13. února 2022

Litovel vyrostla ve 13. století v místech, kde se řeka Morava dělila do několika ramen a poskytovala tak městu přirozenou ochranu. Založil ji český král Přemysl Otakar II. V době husitských válek sice přestala panovníkům patřit, ale rozvíjela se i pod správou dalších majitelů. Od počátku 17. století patřila Lichtenštejnům, za nichž ovšem začala ztrácet na významu. Stovky let dlouhou historii tu dodnes připomíná řada památek, z nichž některé si společně prohlédneme.

Pokud se rozhodnete poznávat střední Šumavu na běžkách, bílá stopa vás dříve nebo později zavede na Horskou Kvildu a do jejího okolí. Každou zimu tady upravují na padesát kilometrů tratí. K nejoblíbenějším patří trasa mezi oběma Kvildami nebo zdejší úsek lyžařské Šumavské magistrály, která vede od Železné Rudy až k Lipnu. Nás čeká patnáctikilometrový výlet kolem obce. Zavedeme vás například k několika zaniklým vesnicím.

David Tůma vystudoval obor stravování a cestovní ruch, ale víc ho lákala historie. Konkrétně čas legendárních Vikingů a vše s jejich životem spojené. Začal se věnovat historickému šermu a experimentální archeologii. Díky těmto koníčkům objevil starou techniku řezby do paroží a kostí, s jejímž využitím od roku 2001 dělá nejrůznější pomůcky i ozdoby. Za své umění získal v roce 2021 titul Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje.

Historie městské hromadné dopravy v Praze se začala psát 23. září 1875, kdy do jejích ulic vyjela první koněspřežná tramvaj. Celé bezmála stopadesátileté období mapuje muzeum ve Střešovicích. Vzniklo v roce 1993 a v jeho sbírkách byste našli na sedm desítek strojů, z nichž víc než polovina je vystavena. K vidění je v něm celá řada unikátů a tamní odborníci nám je představí. Dozvíme se i to, kdy některé z místních pokladů vyrážejí na výlet metropolí.

K chloubám Hlinska patří památková rezervace Betlém, soubor domků, které si vybudovali drobní řemeslníci v 18. století. Později v nich žili dělníci místních továren. V polovině minulého věku ale chalupy postupně osiřely a pomalu chátraly. K jejich záchraně přispělo rozhodnutí zpřístupnit je veřejnosti. Před časem v nich navíc vznikly zajímavé expozice. Nahlédnout tak můžeme třeba do dílny pilníkáře, výrobce dřevěných hraček či masopustních masek.