19. října

Pozdně klasicistní zámek Vlašim patří k chloubám Benešovska. Na ostrohu nad řekou Blanicí, kde stojí, vyrostl zřejmě už kolem roku 1300 hrad, který písemné prameny poprvé zmiňují o 18 let později. Tehdy ho nejspíš tvořila válcová věž s palácem. Postupně se rozrůstal a na konci 16. století ho Jan Vostrovec z Kralovic nechal přestavět na honosný manýristický zámek. Nejvýrazněji se ovšem do historie památky zapsal knížecí a hraběcí rod Auerspergů, kterému zdejší panství patřilo přes 200 let. A právě jeho členy si při prohlídce připomeneme.

Jeseníky patří mezi vyhledávané turistické oblasti, přesto tam najdeme kouty, kde se dodnes dochovala téměř nedotčená příroda. Mezi takové patří i Rychlebské hory, které se táhnou zhruba 30 kilometrů podél česko-polské hranice. Pro milovníky kol tu v minulých letech vznikly nové cyklostezky a bikerské traily, jedny z nejkrásnějších u nás. Několik tras najdete i v okolí lázeňského Jeseníku. My jsme si vybrali tu, která vede kolem Studničního vrchu a po hřebeni Rychlebských hor.

Málokdo zanechal v Liberci tak výraznou stopu jako rod textilních magnátů Liebiegů. Jedni z nejbohatších podnikatelů v celé monarchii doslova proměnili jeho tvář. Ve městě vystavěli továrny, a dokonce i zaměstnaneckou čtvrť, vybudovali několik honosných sídel a na kopci nad ním také repliku středověkého hradu. Fascinující příběh slavné dynastie odkrývá nový okruh, na který se můžete vydat s mapou v ruce.

František Vodička pamatuje časy, kdy se u nich doma scházely o zimních večerech sousedky a draly peří. Seděly kolem stolu a povídaly si, zatímco on se hřál s dědečkem u kamen a pozoroval ho, jak plete košíky. Práce s proutím se mu líbila tak moc, že sotva povyrostl, došel si k potoku pro vrbové šlahouny a pustil se do ní. Zůstal jí věrný dodnes a byl za ni oceněn titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.

Na břehu řeky Jizery nedaleko Mnichova Hradiště leží nenápadná obec Mohelnice nad Jizerou. Na první pohled působí skromně, ale pyšní se jednou unikátní památkou. Kostel Nanebevzetí Panny Marie vyrostl už ve 12. století v románském slohu, avšak čí zásluhou, to prameny neprozrazují. Jedna hypotéza hovoří o cisterciácích z nedalekého Kláštera nad Jizerou, druhá o Heřmanu z Ralska a třetí stavbu přisuzuje Markvarticům. Ale ať už to bylo jakkoli, mimořádné dílo si dodnes uchovalo charakter středověké svatyně a rozhodně stojí za návštěvu.