7. ledna 2017

V průběhu dvacátého století byly v Londýně založeny nejrozmanitější spolky pro Čechy žijící v exilu – Sokol, Český katolický spolek, Pěvecký sbor Hlahol apod. Po roce 1945 byla obnovena činnost jednoho z nejvýznamnějších – Českého klubu (Czechoslovak National House). V roce 1946 byl zakoupen dům na West End Lane v severním Londýně, určený v té době především pro spolkovou činnost českých legionářů. Ti se postupně vraceli domů do Československa. Po únorovém puči ale mnozí emigrovali, a tak se začal formovat český poválečný exil, který měl své jisté zázemí právě v Českém domě. Scházelo se tady mnoho významných českých spolků působících v Londýně. Dodnes jsou v prostorách Českého domu památky na bývalé legionáře, exilové české politiky a v průčelí restaurace např. i fotografie prvního polistopadového prezidenta. Restaurace nabízí typická česká jídla. Po Listopadu se zde setkalo mnoho významných osobností. Druhou neméně významnou oázou je dlouholeté centrum České katolické duchovní správy, založené před řadou let charismatickou osobností českého exilu otcem Janem Langem (zemřel 2007). Význam této instituce však není zdaleka jen náboženský.

Jan Rokyta ml. je mimořádnou osobností. V oblasti muziky, vína i názorů na život. Po ukončení studií na bratislavské konzervatoři a VŠMU se vydal v roce 1992 na studia do Holandska. Rázem si tam získal respekt v hudebních kruzích, stal se členem souboru státního folklorního divadla, začal koncertovat. Zanedlouho se oženil s Holanďankou Liselotte, založil rodinu, koupil dům a usadil se (jak si tehdy myslel natrvalo) v Holandsku. Nedávno se Rokytovi rozhodli přesídlit na Moravu. V případě Honzy nelze použít rčení „vrátit se domů“, protože on to tak necítí. On to bere tak, že se s rodinou stěhují do jednoho z míst v Evropě, kde se cítí dobře. Zachycení rodiny Rokytů v tomto velmi důležitém bodě jejich života.