7. ledna 2024

Staronová synagoga v Praze je jednou z nejstarších dochovaných památek svého druhu v Evropě. Už déle než 700 let se v ní, s výjimkou druhé světové války, nepřetržitě konají bohoslužby. Postavena byla v poslední třetině 13. století kameníky královské huti, kteří pracovali na nedalekém klášteru sv. Anežky. Váže se k ní celá řada legend, zřejmě nejznámější je ta o Golemovi, který měl být ukryt na její půdě. Připomeneme si některé zásadní momenty z historie modlitebny.

Na českomoravském pomezí, v místech, kde Boskovická brázda přechází do Svitavské pahorkatiny, se nachází v mělkém údolí potoka Zavadilka vesnička Horní Smržov. Má sice jen 140 obyvatel, ale pro zachování starých tradic v ní před několika lety vzniklo muzeum s malým skanzenem. Jeho základ tvoří zrekonstruované hospodářské stavení, do jehož expozice věnovali lidé z okolí stroje a náčiní, které už dosloužily. Později k němu přibyl ještě soubor několika drobných staveb, zachráněných během rekonstrukcí soukromých objektů.

Po nástupu nacistů k moci ve 30. letech minulého století byla v československém pohraničí vybudována mohutná pevnostní linie k obraně republiky před početnější německou armádou. Kromě deseti tisíc lehkých objektů bylo v nejohroženějších oblastech postaveno devět dělostřeleckých tvrzí. K ochraně Kladské kotliny mezi Orlickými horami a Králickým Sněžníkem měla sloužit tvrz Hůrka. Díky úsilí dobrovolníků se její rozsáhlé prostory podařilo zpřístupnit veřejnosti.

Pražské Holešovice bývaly průmyslovou čtvrtí s továrnami a technickými stavbami, mlýny či pivovarem. Radní měli s oblastí velké plány i v oblasti výstavnictví. Ke konci 19. století byl vedle Stromovky vybudován Průmyslový palác k prezentaci technické vyspělosti na Jubilejní zemské výstavě a jen o kus dál 37 let poté vyrostl Veletržní palác pro konání pravidelných veletrhů. Ten dnes slouží Národní galerii, která v ní vystavuje poklady ze svých sbírek.

Tak zvanou Blanickou brázdou vedla od pradávna slavná solná stezka. Po ní putovali do kraje přišli prospektoři, kteří hledali nová naleziště vzácných kovů. Neuniklo jim, že se tu v naplaveném písku říčky Blanice objevují zlatá zrnka, která bylo možno snadno získat rýžováním. V polovině 13. století tu pak byla založena hornická osada Karremberg, jejíž název byl později počeštěný na Kamberk. Z důvodu prudkého úbytku obyvatel jde dnes o nevelkou obec, která ale návštěvníkům nabízí hned několik pozoruhodností. Společně si je prohlédneme.