27. března 2022

K chloubám Jirkova na severu Čech patří zámek Červený Hrádek. O jeho současnou podobu se zasloužili příslušníci rodu Hrzánů, kterým panství patřilo v 17. století. Původní středověký hrad nechali kompletně přebudovat podle tehdejších módních trendů. Po druhé světové válce bylo někdejší šlechtické sídlo znárodněno, sloužilo jako učiliště s internátem a pak v něm byla zřízena léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 1996 připadla památka městu, které se pustilo do její rozsáhlé rekonstrukce. Díky ní si ji teď můžeme prohlédnout v plné kráse.

Jeskyni Výpustek byste našli v Moravském krasu v údolí Křtinského potoka. První zmínky o ní pocházejí z počátku 17. století, jen se jmenovala jinak. Naši předkové jí totiž říkali Dračí, podle nálezů kostí pravěkých zvířat, která považovali za draky. Za druhé světové války a pak i po ní se ale její podoba výrazně změnila. Vyrostl v ní například 200metrový armádní kryt, který měl v případě konfliktu sloužit jako záložní velitelství pro jižní Moravu. Od roku 2008 je přístupný veřejnosti a teď nedávno k němu přibyla i prohlídková trasa. Díky ní zjistíte, jak se ve stísněných podzemních prostorech budoval.

Zámek v Pardubicích nechali na přelomu 15. a 16. století vybudovat Pernštejnové, coby své rodové sídlo. Ale už po roce 1560 přestal těmto účelům sloužit. Byl přestavěn na velkostatek, sklad a pivovar. Na konci 19. věku v něm našlo útočiště městské muzeum, které tam funguje dodnes. Nedávno byla v podzemních prostorách areálu otevřena pro návštěvníky nová expozice s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš. Mapuje vývoj platidel všeho druhu. Krom toho je tam k vidění i jeden velmi vzácný poklad z 10. století. Jaký? To se dozvíte v naší reportáži.

Většina studentů se při výuce biologie musí spokojit pouze s pomůckami ze školního kabinetu. Ti z teplického gymnázia mají ovšem k dispozici něco extra. Vlastní zoologickou a botanickou zahradu. Vybudovali ji v roce 2008 ze starého dvora a přilehlého pozemku a zabydleli voliérami, výběhy a skleníky. Domov tam našly desítky druhů exotických rostlin i zvířat. Třeba lemuři, dikobrazi, klokani, zoborožci či krokodýli. Navíc si svůj biopark nenechávají pro sebe, ale je veřejně přístupný, tak račte vstoupit.

Jedním ze skvostů brněnské meziválečné architektury je vila manželů Alfréda a Hermíny Stiassnych. Moc dlouho se z ní ale netěšili. Kvůli židovskému původu totiž v roce 1938 uprchli do Spojených států. Dům pak za okupace využívali nacisti. Po osvobození v něm krátce úřadoval tehdejší prezident Edvard Beneš. Posléze byl objekt znárodněn a sloužil k ubytovávání prominentních návštěv. Až v roce 2009 přešel do správy Národního památkového ústavu a po pěti letech se otevřel veřejnosti. Dnes si ho prohlédneme i my.