00:00:09 Pro laika patrně fádní, pro půdního biologa významný

00:00:13 a také zajímavý živočich, to je žížala.

00:00:17 V síti ekologických vazeb a vztahů

00:00:19 jí patří jedno z nejdůležitějších míst.

00:00:22 Podívejme se proto dnes na žížalu trochu podrobněji.

00:00:26 Tento pojem zahrnuje obrovské množství druhů.

00:00:31 Na celém světě jich je asi o něco více než 3000 známých

00:00:35 a odhaduje se, že další 2500 jsou dosud nepopsané.

00:00:39 Původ toho rozšíření se odvíjí už od rozdělení Gondwany,

00:00:45 a tak můžeme na různých kontinentech najít zástupce

00:00:49 odlišných čeledí žížal.

00:00:51 Australské žížaly měří až jeden a půl metru.

00:00:55 Na Filipínách lze pro změnu najít žížaly zbarvené jako mloky.

00:00:59 Ty naše evropské sice nejsou tak extravagantní,

00:01:02 ale jsou evolučně nejdál a dokážou ty ostatní zdecimovat.

00:01:07 Velice známý je fakt,

00:01:09 že došlo k bouřlivému rozšíření žížal v Austrálii -

00:01:13 těch našich žížal - a na Novém Zélandu zejména,

00:01:16 kde tyto žížaly evropské

00:01:19 zcela zatlačily původní faunu žížal.

00:01:23 Naše žížaly se nechovají každý druh stejně,

00:01:27 ale můžeme vlastně rozeznat takové základní tři ekologické,

00:01:32 někdy se říká ekomorfologické skupiny žížal.

00:01:36 Ty skupiny zahrnují jednak druhy,

00:01:39 které žijí vysloveně v opadance na povrchu půdy

00:01:42 a vlastně do minerální půdy vůbec nevstupují.

00:01:46 Druhou skupinou jsou žížaly, které obývají svrchní vrstvu půdy,

00:01:50 zhruba do takových patnácti, dvaceti centimetrů,

00:01:54 kde vytvářejí horizontální chodby. Vyznačují se vlastně tím,

00:01:58 že se živí silně rozloženou organickou hmotou

00:02:02 obsaženou právě v těch minerálních vrstvách půdy.

00:02:05 A třetí skupinou jsou takzvané žížaly anektické,

00:02:09 nebo někdy jsou nazývány i hlubinné,

00:02:12 které si vytvářejí rozsáhlé systémy chodeb,

00:02:15 které jsou většinou zakončeny vertikální chodbou

00:02:18 ústící na povrch půdy,

00:02:20 kde i tyto žížaly si shánějí potravu.

00:02:24 Ty teda nepožírají nebo netráví vlastně tu půdu minerální,

00:02:28 ale zatahují si do svých chodeb potravu z povrchu půdy

00:02:32 relativně čerstvou, kterou zde vlastně udržují

00:02:36 a nechávají působit mikroorganismy, které jim tuto potravu natravují.

00:02:42 Pokoušíme se pomocí elektrického proudu žížaly vypudit na povrch.

00:02:47 Jde mimochodem o jednu z metod odběru vzorků.

00:02:50 Po několika minutách se trávník skutečně plní žížalami.

00:02:54 Zdá se, že půda je v těchto místech dobrá.

00:02:57 Je pravidlem, že pokud ty půdy jsou zdravé,

00:03:01 jsou zde zastoupeny

00:03:02 zástupci všech tří ekologických skupin žížal.

00:03:05 A pokud zástupce některé z těch skupin chybí,

00:03:08 potom už to signalizuje, že s tou půdou není něco v pořádku,

00:03:12 a můžeme se podívat hlouběji na to, které ty skupiny tam chybí,

00:03:17 proč tam chybí a co je vlastně důvodem toho,

00:03:20 že se na daném pozemku nevyskytují.

00:03:23 Ale samozřejmě závisí to vždycky i na typu půdy.

00:03:27 Třeba v kyselých lesních půdách se některé skupiny žížal

00:03:30 vůbec nevyskytují. A málokdo ví, že žížaly žijí nejen v půdě,

00:03:35 ale i na dně potoků či ve stromech. Terénní výzkum a sběr vzorků

00:03:40 tak probíhá na nejrůznějších lokalitách

00:03:43 a může přispět k vyřešení nejrozmanitějších problémů,

00:03:46 využitelných třeba i v medicíně.

00:03:49 Na jeden takový výzkum se teď podíváme.

00:03:53 Je chladný březen a doktor Pižl vyráží na lov.

00:03:57 Naše první cesta míří do lesů nedaleko Hluboké nad Vltavou.

00:04:00 Tady se totiž nachází jedna z několika málo lokalit výskytu

00:04:05 přirozené populace žížaly hnojní.

00:04:08 O tuto žížalu se zajímáme proto,

00:04:10 že ji využíváme v našem projektu zabývajícím se imunitou žížal.

