27. srpna 2023

Hrad Kokořín je typickou ukázkou středověké architektury lucemburského období. Už v roce 1320 byste v historických pramenech našli zmínky o poplužním dvoře Kokorzin. Tehdy ho získal jeden z nejmocnějších šlechticů té doby Hynek Berka z Dubé a Lipého a právě jemu je přisuzováno i vybudování stejnojmenného šlechtického sídla poblíž onoho statku. Jenže důkazy chybějí a neví se ani, jak památka přišla ke svému názvu. O dalších osudech hradu se toho ale naštěstí ví víc, tak se zaposloucháme do jeho příběhu.

Řeka Bystřice pramení na Bruntálsku. Než se v Olomouci vlije do Moravy, urazí víc než 50 kilometrů. Cestou překoná 400metrové převýšení, proto je v některých místech pěkně divoká. Vyhloubila taky jedno z nejmalebnějších údolí v této části země, které tu a tam připomíná kaňon. Úseku mezi Domašovem nad Bystřicí a vesničkou Hrubá Voda se dokonce přezdívá Severomoravské Švýcarsko. Tak ho společně prozkoumáme.

Historie sokolnictví sahá hluboko do minulosti. Vycvičit dravce tak, aby člověku pomáhali, uměli už před 4000 lety v Číně. Ve 13. století pak prohlásil o této dovednosti císař Fridrich II., že by měla být povýšena na umění, neboť je to jediný oduševnělý způsob lovu. Vítězství lidského ducha nad nejsvobodnějším ze všech zvířat, ptákem. Mimochodem, v roce 2010 bylo sokolnictví zapsáno i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. My vám představíme mistra v oboru. Jmenuje se Václav Augustin, je z Oudoleně na Havlíčkobrodsku, práci s dravci se věnuje víc než 40 let a napsal o ní pět knih.

Jak jistě dobře víte, naší Toulavé kameře je letos krásných dvacet let. My vám při té příležitosti představujeme i další dvacátníky. Dnes to bude Podkrušnohorské muzeum. Sídlí v Kopistech u Mostu a připomíná slavnou hornickou minulost regionu. Ještě v polovině minulého století fungovalo v severozápadních Čechách na 60 dolů. Jenže v roce 1991 vyhlásila tehdejší vláda útlumový program. Před sedmi lety tam byl poslední hlubinný uzavřen. Současně musela být zlikvidována i důlní technika. Havířům se jí ale zželelo, a tak pár cenných kusů zachránili. Azyl našly v bývalém dole Julius III, který se proměnil v ono už zmiňované muzeum.

Letos si připomínáme 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna. Vysloužil si přezdívku spisovatel Šumavy, protože se ve svých dílech věnoval převážně jí. Je autorem víc než 40 svazků románů, povídek a fejetonů, ve kterých skvěle vystihl život místních lidí i jejich těsné sepjetí s přírodou. Oblast vnímal jako společný domov Čechů a Němců a snažil se přispívat k jejich vzájemnému porozumění. My se vydáme po jeho stopách.