00:00:18 Vítám vás, milí diváci.

00:00:20 Na dnešní Úsměvy jsem se opravdu hodně těšil.

00:00:24 Dnes jsem pozval do studia přítele a hlavně legendu.

00:00:30 To je televizní legenda.

00:00:32 Ona to není žádná televizní hvězda, je to kameraman,

00:00:36 který před nedávnem byl uveden do televizní síně slávy.

00:00:40 Je to Vladimír Opletal. Vladimíre, já tě vítám.

00:00:44 Děkuju za přivítání, je to tak krásná řeč,

00:00:47 že se na to budu doma i dívat.

00:00:50 Jestli ale nešlo o omyl, protože já nejsem před kamerou,

00:00:55 já jsem pouze za kamerou a tihle lidi...

00:00:58 Není to omyl?

00:01:00 Ne, to není žádný žert. Vladimír se domníval, že žertujeme.

00:01:05 Kdepak, není to žádný žert.

00:01:07 Já jenom chci upozornit, když si všimnete,

00:01:10 tak Vladimír se už narodil s radiovkou na hlavě,

00:01:12 stejně jako Jirka Stivín.

00:01:14 Vy jste takoví dva, kteří jste se už narodili s pokrývkou hlavy, ne?

00:01:18 On dokonce i kameru studoval, Stivín.

00:01:21 Ale k těm žertům, my jsme točili seriál s režisérem Sokolovským,

00:01:27 kde hrál Jaroušek Satoranský a Sokolovský někam odběhl

00:01:32 a šel kolem Mistr Hanzlík a řekl: Počkej, Jardo, já to tam šoupnu,

00:01:35 jestli to pozná.

00:01:38 Sedl si za ten stůl a začal. Sokolovský se na to díval

00:01:42 a říkal: Moment, to je nějak divný, kdo to tam sedí?

00:01:46 Takové žerty tady děláte pořád, ale někdo, kdo to zná,

00:01:50 tak si říká, asi je to i vtipný.

00:01:52 Vladimíre, ty jsi v televizi prožil kolik let?

00:01:56 50 let, celou dobu, ale ne jako zaměstnanec, já jsem potom šel včas

00:02:01 do důchodu a dělal jsem externě, což mělo i určité výhody.

00:02:06 Ale prostě 50 let pracuješ za kamerou.

00:02:11 Za kamerou.

00:02:13 Jestlipak si vzpomeneš, kolik asi televizních filmů

00:02:17 a pořadů jsi natočil?

00:02:21 Mám takový zápisník a tam to mám, bylo to kolem 1 000,

00:02:25 z čehož asi třetina bylo živé vysílání a ty 2 třetiny byly

00:02:29 na různých záznamech.

00:02:32 Hodně jsme točili s Františkem Filipem na film,

00:02:35 poněvadž záznam neexistoval a byly to věci jako

00:02:37 Láska jako trám, Příběh dušičkový, a díky té filmové surovině,

00:02:42 je to zachované.

00:02:45 A to je výborné, protože my si dneska pár věcí,

00:02:49 které jsi ty natočil, můžeme připomenout.

00:02:59 Pane doktore, podívejte se na mě, já mám strašnou rýmu.

00:03:03 -Počkej, to ještě není konec.
-Jo tak.

00:03:06 Ten doktor říká, počkejte, copak rýma, to se vyléčí,

00:03:08 ale ukažte, jak koukám, tak vy máte na stranu hlavu.

00:03:12 A on říká: Jé, pane doktore, toho si nevšímejte,

00:03:14 to už je od malička, kolik lékařů na to koukalo.

00:03:17 No ale počkejte, dovolte, já se takhle podívám,

00:03:19 takhle udělám a hlava v pořádku. V pořádku.

00:03:24 Tak ten chlapík povídá: No to je úžasný, pane doktore,

00:03:27 to musíme oslavit, půjdeme do restaurace a tam si něco dáme.

00:03:30 Počkej, to ještě není konec.

00:03:35 Přijdou do restaurace, on objedná 2 whisky a říká:

00:03:39 Pane doktore, já vám děkuju, tady jsou whisky.

00:03:43 Na vaše zdraví, pane doktore, a hop tam s tím.

00:03:47 Vladimíre, pojďme k tvému dětství.

00:03:51 Kdy se malý Vladimírek Opletal rozhodl dělat kameru?

00:03:56 On to byl pomalejší rozjezd, nebylo to ze dne na den

00:04:01 a žádné velké možnosti jsem neměl.

00:04:04 Od fotografie jsem se dostal ke kameře.

00:04:07 Pozvolna jsem začal chápat, co to vlastně je.

00:04:10 Dodneška leccos tuším, ale ještě toho taky moc nevím,

00:04:13 ale on je ten proces nekonečný, to je neustálé zdokonalování

00:04:17 a poučování se a kdo si myslí, že na škole by se něco naučil

00:04:21 na celý život, tak to radši ať na tu školu nechodí.

