00:00:03-Na jihu Angoly žije celá řada kmenů

00:00:07odříznutých od zbytku světa.

00:00:10Udržují si tradiční zvyky i způsob života.

00:00:15Uprostřed buše se potýkají s vyprahlou a drsnou zemí.

00:00:19Bez vody zde není šance přežít.

00:00:22Angola leží na jihozápadě Afriky

00:00:25a po mnoha letech občanské války žije konečně v míru.

00:00:29Tato neznámá destinace nám dnes nabízí jedinečnou příležitost:

00:00:34Setkat se s jejími zapomenutými kmeny.

00:00:37Česká televize uvádí francouzský dokument

00:00:41Zapomenuté kmeny Angoly

00:00:47Kvůli válkám i obtížně přístupnému území

00:00:52jsou poslední zmínky o zdejších kmenech datovány

00:00:56do třicátých let minulého století.

00:01:00Studium historie těchto obyvatel je odkázáno pouze na ústní podání.

00:01:05Víme, že etnika z jižní Angoly

00:01:09žila původně v oblasti Velkých jezer ve východní Africe.

00:01:14Zprvu kočující pastevci

00:01:17později objevili výhody zemědělství a usadili se.

00:01:22Jenže voda, která je v této pouštní oblasti velice vzácná,

00:01:27nezaručovala při stálém pobytu na jednom místě slušné živobytí.

00:01:33Mnohé rodiny spolu se svými zvířaty dále kočovaly

00:01:37a hledaly pastviny.

00:01:40Dobytek představoval jediné bohatství kmene.

00:01:44Měl skutečnou i směnnou hodnotu.

00:01:48Školy tu prakticky neexistují

00:01:51a portugalsky rozumí jen minimum lidí.

00:01:55Na rozdíl od zbytku Angoly nenajdeme v buši žádný kostel.

00:01:59Portugalské misie do těchto odlehlých oblastí nepronikly.

00:02:04Věří se tu především na duchy

00:02:06a většinově se praktikuje animismus.

00:02:09Chtěli jsme se dozvědět, jak se lidem v této zemi,

00:02:12uprostřed velkých změn,

00:02:15stále daří udržovat prastarý způsob života.

00:02:20Cestu začínáme na území Mucubalů

00:02:23v provincii Namibe na jihu Angoly.

00:02:27Zdejší vesnice se často budují poblíž říčních koryt.

00:02:32Sídla ohraničuje hradba z křoví, chránící je před šelmami.

00:02:37Mucubalové jsou převážně pastevci koz.

00:02:41Jejich obydlí ze dřeva mopan jsou zpevněná uschlou zeminou.

00:02:56Safalo a Keroy opravují obytnou chýši ve vesnici.

00:03:06Maltu si vyrábějí ze směsi hlíny, popela a kravského trusu.

00:03:13Safalo a Keroy patří do řady manželek náčelníka rodu.

00:03:18Mucubalové se žení a vdávají pouze mezi sebou.

00:03:22Muži jsou polygamní

00:03:25a ti nejbohatší mívají i deset manželek.

00:03:38Ženy, které už mají děti, nosí "oyonduthi",

00:03:43tradiční řemínky na upínání prsou.

00:03:47Vyrábějí se z kozí kůže, kterou krájí Melivala a Kapi,

00:03:51další manželky náčelníka.

00:03:58Tyto upínače prsou jsou pro místní ženy velmi cenné.

00:04:10"Kimbu", jak se v bantuském jazyce říká vesnicím,

00:04:15jsou domovem celých rodin.

00:04:18Každá žena má svůj prostor, kde spí i s dětmi.

00:04:49V jižní Angole je voda velmi vzácná.

00:04:53Využívá se především k zavlažování plodin.

00:05:04Do školy děti nechodí.

00:05:07Brzy vstávají,

00:05:10aby byly připravené na velmi dlouhý pracovní den.

00:05:24Ženské oblečení vyniká překvapující čistotou.

00:05:29V tak suchém a prašném prostředí je to nečekané.

