25. srpna 2024

Muzeum v Litoměřicích vzniklo v roce 1874 zásluhou místního průmyslového spolku. V roce 1910 se jeho sídlem stála budova bývalé radnice, která patří k největším místním chloubám. Nejstarší zmínky o ní pocházejí z konce 14. století. O sto čtyřicet roků později ale byla vážně poškozena velkým požárem a následně přestavěna v renesančním slohu. V posledních letech prošla rozsáhlou rekonstrukcí, díky níž se opět zaskvěla v plné kráse. Veřejnosti byla zpřístupněna teprve nedávno a my si prohlédneme její nejvzácnější prostory.

Brdy byly dlouho pro turisty místem zapovězeným. Už v první polovině 20. století začali pohoří rozkládající se na území Středočeského a Plzeňského kraje využívat vojáci a po vzniku vojenského újezdu v roce 1950 se prostor pro veřejnost uzavřel úplně. Jeho okrajové části byly zpřístupněny v roce 2007, většina území pak o necelých deset let později, kdy tu byla také vyhlášena Chráněná krajinná oblast s rozlohou 345 km². Dnes se jí můžete toulat po šesti naučných stezkách. A na jednu z nich se vydáme i my. Vede pod vrchem Jordán.

Zoologické zahrady patří k našim častým cílům. A oprávněně. Pyšníme se totiž celou řadou krásných rozlehlých areálů, v nichž našla domov zvířata z celého světa. Hrdí ale můžeme být i na úspěchy jejich chovatelů. A právě těm se budeme věnovat v nové rubrice. Odstartujeme ji v pražské zoo, kde nedávno otevřeli expozici Gobi. Jak už mnohým z vás název napoví, přeneseme se v ní do Asie. Konkrétně do Mongolska. Těšit se můžete na zvířata, jejichž je země domovinou, hlavně na koně Převalského.

Vrch Křemešník nedaleko Pelhřimova je se svými 765 metry nejvyšším bodem české části Českomoravské vrchoviny. První písemné zmínky o něm jsou spjaty s dobývaním stříbra ve 13. století. S těžařskou činností nejspíš souvisí i jedna z pověstí, jimiž je opředen. Prý se někde na něm nachází studna, která vede až do pekla. Legendě kopec vděčí i za to, že se stal vyhlášeným poutním místem. Ochutnáme i vodu, která tam vyvěrá a má údajně zázračnou moc.

Bedřich Zákostelecký z Přeštic na Strakonicku zasvětil svůj život hudbě a knihám. Jejich vázání pro něj bylo největším koníčkem. A rozhodl se, že o poklady, které při téhle práci shromáždil, se podělí s veřejností. V červnu tak ve spolupráci se Šmidingerovou knihovnou ve Strakonicích otevřel na třetím nádvoří tamního hradu tak zvanou Knihodělnu. Jde o kompletní dílnu, kde se o řemesle ledacos zajímavého dozvíte, ale můžete se i přiučit jeho základům.