00:00:03 -Na jihu Angoly žije celá řada kmenů

00:00:07 odříznutých od zbytku světa.

00:00:10 Udržují si tradiční zvyky i způsob života.

00:00:15 Uprostřed buše se potýkají s vyprahlou a drsnou zemí.

00:00:19 Bez vody zde není šance přežít.

00:00:22 Angola leží na jihozápadě Afriky

00:00:25 a po mnoha letech občanské války žije konečně v míru.

00:00:29 Tato neznámá destinace nám dnes nabízí jedinečnou příležitost:

00:00:34 Setkat se s jejími zapomenutými kmeny.

00:00:37 Česká televize uvádí francouzský dokument

00:00:41 Zapomenuté kmeny Angoly

00:00:47 Kvůli válkám i obtížně přístupnému území

00:00:52 jsou poslední zmínky o zdejších kmenech datovány

00:00:56 do třicátých let minulého století.

00:01:00 Studium historie těchto obyvatel je odkázáno pouze na ústní podání.

00:01:05 Víme, že etnika z jižní Angoly

00:01:09 žila původně v oblasti Velkých jezer ve východní Africe.

00:01:14 Zprvu kočující pastevci

00:01:17 později objevili výhody zemědělství a usadili se.

00:01:22 Jenže voda, která je v této pouštní oblasti velice vzácná,

00:01:27 nezaručovala při stálém pobytu na jednom místě slušné živobytí.

00:01:33 Mnohé rodiny spolu se svými zvířaty dále kočovaly

00:01:37 a hledaly pastviny.

00:01:40 Dobytek představoval jediné bohatství kmene.

00:01:44 Měl skutečnou i směnnou hodnotu.

00:01:48 Školy tu prakticky neexistují

00:01:51 a portugalsky rozumí jen minimum lidí.

00:01:55 Na rozdíl od zbytku Angoly nenajdeme v buši žádný kostel.

00:01:59 Portugalské misie do těchto odlehlých oblastí nepronikly.

00:02:04 Věří se tu především na duchy

00:02:06 a většinově se praktikuje animismus.

00:02:09 Chtěli jsme se dozvědět, jak se lidem v této zemi,

00:02:12 uprostřed velkých změn,

00:02:15 stále daří udržovat prastarý způsob života.

00:02:20 Cestu začínáme na území Mucubalů

00:02:23 v provincii Namibe na jihu Angoly.

00:02:27 Zdejší vesnice se často budují poblíž říčních koryt.

00:02:32 Sídla ohraničuje hradba z křoví, chránící je před šelmami.

00:02:37 Mucubalové jsou převážně pastevci koz.

00:02:41 Jejich obydlí ze dřeva mopan jsou zpevněná uschlou zeminou.

00:02:56 Safalo a Keroy opravují obytnou chýši ve vesnici.

00:03:06 Maltu si vyrábějí ze směsi hlíny, popela a kravského trusu.

00:03:13 Safalo a Keroy patří do řady manželek náčelníka rodu.

00:03:18 Mucubalové se žení a vdávají pouze mezi sebou.

00:03:22 Muži jsou polygamní

00:03:25 a ti nejbohatší mívají i deset manželek.

00:03:38 Ženy, které už mají děti, nosí "oyonduthi",

00:03:43 tradiční řemínky na upínání prsou.

00:03:47 Vyrábějí se z kozí kůže, kterou krájí Melivala a Kapi,

00:03:51 další manželky náčelníka.

00:03:58 Tyto upínače prsou jsou pro místní ženy velmi cenné.

00:04:10 "Kimbu", jak se v bantuském jazyce říká vesnicím,

00:04:15 jsou domovem celých rodin.

00:04:18 Každá žena má svůj prostor, kde spí i s dětmi.

00:04:49 V jižní Angole je voda velmi vzácná.

00:04:53 Využívá se především k zavlažování plodin.

00:05:04 Do školy děti nechodí.

00:05:07 Brzy vstávají,

00:05:10 aby byly připravené na velmi dlouhý pracovní den.

00:05:24 Ženské oblečení vyniká překvapující čistotou.

00:05:29 V tak suchém a prašném prostředí je to nečekané.