00:04:25 Tuhle jsem poslouchal, jak Mistr Vnouček říkal 1 herci,

00:04:29 no vlastně herci, byl to z Realistického divadla,

00:04:33 říkal: Byl jsi v divadle se dívat na tu generálku,

00:04:36 jak tam herci zkoušejí?

00:04:38 No byl, pane profesore.

00:04:39 Víš, já jsem vedoucí katedry herectví a neměl jsem čas,

00:04:43 tak mně řekni, jaké to bylo?

00:04:45 No, ten byl dobrej, ten byl dobrej...

00:04:47 No vidíš to, ta škola toho, kdo na to má, nemůže zničit.

00:04:51 A tak je to s tou kamerou taky, člověk musí mít k tomu chuť,

00:04:55 zálibu a vytrvalost a pak se může něco naučit

00:04:58 a něco i použít.

00:05:01 Z té školy jsem měl výhodu, že jsem bydlel v Hradební ulici,

00:05:05 na koleji AMU a televize začínala a já jsem tam párkrát asistoval

00:05:10 a pak mě už volali skoro denně, takže ve škole jsem se moc nepobyl.

00:05:18 Dali mně 30 metrů inverzního filmu a řekli: Pojedeš natočit na Strahov

00:05:23 atletiku, natočíš 100 metrů start a cíl, atakdále.

00:05:27 Nebyly transfokátory, tak start se musel nechat vyběhnout

00:05:31 a přeběhnout rychle a natočit cíl, to nešlo.

00:05:35 Nebo jsem měl 30 metrů filmu a ještě nepadl gól

00:05:37 a už jsem měl vytočeno. Teď padl gól a já jsem nemohl

00:05:41 natočit každou situaci a teď ten gól jsem neměl

00:05:44 a byl jediný. Tak jsem řekl, že sportem se asi neprosadím.

00:05:50 Na dramatické úrovni, kdy jsem byl jako divák,

00:05:55 já jsem ty herce obdivoval. Herci zkoušeli a v divadle jsou

00:05:59 zvyklí na potlesk, na diváky a já jsem to některým nahrazoval.

00:06:04 Já jsem je tak obdivoval, říkal jsem si, to není možné,

00:06:07 ti lidé tady sedí a dávají si dvojku na zkušebně

00:06:11 a pak přijdou na plac a najednou jsem jako divák úplně stržený.

00:06:17 Ten proces, jak se někdo stane kameramanem, je nekončící.

00:06:22 Ta kamera je krásná věc a kdyby se to člověk stačil

00:06:25 v životě naučit, tak bych řekl: No, nebyl jsem tady úplně zbytečný.

00:06:34 V lokále vám sedí kontrola.

00:06:36 Nesmysl, vždyť tady byli předevčírem.

00:06:38 -Tohle je nějakej novej.
-Proč myslíte, že je to kontrolor?

00:06:43 Podívejte se na ně, ti chlapi to mají napsaný na ksichtě.

00:06:45 Ženská, vy to řeknete jako nic. Pojďte mi ho ukázat.

00:06:49 Pojď se podívat taky.

00:06:51 Sedí na dvojce, co je zády. Podívej se.

00:06:56 Nesmysl! To není kontrolor, to je nějakej slušnej člověk,

00:07:00 za to dám krk.

00:07:01 Jen abyste o něj nepřišel. Koukejte, já mu přinesu

00:07:04 pro jistotu lepší porci, jo?

00:07:06 Jakou lepší porci?

00:07:09 Kdybysme měli dávat každýmu, kdo se tváří jako kontrolor

00:07:11 lepší porci, rozdáme denně 2 krávy.

00:07:14 Dobrá, nerozčilujte se, já mu dám normální porci.

00:07:17 Ovšem, normální porci. Běžte, běžte.

00:07:31 Tak prosím, co byste?

00:07:34 -Já bych chtěl jídelní lístek.
-To nevedem.

00:07:36 Jak to? Vy nemáte jídelní lístek?

00:07:38 Ne, my máme svíčkovou, guláš a roštěnku.

00:07:40 Tak co bysme kvůli tomu kazili papír, zvlášť když je to všechno

00:07:43 stejný, jen vám na to naleju jinou omáčku.

00:07:46 Takže je vlastně úplně jedno, co si objednám, že jo?

00:07:48 -No počkat, to jsem neřekla.
-Tak jakej je v tom rozdíl?

00:07:50 Rozdíl v tom není žádnej, ale že by to bylo stejný,

00:07:52 to jsem neřekla.

00:07:53 Ale teď to právě říkáte.

00:07:55 Koukejte, abysme se dlouho nebavili budete vy vůbec večeřet?

00:07:57 To bych rád.

00:07:59 Tak mi řekněte, co chcete, já vám to přinesu a šmytec.

00:08:02 A jestli se mnou chcete švitořit, tak si počkejte až po práci

00:08:05 a můžeme spolu žertovat až do rána.

00:08:07 -Tak mi dejte svíčkovou.
-To jsem chtěla slyšet.

00:08:11 Chce svíčkovou. Mám mu dát naši normální svíčkovou?

00:08:16 A proč byste mu neměla dát naši normální svíčkovou?

