15. června 2025

Hrad Hrubý Rohozec postavil kolem roku 1300 Havel z rodu Markvarticů, v renesanční zámek ho pak na přelomu 16. a 17. století proměnil Karel z Vartenberka. Nejvíc se ovšem do historie sídla zapsal francouzsko-německý hraběcí rod Des Fours, který se na něm zabydlel v roce 1628. Díky dochovaným fotografiím z časů předposledního majitele Mikuláše Des Fours Walderode mohli odborníci vrátit pokojům a sálům podobu z období první republiky a návštěvníci tak mají příležitost udělat si představu o tom, jak se v nich žilo a odpočívalo.

Nádherným výhledem na jihočeskou krajinu se pyšní hora Kleť. Svůj název získala pravděpodobně podle slova „klát“ čili klátit neboli klučit, zkrátka kácet les. Je viditelná z dálky, takže byla odnepaměti důležitým orientačním bodem. A upoutala i zeměměřiče, kteří v 18.století prováděli mapování zemí rakouské monarchie. V roce 1824 se tak stala jedním z bodů hlavní katastrální trigonometrické sítě v Čechách. Dnes je oblíbeným cílem turistů a přírodovědců a vydáme se na ni i my.

Zelenou oázu klidu najdete také v Přerově. A to dokonce jen kousek od centra města. Území, kterému dlouho vládly močály lužního lesa, se v 19. století začalo měnit v park. U jeho zrodu stál místní okrašlovací spolek sdružující nejvýznamnější osobnosti od starosty, přes majitele cukrovaru až po ředitele gymnázia. Podobu mu pak dali přední zahradní architekti. Areálem o rozloze 20 hektarů, který dostal jméno Michalov, se můžete projít třeba po naučné stezce Pňovský luh. Nabízí pěti nebo dvanáctikilometrovou trasu.

Možná máte i vy doma nebo na chalupě nějaký hrneček z keramiky, z něhož káva či čaj chutnají nejlépe. A třeba pochází právě z dílny Marka Zamazala z Kunčic u Letohradu, který dělá předměty denní potřeby i ty dekorativní. Krom toho tvoří i originální stropní stínidla. Navíc s oblibou používá při své tvorbě kromě hlíny také sklo. Předvede nám, co všechno z nich umí vykouzlit.

Rabštejn nad Střelou je nejmenším historickým městem u nás. Na ostrohu nad řekou, vyrostl už ve středověku. Dominoval mu tehdy hrad patřící mocnému rodu Pluhů, jehož příslušníci se však dostali do sporu s císařem Karlem IV. A ten chtěl jejich sídlo za trest zbořit. Jenže nakonec se mu zalíbilo, a tak ho koupil. Pozdější majitelé panství ho přestavěli na zámek, který ale po druhé světové války chátral. Život se do něj vrátil až po roce 2013 a my se jím necháme provést.

Malebný městys Štěpánov nad Svratkou v srdci Vysočiny slaví 740. výročí od první písemné zmínky o své existenci. V době vzniku býval centrem středověkého hornictví na Moravě. Jeho okolí totiž oplývalo bohatstvím v podobě barevných kovů. Zatímco zásoby stříbra, olova a mědi došly poměrně rychle, železná ruda se v oblasti těžila a zpracovávala až do první poloviny 19. století. Slavné časy si můžete připomenout v místním muzeu a také na naučné stezce spojující zajímavá místa někdejšího revíru.