00:06:03Dívky ještě upínače prsou nenosí.

00:06:07Ňadra zdůrazňují ramenními pásky z korálků či provázků.

00:06:18V sousední vesnici se chystají k odchodu na trh.

00:06:23Ženy si natírají krk červenou směsí,

00:06:28obohacenou olejem z mupeque.

00:06:32Tento olej zvyšuje lesk kůže a chrání ji před podrážděním,

00:06:37které mohou způsobit šperky.

00:06:41Olej se získává vařením sušených plodů

00:06:45z místního keře mupeque.

00:06:54Nosí také "ompotu", široký klobouk z tradiční látky.

00:06:59Pro místní ženy je to velmi důležitý prvek oděvu.

00:07:04Bývá uzavřen velkým uzlem a slouží i jako bezpečná schránka.

00:07:09Jeho výztuž pojme peněženku, šňupací tabák a další předměty.

00:07:35Počet pásků "oyonduthi" tisknoucích hrudník

00:07:40odpovídá počtu dětí, které žena porodila.

00:07:54Dětské sedačky se vyrábějí z kozí nebo antilopí kůže.

00:08:15Na zádech má dítě "ombelekethu" jako znamení štěstí a zdraví.

00:08:30Mucubalové zbožňují tabák ve všech podobách.

00:08:35Všichni muži i ženy ho buď kouří, nebo šňupou.

00:08:56Nejstarší žena je strážkyní pokladu celého rodu.

00:09:01Chrání krabičku z rohu obsahující mupeque.

00:09:06Její manžel byl náčelníkem rodu a nedaleko má svůj hrob.

00:09:11Mladíci Zayi a Kambalé nás tam doprovodí.

00:09:18Mucubalové jsou zřejmě potomci keňských Masajů.

00:09:23Jejich výška a impozantní vzhled to potvrzují.

00:09:35Mucubalové dodržují složitý kult předků.

00:09:39Opuštěným vesnicím vévodí totemy z kravských rohů.

00:09:43Zayi a Kambalé se u jednoho zastavují.

00:09:47Když náčelník zemřel, obětovali mu zvířata

00:09:52a jejich rohy pak zavěsili na jeho hrob.

00:09:56Vedle zapálili oheň,

00:09:59který rodinní příslušníci udržovali.

00:10:03Po pohřbu se chýše zazdily a obyvatelé vesnici opustili.

00:10:10Zvláštností Mucubalů je to, že postrádají dolní řezáky

00:10:15a horní mají upilované do stran.

00:10:19V dospívání si je muži i ženy nechávají upravit

00:10:24a brousí je pomocí kamene a nože.

00:10:33Ve Virei se koná trh.

00:10:36Žije tu 9 tisíc lidí,

00:10:39což město řadí mezi největší v oblasti.

00:10:43Na trhu mohou Mucubalové něco prodat

00:10:48a koupit všechno potřebné.

00:10:51Na stáncích najdeme rýži, mouku, olej, zeleninu,

00:10:56ale i doma vyrobené boty a dovezené látky.

00:11:05Trh je také příležitostí k setkání s přáteli.

00:11:10-Tohle nás naučili naši předkové.

00:11:15-Mladí muži se nám svěřují,

00:11:18že broušení a pilování zubů je velmi bolestivá praxe.

00:11:30Později jsme zjistili, že dětem se o tom vypráví pohádka.

00:11:35Zuby během noci opouštěly pusu a ráno se vracely špinavé.

00:11:40Tak je bylo třeba odstranit.

00:11:43-Dělají to Muhimbové i Mundimbové.

00:11:47A mnozí další, nejen Mucubalové.

00:11:51HVÍZDÁNÍ

00:11:57-Řezáky vypilované do tvaru "v" umožňují originální hvízdání.

00:12:20Když se ženy vrátí z trhu, umelou kukuřici,

00:12:25kterou sklidily, a vyrobí z ní placky.

00:12:29Kuchyňské vybavení je velmi jednoduché a vaření jde ztuha.