00:08:19 Dobrá, já mu dám naši normální svíčkovou.

00:08:22 -No ovšem, prosím.
-Dobře, normální.

00:08:25 Ukaž, dobře. Dej to sem, ták.

00:08:31 Tady bude 1 naše normální svíčková.

00:08:35 Dovolte? Tohle přece není naše normální svíčková!

00:08:39 Ježíši a co je to teda? Moravskej vrabec?

00:08:42 Mně nenamluvíte, že tohle je naše normální svíčková!

00:08:45 To je nejhorší kus flaksy, co jste mohla vybrat, ačkoliv víte,

00:08:47 že jsem říkal, abyste mu dala lepší porci.

00:08:49 Ne, ne, vy jste řekl jasně normální porci.

00:08:53 -Normálně lepší porci.
-Normálně obyčejnou porci!

00:08:57 Sakra ženská, nehádejte se se mnou! Vidíte, že je to novej zákazník.

00:09:01 Kdy já vás konečně naučím získávat nový zákazníky.

00:09:05 Člověk z vás bude mít smrt.

00:09:06 Už aby to bylo a brzy, abyste přestal otravovat a trápit

00:09:09 nemocnou starou ženskou, jako jsem já.

00:09:12 Nemocnej jsem tady já a ne vy!

00:09:14 Vy nejste nemocnej, vy jste nervózní jako stará panna.

00:09:18 Slyšíš ji? Já, já jsem nervozní!

00:09:20 Vy jste nervózní!

00:09:21 Já jsem nervózní, ale z vás. Já mám na to právo,

00:09:23 ale vy jste vzteklej. Vy pořád skáčete jako papírovej

00:09:26 čert ze škatulky.

00:09:29 Není to studený? Přihřát! A tamto není žádnej kontrolor,

00:09:31 nedělejte paniku.

00:09:34 Tohle byla ukázka z jednoho z prvních televizních seriálů,

00:09:37 a kdo byl za kamerou? Vladimír Opletal.

00:09:40 Bylo těch věcí víc, nejen seriály. Seriály nebyly tenkrát ještě tak

00:09:46 zprofanované, ale točil jsem řadu zajímavějších věcí než seriály,

00:09:52 třebas jsme točili první beztížný stav.

00:09:56 To se na družicích teprve začalo létat a tady byl pilot,

00:10:00 pan Duchoň, zkušený pilot, vynikající člověk.

00:10:03 On měl dvouplošník, ten vždycky vyletěl do výšky

00:10:06 a pak při tom volném pádu nastal beztížný stav.

00:10:10 Tak jsme to s Františkem Filipen a dr. Pixou, ten u toho taky byl,

00:10:13 to byl soutěžní pořad, tak jsme na tu Točnou přiletěli

00:10:16 a že budeme točit.

00:10:18 Někdo říkal, jestli bychom se neměli nechat dát pojistit?

00:10:21 To byl dobrý nápad a tak volali řediteli Karlu Kohoutovi.

00:10:26 Ten byl u všeho vždy přítomen a najednou nebyl k sehnání,

00:10:30 když nás měl pojistit.

00:10:33 Jemu to patřilo, on to bral jako vlastní a každé koruny bylo škoda.

00:10:38 Tak jsme šli na to pojištění, ale pak řekli, nedá se nic dělat,

00:10:42 světlo utíká, natočíme to.

00:10:44 Tak jsme tam sedli, mně dali takhle provaz,

00:10:48 abych nelítal a měli tam kaskadéra, který se položil na podlahu

00:10:52 a při tom volném pádu on tam plaval vzduchem.

00:10:54 To jsme viděli prvně a všem se to tak líbilo,

00:10:57 že jsme dělali ten záběr asi 15x. Všichni plavali

00:11:00 a mně plavaly vnitřnosti. Já jsem měl pocit,

00:11:04 že už mám jinou barvu, než je v kraji zvykem.

00:11:10 Těch zajímavých věcí bylo hodně, bylo to dobrodružství

00:11:14 a byly to věci, ke kterým se člověk normálně nedostal.

00:11:19 Tato profese dávala možnost nějakých prožitků a poznání.

00:11:27 Proč jste byli odsouzeni?

00:11:29 -Já jsem se ošklíbal.
-A já jsem se ošklíbal po něm.

00:11:32 A po kom ses ošklíbal ty?

00:11:34 Já po nikom, já krz mouchu, lezla mi do nosu.

00:11:36 A ty nevíš, že voják se neošklíbá?

00:11:38 Ta moucha nemohla vědět, že on je voják.

00:11:41 Všichni ví, že každý z nás je voják i moucha je voják,

00:11:46 neboť všichni sloužíme vůli a rozkazům knížete Filipa.

00:11:53 Voják se neušklíbne ani když mu padne skála na hlavu.

00:11:57 To nestihne, to je volovina.

00:12:00 Kuš! Pohov!

00:12:03 Rozchod!

00:12:08 Byli jste odsouzeni k smrti pro vzpouru ošklíbání se

00:12:13 nad menáží.

