13. února 2022

Litovel vyrostla ve 13. století v místech, kde se řeka Morava dělila do několika ramen a poskytovala tak městu přirozenou ochranu. Založil ji český král Přemysl Otakar II. V době husitských válek sice přestala panovníkům patřit, ale rozvíjela se i pod správou dalších majitelů. Od počátku 17. století patřila Lichtenštejnům, za nichž ovšem začala ztrácet na významu. Stovky let dlouhou historii tu dodnes připomíná řada památek, z nichž některé si společně prohlédneme.

Pokud se rozhodnete poznávat střední Šumavu na běžkách, bílá stopa vás dříve nebo později zavede na Horskou Kvildu a do jejího okolí. Každou zimu tady upravují na padesát kilometrů tratí. K nejoblíbenějším patří trasa mezi oběma Kvildami nebo zdejší úsek lyžařské Šumavské magistrály, která vede od Železné Rudy až k Lipnu. Nás čeká patnáctikilometrový výlet kolem obce. Zavedeme vás například k několika zaniklým vesnicím.

Dětenice na Jičínsku nechal podle legendy založit kníže Oldřich pro dva opuštěné chlapce, které tu při projížďce našel. První doložená zmínka o nich pochází z roku 1052. Hned od počátků tu stávala dřevěná tvrz, která byla později přestavěna na kamennou a v časech baroka získala podobu zámku. Ten měl v minulém století namále. Naštěstí se v roce 1998 dostal do rukou soukromého majitele, který se pustil do obnovy a celkem čtrnáct komnat zpřístupnil pro turisty.

Historie městské hromadné dopravy v Praze se začala psát 23. září 1875, kdy do jejích ulic vyjela první koněspřežná tramvaj. Celé bezmála stopadesátileté období mapuje muzeum ve Střešovicích. Vzniklo v roce 1993 a v jeho sbírkách byste našli na sedm desítek strojů, z nichž víc než polovina je vystavena. K vidění je v něm celá řada unikátů a tamní odborníci nám je představí. Dozvíme se i to, kdy některé z místních pokladů vyrážejí na výlet metropolí.

K chloubám Hlinska patří památková rezervace Betlém, soubor domků, které si vybudovali drobní řemeslníci v 18. století. Později v nich žili dělníci místních továren. V polovině minulého věku ale chalupy postupně osiřely a pomalu chátraly. K jejich záchraně přispělo rozhodnutí zpřístupnit je veřejnosti. Před časem v nich navíc vznikly zajímavé expozice. Nahlédnout tak můžeme třeba do dílny pilníkáře, výrobce dřevěných hraček či masopustních masek.