20. března 2022

V kopcovité krajině Vysočiny se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice rozkládá město Počátky, prvně zmiňované v listáři Tobiáše z Bechyně z konce 13. století. V ní se praví o zpustošení Počátků během bojů mezi Václavem II. a Závišem z Falknštejna. 17. století bylo pro město nešťastné. Třicetiletou válku a hlavně rok 1645, kdy tu rabovali Švédové, přežila jen třetina obyvatelstva. Pohromu pak dokonaly dva požáry v letech 1651 a 1662. Větší rozvoj města tak započal až ve druhé polovině 19. století. Právě v této době, roku 1892, tu bylo otevřeno muzeum.

Známá Buštěhradská dráha navázala v 70. letech 19. století Prahu na bohatá ložiska hnědého uhlí v Podkrušnohorské pánvi a následně položila koleje i přes Krušné hory do Saska. Poválečným odsunem německého obyvatelstva se ale Krušné hory vylidnily a v roce 1969 stát rozhodl o zrušení a likvidaci trati. 47 let poté se našla parta nadšenců, která trať postavila znovu a obnovila i provozt, pouze v měřítku 1:120.

Založení sídla v obtížně přístupných horách v nadmořské výšce kolem 750 metrů s drsným klimatem nebylo v raném středověku obvyklé. Přesto Kašperské Hory na Šumavě vznikly právě v těchto podmínkách díky zlatu. Těžba prosperovala a rozšiřovala se, z původní osady vzniklo dvojměstí, Horní a Dolní Reichenstein, které se v 16. století rozdělilo na dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Tato reportáž je bohužel tou poslední, kterou nás provázel šumavský patriot Emil Kintzl, který před týdnem zemřel po tragédii, kterou mu přinesla jeho celoživotní láska, lyžování.

Kovářů si lidé na vsi vždycky nesmírně vážili. V hospodářství i domácnosti se uplatňovali v mnoha směrech. My se teď za jedním klasickým kovářem vypravíme. Je jím vyučený kuchař Zdeněk Slavata, kterého ale srdce hnalo k výhni a možnosti tvarovat kov. Je samouk, vždycky po práci chodil koukat pod ruce starým kovářům. Černému řemeslu naprosto propadl a svůj um se snaží předávat dál.

Přezdívalo se mu moravský Manchester a ve své době patřilo k nejvýznamnějším producentům vlněných látek na světě. Řeč je o Brnu, které se od poloviny 19. století stalo centrem textilního průmyslu celého rakouského mocnářství. Vůbec první manufakturu si zde zřídil v roce 1763 Johann Leopold Köffiler a právě z řad jeho zaměstnanců se později rekrutovali významní brněnští továrníci.