00:06:03 Dívky ještě upínače prsou nenosí.

00:06:07 Ňadra zdůrazňují ramenními pásky z korálků či provázků.

00:06:18 V sousední vesnici se chystají k odchodu na trh.

00:06:23 Ženy si natírají krk červenou směsí,

00:06:28 obohacenou olejem z mupeque.

00:06:32 Tento olej zvyšuje lesk kůže a chrání ji před podrážděním,

00:06:37 které mohou způsobit šperky.

00:06:41 Olej se získává vařením sušených plodů

00:06:45 z místního keře mupeque.

00:06:54 Nosí také "ompotu", široký klobouk z tradiční látky.

00:06:59 Pro místní ženy je to velmi důležitý prvek oděvu.

00:07:04 Bývá uzavřen velkým uzlem a slouží i jako bezpečná schránka.

00:07:09 Jeho výztuž pojme peněženku, šňupací tabák a další předměty.

00:07:35 Počet pásků "oyonduthi" tisknoucích hrudník

00:07:40 odpovídá počtu dětí, které žena porodila.

00:07:54 Dětské sedačky se vyrábějí z kozí nebo antilopí kůže.

00:08:15 Na zádech má dítě "ombelekethu" jako znamení štěstí a zdraví.

00:08:30 Mucubalové zbožňují tabák ve všech podobách.

00:08:35 Všichni muži i ženy ho buď kouří, nebo šňupou.

00:08:56 Nejstarší žena je strážkyní pokladu celého rodu.

00:09:01 Chrání krabičku z rohu obsahující mupeque.

00:09:06 Její manžel byl náčelníkem rodu a nedaleko má svůj hrob.

00:09:11 Mladíci Zayi a Kambalé nás tam doprovodí.

00:09:18 Mucubalové jsou zřejmě potomci keňských Masajů.

00:09:23 Jejich výška a impozantní vzhled to potvrzují.

00:09:35 Mucubalové dodržují složitý kult předků.

00:09:39 Opuštěným vesnicím vévodí totemy z kravských rohů.

00:09:43 Zayi a Kambalé se u jednoho zastavují.

00:09:47 Když náčelník zemřel, obětovali mu zvířata

00:09:52 a jejich rohy pak zavěsili na jeho hrob.

00:09:56 Vedle zapálili oheň,

00:09:59 který rodinní příslušníci udržovali.

00:10:03 Po pohřbu se chýše zazdily a obyvatelé vesnici opustili.

00:10:10 Zvláštností Mucubalů je to, že postrádají dolní řezáky

00:10:15 a horní mají upilované do stran.

00:10:19 V dospívání si je muži i ženy nechávají upravit

00:10:24 a brousí je pomocí kamene a nože.

00:10:33 Ve Virei se koná trh.

00:10:36 Žije tu 9 tisíc lidí,

00:10:39 což město řadí mezi největší v oblasti.

00:10:43 Na trhu mohou Mucubalové něco prodat

00:10:48 a koupit všechno potřebné.

00:10:51 Na stáncích najdeme rýži, mouku, olej, zeleninu,

00:10:56 ale i doma vyrobené boty a dovezené látky.

00:11:05 Trh je také příležitostí k setkání s přáteli.

00:11:10 -Tohle nás naučili naši předkové.

00:11:15 -Mladí muži se nám svěřují,

00:11:18 že broušení a pilování zubů je velmi bolestivá praxe.

00:11:30 Později jsme zjistili, že dětem se o tom vypráví pohádka.

00:11:35 Zuby během noci opouštěly pusu a ráno se vracely špinavé.

00:11:40 Tak je bylo třeba odstranit.

00:11:43 -Dělají to Muhimbové i Mundimbové.

00:11:47 A mnozí další, nejen Mucubalové.

00:11:51 HVÍZDÁNÍ

00:11:57 -Řezáky vypilované do tvaru "v" umožňují originální hvízdání.

00:12:20 Když se ženy vrátí z trhu, umelou kukuřici,

00:12:25 kterou sklidily, a vyrobí z ní placky.

00:12:29 Kuchyňské vybavení je velmi jednoduché a vaření jde ztuha.