00:04:14 Přirozené populace využíváme pro srovnání imunitních reakcí

00:04:18 právě těch žížal, které běžně žijí v hnoji, kompostu

00:04:24 a jsou komerčně chovány ve vermikulturách.

00:04:28 Vlastně srovnáním mikroflóry na povrchu, v těle

00:04:32 a exkrementech žížal potom se snažíme prokázat,

00:04:35 zda je imunita indukována mikroflórou,

00:04:40 v prostředí, ve kterém žížaly, ty rozdílné populace žijí.

00:04:45 Tyto odpovědi jsou významné z teoretického hlediska

00:04:49 pro zkoumání imunity jako takové a mohou být případně využity

00:04:54 i v humánní medicíně, zvěrolékařství a podobně.

00:04:58 Tato populace žížaly hnojní, kterou nyní zkoumáme,

00:05:04 se vyznačuje tím, že žije na dně potoků

00:05:07 podobně jako několik dalších druhů žížal,

00:05:10 které jsou vázány na vodní prostředí.

00:05:13 Je to taková zvláštnost. Musíme si uvědomit,

00:05:16 že ne všechny žížaly najdeme jenom v půdě.

00:05:20 Za dalšími vzorky se vydáváme do jeskyně Moravského krasu.

00:05:24 Zdá to sice nesmyslné hledat žížaly právě tady,

00:05:28 ale doktor jde najisto.

00:05:33 Nyní se nacházíme v Amatérské jeskyni,

00:05:36 kde se jako na jediném místě na území naší republiky

00:05:41 nalézají stabilní dlouhověké populace

00:05:45 jednoho druhu žížaly Aporectodea rosea.

00:05:49 Tyto jeskynní žížaly jsme si vybrali proto,

00:05:53 že prostředí v jeskyních, to znamená jak společenstvo žížal,

00:05:58 tak i společenstvo půdních mikroorganismů,

00:06:02 je v jeskyních daleko jednodušší než v samotné půdě.

00:06:06 Zkoumáme, zda molekulární evoluce imunity žížal

00:06:10 není závislá na struktuře a druhovém složení

00:06:15 společenstev půdních nebo zde jeskynních mikroorganismů.

00:06:21 Pro analýzu je třeba nasbírat kromě substrátu a žížal

00:06:25 také jejich exkrementy.

00:06:27 Jsou jich tu mimochodem všude kolem nás obrovské tabule.

00:06:32 V laboratoři provedeme izolace mikroskopických hub,

00:06:36 a to jak z toho sedimentu, žížalinců, tedy exkrementů žížal,

00:06:43 tak ze střevního traktu, přičemž na Petriho miskách

00:06:48 izolujeme mikroskopické houby. Cílem je zjistit,

00:06:52 jaké houby se vyskytují v těchto třech substrátech,

00:06:56 hlavně s kterými se setkávají ty žížaly

00:06:59 a které mají ve střevním traktu.

00:07:02 Vyžaduje to značnou trpělivost.

00:07:05 Ta je ještě nějaká divoká.

00:07:09 Ježíš, ta je kluzká.

00:07:11 A nyní budeme masírovat žížalu, abychom získali střevní obsah.

00:07:19 Stejná analýza se opakuje s žížalami,

00:07:22 nasbíranými v půdě mimo jeskyni.

00:07:25 Po týdnu kultivace nám narostly kolonie hub na Petriho miskách.

00:07:32 Tady máme srovnání kolonií narostlých z exkrementů žížal,

00:07:37 které byly odebrány přímo v jeskyních,

00:07:40 a z jeskynního sedimentu.

00:07:43 Takto vykultivované získané mikroorganismy

00:07:47 potom použijeme pro to, abychom testovali reakce žížal

00:07:52 na určité druhy této mikroflóry,

00:07:56 to znamená, jak reagují ty půdní populace žížal,

00:08:00 respektive jejich imunita na přítomnost mikroorganizmů

00:08:04 dominantních v jeskyních, a naopak, jak jeskynní populace

00:08:08 reagují na přítomnost určitých druhů mikroorganizmů

00:08:13 získaných z půdního prostředí.

00:08:16 To vlastně nám umožňuje zjistit, zda imunita žížal,

00:08:20 respektive její molekulární evoluce,

00:08:23 je nějakým způsobem spojena s prostředím,

00:08:27 ve kterém žížaly žijí.

00:08:30 Vraťme se k tomu nejdůležitějšímu, k výrobě zdravé půdy.

00:08:34 Tvorbou chodeb a produkcí exkrementů

00:08:37 žížaly zásadně ovlivňují fyziku, chemii

00:08:40 i biologické parametry půdy.

00:08:43 Žížaly jsou dokonce řazeny

00:08:46 mezi takzvané ekosystémové inženýry,

00:08:49 spolu například s rostlinami, s mravenci nebo termity,

00:08:54 a to z toho důvodu, že svou činností v půdě nebo v prostředí

00:08:58 vlastně to prostředí utvářejí a zcela ho mění oproti tomu,

00:09:03 jaké by vlastně zůstalo, kdyby v té půdě nebyly.

