Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka

Vratislav Effenberger (1923–1986) je nejvýznamnější postavou českého poválečného surrealismu, básník a teoretik, jehož tvorba odráží svébytný přístup k realitě totalitního Československa, ale i nesmlouvavé postoje k celé euro-atlantické civilizaci. Stylizovaný dokument Davida Jařaba kombinuje svědectví Effenbergerova syna, přátel a spolupracovníků ze surrealistické skupiny s hranými fragmenty s Effenbergerových scénářů a jedinečnými archivními materiály.

Effenberger zároveň sféru surrealismu přesahuje svými postoji, které ho v sedmdesátých letech postaví po bok signatářů Charty 77. S hlavním proudem českého disentu však nesplynul, k jeho představitelům přistupoval vždy velice diferencovaně. Vratislav Effenberger patřil vedle Václava Černého, Jana Patočky či třeba Jiřího Koláře k nejvýraznějším osobnostem české kultury druhé poloviny 20. století, jeho dílo a jeho myšlenkový přínos české společnosti přesto byly po roce 1989 reflektovány jen velice sporadicky.

Třicet let od jeho smrti dovoluje podívat se na jeho tvorbu i osobní život s odstupem a dává i šanci ji vzhledem k novým kontextům docenit. Zároveň ještě stále žije řada nejbližších spolupracovníků a přátel Vratislava Effenbergera, kteří dokážou podat fundované svědectví o „realitě a poesii“ této neprávem opomíjené osobnosti. Součástí této šance je i jedinečný přístup k autentickým dobovým osobním materiálům a pozůstalosti Vratislava Effenbergera.