00:12:42Maso se jí jen při slavnostních událostech,

00:12:46jako jsou svatba,

00:12:49pohřeb nebo iniciační obřad dospívání.

00:12:54Mucubalové nejedí ryby.

00:12:57Podle dávné pověsti odvezli Portugalci

00:13:01jednoho jejich náčelníka k moři, a už nikdy se nevrátil.

00:13:06Z toho usoudili, že ryby žerou lidi.

00:13:55Večer je ve městě Virei slavnostní atmosféra.

00:14:00Mucubalové přišli pěšky a někdy opravdu zdaleka.

00:14:04Bez problémů se pohybují buší

00:14:08a můžou ujít až desítky kilometrů denně.

00:14:12Alkohol podávaný v provizorních barech

00:14:17je velmi silný, ale často i velice nekvalitní.

00:14:21Na vesnicích se vyráběl vždy, ale jeho nadbytek ve městě

00:14:26podporuje vznik závislosti.

00:14:29Ženy pijí i během těhotenství a některé děti pak trpí následky.

00:14:39Čas oslav nastal i ve vesnici.

00:14:43Kolem ohně se jí, pije, tančí a zpívá.

00:14:47I zde je přítomen alkohol, ale atmosféra je uvolněnější.

00:15:11O něco jižněji se setkáváme s kočujícími Mucahony.

00:15:16Podle ročního období se pohybují mezi vesnicemi Oncócua a Hangumbi

00:15:22a živí je hlavně stáda koz.

00:15:26I přes chladné noci v období sucha si Mucahonové

00:15:31většinou nestavějí chýše a žijí pouze na holé zemi.

00:15:35Nepočetná rodina opouští tábor, kde se zdržovala několik měsíců.

00:15:41Stěhování probíhá rychle a na nic se nesmí zapomenout.

00:15:53Je sucho a zvířata nemají potravu.

00:15:57Přesun na pastvu do hor je k jejich přežití nezbytný.

00:16:06Nadešel čas vyrazit.

00:16:09Nejmladšího člena rodiny ponese jeho sestra,

00:16:14protože cesta bude dlouhá.

00:17:03Přestože vody je nedostatek, ostatní členové kmene

00:17:08zatím tábor neopouštějí.

00:17:12Rodina Odyaie není na odchod připravena.

00:17:16Děti se na společném životě aktivně podílejí.

00:17:21Dívky chodí každý den k prameni pro vodu.

00:17:25Jejich povinností je rovněž připravit oheň,

00:17:30na němž se bude vařit jídlo pro rodinu.

00:17:51Zatímco Odyai hlídá nedaleko vesnice kozy,

00:17:56jeho ženy vyšívají a starají se o nejmenší děti.

00:18:01Nosí čelenku "kapapo", vyrobenou z mnoha tenkých copánků

00:18:06napuštěných olejem z mupeque.

00:18:18Tyto copánky jsou pro kmen Mucahonů typické.

00:18:23Jsou vyztužené směsí z hlíny a oleje.

00:18:27Nezbytnou součástí krášlení

00:18:31jsou pro mucahonské ženy i nánožní kruhy.

00:18:35Věnují jim velkou pozornost, stejně jako ostatnímu zdobení.

00:18:41Svaly zdejších žen odpovídají činnostem,

00:18:46které musejí zastat.

00:18:49Připadá na ně těžká práce.

00:18:52Většinu potřebných proteinů jim poskytují maso, vejce a mléko.

00:19:37V sousední vesnici mají jedinou chýši.

00:19:42Je to zásobárna potravin a slouží i jako obydlí a kuchyně.

00:19:47Žije tu Paife se svými ženami Kahungou a Mouaenbiladge.

00:19:59Mouaenbiladge vyrábí pro jednu ze svých dcer

00:20:04panenku plodnosti "waié",

00:20:08Kahungou připravuje opodál jídlo z kukuřičné mouky

00:20:13a Paife drtí v chýši čerstvý tabák.

00:20:32Během dne se popíjí silný alkohol z mambolébolé.