00:12:42 Maso se jí jen při slavnostních událostech,

00:12:46 jako jsou svatba,

00:12:49 pohřeb nebo iniciační obřad dospívání.

00:12:54 Mucubalové nejedí ryby.

00:12:57 Podle dávné pověsti odvezli Portugalci

00:13:01 jednoho jejich náčelníka k moři, a už nikdy se nevrátil.

00:13:06 Z toho usoudili, že ryby žerou lidi.

00:13:55 Večer je ve městě Virei slavnostní atmosféra.

00:14:00 Mucubalové přišli pěšky a někdy opravdu zdaleka.

00:14:04 Bez problémů se pohybují buší

00:14:08 a můžou ujít až desítky kilometrů denně.

00:14:12 Alkohol podávaný v provizorních barech

00:14:17 je velmi silný, ale často i velice nekvalitní.

00:14:21 Na vesnicích se vyráběl vždy, ale jeho nadbytek ve městě

00:14:26 podporuje vznik závislosti.

00:14:29 Ženy pijí i během těhotenství a některé děti pak trpí následky.

00:14:39 Čas oslav nastal i ve vesnici.

00:14:43 Kolem ohně se jí, pije, tančí a zpívá.

00:14:47 I zde je přítomen alkohol, ale atmosféra je uvolněnější.

00:15:11 O něco jižněji se setkáváme s kočujícími Mucahony.

00:15:16 Podle ročního období se pohybují mezi vesnicemi Oncócua a Hangumbi

00:15:22 a živí je hlavně stáda koz.

00:15:26 I přes chladné noci v období sucha si Mucahonové

00:15:31 většinou nestavějí chýše a žijí pouze na holé zemi.

00:15:35 Nepočetná rodina opouští tábor, kde se zdržovala několik měsíců.

00:15:41 Stěhování probíhá rychle a na nic se nesmí zapomenout.

00:15:53 Je sucho a zvířata nemají potravu.

00:15:57 Přesun na pastvu do hor je k jejich přežití nezbytný.

00:16:06 Nadešel čas vyrazit.

00:16:09 Nejmladšího člena rodiny ponese jeho sestra,

00:16:14 protože cesta bude dlouhá.

00:17:03 Přestože vody je nedostatek, ostatní členové kmene

00:17:08 zatím tábor neopouštějí.

00:17:12 Rodina Odyaie není na odchod připravena.

00:17:16 Děti se na společném životě aktivně podílejí.

00:17:21 Dívky chodí každý den k prameni pro vodu.

00:17:25 Jejich povinností je rovněž připravit oheň,

00:17:30 na němž se bude vařit jídlo pro rodinu.

00:17:51 Zatímco Odyai hlídá nedaleko vesnice kozy,

00:17:56 jeho ženy vyšívají a starají se o nejmenší děti.

00:18:01 Nosí čelenku "kapapo", vyrobenou z mnoha tenkých copánků

00:18:06 napuštěných olejem z mupeque.

00:18:18 Tyto copánky jsou pro kmen Mucahonů typické.

00:18:23 Jsou vyztužené směsí z hlíny a oleje.

00:18:27 Nezbytnou součástí krášlení

00:18:31 jsou pro mucahonské ženy i nánožní kruhy.

00:18:35 Věnují jim velkou pozornost, stejně jako ostatnímu zdobení.

00:18:41 Svaly zdejších žen odpovídají činnostem,

00:18:46 které musejí zastat.

00:18:49 Připadá na ně těžká práce.

00:18:52 Většinu potřebných proteinů jim poskytují maso, vejce a mléko.

00:19:37 V sousední vesnici mají jedinou chýši.

00:19:42 Je to zásobárna potravin a slouží i jako obydlí a kuchyně.

00:19:47 Žije tu Paife se svými ženami Kahungou a Mouaenbiladge.

00:19:59 Mouaenbiladge vyrábí pro jednu ze svých dcer

00:20:04 panenku plodnosti "waié",

00:20:08 Kahungou připravuje opodál jídlo z kukuřičné mouky

00:20:13 a Paife drtí v chýši čerstvý tabák.

00:20:32 Během dne se popíjí silný alkohol z mambolébolé.