00:12:15 Rozkazy Jeho Výtečnictva jsou tvrdé a neodvolatelné, ale jeho srdce

00:12:22 dovede být měkké, vidí-li, že viník své zločiny odčinil.

00:12:30 -Co to děláte, vojáku?
-Jdu do sebe.

00:12:33 Do sebe? To jsem ještě nikdy neslyšel.

00:12:38 Voják se má dívat před sebe, doleva a doprava, ale do sebe?

00:12:42 A do sebe.

00:12:44 Budu o tom uvažovat.

00:12:47 Vojáci, dávám vám k tomuto odčinění příležitost.

00:12:51 Vojáci, sejměte své přilby a kyrysy.

00:12:57 Jak jsem vás to učil? Potichounku!

00:13:01 Pšt!

00:13:04 Zde, na tomto skrytém místě, tak jak jste v selském prostém

00:13:10 šatě, budete číhat v záloze, až po silnici pojede vůz.

00:13:13 Přepadnete jej, vozku zneškodníte a zmocníte se nákladu.

00:13:17 Jakmile to bude vykonáno, zatroubíte na tento roh.

00:13:21 -To je roh.
-To je roh z plechový krávy.

00:13:25 To je roh poddůstojníka!

00:13:29 Na ten signál přitáhne sem naše vojsko.

00:13:32 Další, na co nesmíte zapomenout, ať se děje co se děje...

00:13:36 Co to děláte?

00:13:38 My zkoušíme dudy, jestli by to neznělo.

00:13:41 Ale nemá nátisk.

00:13:45 Ať se vás ptá kdo chce co chce, třeba naši důstojníci,

00:13:50 od tohoto okamžiku už nejste vojáci jste lupiči.

00:13:54 -Proč?
-Voják se neptá.

00:13:58 Voják se neptá, ale on může, on je lupič.

00:14:02 -Ovšem, z rozkazu svého setníka.
-Rozkaz, pane setníku.

00:14:06 Není-li vám něco jasné, zeptejte se mě.

00:14:09 Voják se neptá.

00:14:12 To je zázrak, který se stal. Když se pan Werich nesměl vůbec

00:14:18 v televizi ukazovat, tak vzhledem ke Spartakiádě, která odpoutala

00:14:23 pozornost, se to natočilo.

00:14:26 To byla 1. věc a 2. věc byla, že když to potom chtěli vyhodit,

00:14:31 tak Kamil Příhoda šel náhodou kolem toho smetiště,

00:14:35 a tam to sebral a schoval.

00:14:37 To snad není pravda.

00:14:38 To nebylo nic ojedinělého, já sám jsem se u několika věcí

00:14:42 podílel.

00:14:43 Například Petr Kostka, který měl tak krásně sehranou roli,

00:14:47 jmenovalo se to Blažej nebo Blažej novokřtěnec,

00:14:51 a to bylo o tom, že v církvi byly taky nějaké rozvraty

00:14:53 a ti věřící házeli kříže na hromadu.

00:14:56 A oni to zakázali, protože jim to připomínalo, že lidi jim házeli

00:15:00 stranické legitimace.

00:15:04 To s tím Werichem se naštěstí zachovalo, kdežto u toho dalšího

00:15:07 Kamil Příhoda nebyl, aby to sebral. Všude nemohl být.

00:15:20 Co bys radši? Prsíčka nebo stehno?

00:15:23 Tos mi neměla dělat, Petronilko, já jsem se tak těšil

00:15:28 na ten oukrop.

00:15:30 Ale, Lorenc.

00:15:32 Já nevím, Petronilko. Dej mi prsíčka.

00:15:35 Prsíčka. Ták. Ještě kousek.

00:15:42 -Stačí?
-Stačí, Petronilko.

00:15:46 Já se na to nemůžu ani vynadívat. Stačí.

00:15:52 Ať ti chutná.

00:15:54 Ano, Petronilko.

00:16:15 Tak co? Spokojen?

00:16:19 Zaplaťpánbůh, Petronilko. Bylo to moc dobrý.

00:16:24 -No a ještě to zapij.
-Děkuju, Petronilko.

00:16:36 Jak málo mužskýmu stačí ke štěstí. Za trochu laskavější slovo

00:16:43 každá ženská mužskýho utáhne na vařený nudli.

00:16:48 My jsme holt slabý pohlaví. Slabý? To je slabej výraz.

00:16:55 Pan Pivec, to byl skutečně zážitek s ním pracovat.

00:16:59 Jednak jeho připravenost a jeho herectví, ale ta pečlivost.

00:17:03 My jsme točili film na 3 kamery 1. kamera byla pana Marvana,

00:17:08 2. jeho a 3. celek a to se ještě vzdálenosti odměřovaly pásmem,

00:17:12 kvůli zaostření.

00:17:14 Filip říkal: Pojedeme na ostro! Já říkám: Dobrý, jsem připraven.

00:17:18 A Pivec: Pojď sem, Vladimírku, pojedem na ostro.

00:17:21 No, vždyť to říká Filip.

00:17:23 No jo, ale on tam ten lajdák mě ještě neměřil.

00:17:26 Já říkám: Který?

