumí mluvit,

00:44:44nemohly se ani ohradit proti svému zneužití

00:44:47v jeho zvrácené ideologii.

00:44:52-A právě v tom tkví jádro příběhu o Discobolovi.

00:44:56Proč nacisté zneužili pro svou zvrácenou ideologii

00:44:59právě tuto sochu?

00:45:02-Kvůli dokonalému árijskému tělu, atletické postavě.

00:45:09Ta socha je ideálem krásy bílého muže.

00:45:18Či - říká se mi to těžce- "herren rasse" - panské rasy.

00:45:29Tak totiž nacisté označovali sebe i Němce.

00:45:33Herr znamená v němčině pán. Ano, herren rasse, panská rasa!

00:45:38Právě za tu se považovali.

00:45:41-Nacisty tedy zajímala pouze ideologicky zneužitelná

00:45:44umělecká díla antického Řecka?
-Ne tak docela.

00:45:51Chtěli dát období antického Řecka do souvislosti

00:45:55s nacistickou přítomností.

00:46:00Například antické olympijské hry chápali úplně jinak, než my.

00:46:06To jen pro lepší představu.

00:46:09-A jak je tedy chápali?
-Promítali do nich do značné míry

00:46:13své vlastní představy o olympijských hrách

00:46:16pořádaných ve světě, ovládaném Němci.

00:46:22-Discobolos se stal nevědomky příkladem nacistických představ

00:46:25rasové nadřazenosti.

00:46:28A Hitler povzbuzoval tehdejší umělce, aby využili

00:46:31optimismu a životní síly této sochy v jeho boji

00:46:36proti takzvanému "zdegenerovanému umění".

00:46:46Toto, podle něj zdegenerované umění,

00:46:49je dnes považováno za nejvíce průkopnické umělecké hnutí

00:46:5220. století: modernismus.

00:47:07Nacistický stát naopak podporoval umělce

00:47:10napodobující řecký umělecký styl.

00:47:14Většina z uměleckých děl té doby byla zničena,

00:47:17ale pár soch dosud opuštěně postává v lesíku

00:47:20na mnichovském předměstí.

00:47:36Hitler při odhalování Discobola přirovnal Myróna

00:47:40ke státem podporovanému sochaři Jozefu Thorakovi, který vytvořil

00:47:44tyto 2 monumentální reliéfy.

00:47:47Toto přirovnání nebylo v jistém slova smyslu

00:47:49až tak od věci, jak by se mohlo zdát,

00:47:51protože i Thorak se pokoušel po vzoru svých řeckých předchůdců

00:47:54o idealizaci lidského těla.

00:47:57Jenže na rozdíl od antických řeckých sochařů

00:48:00zpodobňoval rasu supermanů, kterým chyběla oslnivá krása

00:48:03a půvab jejich antických vzorů.

00:48:05Jeho nadlidé byli spíš nemotorní, hranatí, přehnaně svalnatí

00:48:09a podsadití.

00:48:12Tyto bohem i lidmi opuštěné reliéfy, obrůstající mechem

00:48:15a bičované přírodními živly, zůstávají smutnou připomínkou

00:48:19pošlapání odkazu řeckého umění a jeho tradic nacisty.

00:48:31Nejvýznamnější díla antického Řecka byla 2.000 let po jeho pádu

00:48:35nekonečně pošpiněna fašistickou ideologií,

00:48:39která z nich při svém tažení proti uměleckému pokroku udělala

00:48:42pouhou nenávistnou karikaturu.

00:49:07Discobolos se po válce vrátil zpět do Itálie.

00:49:11Státem podporované umění Třetí říše

00:49:13bylo po válce zaslouženě svrženo z piedestalu a zneuznáno.

00:49:19Klasický styl, reprezentující zastaralý imperiální

00:49:22světový názor, ztratil pro mladé umělce na zajímavosti.

00:49:33Idealizované umění antických Řeků se navíc ukázalo

00:49:37jako naprosto nevhodné pro barbarský a zmatený novověk,

00:49:41naplněný katastrofami nejrůznějšího druhu.

00:49:59Umělci, tvořící předvoj modernistické revoluce,

00:50:02uznávali úplně nový typ umění.

00:50:06Obrovské evropské sbírky kopií antických děl

00:50:09postupně mizely v depozitářích, případně byly likvidovány.

00:50:21Veřejný vkus je ale méně vrtošivý.

00:50:27Nádhera a okázalost umění antického Řecka nepřestává dodnes

00:50:32ohromovat miliony lidí, kteří za ním chodí

00:50:35do velkých evropských muzeí, aby zde postávali v němém úžasu

00:50:40nad jeho nestárnoucí dokonalostí.

00:50:48Umění antického Řecka bylo po staletí jakousi zlatou normou.

00:50:57Ideálem, v němž se západní svět našel

00:51:06a nám všem prozradil, kým jsme a odkud pocházíme.

00:51:16Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2016