00:21:10 Zatímco rodiče pracují,

00:21:13 chlapci si hrají se zbytky mambolébolé,

00:21:18 což je ovoce používané k výrobě místního alkoholu.

00:21:22 Alkohol z mambolébolé se vyrábí jak na venkově,

00:21:26 tak i ve specializovaných palírnách.

00:21:30 Plody se sklízejí v období dešťů. Ukládají se do vysušených tykví,

00:21:34 kde dochází přirozeným způsobem k fermentaci.

00:21:38 Když fermentace skončí, ovoce se přesype do kotle

00:21:43 z pálené hlíny a dá se na oheň.

00:21:46 Kotel se pak uzavře a nainstaluje se zařízení,

00:21:50 pomocí něhož vytéká alkohol.

00:21:53 K hermetickému utěsnění kotle

00:21:56 používají Mucahonové směs popela a vody.

00:22:22 Ohněm se směs rychle ohřívá a vytváří se tlak.

00:22:33 Po chvíli se, jako mávnutím kouzelného proutku,

00:22:38 objevují první kapky alkoholu.

00:22:53 Místní palírny můžou vyprodukovat

00:22:57 i několik litrů alkoholu za den.

00:23:01 Ten se buď odváží na trh, nebo se vypije na místě.

00:23:25 Panenka plodnosti umožňuje děvčátku

00:23:29 blíže se seznámit s budoucím dítětem.

00:23:33 Tímto způsobem se připravuje na život matky.

00:23:38 "Waié" je typický předmět pro většinu kmenů jižní Angoly.

00:23:42 Jeho podoba se však liší podle kmene,

00:23:47 který ho vyrobil.

00:23:50 "Waié" Mucahonů poznáme podle

00:23:54 jeho charakteristických copánků a třásní.

00:23:58 Podle tradice předává panenku dceři matka.

00:24:04 Dceřin budoucí manžel pak panence vybere jméno,

00:24:08 které ponese i první dítě manželského páru.

00:24:30 Odyai přivádí stádo před setměním.

00:24:42 Pro děti je dojení koz časem zábavy.

00:24:46 Poplácávají je a napodobují trkání kůzlat,

00:24:51 čímž podporují dojivost.

00:25:12 Poblíž si Kaunga nechává navlékat nánožní kruhy.

00:25:17 Šperk z měděné či mosazné spirály.

00:26:03 Kozy se v buši moc nenapasou, takže dávají jen málo mléka,

00:26:08 které stačí pouze pro děti.

00:26:58 Pokračujeme směrem k Namibii, která s Angolou na jihu sousedí,

00:27:03 abychom se setkali s Mundimby.

00:27:06 Tito chovatelé dobytka jsou v místním kraji známí

00:27:11 především košíkářskými výrobky.

00:27:14 Také oni vyrábějí panenky plodnosti.

00:27:18 Dívky z kmene Mundimbů nosí v pubertálním věku paruku

00:27:23 z korálků připomínající náhrdelník dospělých.

00:27:29 Nejmenší košíky slouží jako kuchyňské vybavení

00:27:36 a v největších lze skladovat obilí.

00:27:40 Chrání zrní před deštěm a vlhkostí z půdy.

00:27:45 Ale stejně tak i před hmyzem a nadměrným teplem.

00:28:08 Velké koše se ukládají pod střechu do chýší

00:28:12 nebo do obilního skladu.

00:28:16 Způsob, jak se dostat dovnitř, je poměrně originální.

00:28:21 Takto uskladněné zrní se může uchovávat i několik let.

00:28:50 Stejně jako v jiných afrických zemích

00:28:54 tu k nezbytným nástrojům pro přípravu jídel

00:28:59 patří hmoždíř a palička.

00:29:02 Umožňují drtit obilí na kaši, nebo z něj vyrobit mouku.

00:29:07 Některé ženy chtějí být moderní, a tak nosí podprsenky.

00:29:44 Jejich účes ve tvaru přilby s velkým množstvím malých copánků

00:29:50 je ozdoben barevnými korálky či výrazně zbarvenými sponkami.

00:29:56 Mouka se neskladuje,

00:29:59 ale před každým jídlem se připravuje zvlášť.

