19. května 2012

Festival Další břehy se zrodil v roce 1997 v hlavách dvou přátel spolupracujících dříve v oblasti rozhlasové práce – Jana Němečka a Petra Rotrekla. Multižánrový festival (divadlo, film, hudba a poezie), kde hlavním principem výběru programů je hledání inspirace, kreativita, hravost a hledání nových možností komunikace prostřednictvím umění, je zaměřen především na studenty středních a vysokých škol i všechny nonkonformně naladěné příznivce umění. Letos tematicky zavítal na americký kontinent a nabídnul čtyři desítky programů, ve kterých představil život původních obyvatel Severní i Jižní Ameriky a indiánské kultury, která by mohla bez mnoha nadšených příznivců, hloubavých duchovních hledačů a soustavného studia antropologů a etnografů nenávratně zmizet v propadlišti času.

21. květen je pro Řeky svátkem svatého Konstantina a Heleny. V tento den zejména v oblasti Východní Thrákie, ale po roce 1923 i v oblasti Makedonie, tanečníci poté, co se tancem dostanou do extáze, tancují bosýma nohama na rozžhaveném uhlí. V rukou přitom drží ikony svaté Heleny a Konstantina. Tento zvyk, nazývaný Anastenaria, pramení zřejmě ještě z dob starověké Hellady a dionýsovských slavností.
24. květen je Den bulharské kultury, Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání. Patří v Bulharsku k jednomu z nejoblíbenějších svátků. Slaví se zejména bujarým veselým, písněmi a tancem je vzdáván holt svatému Cyrilu a Metodějovi. Nejinak je tomu i u Bulharů žijících u nás. Tradicí se například stalo setkání v Mikulčicích.

Sotheavy Tith – Spáčilová jako jedna z vyvolených se dostala do tehdejší ČSSR na vysokou školu. Prošla tři kurzy češtiny, díky kterým – jak říká – dodnes neumí pořádně česky. Ale jinak toho má za sebou dost: z farmacie, kde nedokázala lovit ve slovenských skriptech, přešla na vysokou školu zemědělskou. Paradoxně zběhla z oboru, co ji bavil, aby našla manžela a svou českou budoucnost. A dokonce i místo bydliště – v Praze – Suchdole bydlí její česká rodina. Ve třeťáku se vdala, jedna svatba byla v Kambdoži a druhá v Čechách. Dodnes jsou s manželem spolu a s nimi dcery Monika a Nikola.
Jako manželka zaměstnance ambasád trávila léta ve Vietnamu, v Thajsku, v Číně, v Indonésii. Získala řadu kontaktů, reprezentovala svého muže, ale sama nepracovala. A to pro ni bylo složité.
Po 14 letech manžel odešel z diplomatických služeb. A to byla možnost pro paní Sotheavy: v Kambodži nechala nemocného tatínka a své zpřetrhané kořeny. Začala je lepit zpátky.