Reportáže v regionech
Račí údolí
K nejmalebnějším místům Rychlebských hor patří Račí údolí, dlouhé přibližně osm kilometrů. Ve středověku v něm bývalo poměrně rušno, vedla jím totiž významná cesta, po které dopravovali obchodníci sůl i jantar od Baltského moře do vnitrozemí českého království. Dnes je především cílem turistů, které láká tamní krásná krajina. Díky pralesním porostům, které tu najdete, byla lokalita v roce 1998 vyhlášena přírodní rezervací. Malou podzimní procházku si dopřejeme i my. Vyrazíme na ni z nedalekého města Javorník, po němž se nejprve trochu porozhlédneme.
Račí údolí
Rýmařov
Rýmařov leží na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku nedaleko hranic s Polskem. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1351 a původně se jmenoval Reymarstadt. Nejspíš podle lokátora Reymara, který do něj přivedl německé kolonisty. Pracovali hlavně v okolních dolech, v nichž se těžily zlato, stříbro i železná ruda. Víc, než drahé kovy ale město proslavil textilní průmysl, hlavně výroba brokátu, který se vyvážel do celého světa. I do časů, kdy se tu tkal, se přeneseme při procházce historickým centrem.
Rýmařov
Krajina břidlice
V turistické oblasti nazývané Krajina břidlice v Nízkém Jeseníku a v Oderských vrších se pod zemí ukrývá mnoho starých opuštěných důlních děl. V minulosti v nich havíři dobývali horninu, která region proslavila široko daleko, tedy břidlici.Většina z nich je už nepřístupná, některé si ale i dnes můžete prohlédnout. Vede k nim několik okruhů naučné stezky, které jsou vzájemně propojeny a jejich celková délka je 80 kilometrů.
Krajina břidlice
Slezská Harta
Nejmladší přehradou u nás je Slezská Harta. Nachází se v podhůří Nízkého Jeseníku nedaleko Bruntálu. Byla vybudovaná na řece Moravici jako zásobárna pitné vody a ochrana místních obyvatel před záplavami. Je dlouhá 13,5 kilometrů a široká až 750 metrů. Pokud budete mít pocit, že už jste ji někde viděli, tak možná ve filmu Johanka z Arku v hlavních rolích s Millou Jovovich a Dustinem Hoffmanem, který se u ní natáčel.
Slezská Harta
Obec Bílá Voda
Bílá Voda je nejsevernější a zároveň nejzápadnější obcí Českého Slezska. Najdete ji na samotném vršku Javornického výběžku. Nejstarší záznam o ní pochází z roku 1532. Největší rozvoj však zaznamenala s příchodem piaristů na začátku 18. století. Po druhé světové válce došlo k vystěhování původních německých obyvatel a po zrušení všech ženských klášterů v září roku 1950 byla Bílá Voda vybrána jako místo, kde pak žily řádové sestry z celé země.