00:21:10Zatímco rodiče pracují,

00:21:13chlapci si hrají se zbytky mambolébolé,

00:21:18což je ovoce používané k výrobě místního alkoholu.

00:21:22Alkohol z mambolébolé se vyrábí jak na venkově,

00:21:26tak i ve specializovaných palírnách.

00:21:30Plody se sklízejí v období dešťů. Ukládají se do vysušených tykví,

00:21:34kde dochází přirozeným způsobem k fermentaci.

00:21:38Když fermentace skončí, ovoce se přesype do kotle

00:21:43z pálené hlíny a dá se na oheň.

00:21:46Kotel se pak uzavře a nainstaluje se zařízení,

00:21:50pomocí něhož vytéká alkohol.

00:21:53K hermetickému utěsnění kotle

00:21:56používají Mucahonové směs popela a vody.

00:22:22Ohněm se směs rychle ohřívá a vytváří se tlak.

00:22:33Po chvíli se, jako mávnutím kouzelného proutku,

00:22:38objevují první kapky alkoholu.

00:22:53Místní palírny můžou vyprodukovat

00:22:57i několik litrů alkoholu za den.

00:23:01Ten se buď odváží na trh, nebo se vypije na místě.

00:23:25Panenka plodnosti umožňuje děvčátku

00:23:29blíže se seznámit s budoucím dítětem.

00:23:33Tímto způsobem se připravuje na život matky.

00:23:38"Waié" je typický předmět pro většinu kmenů jižní Angoly.

00:23:42Jeho podoba se však liší podle kmene,

00:23:47který ho vyrobil.

00:23:50"Waié" Mucahonů poznáme podle

00:23:54jeho charakteristických copánků a třásní.

00:23:58Podle tradice předává panenku dceři matka.

00:24:04Dceřin budoucí manžel pak panence vybere jméno,

00:24:08které ponese i první dítě manželského páru.

00:24:30Odyai přivádí stádo před setměním.

00:24:42Pro děti je dojení koz časem zábavy.

00:24:46Poplácávají je a napodobují trkání kůzlat,

00:24:51čímž podporují dojivost.

00:25:12Poblíž si Kaunga nechává navlékat nánožní kruhy.

00:25:17Šperk z měděné či mosazné spirály.

00:26:03Kozy se v buši moc nenapasou, takže dávají jen málo mléka,

00:26:08které stačí pouze pro děti.

00:26:58Pokračujeme směrem k Namibii, která s Angolou na jihu sousedí,

00:27:03abychom se setkali s Mundimby.

00:27:06Tito chovatelé dobytka jsou v místním kraji známí

00:27:11především košíkářskými výrobky.

00:27:14Také oni vyrábějí panenky plodnosti.

00:27:18Dívky z kmene Mundimbů nosí v pubertálním věku paruku

00:27:23z korálků připomínající náhrdelník dospělých.

00:27:29Nejmenší košíky slouží jako kuchyňské vybavení

00:27:36a v největších lze skladovat obilí.

00:27:40Chrání zrní před deštěm a vlhkostí z půdy.

00:27:45Ale stejně tak i před hmyzem a nadměrným teplem.

00:28:08Velké koše se ukládají pod střechu do chýší

00:28:12nebo do obilního skladu.

00:28:16Způsob, jak se dostat dovnitř, je poměrně originální.

00:28:21Takto uskladněné zrní se může uchovávat i několik let.

00:28:50Stejně jako v jiných afrických zemích

00:28:54tu k nezbytným nástrojům pro přípravu jídel

00:28:59patří hmoždíř a palička.

00:29:02Umožňují drtit obilí na kaši, nebo z něj vyrobit mouku.

00:29:07Některé ženy chtějí být moderní, a tak nosí podprsenky.

00:29:44Jejich účes ve tvaru přilby s velkým množstvím malých copánků

00:29:50je ozdoben barevnými korálky či výrazně zbarvenými sponkami.

00:29:56Mouka se neskladuje,

00:29:59ale před každým jídlem se připravuje zvlášť.

