10. srpna

Někdejší šlechtická sídla u nás ročně přilákají miliony návštěvníků z tuzemska i zahraničí. Ti obdivují zejména bohatě zdobené sály, nicméně chloubou jejich majitelů bývaly i stáje, kočárovny a další hospodářské stavby. Jeden z nejrozlehlejších poplužních dvorů se dochoval u zámku v Zákupech na Českolipsku. Jeho součástí je navíc největší barokní konírna v Česku, která prošla nákladnou rekonstrukcí a spolu s ní se letos na jaře poprvé veřejnosti otevřely i pokoje nad ní.

O přehradě Rozkoš, které se přezdívá východočeské moře, uvažovali naši předci už na konci 19. století. Růst začala ale až v roce 1966 a záhy po svém dokončení se stala rájem rybářů, turistů a milovníků vodních sportů. Letos na jejích březích vznikla také cyklostezka. Trasa je dlouhá zhruba 20 kilometrů. Vede nenáročným terénem po asfaltovém a betonovém povrchu a místy i po polních cestách. Předtím, než šlápneme do pedálů, se pokocháme krásou okolní přírody z vodní hladiny.

Kolářství, karosářství nebo čalounictví. To je jen několik z mnoha řemesel potřebných při opravě historického kočáru. Václav Obr řadu z nich ovládá a s pomocí svých kamarádů letité povozy renovuje už desítky let. Práci si neulehčují moderními metodami, všechno dělají pěkně postaru. Dohromady dali už víc než sto starých pokladů. Obdivovat je můžete v muzeu v Čechách pod Kosířem, my se ale vydáme přímo do dílny, kde právě vracejí zašlý lesk dalšímu unikátu.

Horní Planá na břehu Lipenského jezera je jednou ze vstupních bran Šumavy, proslula ale i coby rodiště česko-rakouského spisovatele Adalberta Stiftera. K jeho poctě místní už v roce 1884 vybudovali lesní park o rozloze 5 hektarů. V místě zvaném Dobrá voda vytvořili vycházkové stezky a vysázeli stovky stromů a keřů. Dodnes se tu například dochovala alej devíti lip malolistých. Projdeme se v jejich stínu a zamíříme také k dominantě areálu, rozhledně, která se tyčí nad městem do výšky 862 metrů nad mořem.

V žádné rodině nesměly po staletí chybět růžence sestavené z korálků, tak zvaných pateříků, které se používaly k odpočítávání modliteb. Jméno dostaly podle prvních slov té asi nejznámější Otče náš – latinsky Pater noster. Na Šumavě se v místech, kde se dělaly, dodnes dá najít spousta malých úlomků. Manželé Krocovi, kteří chalupaří nedaleko Javorné, je nejprve sbírali a pak se rozhodli pustit i do jejich výroby. Oba sice pracují v úplně jiném oboru, ale za pomoci přátel si na zahradě postavili repliku středověké sklářské pece. Prozradí nám, co všechno se museli naučit.

Jednou z významných obcí Malé Hané, tedy regionu v nejsevernějším cípu Jihomoravského kraje, bývaly Velké Opatovice poprvé připomínané v roce 1308 jako Opatowitz. V 19. století zdejší radní usilovali o jejich povýšení na město, ale museli se spokojit jen s přiřknutím přídomku Velké. Naplnění se jejich sen dočkal až na konci 60. let věku minulého. K místním chloubám patří zámek s jednou ze tří největších kartografických expozic v Evropě. Další podobné byste našli až v Mnichově nebo Madridu.