00:00:05 VYTRŽENO Z METROPOLE

00:00:15 Každý dům v Praze píše svůj vlastní příběh.

00:00:17 Ten s číslem 8 v ulici V Jámě není výjimkou.

00:00:20 Je to také příběh jedné rodiny, která tady kdysi provozovala

00:00:24 známou firmu.

00:00:25 Celý tento vnitroblokový dům nechali postavit manželé

00:00:29 Zdeňka a Bohumil Zahradníkovi ve 20. letech

00:00:32 jako provozní křídlo k tehdy třípodlažnímu

00:00:34 rezidenčnímu uličnímu domu.

00:00:36 Ten dvorní dům je staršího data, byl postaven zřejmě v roce 1922.

00:00:42 Ty původní plány, to byla původně tiskárna,

00:00:47 vypracoval v roce 1921 pražský architekt Emil Jech.

00:00:51 Ten byl dost ovlivněn německým expresionismem

00:00:55 a na tom průčelí je to skutečně patrné,

00:00:58 jsou tam takové detaily docela zajímavé,

00:01:00 takové jako zalomené podokenní římsy.

00:01:04 I s jakýmsi náznakem doznívajícího kubismu.

00:01:09 Při výstavbě tohoto domu mysleli autoři

00:01:12 i na takové věci jako kompletní centrální vytápění,

00:01:16 kvůli němuž vyrostl ve dvoře i tento velký komín.

00:01:19 A když vystoupáme až na půdu, naskytne se nám na něj

00:01:22 třeba i takovýto pohled.

00:01:23 S Novoměstskou radnicí v pozadí.

00:01:26 Ve dvorním domě bývala továrna na kancelářské potřeby,

00:01:29 z nichž nejdůležitější byla úřední razítka

00:01:32 se státním znakem.

00:01:33 Byla to poměrně velká zařízená továrna s 50 zaměstnanci.

00:01:40 To babička hlídala, aby jich nebylo více než 50.

00:01:44 Bylo tady uděláno patro, aby bylo možné procházet

00:01:48 z tohoto domu do továrny a strašit dělníky.

00:01:51 Tak byla tato lávka.

00:01:54 Přestože byli manželé Zahradníkovi velmi moderní lidé,

00:01:57 i do samotného centra Prahy dokázali přenést

00:02:01 i pořádný kus venkova.

00:02:03 Tady byly záchody.

00:02:05 Babička ty záchody, nevím, snad je dala pryč,

00:02:08 a tam chovala prasata.

00:02:10 Je třeba říci, že za situace, že hodně lidí oznamuje

00:02:15 trestnou činnost, tak nikdo babičku nepráskl.

00:02:20 Takže se asi musela chovat k lidem slušně.

00:02:24 Tohle je všechno něco, co bych nazval jako rodinné ságy.

00:02:28 Podle těchto rodinných ság například že je honili

00:02:33 až do Štěpánské.

00:02:35 Pan Petr Lesný si ještě pamatuje, že v domě bývalo holičství,

00:02:38 tatínkova ordinace i maminčina výroba nálepek.

00:02:41 Po roce 1948 ale Zahradníkovi o celý dům přišli.

00:02:45 Nesli to velmi těžce, dědeček se domáhal

00:02:48 ne těch peněz z toho, ale jenom toho,

00:02:51 aby tam mohl chodit pracovat, pomáhat a cokoli.

00:02:54 Ale dokonce se stali členy družstva Znak,

00:02:58 které to zpracovávalo.

00:03:00 Ale pak to nějaký bdíč, abych použil výrazu od Škvoreckého,

00:03:04 to zarazil a nás vyhodili.

00:03:07 On byl nápis Zahradník především na domě vpředu.

00:03:10 Když dělali opravy, lakovali, malovali to něčím jiným,

00:03:17 tak se jim vyplatilo ten název B. Zahradník otlouct.

00:03:22 Ale tady jim to za to už nestálo, vždyť je to jen dvůr.

00:03:26 Teď se potomci manželů Zahradníkových chystají

00:03:29 jméno zakladatele firmy na fasádě uličního domu obnovit.

00:03:33 Společná práce vlastně teď rodinu znovu stmelila.

00:03:36 Během posledních čtyř let jsem vlastně potkala

00:03:40 svého strýce, pana doktora Lesného, od kterého jsem správu přebrala

00:03:44 a nyní to tu tvoříme spolu, chodíme a máme radost z toho,

00:03:48 že se věci daří.

00:03:50 Potkala jsem jeho neteře, které jsou sestřenice mojí maminky,

00:03:53 je to komplikované.

00:03:55 Teď se scházíme a vlastně jsem našla část rodiny,

00:03:57 kterou jsem nikdy neznala.

00:03:59 I pro moji malou tím, že mám miminko,

00:04:01 tak jsem možná i emotivnější a otevřená k tomu,

00:04:04 abychom se stýkali, a je to úžasné.

00:04:06 Zahradníkovi kdysi vlastnili i tento uzoučký dům

00:04:10 ve Vodičkově ulici.

00:04:11 On býval jakousi výkladní skříní továrny s kancelářskými potřebami,

00:04:15 jak dokládají fotografie i obraz, který potomci zakladatelů

00:04:19 firmy Zahradník dodnes střeží.

00:04:21 A tento dům zase vlastnili jen do té doby,

00:04:23 než jim ho zabavili komunisti.

00:04:25 To se stalo v roce 1960.

00:04:27 A pár měsíců na to zabila odlomená římsa ženu

00:04:30 čekající na chodníku na tramvaj.

00:04:32 Za toto neštěstí tak rodina už nenesla odpovědnost.

00:04:35 Poněkud zarážející je, že i 55 let od tragické události

00:04:39 je dům pořád bez oné římsy.

00:04:41 Ale ještě zpátky do domu číslo 8 v ulici V Jámě.

00:04:44 V suterénu kdysi bývala truhlářská dílna,

00:04:47 ve které je teď úplně nová pražská galerie

00:04:50 s názvem jak jinak než Zahradník.

00:04:52 Provozuje ji ruský umělec, milovník starých

00:04:56 fotografických technik a sběratel dávných portrétních snímků,

00:05:00 Dmitrij Rubinstein.

00:05:01 Nejdřív jsem tady měl dílnu a fotoateliér,

00:05:06 ale zbyla tu ještě spousta místa, kde jsem se rozhodl

00:05:09 vytvořit galerii.

00:05:10 Kromě fotografií vystavujeme třeba i design nebo grafiku.

00:05:13 Je to jeden z největších výstavních prostorů v celé Praze.

00:05:18 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2015