00:17:28 No ten u 3. kamery. Ti dva to mají už změřený a on nic.

00:17:31 Já jsem věděl, že tam to pásmo nepotřebuje, že to měří podle oka,

00:17:35 tak jsem říkal, prosím tě, skoč tam a omluv se,

00:17:38 že jsi to ještě nestihl.

00:17:40 Tak on to naměřil a Pivec mu říkal: Pojď sem, příteli.

00:17:42 Takhle se zakloním, takhle se předkloním a pak se zakloním.

00:17:46 Máš to? Máš? Tak můžeme.

00:17:48 Tak se to natočilo a Pivec za mnou přišel a řekl:

00:17:50 Kamaráde, tak jsme to zachránili, co?

00:17:53 To by byl průser. To jsme dobří, co?

00:17:57 -Dobrý den.
-Dobrý den. Pěkně vás vítám.

00:18:00 To je Ota, víš?

00:18:07 Tatínku?

00:18:09 -Dobrý den.
-To je pan inženýr.

00:18:15 Těší mě.

00:18:17 -Jedlička.
-Těší mě.

00:18:20 Ahoj!

00:18:25 Svlečte se, pane inženýre, a pojďte dál.

00:18:32 -Prosím.
-Ne až po vás.

00:18:40 Posaďte se u nás. Víte, my to tady nemáme uklizené,

00:18:44 to víte, sobota a všichni z domu. Udělejte si pohodlí a posaďte se.

00:18:58 Prokrista!

00:19:02 Zbláznili jste se? Tady s tím nemůžete překážet.

00:19:05 Vemte si to někam jinam!

00:19:07 -Nezlob se, ale kde tedy?
-Třeba do koupelny.

00:19:10 Tak pojď.

00:19:25 Maminko, je tam prádlo.

00:19:32 -Tak co?
-No tak nic, no.

00:19:38 -Máš se?
-No. Za chvilku bude večeře.

00:19:43 Tak co, děti? Proč se neposadíte, pane inženýre?

00:19:47 Tak Alenko, posaď pana inženýra.

00:19:57 -Proč tam nezůstanete?
-Je tam prádlo, Maruško.

00:20:00 Prádlo! Blanka se nebude moct vykoupat.

00:20:03 Ty mi to taky nikdy nepřipomeneš a tady s tím nemůžete překážet.

00:20:07 Já mám nejvíc práce. Vemte si to někam jinam.

00:20:09 -Vendo, talíře!
-No jo.

00:20:13 Tak pojď na ten záchod.

00:20:21 Hele, ne aby ses prokecl. Ty seš takovej, že všechno řekneš.

00:20:24 -To nesmíš, je ti to jasný?
-Co? Moc ne.

00:20:28 Koukej, když se tě bude někdo na něco ptát, tak řekni

00:20:32 buďto ano, nebo ne a hlavně - nepouštěj se do velkých diskusí.

00:20:36 Neboj. Jasně.

00:20:38 A ne aby ses prokecl, že nejsi student.

00:20:41 -Cože?
-Ale jdi.

00:20:44 A ne abys říkal něco o tom, co mistr.

00:20:46 Neboj. Jo počkej, říkal jsem ti to?

00:20:49 Mistr mi dneska v poledne seriózně nabízel, že když budu...

00:20:52 -Prosím tě!
-Pardon.

00:20:55 Vladimíre, ty jsi říkal, že jsi ještě zažil živé vysílání.

00:20:58 Zavzpomínej trošku na tu dobu.

00:21:01 Ta doba byla o tom, že nás tam bylo sice málo,

00:21:05 ale všichni dělali, co bylo třeba. Tam jsou historky,

00:21:10 když třeba pan Podskalský něco režíroval a něco nebouchlo,

00:21:13 tak on řekl: Udělejte někdo něco, cokoliv.

00:21:15 A někdo něco udělal a jelo se dál.

00:21:19 Zažil jsem tam takové legrácky, no ono to legrační vypadá dneska.

00:21:26 V tom studiu se totiž odehrálo všechno.

00:21:29 Dětské zpravodajství, zprávy, potom hlasatelka odskočila

00:21:34 za stěnu a dala se tam inscenace a večer se tam šouply hodiny,

00:21:37 kolik je hodin a počasí do toho. A všechno to fungovalo.

00:21:44 Byly tam jen 2 kamery.

00:21:48 Když hlasatelka ohlásila, že účinkoval baret Národního

00:21:51 divadla místo balet, tak pak řekla, že to není pravda

00:21:55 a nikdo jí to nemohl dokázat, protože to bylo živé vysílání,

00:21:59 čili oni na všechny chyby řekli, ne, vy jste špatně slyšeli.

00:22:01 Třeba: Režii měl František Filipovský a byl to

00:22:03 František Filip samozřejmě.

00:22:07 V živém vysílání byla spousta přeslechů.

00:22:11 Při nějaké detektivce nám za oknem prošel rekvizitář s rekvizitami.

00:22:15 A všichni říkali: To je nějak tajemný, to je ten vrah?

