12. října

Zámek v Žinkovech nedaleko Nepomuku byl letos poprvé zpřístupněn turistům. Symbolicky přesně po 500 letech od první písemné zmínky o místní tvrzi z roku 1525. Nepřehlédnutelná členitá silueta okouzlila v minulosti celou řadu filmařů. Bořivoj Zeman tu například v roce 1952 natočil část scén své slavné pohádky Pyšná princezna Jeden z největších soukromých zámků u nás se pyšní 142 pokoji. K prohlídkám je sice určená pouze část z nich, ale i tak stojí za to se tam vypravit.

Asi málokterá obec se ke svému jménu dostávala tak složitě jako Hory Matky Boží na Klatovsku, kde dnes žije stovka obyvatel. V minulosti ji nazývali Mariánskými Horami, Městečkem naší milé Paní, Stříbrnými Horami a teprve pak došlo na dnešní podobu podle názvu jedné ze štol. Za svůj vznik vděčí obec bohatství v podobě drahých kovů, které se tu nacházely. Nejprve to bylo zlato a později pro změnu stříbro. I když jsou tyto slavné časy dávno minulostí, připomenout si je při návštěvě i dnes můžete.

Pět set druhů vzácných dřevin na třech hektarech, to je Arboretum Bílá Lhota. Najdete ho v zámeckém parku nedaleko Litovle na Olomoucku. Listnáče, jehličnaté stromy a keře pocházejí z Ameriky, Japonska, Číny i Malé Asie. Některé stromy v tamním areálu pamatují více než 300 let. Od roku 1970 je tento malý zelený ráj v malé hanácké obci i zvláště chráněn coby národní přírodní památka. Ve správě ho má Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Vltava je naši nejdelší řekou. Přesto, že svou pouť nekončí v moři, ale v Labi, urazí od svého pramene k Mělníku víc než 430 kilometrů. Od nepaměti bývala významnou dopravní tepnou. Dávala lidem vodu, ale často také zaplavovala jejich domy a pole. Panovníci i nejvlivnější šlechtici stavěli na jejich březích svá sídla. Stala se v podstatě jedním z národních symbolů. Inspirovala řadu umělců, malířů, sochařů i hudebníků. Třeba Bedřicha Smetanu. A u příležitosti 150. výročí uvedení jeho symfonické básně Vltava vznikla výstava slavné řece věnovaná. My se na ni vydáme na Pražský hrad.

Letos je tomu třicet let, kdy byla svatořečena Zdislava z Lemberka, šlechtična, která žila v první polovině 13. století a proslula péčí o nemocné a chudé. Stála také u zrodu klášterů a špitálů. Tato její charitativní činnost je spojena s dobou, kdy po boku svého manžela Havla z Lemberka působila na severu země. My se ale vypravíme do kraje jejího dětství, konkrétně do Křižanova, a ukážeme vám místa s ní spjatá, ať už přímo nebo díky pověsti.