21. prosince 2025

Tradičním symbolem Vánoc jsou betlémy. K jednomu velmi neobvyklému vás teď zavedeme. Braunův betlém najdeme v lese, stranou od lidí a ruchu. V původně loveckém revíru jej nechal do skal vytesat majitel nedalekého Kuksu hrabě František Antonín Špork někdy po roce 1725, kdy se sousední žírečtí jezuité k pokusu vystavět zde křížovou cestu stavěli odmítavě. Vzniklo tak velkolepé divadlo biblických scén, doplněné výjevy ze života poustevníků, žijících na rozdíl od jezuitů v samotě a odříkání. Práce na výzdobě svěřil hrabě svému dvornímu sochaři Matyáši Bernardu Braunovi.

Foukané vánoční ozdoby se k nám původně dovážely z Německa už v 19. století. Ovšem ve 20. letech století následujícího je naši skláři svými nápaditými díly z trhu vytlačili a následně sami expandovali do světa. Některé dílny nepřetržitě fungují dodnes a další vznikají. Jednu takovou založili manželé Zmítkovi v roce 1998 v Krupce v podhůří Krušných hor. Nejprve se orientovali na dekorativní sklo. Dnes se už ale točí jen kolem nejkrásnějších svátků v roce a jejich vánoční ozdoby míří do mnoha koutů světa.

Vánoční cukroví, další ze symbolů Vánoc, se na sváteční stůl dostalo až koncem 19. století, a to hlavně ve šlechtických a bohatých měšťanských rodinách. Venkov byl skromnější. Třeba na Slovácku začínala štědrovečerní večeře oplatkami, které se mazaly česnekem, polévaly medem a sypaly ořechy. Lidé věřili, že kdo oplatku sní, bude se mít po následující rok sladce, prostě dobře. Zvyk se na jihu Moravy udržuje v některých rodinách dodnes. A my měli možnost ve strážnickém skanzenu nahlédnout do tajemství jejich tradiční výroby.

Vůně, další atribut vánočního času. Spousta z nás si svátky neumí představit bez františků, navozujících tu správnou slavnostní, zklidňující atmosféru. Jejich jméno vzniklo podle některých teorií z označení kadidla, které obsahují. Nazývá se frankincense. Jedněmi z mála, kdo u nás františky vyrábějí, jsou manželé Matějkovi z Roztok u Křivoklátu. K téhle práci je přivedla jediná touha udržet při životě tradiční výrobu františků.

Pokud se řekne Betlémská cesta, pak se mnoha lidem nejspíš vybaví Třešť, kde řezbáři už dvě staletí nechávají o svátcích nahlédnout do svých domácích jesliček. Podobné putování je ale možné i jinde, třeba v Měříně, který v minulosti proslavily živé betlémy se sedmi desítkami účinkujících. Ztvárňovali je tam 15 let, a když v roce 2019 skončily, Měřín o svátcích potemněl. A tak se vynořil nápad, jak si Vánoce opět oživit. Před třemi roky připravili putování za betlémem a loni Betlémskou cestu.

Svíčky provázejí vánoční čas odnepaměti. Jejich plamen dokáže navodit klid, teplo i pocit slavnostní chvíle. Pravý včelí vosk, ze kterého se v minulosti vyráběly, byl dlouhá léta výsadou bohatých. Takzvané voskovice bývaly drahé a i v kostelích se jimi šetřilo. Dnes se k nim lidé opět vracejí pro jejich přirozenou barvu a charakteristickou medovou vůni. Jedním z těch, kteří udržují tradici jejich výroby, je Vladimír Doležal. V malé vesničce Polizy nedaleko Hradce Králové má své včelí království.