Historie jedné rodiny a jejího nenápadného domu v centru Prahy
00:00:05 VYTRŽENO Z METROPOLE
00:00:15 Každý dům v Praze píše svůj vlastní příběh.
00:00:17 Ten s číslem 8 v ulici V Jámě není výjimkou.
00:00:20 Je to také příběh jedné rodiny, která tady kdysi provozovala
00:00:24 známou firmu.
00:00:25 Celý tento vnitroblokový dům nechali postavit manželé
00:00:29 Zdeňka a Bohumil Zahradníkovi ve 20. letech
00:00:32 jako provozní křídlo k tehdy třípodlažnímu
00:00:34 rezidenčnímu uličnímu domu.
00:00:36 Ten dvorní dům je staršího data, byl postaven zřejmě v roce 1922.
00:00:42 Ty původní plány, to byla původně tiskárna,
00:00:47 vypracoval v roce 1921 pražský architekt Emil Jech.
00:00:51 Ten byl dost ovlivněn německým expresionismem
00:00:55 a na tom průčelí je to skutečně patrné,
00:00:58 jsou tam takové detaily docela zajímavé,
00:01:00 takové jako zalomené podokenní římsy.
00:01:04 I s jakýmsi náznakem doznívajícího kubismu.
00:01:09 Při výstavbě tohoto domu mysleli autoři
00:01:12 i na takové věci jako kompletní centrální vytápění,
00:01:16 kvůli němuž vyrostl ve dvoře i tento velký komín.
00:01:19 A když vystoupáme až na půdu, naskytne se nám na něj
00:01:22 třeba i takovýto pohled.
00:01:23 S Novoměstskou radnicí v pozadí.
00:01:26 Ve dvorním domě bývala továrna na kancelářské potřeby,
00:01:29 z nichž nejdůležitější byla úřední razítka
00:01:32 se státním znakem.
00:01:33 Byla to poměrně velká zařízená továrna s 50 zaměstnanci.
00:01:40 To babička hlídala, aby jich nebylo více než 50.
00:01:44 Bylo tady uděláno patro, aby bylo možné procházet
00:01:48 z tohoto domu do továrny a strašit dělníky.
00:01:51 Tak byla tato lávka.
00:01:54 Přestože byli manželé Zahradníkovi velmi moderní lidé,
00:01:57 i do samotného centra Prahy dokázali přenést
00:02:01 i pořádný kus venkova.
00:02:03 Tady byly záchody.
00:02:05 Babička ty záchody, nevím, snad je dala pryč,
00:02:08 a tam chovala prasata.
00:02:10 Je třeba říci, že za situace, že hodně lidí oznamuje
00:02:15 trestnou činnost, tak nikdo babičku nepráskl.
00:02:20 Takže se asi musela chovat k lidem slušně.
00:02:24 Tohle je všechno něco, co bych nazval jako rodinné ságy.
00:02:28 Podle těchto rodinných ság například že je honili
00:02:33 až do Štěpánské.
00:02:35 Pan Petr Lesný si ještě pamatuje, že v domě bývalo holičství,
00:02:38 tatínkova ordinace i maminčina výroba nálepek.
00:02:41 Po roce 1948 ale Zahradníkovi o celý dům přišli.
00:02:45 Nesli to velmi těžce, dědeček se domáhal
00:02:48 ne těch peněz z toho, ale jenom toho,
00:02:51 aby tam mohl chodit pracovat, pomáhat a cokoli.
00:02:54 Ale dokonce se stali členy družstva Znak,
00:02:58 které to zpracovávalo.
00:03:00 Ale pak to nějaký bdíč, abych použil výrazu od Škvoreckého,
00:03:04 to zarazil a nás vyhodili.
00:03:07 On byl nápis Zahradník především na domě vpředu.
00:03:10 Když dělali opravy, lakovali, malovali to něčím jiným,
00:03:17 tak se jim vyplatilo ten název B. Zahradník otlouct.
00:03:22 Ale tady jim to za to už nestálo, vždyť je to jen dvůr.
00:03:26 Teď se potomci manželů Zahradníkových chystají
00:03:29 jméno zakladatele firmy na fasádě uličního domu obnovit.
00:03:33 Společná práce vlastně teď rodinu znovu stmelila.
00:03:36 Během posledních čtyř let jsem vlastně potkala
00:03:40 svého strýce, pana doktora Lesného, od kterého jsem správu přebrala
00:03:44 a nyní to tu tvoříme spolu, chodíme a máme radost z toho,
00:03:48 že se věci daří.
00:03:50 Potkala jsem jeho neteře, které jsou sestřenice mojí maminky,
00:03:53 je to komplikované.
00:03:55 Teď se scházíme a vlastně jsem našla část rodiny,
00:03:57 kterou jsem nikdy neznala.
00:03:59 I pro moji malou tím, že mám miminko,
00:04:01 tak jsem možná i emotivnější a otevřená k tomu,
00:04:04 abychom se stýkali, a je to úžasné.
00:04:06 Zahradníkovi kdysi vlastnili i tento uzoučký dům
00:04:10 ve Vodičkově ulici.
00:04:11 On býval jakousi výkladní skříní továrny s kancelářskými potřebami,
00:04:15 jak dokládají fotografie i obraz, který potomci zakladatelů
00:04:19 firmy Zahradník dodnes střeží.
00:04:21 A tento dům zase vlastnili jen do té doby,
00:04:23 než jim ho zabavili komunisti.
00:04:25 To se stalo v roce 1960.
00:04:27 A pár měsíců na to zabila odlomená římsa ženu
00:04:30 čekající na chodníku na tramvaj.
00:04:32 Za toto neštěstí tak rodina už nenesla odpovědnost.
00:04:35 Poněkud zarážející je, že i 55 let od tragické události
00:04:39 je dům pořád bez oné římsy.
00:04:41 Ale ještě zpátky do domu číslo 8 v ulici V Jámě.
00:04:44 V suterénu kdysi bývala truhlářská dílna,
00:04:47 ve které je teď úplně nová pražská galerie
00:04:50 s názvem jak jinak než Zahradník.
00:04:52 Provozuje ji ruský umělec, milovník starých
00:04:56 fotografických technik a sběratel dávných portrétních snímků,
00:05:00 Dmitrij Rubinstein.
00:05:01 Nejdřív jsem tady měl dílnu a fotoateliér,
00:05:06 ale zbyla tu ještě spousta místa, kde jsem se rozhodl
00:05:09 vytvořit galerii.
00:05:10 Kromě fotografií vystavujeme třeba i design nebo grafiku.
00:05:13 Je to jeden z největších výstavních prostorů v celé Praze.
00:05:18 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2015
Historie jedné rodiny a jejího nenápadného domu v centru Prahy
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3