00:09:07 Žížaly vytvářejí v půdě jedny z největších pórů,

00:09:12 které tam můžeme najít. Navíc chodby žížal

00:09:16 jsou dlouhé, provázané, a tím pádem ovlivňují

00:09:20 například vsáklivost půdy, to znamená, mají určitý

00:09:24 protierozní účinek, napomáhají růstu kořenů a kořenového vlášení,

00:09:30 které je využívá, dále potom vedou jak vzduch,

00:09:35 tak vodu na dlouhé vzdálenosti.

00:09:38 Další význam spočívá v tom, že žížaly svou aktivitou

00:09:43 přenášejí živiny z povrchových vrstev nebo z povrchu půdy

00:09:47 směrem do hlubších vrstev,

00:09:50 to znamená zase blíže ke kořenům rostlin,

00:09:54 a tím podporují jejich růst.

00:09:56 Co se týče působení na ty chemické parametry,

00:10:00 tak je dokázáno, že žížaly pozitivně působí

00:10:04 právě na přínos živin, a to jak v bezprostředním okolí

00:10:09 těch chodeb, tak zejména potom v těch exkrementech,

00:10:13 které produkují jak do půdy, tak na její povrch.

00:10:17 Tím také vlastně tu půdu prokypřují.

00:10:21 Bylo dokonce zjištěno, že střevem žížal

00:10:25 projde za jeden rok až čtvrtina svrchních vrstev půdy.

00:10:30 Musíme si uvědomit, jaké množství to ve skutečnosti je.

00:10:33 Třebas na této louce nebo poli. Když si uvědomíme,

00:10:38 že vlastně se jedná u tuny půdy, půdní hmoty na jeden hektar.

00:10:44 Žížaly dokonce mohou mít v půdě i funkce, o kterých se nevědělo.

00:10:49 Řada mikroskopických hub patrně potřebuje před vyklíčením

00:10:52 projít střevním traktem některých půdních živočichů,

00:10:56 mezi něž patří i žížaly.

00:10:59 Skutečně to vypadá tak, že to spektrum mikroskopických hub

00:11:04 je mnohem vyšší právě v exkrementech

00:11:07 a že tam dochází k takovému jakoby nastartování

00:11:12 nebo aktivaci těch spór,

00:11:14 které jsou potom schopny klíčit a jsou vlastně zachytitelné.

00:11:17 Naředěním nebo dokonce vymizením žížal

00:11:21 jsou ohroženy nejdůležitější funkce v půdě,

00:11:24 Tyto nežádoucí změny paradoxně způsobují často samotní zemědělci

00:11:29 svou neznalostí. Žížaly ohrožuje nejen těžká mechanizace,

00:11:34 hluboká orba či pesticidy,

00:11:37 ale například i typ pěstované plodiny.

00:11:41 Zcela nevýhodná nebo nepříznivě působící na populaci žížal

00:11:45 je třeba kukuřice. Ta kromě toho,

00:11:49 že zbývá na poli málo organické hmoty,

00:11:53 má tendenci k tomu vytvářet na povrchu půdy

00:11:57 nepropustnou krustu, která potom brání pohybu žížal,

00:12:02 pronikání a nakonec i k mnoha dalším procesům v půdě.

00:12:07 Zcela novou otázkou, která nyní před námi vyvstává,

00:12:11 je pěstování plodin, jako je řepka olejná,

00:12:16 které jsou využívány jako biopaliva.

00:12:19 Proto bych doporučoval zatím s velkoplošným pěstováním

00:12:25 řepky olejky u nás být přece jenom trochu opatrní.

00:12:28 Nevíme, co to udělá, zejména pokud by se mělo jednat

00:12:32 o pěstování na velkých plochách náhradou za trvalé travní porosty.

00:12:40 Je předpokládaná i zvýšená eroze

00:12:42 a ovlivnění některých biologických i chemických procesů v půdě.

00:12:49 Navzdory svému významu byly žížaly dlouho přehlíženy.

00:12:53 Zájem o ně ale v posledních letech roste.

00:12:56 V Číně jsou žížaly dokonce používány k léčbě mnoha chorob.

00:13:04 Jejich využití v medicíně se datuje do dávných dob,

00:13:08 kdy starobylé kultury využívaly žížaly

00:13:12 k léčení nejrůznějších nemocí.

00:13:15 Tak například severoameričtí indiáni používali žížaly

00:13:20 pro léčbu revmatizmu, kdy ten původní recept zněl,

00:13:25 že naplníme nádobu žížalami, necháme je na slunci rozložit

00:13:31 a touto hmotou si natíráme nemocné klouby.

00:13:37 Samotný recept upozorňuje na to, že zápach je obrovský,

00:13:41 ale účinek zaručen.

00:13:56 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2008