20. prosince 2020

Zdobení živých zelených stromů má kořeny už v pohanských dobách. Tehdy pod nimi lidé tancovali, aby oslavili bohyni Slunce. O Vánocích začali naši předci stromky zdobit mnohem později. Historické záznamy přisuzují prvenství v tomto směru severoněmeckým Brémám, odkud se od 18. století nový zvyk postupně rozšiřoval i do ostatních koutů Evropy. A v Německu pravděpodobně také zavěsili na stromeček první skleněné ozdoby. Ty posléze okouzlily i jednoho v valašského skláře natolik, že se rozhodl v roce 1921 začít s jejich výrobou ve Vsetíně. Nejspíš tehdy netušil, že se tohle podnikání ve městě udrží celé století a křehká krása z Valašska bude dělat o Vánocích lidem radost po celém světě.

Vánoce bývaly pro naše předky jedněmi z nejdůležitějších svátků v roce. Už v dobách pohanských v těchto dnech lidé slavili návrat Slunce a příslib toho, že den se bude prodlužovat a bude víc světla. A postupně se přidávala i křesťanská legenda o narození Ježíše Krista. Toto období provázela spousta zvyků a rituálů. Některé upadly v zapomnění, jiné se dodržují dodnes. Velké oblibě se těšily třeba nejstarší české zpěvy zvané roráty. Bývaly součástí mší ke cti Panny Marie a konaly se jen brzy ráno při světle svíček. Připomeneme si i různé postavy, které v čase adventním obcházely stavení a také to, čím si lidé domovy zdobili.

Tu pravou vánoční atmosféru navozují také vůně, bez kterých si už nejkrásnější svátky v roce nedokážeme představit. Svoji renesanci zažívají františky, které naši předkové kdysi pálili na plátech kamen, aby si ve svých chalupách dopřáli těžkou, vznešenou vůní, podobnou, jakou znali z vykuřování v kostele. Tradici výroby legendárních černých kuželů už roky udržují manželé Matějkovi z Roztok u Křivoklátu. Ale v posledních letech se z jejich domova line ještě další přírodní aroma. Simona Matějková se totiž inspirovala evergreenem pánů Suchého a Šlitra a před třemi roky se pustila do míchání purpury. Do jejího takřka alchymistického království vás také zavedeme.

K příběhu o narození Ježíše Krista neodmyslitelně patří legenda o neposkvrněném početí Panny Marie. Bohorodička je vyobrazována v nejrůznějších podobách. Jedna je u nás ale neobvyklá, ojedinělá a pro mnohé i neznámá. Uctívána je totiž i v naději. Všechno začalo v Praze v kostele na Karlově koncem 17. století zázračným obrazem, na kterém je zachycena těhotná. Ten stál u zrodu kultu Panny Marie karlovské, který se rozšířil do celých Čech i na Moravu. Moc takových děl ovšem není, ať už se jedná o obrazy nebo sochy. My jsme po nich zapátrali na střední Moravě a objevili jsme dokonce jeden unikát.

Ke svátečnímu období patří i perníčky. Naši předci jim původně říkali peprníky. Za dávných dob šlo totiž o pochoutku plnou pepře. Svého času bývaly dokonce považovány za medikament a prodávaly se v lékárnách. Dnes je toto pečivo s chutí medu sladké a kromě Pardubic se vyrábí na řadě dalších míst v Česku. Mimo jiné i v obci Křelov-Břuchotín, v dílně Hany Kuželové. Ta byla za své umění dokonce oceněna titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje. Vydáme se za ní, zjistíme, jak se k pečení a zdobení dostala a kde čerpá inspiraci pro dekorování svých výtvorů.