22. března 2014

Marie Třešňáková je pražská publicistka, novinářka a spisovatelka, současně příležitostná herečka a šantánová umělkyně. Kromě jiného byla i zakladatelka populárního soukromého Rádia Limonádový Joe. Současně byla vždy vášnivou cestovatelkou a když se po Listopadu 89 otevřely hranice, mohla svou celoživotní zálibu plně realizovat. Mohla se také po mnoha letech setkat se svým bratrancem, který žije v Belgii a spolu s ním začala objevovat Sicílii, protože jejich společný vzdálený příbuzný tam měl v malém městečku Grotte nedaleko Catanie domek. Do Sicílie se Marie Třešňáková úplně zamilovala a čím více tam jezdila, tím v ní narůstala touha pořídit si tam nějaké bydlení. „Hledala jsem něco, co bude tak akorát, ani příliš velké, ale ani zase malé, a hlavně kde nehrozí spousta oprav. Pak jsem objevila jeden, který mně hned padl do oka, a když jsem se dověděla, že je neobydlený, zajásala jsem!!“ Touhu po získání domku na Sicílii jí pomohl splnit i starosta městečka Grotte Vincenzo Pellegrini. Ten totiž uvažuje naprosto logicky a před časem se rozhodl, že zastaví proces vylidňování tím, že případným zájemcům bude nabízet domky za velice malé částky. Noví majitelé domků však musejí dodržet slib, že se tam buď usídlí natrvalo nebo budou často dojíždět, aby se do vymírající Sicílie znovu vrátil život.

Narodila v Německu a jako čtyřletou ji přivezli do ČR. Maminka pocházela z Polska a během války byla nasazena v Německu. Tam se seznámila s Němcem, vzala si ho a narodila se Bianka. Když tatínek v jejích 4 letech zemřel, vrátila se maminka s dcerou do míst, kdy bydlela její rodina, tedy do Jablunkova. Tady pak žila až do své svatby. Po ní se přestěhovala do Opavy a pak do Dobroslavic, kde žije s manželem už 30 let. Maminka se ale v 70. letech rozhodla ČSSR znovu opustit - poté, co její druhá dcera (Biančina sestra) emigrovala do Německa a rodině bylo vše zakazováno. Tehdy maminka využila možnosti zříci se českého občanství. Vrátila se k německému a odjela za svou dcerou. V Česku tak zůstala paní Bianka sama. Dodnes je ale se svou sestrou i maminkou v kontaktu. V Dobroslavicích ale plně zapustila kořeny. Vdala se tady, žije tu se svým manželem Ludvíkem, dcerami Žanetou a Simonou a vnoučaty a právě tady se věnuje své velké zálibě a vášni – sběratelství panenek. Sbírat je začala ve svých 16 letech a tato vášeň jí drží dodnes, tedy celých 50 let.