1. března

Jednou z významných církevních památek naší metropole je bazilika svatého Jakuba Většího, která je součástí kláštera minoritů. Minorité, jedna z větví řádu františkánů, se usadili na Starém Městě pražském v roce 1232, kdy od Václava I. dostali dvorec. Z roku 1311 se dochovala zpráva, že se v jejich klášteře konala korunovační hostina pro Jana Lucemburského a Elišku Přemyslovnu. Pět let poté ale areál zničil požár. Financování nové výstavby se ujal sám královský pár a vznikl tak velkolepý chrám, který by u žebravého řádu nikdo nečekal. Další proměny se dočkal v 18. století, a právě tuto podobu můžeme dnes obdivovat.

Pohoří na Šumavě je malou vesničkou v Novohradských horách, na dohled od rakouských hranic. Leží v nádherné, nedotčené krajině, zároveň je ale mementem jednoho z temných období naší historie. Ještě před 150 lety to byla prosperující sklářská osada, kde vládl čilý ruch. Po druhé světové válce ovšem došlo k odsunu místních obyvatel a území se uzavřelo. To znamenalo konec dvousetleté historie obce, která málem zmizela z mapy. Nedávno se však začalo s její obnovou a život se tam pomalu vrací. I proto, že v okolí je spousta turistických lákadel.

O lidech z Nového Města na Moravě se dá bez nadsázky říct, že se narodili s lyžemi na nohou. Díky místním nadšencům tam vznikla tradice, která přetrvala generace. Okolní krajina je jako stvořená pro běžkaře, na které v srdci Žďárských vrchů čekají nekonečné lesy a také čistý vzduch. Na své si ale v kraji přijdou i milovníci sjíždění svahů. Pro ty, kdo se chtějí dozvědět o historii zdejšího lyžování víc, v Novém Městě a jeho okolí vznikla unikátní naučná stezka, která má celkem deset zastavení. Projdeme se po ní.

Říká se mu Blankenstein, tedy „holá skála“, a přesně tak zřícenina hradu Blansko, kousek od Ústí nad Labem, působí. Stojí ve výšce 545 metrů nad mořem a při dobrém počasí nabízí impozantní kruhový výhled na České středohoří. A i když se ze sídla dochovaly hlavně hradby, cisternová věž a část sklepa, pořád je to silné místo, které je opředeno mnohými pověstmi. Je celoročně volně přístupné, tudíž si k němu můžete dopřát i zimní procházku.

Nejstarší zmínka o Žibřidicích na Liberecku se datuje do 14. století, kdy byly zdejší pozemky součástí državy pánů z Biberštejna. První osadníci na místo ležící na důležité spojnici z Čech do Lužice přicházeli z vnitrozemí i z dnešního Německa. Své domky si postavili podél Ještědského potoka, po staletí se živili především zemědělstvím a tkalcovským řemeslem. Dnes do obce návštěvníky láká především unikátní vesnický orloj s 22 figurami apoštolů vyřezanými z lipového dřeva.