00:22:20 A říkali: Ne, to jste se blbě dívali.

00:22:22 A ten ředitel Kohout, který u toho byl, ten si toho strašně vážil.

00:22:27 Po vysílání nás častokrát pozval do ředitelny, když se mu to líbilo,

00:22:32 tam otevřel flašku vína a chlebíčky dal, poplácal nás

00:22:36 a řekl: Dobrý. Byli jste dobrý.

00:22:40 To živé vysílání bylo v tom, že večer to skončilo

00:22:43 a bylo to hotové.

00:22:44 Žádné střižny, žádné míchačky, žádné postsynchrony, nic.

00:22:47 Bylo to v té přípravě. Jako u divadla, taky se hra zkouší,

00:22:52 nedělá se rovnou generálka a představení.

00:22:55 A to zkoušení, ta příprava v živém vysílání to nebylo marné,

00:23:01 protože vím, že i Miloš Forman, když točí film, tak se s herci

00:23:05 půl roku schází a připravuje se.

00:23:07 To není jako teď, kdy se přijde a řekne se: Ty v tom hraješ?

00:23:09 Ty taky? Tak pojedem.

00:23:11 Myslím, že bez trochu té poctivosti a přípravy asi ty výsledky nejsou

00:23:17 tak ideální.

00:23:19 Ono je to taky pokažené těmi seriály, protože seriál, jak říkal

00:23:23 teoretik televize Mc Luhan, seriál, to je žvýkačka pro oči.

00:23:28 Bohužel, toho smetí je pak na ulici plno.

00:23:35 Kdysi sem přijela na návštěvu ředitelka televize BBC.

00:23:39 Večer předtím se vysílala Rusalka.

00:23:44 Já si přesně vzpomínám, nahoře byla redakce,

00:23:47 tam ještě byly partaje na vykotlaných prknech.

00:23:49 Paní, jak ona se jmenovala, Lapáčková, v neckách prala prádlo,

00:23:55 ta paní ředitelka BBC se takhle protáhla, aby se dostala do redakce

00:24:00 no a pravila, že viděla Rusalku a moc se jí líbila

00:24:06 a kde že se vysílala?

00:24:08 Oni říkali: No z toho studia dole, kde jste byla.

00:24:09 On říkala: Ale vždyť tam není žádná dekorace?

00:24:12 No ta už je zbouraná, tam už se vysílá něco jiného.

00:24:15 A ona říkala: Počkejte, ale v tom malém prostoru?

00:24:17 -No ano.
-No jo, tak dobře.

00:24:21 Prostě pochopila to tak, že zatajujeme pravá studia,

00:24:24 odkud se dá taková inscenace vysílat.

00:24:27 Rovněž já mám 1 vzpomínku z mnoha na živé vysílání,

00:24:32 a sice Rozrušená země.

00:24:35 To bylo velké drama, bylo to v Besedě ve Vladislavově

00:24:38 ulici, v malém studiu, a byly tam 4 hlavní postavy kulaků,

00:24:43 které seděly u stolu. Zkoušelo se v pondělí od 5 do 10,

00:24:46 v úterý od 12 a 3. den už byla generálka, kde měli být všichni

00:24:52 už připraveni.

00:24:55 Ten hlavní kulak, to hrál pan Spálený, tam nebyl.

00:24:58 Nejdřív zaskakovali asistenti, posedávali tam a četli text

00:25:02 a my jsme si dělali záběrování, kdo koho bere, jaký detail.

00:25:08 Kolem 4. hodiny, když generálka měla končit, tak řekl režisér:

00:25:12 Tak takhle to nepůjde, tuhle roli zrušíme, není tady,

00:25:16 to bychom v tom měli zmatek, to by nebylo srozumitelné.

00:25:20 Tak se role zrušila, přezkoušeli jsme to tak,

00:25:23 že už tam ty záběry nebyly, načež v 5 hodin se přihnal

00:25:27 pan Spálený, umazaný od kolomazi a řekl: Tak už jsem tady, přátelé.

00:25:32 Režisér řekl: Neznám tě, běž domů.

00:25:35 Ale Jaroušku, vždyť to máme nazkoušený.

00:25:37 No ale bez tebe.

00:25:38 Ježíš, to mně neuděláš, vždyť já už jsem všem řekl,

00:25:40 že v tom hraju a večer se budou dívat.

00:25:43 Vyloučeno, to nemůžeme takhle dělat, ty zmatky.

00:25:45 Nakonec ho umluvil, že to zahrál a to bylo to dobrodružství,

00:25:50 že se něco zkoušelo a pak se to dělalo úplně jinak.

00:25:53 Stejně se to ale stihlo, protože všichni byli přítomní,

00:25:56 měli scénáře, měli dobré asistenty, kteří jim to napovídali.

00:26:01 U živého vysílání byla kouzelná věc, že když se dělal Silvestr,

00:26:06 tak se sedělo večer a asistenti tam popíjeli s manželkami víno

00:26:11 a teď se řeklo: Pojedem, pojďte nahoru.