00:30:04 Pro Mundimby, stejně jako pro většinu kmenů v regionu,

00:30:09 je základní potravinou kukuřice.

00:30:31 Kukuřičná pole se rozkládají poblíž říčních koryt,

00:30:36 protože pouze tady se dá i v období sucha

00:30:41 v hloubce najít alespoň trochu vody.

00:30:45 Pole jsou chráněná před zvířaty širokým pásem trnitého porostu.

00:30:51 Pěstování kukuřice uživí celé vesnice.

00:30:55 Někdy pracuje na jednom poli i několik kmenů společně.

00:31:25 Na cestě do Hangumbi, uprostřed malého lesa baobabů,

00:31:30 si staví vesnici Muhimbové.

00:31:34 Jsou to příbuzní slavných Himbů z Kaokolandu v Namibii.

00:31:39 Tchamukuaro připravuje "onkulu", krém červené barvy,

00:31:45 která je pro ženy kmene Muhimbů typická.

00:31:49 Touto směsí si pravidelně potírají tělo,

00:31:53 aby si chránily kůži především proti slunci.

00:32:10 Červená barva "onkula" připomíná krásnou srst nazrzlých krav,

00:32:15 což je pro Muhimby ideál krásy.

00:32:19 Další směs, tentokrát černé barvy,

00:32:23 se používá na ochranu krku.

00:32:30 Prášek "onkula" se vyrábí z rozdrceného hematitu.

00:32:36 Tento kámen se tu však nevyskytuje

00:32:39 a Muhimbové pro něj chodí do Namibie.

00:32:44 Dostávají zvláštní povolení, které jim umožňuje vstoupit

00:32:48 na namibijskou půdu až do hloubky šedesáti kilometrů.

00:32:59 Tento kosmetický krém je vzácný

00:33:03 a ukládá se do nádob z kravských rohů.

00:33:19 Každý člen kmene Muhimbů patří do patrilineární skupiny Oruzo.

00:33:25 Zastupuje ho náčelník vesnice, obvykle nejstarší muž rodu.

00:33:32 Copánky na ženských zádech připomínají ocasy krav.

00:33:38 Každá chýše má svůj účel, buď slouží k bydlení,

00:33:43 nebo jako kuchyně, či přípravna kosmetických výrobků,

00:33:47 tabáku a alkoholu.

00:33:50 Hlavní chýše se nazývá "otjizero".

00:33:55 Úkolem žen je vykonávat domácí práce a starat se o děti.

00:34:00 Mušle "ohumba", kterou někdy nosí mezi ňadry,

00:34:05 oznamuje, že žena je už plodná nebo vdaná.

00:34:09 Je to i cenná ozdoba.

00:34:12 Velký kovový náhrdelník stočený do spirály znamená,

00:34:17 že žena má víc dětí.

00:34:20 Jejich počet můžeme vyčíst z pásku.

00:34:24 Kmen považuje ženu za dospělou,

00:34:28 když má dítě a pokrývku hlavy "erembe",

00:34:32 vytvarovanou ze skalpu kozy do podoby kravských uší.

00:34:36 Když se zabije kráva, maso se suší na střeše kuchyně,

00:34:42 aby k němu nemohla zvířata.

00:34:45 Muhimbové jedí především "oshifimu",

00:34:50 což je kaše vyrobená z rozdrcených kukuřičných zrn.

00:34:55 Někdy se k ní podává maso.

00:35:06 Ženatí příslušníci kmene nosí "falu",

00:35:10 náhrdelník z plochých korálků

00:35:14 vyrobených ze skořápek pštrosích vajec.

00:35:18 Jejich vlasy pak chrání síťka "ombwiya".

00:35:22 Obvykle ukrývá dutou kovovou tyčku sloužící

00:35:27 k poškrábání hlavy či šňupání tabáku.

00:35:43 Muži se starají o zvířata.

00:35:46 Není snadné je napojit,

00:35:49 někdy musí ujít mnoho kilometrů, než najdou vodu.

00:35:54 U kmenů jižní Angoly se jednotlivé etapy života mužů i žen

00:35:59 zobrazují na jejich tělech.

00:36:03 Muži kmene Muhimbů nosí v době dospívání "ozandato".