00:30:04Pro Mundimby, stejně jako pro většinu kmenů v regionu,

00:30:09je základní potravinou kukuřice.

00:30:31Kukuřičná pole se rozkládají poblíž říčních koryt,

00:30:36protože pouze tady se dá i v období sucha

00:30:41v hloubce najít alespoň trochu vody.

00:30:45Pole jsou chráněná před zvířaty širokým pásem trnitého porostu.

00:30:51Pěstování kukuřice uživí celé vesnice.

00:30:55Někdy pracuje na jednom poli i několik kmenů společně.

00:31:25Na cestě do Hangumbi, uprostřed malého lesa baobabů,

00:31:30si staví vesnici Muhimbové.

00:31:34Jsou to příbuzní slavných Himbů z Kaokolandu v Namibii.

00:31:39Tchamukuaro připravuje "onkulu", krém červené barvy,

00:31:45která je pro ženy kmene Muhimbů typická.

00:31:49Touto směsí si pravidelně potírají tělo,

00:31:53aby si chránily kůži především proti slunci.

00:32:10Červená barva "onkula" připomíná krásnou srst nazrzlých krav,

00:32:15což je pro Muhimby ideál krásy.

00:32:19Další směs, tentokrát černé barvy,

00:32:23se používá na ochranu krku.

00:32:30Prášek "onkula" se vyrábí z rozdrceného hematitu.

00:32:36Tento kámen se tu však nevyskytuje

00:32:39a Muhimbové pro něj chodí do Namibie.

00:32:44Dostávají zvláštní povolení, které jim umožňuje vstoupit

00:32:48na namibijskou půdu až do hloubky šedesáti kilometrů.

00:32:59Tento kosmetický krém je vzácný

00:33:03a ukládá se do nádob z kravských rohů.

00:33:19Každý člen kmene Muhimbů patří do patrilineární skupiny Oruzo.

00:33:25Zastupuje ho náčelník vesnice, obvykle nejstarší muž rodu.

00:33:32Copánky na ženských zádech připomínají ocasy krav.

00:33:38Každá chýše má svůj účel, buď slouží k bydlení,

00:33:43nebo jako kuchyně, či přípravna kosmetických výrobků,

00:33:47tabáku a alkoholu.

00:33:50Hlavní chýše se nazývá "otjizero".

00:33:55Úkolem žen je vykonávat domácí práce a starat se o děti.

00:34:00Mušle "ohumba", kterou někdy nosí mezi ňadry,

00:34:05oznamuje, že žena je už plodná nebo vdaná.

00:34:09Je to i cenná ozdoba.

00:34:12Velký kovový náhrdelník stočený do spirály znamená,

00:34:17že žena má víc dětí.

00:34:20Jejich počet můžeme vyčíst z pásku.

00:34:24Kmen považuje ženu za dospělou,

00:34:28když má dítě a pokrývku hlavy "erembe",

00:34:32vytvarovanou ze skalpu kozy do podoby kravských uší.

00:34:36Když se zabije kráva, maso se suší na střeše kuchyně,

00:34:42aby k němu nemohla zvířata.

00:34:45Muhimbové jedí především "oshifimu",

00:34:50což je kaše vyrobená z rozdrcených kukuřičných zrn.

00:34:55Někdy se k ní podává maso.

00:35:06Ženatí příslušníci kmene nosí "falu",

00:35:10náhrdelník z plochých korálků

00:35:14vyrobených ze skořápek pštrosích vajec.

00:35:18Jejich vlasy pak chrání síťka "ombwiya".

00:35:22Obvykle ukrývá dutou kovovou tyčku sloužící

00:35:27k poškrábání hlavy či šňupání tabáku.

00:35:43Muži se starají o zvířata.

00:35:46Není snadné je napojit,

00:35:49někdy musí ujít mnoho kilometrů, než najdou vodu.

00:35:54U kmenů jižní Angoly se jednotlivé etapy života mužů i žen

00:35:59zobrazují na jejich tělech.

00:36:03Muži kmene Muhimbů nosí v době dospívání "ozandato".

