Reportáže v regionech
Faunapark Horní Lipová
Jeden z nejmenších zooparků u nás najdeme na Jesenicku v obci Lipové-lázně. Vybudovali ho manželé Augustýnovi. Dlouho chovali doma uprostřed města Jeseník papoušky a jednu opičku makak. Už tehdy se v jejich hlavě zrodil nápad na vybudování malé zoofarmy. A když se jim ke koupi naskytla bývalá usedlost v nedaleké Horní Lipové, bylo rozhodnuto. Na zahradě vybudovali i rybníček, který obývá páreček černých labutí s jedním malým potomkem. Hned vedle mají výběh pštrosi emu a lamy. Papoušci si zase jen tak volně poletují po areálu. V minizoo najdeme bezmála čtyřicet druhů zvířat. Těšit se můžete například na lemury, papoušky nebo leguána. K největším chloubám patří kočkovité šelmy. Seznámíme vás kupříkladu s tygří slečnou Deanerys.
Faunapark Horní Lipová
Rejvíz
Rejvíz patří k nejmalebnějším koutům Jesenicka. Turisty tam láká malebná příroda s rašeliništěm i nekonečnými lesy. Ale taky typická lidová architektura. V malé horské osadě se dochovalo několik domů z 19. století, díky nimž byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. První dům na Rejvízu postavil v roce 1768 Kajetán Beer. Sloužil jako hostinec a mezistanice pro povozy jezdící po tehdy velmi užívané obchodní cestě z Vídně do Slezska. Rozrůstat se ale osada začala až na konci 18. století v rámci osídlovací akce vratislavského biskupa. Dařilo se tu taky tkalcovskému řemeslu. Tuhle tradici si můžeme připomenout v muzeu, které v jednom z místních domů vyrostlo. Dozvíme se v něm mimo jiné to, komu se říkalo snovači a co má s touhle prací společného rčení mít všechno v cajku.
Rejvíz
Bílou stopou v okolí Starého Města
Dopřejeme si ještě výlet v bílé stopě. Nejprve si ale ve Starém Městě prohlédneme pamětihodnosti spjaté s historií kolštejnského panství. Patří k nim i měšťanské domy. Jedním z nejmalebnějších je ten s číslem popisným 106 z první poloviny 18. století. Stojí v místech, kde prý v roce 1336 přenocoval tehdejší markrabě moravský, pozdější císař Karel IV. Připomeneme si legendu s jeho návštěvou spojenou. Pak se přesuneme do lyžařského areálu v nedalekých Stříbrnicích. Na své si v něm přijdou milovníci sjíždění prudkých svahů i toulek na běžkách. My vyrazíme směrem k Hynčicím. Cestou nás čeká zastávka u několika řopíků. Zdejší systém navazuje na opevnění vedoucí od Opavy. Nemineme ani turistickou chatu, která vyrostla už v roce 1922 a dodnes je oblíbeným cílem výletníků.
Bílou stopou v okolí Starého Města
Trať rodu Kleinů
Při našich toulkách vlakem se tentokrát vypravíme na Severní Moravu a projedeme se po trati, kterou stavěl slavný železářský rod Kleinů. Úspěšná podnikatelská rodina pocházející z Loučné nad Desnou se zejména v 19. století do historie kraje zapsala významnou měrou a měla velký podíl na jeho rozkvětu. A s jejich podnikáním bylo spjato i budování železnice. Jako první postavili v roce 1837 železniční trať z Vídně do Gänserndorfu, na svém kontě mají taky jeden z nejtěžších úseků proslulého rakouského Semmeringu. Celkem díky nim vzniklo přes 3500 km, tedy přibližně třetina, tratí v monarchii. Zastavíme se v místech, odkud pocházeli, prohlédneme si i zámek v Sobotíně, který si vybrali jako jedno ze svých sídel. A budeme samozřejmě obdivovat i krajinu.
Trať rodu Kleinů
Výroba hostií
Hostie jsou pro miliony věřících jedním z uctívaných předmětů. Nás bude zajímat, kdy se jím staly. Kdy se vlastně zrodila tradice pečení a podávání těchto na první pohled obyčejných oplatek. Receptura je po staletí stále stejná. Na těsto stačí žitná mouka a voda. Z něj se upečou korpusy a z těch pak vykrajují kolečka. Jedním z míst, kde můžeme sledovat výrobu, je Bílá Voda na úpatí Rychlebských hor. Pekly je tu řádové sestry, které sem byly po rušení klášterů v polovině minulého století internovány. Z jejich časů se tu dodnes dochovaly některé pomůcky. A najdeme mezi nimi i kleště ze 17. století, v nichž se hostie pekly přímo na ohni. Řeč bude i o tom, kdy a jak se hotové kousky mění z oněch obyčejných oplatek v jeden z významných křesťanských symbolů.
