27. dubna 2025

Kutná Hora proslula bohatstvím v podobě stříbra. Ostatně ze slova „kutání“ vznikl i její název. Těžba vzácného kovu dosáhla největšího rozmachu mezi 13. a 15. stoletím. Tehdy odtud pocházela třetina jeho celkového množství v Evropě. Václav II. vyhlásil v roce 1300 horní zákon, který stanovil královská práva nad těžbou a mincovnictvím a začaly se tu razit mince zvané Pražské groše. V této éře vyrostla i řada architektonických skvostů, jedním z těch nejznámějších je chrám sv. Barbory, který si prohlédneme.

Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Vznikly patrně v 15. století jako sklářská osada. Největší rozkvět jim ale přinesla zlatá horečka ve věku následujícím. Drahý kov z místních nalezišť se ovšem rychle vyčerpal a zdejší obyvatelé se věnovali především hospodaření. Do konce druhé světové války jich tu žily více než dvě stovky. Pak přišlo násilné vysídlení a obec byla určena k likvidaci. Dnes údolím Zlatého potoka vede asi pětikilometrová stezka, na které najdete nejen stopy po středověkých hornících nebo po ještě nedávném osídlení, ale můžete obdivovat i jarní přírodu.

Winternitzova vila je dílem Adolfa Loose, který na přelomu 19. a 20. století patřil k nejvýznamnějším osobnostem moderní architektury. Proslavil se celou řadou staveb u nás i v zahraničí. K jeho největším projektům patřil obchodní dům Goldmann & Salatsch ve Vídni. Svou stopu ovšem zanechal i v Čechách. Prosazoval jednoduché a praktické bydlení bez zbytečných ornamentů. Winternitzova vila byla jeho poslední stavbou. Otevřena pro veřejnost byla v roce 2017. Potomci původních majitelů tu založili galerii, v níž můžete nahlédnout do života jejich předků, kteří byli židovského původu.

Nedaleko Konstantinových Lázní na západě Čech najdete zříceninu jednoho z nejvýznamnějších středověkých šlechtických sídel v kraji – hradu Krasíkov. Jeho historie je opředena celou řadou legend. Tajemný příběh se váže i k samotnému vybudování. Vypráví o rytíři, který byl zakletý do labutě, čistou láskou ho vysvobodila dcera uhlíře a on pro ni pak postavil Labutí hrad. Pravdou je, že zdejší páni labuť ve znaku opravdu měli. A jejich někdejší domov i dnes stojí za prohlídku.

Víte, že v hrstce lesní půdy je více mikroorganizmů než lidí na naší planetě? Nebo to, že potřebný materiál na jednu dřevostavbu o obytné ploše 120 metrů čtverečních vyroste za pouhé tři minuty? Spoustu dalších zajímavostí se dozvíte na loni otevřené stálé výstavě nazvané Vidět, cítit a zažít les, kterou společným úsilím vytvořili zaměstnanci Lesů České zemědělské univerzity a její lesnické a dřevařské fakulty. Za unikátním projektem, jenž u nás nemá obdoby a pro který se vžilo označení Lesárium, se vydáme do Kostelce nad Černými lesy.