00:36:08To je dlouhý, tuhý a rovný cop na temeni hlavy.

00:36:12Takový účes vyjadřuje, že mladý muž je ve věku,

00:36:16kdy se může oženit.

00:36:22V období sucha se musejí prohlubovat koryta řek,

00:36:27aby se našla alespoň nějaká voda.

00:36:30Muhimbové jsou však velmi dobře organizovaní

00:36:35a zvířata napájejí po malých skupinkách.

00:36:40Muhimbové jsou bohatí.

00:36:44Někteří si ani nejsou schopni vzpomenout, kolik vlastní krav.

00:36:49Někdy možná i stovky.

00:36:52Na trhu v hlavním městě Luandě

00:36:55by to byl majetek za více než 1000 eur.

00:37:05Lidské tělo je tu otevřenou knihou,

00:37:09kterou je třeba umět číst.

00:37:12Dva copy vzadu či středně silný náhrdelník

00:37:17označují věk puberty a obřízky.

00:38:12Ženy z kmene Muhimbů nepoužívají k mytí vodu.

00:38:17Kůži si napouštějí vonným kouřem.

00:39:20Muhimbové sdílejí své území s Mucahony.

00:39:25Oba kmeny jsou si v mnoha ohledech blízké.

00:39:30I Muhimbové vyrábějí panenky plodnosti z jednoho kusu dřeva.

00:39:35Původ této tradice je zřejmě ve falickém kultu.

00:39:51Muhimbové si mohou najmout pracovní sílu

00:39:55a obydlí si nechat postavit.

00:39:59Chýše se budují ze dřeva "mopan",

00:40:03tento strom je odolný vůči termitům

00:40:07a roste pouze v jižní Africe.

00:41:16Mumuilové jsou uznávaní

00:41:19jako nejlepší řemeslníci v celém regionu.

00:41:24Za postavení jedné chýše dostane Ngenda kozu.

00:41:28Za tři chýše může požádat i o krávu.

00:42:01Naši cestu končíme na jihu Lubanga,

00:42:05hlavního města provincie Huíla.

00:42:08V Angole označuje částice "mu" před názvem kmene,

00:42:12že žije na určitém území.

00:42:16Mumuilové tak žijí v provincii Huíla.

00:42:20Blízkost města s více než třemi sty tisíci obyvateli

00:42:24usnadňuje vzdělávání jejich dětí

00:42:27a příklon ke katolickému náboženství.

00:42:29Kmen Mumuilů je příbuzný s kmenem Mugambwe,

00:42:33členové rodů spolu uzavírají manželství.

00:42:37Často se jedná o chudé rodiny, z nichž se část živí zemědělstvím.

00:42:41Jiní vyrábějí dřevěné uhlí, které prodávají u silnice

00:42:46mezi Lubangem a Namibe.

00:42:50To je jedna z mála asfaltek v okolí.

00:43:10Ženy z kmene Mumuilů

00:43:12dokonale ovládají výrobu různých pletených nádob.

00:43:17Používají princip spirály.

00:43:25Ze stébel trávy vyrábějí provazce, ty srolují do spirály a sešívají.

00:43:32Mumuilské košíky jsou zvláštní.

00:43:36Mají kónický tvar a často jsou tak velké,

00:43:41že se musejí plést ve dvou.

00:43:44Kvůli většímu pohodlí se pracuje mimo vesnici,

00:43:49nejlépe ve stínu stromů.

00:44:03Z vesnické kuchyně stoupá kouř.

00:44:07Dnes je svátek, a tak se bude obětovat jehně.

00:44:12Ženy připraví tradiční pivo, které se bude během obřadu pít.

00:44:24Podle sladu z čiroku se toto pivo jmenuje

00:44:28"onkhela" nebo "owale".

00:44:35Domácí vaření piva z čiroku

00:44:39probíhá podle receptur po předcích.

00:44:43Nápoj není lehký ani osvěžující.

00:44:47Má totiž výrazný nutriční potenciál a je zkalený.

