5. října 2025

Ostružná ležící zhruba kilometr od Ramzovského sedla patří mezi turisty nejvyhledávanější obce Jeseníků. V létě je výchozím bodem pro pěší túry, v zimě se mění v lyžařský ráj. Vznikla v 16. století jako dřevařská osada a podle toho dostala i jméno Scharenhau, tedy místo, kde se opracovávaly kmeny stromů. To bylo později zkomoleno na Spornhau. Sporn znamená v němčině ostruha, a tak se z vesničky v roce 1945 při vymýšlení českého názvu stala Ostružná.

V malé obci Osnice u Jesenice kousek od naší metropole se můžete obrazně přenést do exotických krajin. Vyrostl tam totiž Papouščí ráj, největší záchranná stanice těchto opeřenců v Evropě. Domov i pomoc v areálu nacházejí hlavně ti, o které se nemá kdo postarat. Brány zařízení jsou otevřené i pro návštěvníky, které zdejší odborníci v rámci komentovaných prohlídek rádi seznámí s osudy svých svěřenců. Naprostá většina z nich je hodně společenská, s některými si můžete dokonce popovídat.

Úštěk na severovýchodním okraji Českého středohoří asi nejvíc proslavily dřevěné přístavky na skalní stěně připomínající ptačí hnízda. Méně známá je zdejší židovská čtvrť. Už v 16. století v ní žilo 8 rodin. Ačkoliv šlo o komunitu velmi malou, zanechala za sebou nepřehlédnutelnou stopu. Její členové stáli mimo jiné u zrodu úspěšného obchodu s chmelem. Časy, kdy ovlivňovali rozvoj města, si místní připomínají dodnes. A spoustu zajímavosti o nich prozradí i nám.

Naším dalším cílem je Dům přírody Litovelského Pomoraví, který vznikl v sousedství obce Horka nad Moravou u Olomouce. Na 15 hektarech najdete malebná zákoutí a také galerii v přírodě. Areál můžete poznávat všemi smysly. Říká se mu Sluňákov podle lidového označení křemence, kterého je všude kolem hodně. 1,5kilometrová stezka vás zavede třeba k uměle vytvořené hoře, kde ho najdete. Umělecké instalace, rozhledny a pozorovatelny mají za cíl odvést zájemce z virtuálních světů počítačových sítí do toho skutečného.

Většina z nás zná prostory, v nichž jednají čeští senátoři, jen ze záběrů v televizním zpravodajství. Palác na Malé Straně přitom patří k pražským barokním perlám. Jeho stavitel Albrecht z Valdštejna si ho ovšem moc neužil. Čtyři roky po jeho dokončení, v roce 1634, byl totiž zavražděn. Panovník tehdy areál zkonfiskoval, ale záhy ho za symbolickou cenu prodal Albrechtovu příbuznému a slavnému rodu patřil až do roku 1945.