00:36:08 To je dlouhý, tuhý a rovný cop na temeni hlavy.

00:36:12 Takový účes vyjadřuje, že mladý muž je ve věku,

00:36:16 kdy se může oženit.

00:36:22 V období sucha se musejí prohlubovat koryta řek,

00:36:27 aby se našla alespoň nějaká voda.

00:36:30 Muhimbové jsou však velmi dobře organizovaní

00:36:35 a zvířata napájejí po malých skupinkách.

00:36:40 Muhimbové jsou bohatí.

00:36:44 Někteří si ani nejsou schopni vzpomenout, kolik vlastní krav.

00:36:49 Někdy možná i stovky.

00:36:52 Na trhu v hlavním městě Luandě

00:36:55 by to byl majetek za více než 1000 eur.

00:37:05 Lidské tělo je tu otevřenou knihou,

00:37:09 kterou je třeba umět číst.

00:37:12 Dva copy vzadu či středně silný náhrdelník

00:37:17 označují věk puberty a obřízky.

00:38:12 Ženy z kmene Muhimbů nepoužívají k mytí vodu.

00:38:17 Kůži si napouštějí vonným kouřem.

00:39:20 Muhimbové sdílejí své území s Mucahony.

00:39:25 Oba kmeny jsou si v mnoha ohledech blízké.

00:39:30 I Muhimbové vyrábějí panenky plodnosti z jednoho kusu dřeva.

00:39:35 Původ této tradice je zřejmě ve falickém kultu.

00:39:51 Muhimbové si mohou najmout pracovní sílu

00:39:55 a obydlí si nechat postavit.

00:39:59 Chýše se budují ze dřeva "mopan",

00:40:03 tento strom je odolný vůči termitům

00:40:07 a roste pouze v jižní Africe.

00:41:16 Mumuilové jsou uznávaní

00:41:19 jako nejlepší řemeslníci v celém regionu.

00:41:24 Za postavení jedné chýše dostane Ngenda kozu.

00:41:28 Za tři chýše může požádat i o krávu.

00:42:01 Naši cestu končíme na jihu Lubanga,

00:42:05 hlavního města provincie Huíla.

00:42:08 V Angole označuje částice "mu" před názvem kmene,

00:42:12 že žije na určitém území.

00:42:16 Mumuilové tak žijí v provincii Huíla.

00:42:20 Blízkost města s více než třemi sty tisíci obyvateli

00:42:24 usnadňuje vzdělávání jejich dětí

00:42:27 a příklon ke katolickému náboženství.

00:42:29 Kmen Mumuilů je příbuzný s kmenem Mugambwe,

00:42:33 členové rodů spolu uzavírají manželství.

00:42:37 Často se jedná o chudé rodiny, z nichž se část živí zemědělstvím.

00:42:41 Jiní vyrábějí dřevěné uhlí, které prodávají u silnice

00:42:46 mezi Lubangem a Namibe.

00:42:50 To je jedna z mála asfaltek v okolí.

00:43:10 Ženy z kmene Mumuilů

00:43:12 dokonale ovládají výrobu různých pletených nádob.

00:43:17 Používají princip spirály.

00:43:25 Ze stébel trávy vyrábějí provazce, ty srolují do spirály a sešívají.

00:43:32 Mumuilské košíky jsou zvláštní.

00:43:36 Mají kónický tvar a často jsou tak velké,

00:43:41 že se musejí plést ve dvou.

00:43:44 Kvůli většímu pohodlí se pracuje mimo vesnici,

00:43:49 nejlépe ve stínu stromů.

00:44:03 Z vesnické kuchyně stoupá kouř.

00:44:07 Dnes je svátek, a tak se bude obětovat jehně.

00:44:12 Ženy připraví tradiční pivo, které se bude během obřadu pít.

00:44:24 Podle sladu z čiroku se toto pivo jmenuje

00:44:28 "onkhela" nebo "owale".

00:44:35 Domácí vaření piva z čiroku

00:44:39 probíhá podle receptur po předcích.

00:44:43 Nápoj není lehký ani osvěžující.

00:44:47 Má totiž výrazný nutriční potenciál a je zkalený.

