5. prosince 2021

Obec Telecí leží nedaleko královského věnného města Polička. Vznikla zřejmě na přelomu 13. a 14. století. Z nejstarší dochované církevní písemnosti vyplývá, že roku 1403 byla ve vsi již větší farnost s kostelíkem. Nejstarší časy možná pamatuje místní lípa velkolistá nazývaná Zpívající. Její věk je odhadován na víc než 700 let. Přes své stáří dokazuje stále svou sílu. V průběhu staletí inspirovala řadu umělců. Existuje o ní řada knižních příběhů, báseň či dokonce sonáta, dostala se do znaku obce Telecí i na poštovní známky. Letos se dokonce stala vítězem soutěže Strom roku. Prohlédneme si ji.

Nejvýchodnější cíp naší země na pomezí Česka, Slovenska a Polska je svébytným krajem s vlastním nářečím, specifickou kulturou, staletými tradicemi a houževnatými obyvateli. V Mostech u Jablunkova žije a tvoří řezbář Pawel Kufa, který se od roku 2017 pyšní titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje. Svou první figurku vyřezal v roce 1980, dnes už se jeho výtvory počítají na tisíce. Řemeslu věnuje veškerý volný čas Hlavním námětem jeho tvorby jsou postavy gorolů při každodenní práci a dřevěné reliéfy s motivy rodného kraje. Po roce 1989 oživil také tradici vyřezávání betlémů.

Při pohledu na okouzlující krajinu rybníků a romantických kanálů okolo Třeboně byste jen těžko uvěřili, že tu kdysi bývala bažinatá a jen těžko hospodářsky využitelná půda. Za neuvěřitelnou proměnou nehostinného kraje v malebnou mozaiku vodních ploch stáli Jakub Krčín a jeho neméně slavný předchůdce Štepánek Netolický. Ten vybudoval unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka, které se vine Třeboňskem už přes pět století. Přivádí živou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. Po staletí plnilo i další důležité úkoly. Pohánělo mlýnská kola, zásobovalo město pitnou vodou a dovážel se po něm materiál pro výstavbu města. Projdeme se místy, kudy vede.

V Národním muzeu byla nedávno otevřena jedna z nejmodernějších a nejunikátnějších přírodovědeckých expozic v Evropě s názvem Zázraky evoluce. Vznikala 5 let a je jakýmsi příběhem života na naší planetě. Podílela se na ní řada odborníků z celé Evropy. Na ploše 2000 m² v šesti sálech najdete víc než 1500 exponátů. A to nejen ze stálých sbírek Národního muzea, ale i na 400 nově preparovaných zvířat a jejich věrných modelů. Expozice je také doplněna o unikátní moderní multimediální technologie a řadu interaktivních prvků, které zábavnou formou seznamují návštěvníky s životem zvířat a jednotlivými evolučními poznatky.

Obec Potvorov leží v okrese Plzeň-sever. Poprvé je zmíněna v listině z roku 1204, ve které se píše, že Anežka z Potvorova věnovala plaskému klášteru některé své statky. V té době tu stávala opevněná tvrz, na jejímž nádvoří vyrostl kostel sv. Mikuláše. Byl postaven koncem 12. nebo na počátku 13. století a založila ho pravděpodobně právě Anežka z Potvorova. Jde o jednolodní podélnou stavbu, na západě s hranolovitou věží a na východě s apsidou. Dlouho chátrala, ale před několika lety se parta nadšenců pustila do její záchrany. Výsledky jejich snažení si prohlédneme.

Atmosféru blížících se Vánoc si můžete užít i v Hornickém muzeu v Příbrami. Ocitnete se totiž uprostřed příprav na svátky tak, jak tu probíhaly na přelomu 19. a 20.století. V žádném obydlí tehdy nechyběl betlém, který si havíři většinou sami vyráběli. Příbramskou specialitou jsou figurky do betlému, kterým se říká chlebáčci. Vyráběly se ze směsi mouky, pilin a sádry. Těsto se vtlačilo do forem, po obtištění se figurka opatrně vyndala a dala se sušit. Po ztvrdnutí se pak malovala. Slavnostně je vyzdobená i důlní štola. Havíři totiž museli fárat i na Štědrý den. Seznámíme se i s dalšími jejich tradicemi.