00:26:14 Tak kameramani tam šli a asistent mi povídal: Nezlob se, já musím

00:26:17 tomu volovi napovídat, on by to beze mě neudělal.

00:26:21 Každé vysílání mělo kouzlo a taky nedostatky.

00:26:32 Když to berete takhle, tak protože jsem nedozpívala,

00:26:35 tak že bych si tu písničku odpracovala tělem.

00:26:38 Třeba mytím nádobí.

00:26:41 Říkala jsem vám, že můj syn má vysokoškolské vzdělání,

00:26:45 ale někdy má jednání jako trhovec.

00:26:53 Ve čtvrtek, s prominutím, močil na velký záhon.

00:26:58 Každé ráno ve 4 hodiny hraje na píšťalu, schválně u ústředního

00:27:04 topení, aby ty jeho pazvuky běžely po rourách až do mého pokoje.

00:27:10 Když jsem ho napomenula, strčil mi prst do polévky

00:27:14 a řekl mi flundro.

00:27:17 A to není všechno, paní ředitelko. lehá si v botách do postele,

00:27:21 pořád si píská a nemá kladný vztah k našemu lidově demokratickému

00:27:26 zřízení.

00:27:30 Co nám k tomu řeknete, pane Šantrochu?

00:27:35 Slyšel jste, co říkala paní Vránová?

00:27:38 Ne.

00:27:40 -Vy špatně slyšíte?
-Já ji neposlouchám.

00:27:45 To její kvílení mi zvyšuje krevní tlak.

00:27:49 -Prosím vás, proč ji pořád urážíte?
-Já?

00:27:54 -Řekl jste jí, že je...
-Flundra! Flundra nemytá!

00:27:59 To taky je, ta její voňavka, to je horší než svítiplyn.

00:28:04 Prosmrdí se skrz zeď až do mýho pokoje.

00:28:07 Prosím, paní ředitelko, račte si přivonět.

00:28:10 To jsou živé květy za 24 korun!

00:28:16 Paní Vránová je vážně nemocná, pane Šantrochu, musí se šetřit,

00:28:19 nesmí se rozčilovat. To jste nevěděl?

00:28:25 Na nástěnce to nebylo a v novinách jsem to nečetl.

00:28:29 Podívejte se, snažíme se tady nahradit vám domov.

00:28:33 Vynakládají se na to nemalé prostředky a vy si toho nevážíte.

00:28:37 Ničíte společný majetek, budíte pohoršení

00:28:41 a provokujete své okolí. Proč to děláte?

00:28:44 Vy tady nejste spokojený?

00:28:48 Tady?

00:28:51 A kde byste chtěl být? Vždyť nikoho nemáte.

00:28:54 -Myslíte, že by vám někde bylo líp?
-V hrobě.

00:28:59 To říkáte, abyste mě rozzlobil, ale já vás zklamu.

00:29:04 Něco se s vámi děje, viďte? Pošleme vás na vyšetření,

00:29:08 tam si s vámi o všem promluví, dají vám prášky a bude to dobré.

00:29:11 Ale nejdřív se mi snad musí přede všemi omluvit, ne?

00:29:15 Nebudeme z toho dělat aféru, pan Šantroch se vám omluví tady,

00:29:19 a zase to bude v pořádku. Viďte, pane Šantrochu?

00:29:23 Proč se nemůžete paní Vránové omluvit?

00:29:26 Vzpříčila se mi protéza.

00:29:29 Když se dívám na tento pořad, tak to je radost.

00:29:35 Jak ti herci s talentem, jak ten autor se svým uměním,

00:29:38 a já jako divák jsem potěšený.

00:29:41 Jako kameraman tohle všechno můžu vnímat, ale ta moje závislost

00:29:48 na technice, která v té době byla na úrovni téměř nepoužitelné

00:29:54 a dneska už vůbec ne, tak si myslím,

00:29:58 že my nemůžeme točit na 1 použití ty věci,

00:30:02 ty dramatické věci mají mít nějakou trvanlivost a dokonce ten zlatý

00:30:05 fond by měl existovat, ale aby to technicky bylo

00:30:09 použitelné.

00:30:27 Najdu si tucet pražských mazalů a všichni budou muset pro mě

00:30:31 malovat.

00:30:34 Hezký obrázek.

00:30:36 To jsem já, tady od malíře Brandla.

00:30:42 -Je na prodej?
-Ne.

00:30:45 Škoda, dal bych za něj 10 zlatých.

00:30:54 Za ty bys mohla mít 3 takový obrázky.

00:30:56 10 zlatých?

00:31:09 Ty ho znáš?

00:31:12 Jo, kupuje obrazy a starý harampádí.

00:31:15 Říkají mu Ekl jako hnus.

00:31:17 Proč ten obraz vlastně kupujete?

00:31:21 Mám rád obrázky, některé kupuju, jiné zase prodávám.

00:31:27 Jedni mně za to blahořečí, druzí mě proklínají.

00:31:33 Ani ty nebudeš za čas jiný. Přál bych ti, abys mě proklínal.