00:45:05 Není v něm mnoho bublinek a má nakyslou chuť.

00:45:10 Obsah alkoholu může být od jednoho až do šestnácti stupňů.

00:45:16 Každý rok se produkce domácího piva

00:45:20 počítá na miliony hektolitrů.

00:45:48 Vaření piva doprovází všechny významné události:

00:45:53 svatby, pohřby i iniciační obřady.

00:45:58 Rituál "efico" oslavuje u pubertálních dívek

00:46:03 první menstruaci, protože přešly do fáze plodnosti.

00:46:15 Lilé už není dítě, právě skončila iniciaci

00:46:20 a v očích rodu se z ní stala žena.

00:46:25 Završení rituálu poznáme podle účesu.

00:46:42 Od této chvíle bude Lilé nosit náhrdelník pro dospělé.

00:46:47 Až se vdá, náhrdelník se změní a budou ho zdobit mušle,

00:46:52 plastiky, knoflíky a další rozmanité předměty.

00:47:03 Účesy a náhrdelníky žen z kmene Mumuilů vyjadřují

00:47:08 jejich věk a rodinný stav.

00:47:24 Wissa a Kapi jsou švagrové a často jsou spolu.

00:47:29 Když se jedna rozhodne změnit barvu vlasů,

00:47:33 druhá nezůstane pozadu, takže nikdy nevypadají stejně.

00:47:37 Svůj účes pravidelně osvěžují tukulou,

00:47:41 směsicí stromové kůry rozemleté na prášek.

00:47:46 Tukula může být červená nebo žlutá, podle typu kůry.

00:47:51 Ženy ji používají na copánky, které jsou pak mohutnější.

00:48:00 Wissa a Kapi nosí rovněž mnoho náramků,

00:48:04 opasků a nánožních ozdob.

00:48:07 Čím širší náhrdelník,

00:48:10 tím víc ozdob dokládajících bohatství.

00:48:14 O postavení ženy vypovídá také počet silných copánků.

00:48:18 Obvykle nosí čtyři.

00:48:22 Žena, která má jen tři, dává najevo smutek.

00:48:26 Dívky z kmene Mumuilů se strojí již od útlého věku,

00:48:32 aby přitahovaly pozornost jako budoucí nevěsty.

00:48:44 Dnes večer bude ve vesnici rituálně obětováno jehně.

00:48:49 Pro členy rodu to bude příležitost dát si maso a alkohol.

00:49:02 Ženy se usadí kolem vlastního ohně.

00:49:24 Pod vlivem piva a alkoholu z mambolébolé začínají zpívat.

00:49:44 Obětované jehně musí být podle tradice udušeno.

00:49:55 Maso se nakrájí a rozdělí na dvě poloviny:

00:49:59 jedna pro muže, druhá pro ženy.

00:50:04 Každá skupina opéká svou část.

00:50:29 V provinciích Namibe, Cunene a Huíla nám angolské kmeny

00:50:34 poodhalily svůj život, krásu i hrdost.

00:50:38 Nepřítomnost turistického ruchu, absence infrastruktury

00:50:43 a nezájem střídajících se vlád umožnily původním národům zůstat

00:50:49 před celým světem v zapomnění.

00:50:52 Lidé tu neznají písmo a čtou jen ze svého těla,

00:50:56 kde je uvedeno vše:

00:50:59 věk, rodinný stav, příslušnost ke kmeni, bohatství,

00:51:04 počet dětí či ztráta milovaného člověka.

00:51:08 Bohatství pradávných kmenů je úchvatné.

00:51:12 A součástí Angoly je právě tento zapadlý kout

00:51:16 s velmi křehkou kulturou. Země zažívá hospodářský boom

00:51:21 a zapomíná na ochranu původních obyvatel.

00:51:26 Půda, na níž kmeny žijí, je bohatá na suroviny,

00:51:30 a mocné ekonomické zájmy mohou těmto lidem uškodit.

00:51:34 Proto je důležité tyto lidi poznávat,

00:51:37 na chvíli zapomenout na nebezpečí, které jim hrozí,

00:51:42 a žasnout nad jejich životním stylem.

00:51:51 Skryté titulky Jana Vyjídáčková Česká televize 2016