20. července

Zámek ve Velkých Losinách na Šumpersku proslul především nechvalně známými čarodějnickými procesy, které tu pod vedením inkvizitora Františka Jindřicha Bobliga z Edelstadtu probíhaly v 17. století. Příběh nejspíš znáte z knihy Kladivo na čarodějnice nebo ze stejnojmenného českého filmu. Původně gotickou tvrz proměnili v závěru 16. století na renesanční zámek s arkádovým nádvořím páni ze Žerotína. My vás ale zavedeme do jeho části, která vás obrazně přenese do časů jeho druhých a zároveň posledních soukromých majitelů – Lichtenštejnů.

Soláň je vrch s nadmořskou výškou 861 metrů v hostýnsko-vsetínské hornatině. Není její nejvyšší dominantou a ani nenabízí nejkrásnější výhledy, přesto se mu přezdívá Valašský Olymp. Zdejší krajina totiž inspirovala řadu umělců, zejména malířů, kteří se v ní cítili jako na posvátné hoře, kde měli sídlit bohové. Mystický vrchol je také opředen mnoha příběhy, které si oblíbil třeba Karel Jaromír Erben. Zajímavá pověst se vypráví i o vzniku názvu, který měl být odvozen od soli, jíž našel jeden místní chudý pacholek v údolí, kde pásl býky. Všiml si totiž, že zvířata olizují podivné bílé kameny.

V srpnu uplyne 125 let od chvíle, kdy první vlak svezl cestující na úzkorozchodné dráze z Frýdlantu do Heřmanic na severu Čech. Trať přezdívaná Heřmanička byla tehdy jednou z mnoha lokálek, lokomotivy na ní tahaly vagóny po kolejích, které k sobě měly mnohem blíž, než bylo běžné. Do dneška se takových dochovalo jen pár, na té heřmanické se provoz zastavil už před padesáti lety a na mnoha místech byste dnes vůbec nepoznali, že tudy vedla. Byla by ale škoda, aby se na zajímavou kapitolu dějin železniční dopravy zapomnělo. Parta místních nadšenců naštěstí ve frýdlantské výtopně vybudovala muzeum a postupně vrací na své místo i koleje.

Kašperskohorsko proslulo těžbou zlata. Vzácný kov tu z písku vodních toků rýžovali už Keltové a později sem za ním putovaly generace zlatokopů. Zdejší přírodní bohatství bohatě plnilo královskou pokladnu, což ocenil už Jan Lucemburský, který Kašperské Hory v roce 1345 povýšil na svobodné horní město. Jeho syn Karel IV. pak nechal v letech 1356–1361 tři kilometry od něj vybudovat svým dvorním stavitelem Vítem Hedvábným bytelný hrad Kašperk. Zřejmě nejkrásnější pohled na něj nabízí předsunutá bašta na skalním ostrohu, která dostala jméno Pustý hrádek. Právě u ní naši procházku odstartujeme.

Karafiátovy příběhy o životě broučků, zahrada za zdí a za ní tajemství, studio Bratři v triku… Víte, co má vše jmenované společné? Jiřího Trnku. Skvělý ilustrátor, loutkář, malíř a sochař, který určitě ve většině z nás vyvolává vzpomínky na dětství, se narodil v roce 1913 v Plzni. Tam si ho později na reálce všiml učitel Josef Skupa. Přivedl ho do svého Divadla Spejbla a Hurvínka, a také se u rodičů přimluvil, aby mu umožnili studium na pražské výtvarné škole. Následoval život plný tvořivé práce, jejíž výsledky můžeme zařadit mezi české rodinné stříbro. Přestože Jiří Trnka zemřel v pouhých v 57 letech, zanechal po sobě velmi rozsáhlé dílo. Připomeneme si ho na výstavě v pražské Vile Pellé.

Zbudovská Blata se říká oblasti mezi Hlubokou nad Vltavou a Netolicemi. Najdete v ní jedinečně zdobené statky. Na objednávku bohatých sedláků je budovali zedničtí mistři, kteří unikátně spojovali svou zkušenost z práce na barokních stavbách měšťanských domů, paláců i kostelů ve velkých městech s lidovým uměním. Na Zbudovsku a Plástovicku patřil k nejznámějším mistr Šebesta, Jak se v tomto regionu žilo a hospodařilo, popsal Karel Klostermann, podle jeho románu Mlhy na Blatech byl dokonce natočen černobílý film. My vám ale tuto jedinečnou lokalitu ukážeme v mnoha barvách.