00:31:46 K této inscenaci chci říct tolik, že tam tím kouřením to dostalo

00:31:52 zvláštní atmosféru, dokonce se to trochu blížilo

00:31:56 malířství Petra Brandla, poněvadž ten kouř tam byl

00:32:00 rozprostřený od 12 hodin, nesmělo se větrat,

00:32:03 světlo se najednou zhmotnilo, dekoraci vlastně dělalo to světlo.

00:32:09 Byla tam potíž, že herci byli na to zvyklí, v divadle leccos

00:32:14 zažili a byli ukáznění, ale ten štáb - tam někteří

00:32:18 z toho kouře pokašlávali a že to není možné,

00:32:22 ať uděláme pauzu, že si potřebují zakouřit.

00:32:28 -Hledám Nazi.
-To já nejsem.

00:32:31 Dobrý den, mám tady pro vás dopis. Je to od Azize, přiletěla pro něj

00:32:36 sanitka.

00:32:46 Milá Nazi, večer mi dělali transfuzi krve,

00:32:51 ale ráno mi bylo zase hůř.

00:32:53 Stop, to ne, Vladimíre, tohleto. Já vím, že ty jsi dělal převážně

00:32:57 dramatické pořady a filmy, ale tohle jsou Úsměvy,

00:33:01 tak já nechápu, proč sis před závěrem vybral tuhle ukázku?

00:33:05 Asi jsem se chtěl trochu pochlubit, kde jsem všude byl,

00:33:09 jaké jsem zažil situace. Tady ta helikoptéra měla sedačku,

00:33:13 která byla mimo, to je tady vidět, já jsem tam byl připoutaný

00:33:19 a říkal jsem, proč mě tam poutáte a ještě mi dáváte nůž?

00:33:24 To kdyby se to náhodou propadlo, poněvadž je to nad vodou,

00:33:27 aby ses mohl odříznout.

00:33:29 Já jsem si myslel, že je to přece jen veselejší.

00:33:32 Taky jsem tam prvně viděl Elišku Balzerovou, dříve Havránkovou,

00:33:37 tam byla vlastně objevena a tak jsem měl vzpomínku,

00:33:41 že jsem u toho taky byl.

00:33:43 Člověk se rád pochlubí, že někoho slavného zná.

00:33:47 Já jsem pořád na stejném fleku a oni jsou to dnes všichni mistři.

00:33:57 Nikdo nesmí opustit dům. Tato instrukce platí pro všechny?

00:34:04 Tedy i pro madame Pontiovou?

00:34:09 Je-li ovšem vážný důvod, lze učinit výjimku.

00:34:14 S vaším dovolením.

00:34:24 Madame!

00:34:26 Jménem Jeho Excelence vás vyzývám, vstaňte a uberte se se mnou.

00:34:32 A co bych se ubírala? Angličan mně nemá co rozkazovat.

00:34:35 Já jsem Francouzka a poslouchám jen francouzského císaře.

00:34:40 -Francouzský císař neexistuje!
-Jó? A kdo je tohle?

00:34:45 Podle instrukcí je to obyčejný vězeň.

00:34:47 Pane generále, žádám vás, abyste tuto anglickou občanku vydal

00:34:52 francouzskému právu!

00:34:55 Tedy naopak!

00:34:57 S 1 podmínkou. Že jí bude umožněn svobodný odchod

00:35:01 na francouzskou obchodní loď, kotvící v přístavu.

00:35:04 To je nemožné.

00:35:05 Slovo nemožné v mém slovníku neexistuje.

00:35:09 To je citát. Už je i v učebnicích.

00:35:11 Chápejte, předpis je předpis. Nemohu je nesplnit.

00:35:13 Žena je žena, nevím, jak v Anglii, ale ve Francii je nemožné

00:35:17 ženě nevyhovět.

00:35:19 Anglie nerozlišuje muže a ženu pokud jde o blaho koruny.

00:35:23 Anglické ženy jsou toho výmluvným dokladem.

00:35:27 Pane generále, váš odmítavý postoj k mé povinnosti a vaše urážky

00:35:33 anglické koruny oznámím Jeho Excelenci.

00:35:39 Oznamte to třeba celé té bandě!

00:35:44 ŘVE ZA NÍM

00:35:51 S prominutím, Sire, to jste neměl. Každým svým slovem píšete

00:35:56 světové dějiny.

00:35:59 Vladimíre, ty jsi říkal, že jsi pracoval 50 let pro televizi

00:36:03 to opravdu teď chceš to kameramanské řemeslo pověsit

00:36:06 na hřebík?

00:36:08 Já myslím, že je potřeba umět odejít včas, když to ještě jde.

00:36:12 A televize pro mě nekončí že tam já nedělám,

00:36:16 ta televize bude pořád dál, budou tam jiní lidé

00:36:19 a mě to zajímá, jak to dělají oni, čili já tu televizi budu neustále

00:36:22 sledovat a přitom si budu dělat svoje fotky.

00:36:26 Ta televize pro mě tím, že nedělám, nekončí,

00:36:28 televize je pro mě pořád smysl života.

00:36:33 Skryté titulky: Lucie Zrnová, Česká televize, 2006