6. září 2014

Ukrajinský masér a léčitel Emil Burger se do Čech přistěhoval před 22 lety z Mukačeva. Jak sám říká, nebylo to tak těžké rozhodnutí, protože jel do země, jejíž jazyk ovládal. Rodiče mluvili česky, protože Mukačevo bylo do roku 1939 součástí Československa. Tatínek Emila Burgera sloužil jako voják dvakrát u Československé armády. Poprvé za První republiky, podruhé pod Ludvíkem Svobodou, se kterým v roce 1944 Mukačevo znovu osvobozovali. „Naše rodina prošla několika národnostmi“, vzpomíná Ukrajinec s českými kořeny. Jak dodává, jeho otec byl na začátku 2. světové války československý voják a sloužil na hradě Palanok v Mukačevu. V Mukačevu žili kromě Čechů i Maďaři. V roce 1939 bylo Mukačevo přičleněno k Maďarsku a po podepsání německo-maďarské smlouvy připadla Podkarpatská Rus Maďarsku. Vojáky, tedy i otce pana Emila, vyzvali vstoupit do maďarské armády, což otec odmítl, protože mu to jeho vojenská čest a přísaha československému státu nedovolovala. Maďarští vojáci pro něj přišli domů a musel si vzít rýč a odejít s nimi. V rodině se dodnes traduje historka, jak si musel vykopat hrob, poté požádal o poslední cigaretu, dokouřil, hodil nedopalek do hrobu a pod nátlakem přistoupil na účast v maďarské armádě. Z maďarské armády pak při první příležitosti přeběhl k Rusům a dostal se do československé armády k Ludvíku Svobodovi. Po 2. sv. válce se Podkarpatská Rus stala součástí Ukrajiny a všichni obyvatelé se stali Ukrajinci.