00:45:05Není v něm mnoho bublinek a má nakyslou chuť.

00:45:10Obsah alkoholu může být od jednoho až do šestnácti stupňů.

00:45:16Každý rok se produkce domácího piva

00:45:20počítá na miliony hektolitrů.

00:45:48Vaření piva doprovází všechny významné události:

00:45:53svatby, pohřby i iniciační obřady.

00:45:58Rituál "efico" oslavuje u pubertálních dívek

00:46:03první menstruaci, protože přešly do fáze plodnosti.

00:46:15Lilé už není dítě, právě skončila iniciaci

00:46:20a v očích rodu se z ní stala žena.

00:46:25Završení rituálu poznáme podle účesu.

00:46:42Od této chvíle bude Lilé nosit náhrdelník pro dospělé.

00:46:47Až se vdá, náhrdelník se změní a budou ho zdobit mušle,

00:46:52plastiky, knoflíky a další rozmanité předměty.

00:47:03Účesy a náhrdelníky žen z kmene Mumuilů vyjadřují

00:47:08jejich věk a rodinný stav.

00:47:24Wissa a Kapi jsou švagrové a často jsou spolu.

00:47:29Když se jedna rozhodne změnit barvu vlasů,

00:47:33druhá nezůstane pozadu, takže nikdy nevypadají stejně.

00:47:37Svůj účes pravidelně osvěžují tukulou,

00:47:41směsicí stromové kůry rozemleté na prášek.

00:47:46Tukula může být červená nebo žlutá, podle typu kůry.

00:47:51Ženy ji používají na copánky, které jsou pak mohutnější.

00:48:00Wissa a Kapi nosí rovněž mnoho náramků,

00:48:04opasků a nánožních ozdob.

00:48:07Čím širší náhrdelník,

00:48:10tím víc ozdob dokládajících bohatství.

00:48:14O postavení ženy vypovídá také počet silných copánků.

00:48:18Obvykle nosí čtyři.

00:48:22Žena, která má jen tři, dává najevo smutek.

00:48:26Dívky z kmene Mumuilů se strojí již od útlého věku,

00:48:32aby přitahovaly pozornost jako budoucí nevěsty.

00:48:44Dnes večer bude ve vesnici rituálně obětováno jehně.

00:48:49Pro členy rodu to bude příležitost dát si maso a alkohol.

00:49:02Ženy se usadí kolem vlastního ohně.

00:49:24Pod vlivem piva a alkoholu z mambolébolé začínají zpívat.

00:49:44Obětované jehně musí být podle tradice udušeno.

00:49:55Maso se nakrájí a rozdělí na dvě poloviny:

00:49:59jedna pro muže, druhá pro ženy.

00:50:04Každá skupina opéká svou část.

00:50:29V provinciích Namibe, Cunene a Huíla nám angolské kmeny

00:50:34poodhalily svůj život, krásu i hrdost.

00:50:38Nepřítomnost turistického ruchu, absence infrastruktury

00:50:43a nezájem střídajících se vlád umožnily původním národům zůstat

00:50:49před celým světem v zapomnění.

00:50:52Lidé tu neznají písmo a čtou jen ze svého těla,

00:50:56kde je uvedeno vše:

00:50:59věk, rodinný stav, příslušnost ke kmeni, bohatství,

00:51:04počet dětí či ztráta milovaného člověka.

00:51:08Bohatství pradávných kmenů je úchvatné.

00:51:12A součástí Angoly je právě tento zapadlý kout

00:51:16s velmi křehkou kulturou. Země zažívá hospodářský boom

00:51:21a zapomíná na ochranu původních obyvatel.

00:51:26Půda, na níž kmeny žijí, je bohatá na suroviny,

00:51:30a mocné ekonomické zájmy mohou těmto lidem uškodit.

00:51:34Proto je důležité tyto lidi poznávat,

00:51:37na chvíli zapomenout na nebezpečí, které jim hrozí,

00:51:42a žasnout nad jejich životním stylem.

00:51:51Skryté titulky Jana Vyjídáčková Česká televize 2016