17. listopadu 2019

Sto let od uvedení do provozu letos slaví přehrada Les Království u Dvora Králové nad Labem. V době svého vzniku byla největším vodním dílem v Československu. Hráz vybudovanou v romantizujícím pseudogotickém stylu a stavby s ní související dodnes považují mnozí odborníci i návštěvníci za nejkrásnější u nás. Celé dílo se pyšní hned několika unikáty. I proto se v roce 1964 stalo národní technickou památkou a o necelé půlstoletí později taky památkou kulturní. Poslední dva roky procházely chráněné objekty rekonstrukcí, letos v září si je mohli zase znovu prohlédnout návštěvníci.

Čeladnou bychom mohli nazvat beskydským Špindlerovým Mlýnem. Především díky malebné okolní krajině se už na počátku minulého století stala vyhledávaným rekreačním místem smetánky i mnoha známých osobností. Některé z nich se do dějin obce zapsaly nesmazatelným písmem. Hned 14 vrcholů v nejbližším okolí se tyčí do výšky nad tisíc metrů. Třeba Lysá hora nebo Smrk. Kromě přírody Čeladnou ovšem proslavily také místní lázně. Neduhy v nich nekurýrují minerální vodou, ale bahnem. Zjistíme, o koho se tu hlavně starali v počátcích a kdo se sem nejčastěji jezdí léčit dnes.

Střechy historických památek zůstávají většinou stranou zájmu turistů. Zblízka prohlédnout si je může málokdo. Ale i ony jsou velmi často díly velkých mistrů uměleckých řemesel. Své o tom ví kovotepec Bohumil Král. Vyučený klempíř měl vždy rád historii a pamětihodnosti. A tak se rozhodl napravovat škody, které na nich způsobil zub času. Jeho díla zdobí měšťanské domy i svatostánky. A nás nechal nahlédnout do své dílny. Dozvíme se, jak tvoří chrliče, které musí vypadat stejně staře jako střechy, které zdobí. A prohlédneme si také unikátní obraz dnes už neexistujícího chýnovského pivovaru.

Krajině u České Kamenice na Děčínsku dominuje čedičový vrch Studenec se 736 metry nadmořské výšky. Jméno prý dostal podle pramene neobvykle chladné vody vyvěrajícího na jeho severovýchodním svahu. Spoustu zajímavostí nabízí i jeho okolí, kterým vede naučná stezka. Je dlouhá přes 22 kilometrů a má 20 zastavení s informačními tabulemi přibližujícími zdejší lesy, říční a lesní ekosystémy i historii. Naše putování zahájíme pohledem na celou oblast pěkně z ptačí perspektivy, z rozhledny na už zmíněném Studenci. Jeho vrchol zdobí víc než století, ale před nedávnem prošla unikátní rekonstrukcí.

Letos si připomínáme třicáté výročí událostí, které se do naší historie zapsaly jako sametová revoluce. V Národním technickém muzeu k této příležitosti uspořádali výstavu s názvem „Technika v diktaturách“. Čeká nás na ní spousta zajímavých zařízení, která napomáhala fungování totalitních režimu i boji proti nim. Prohlédnout si můžeme kupříkladu vysílačku, kterou používali naši výsadkáři při operaci Silver A nebo kočárek vybavený skrytou kamerou, který sloužil ke sledování lidí. Na přípravě unikátní expozice se podílely i Vojenský historický ústav, Muzeum Policie ČR a Ústav pro studium totalitních režimů.

Bílý Potok, který je jednou z částí Javorníku, zmiňují písemné prameny poprvé v roce 1290. Tehdy se ovšem obec jmenovala Wyzbach. Dlouho patřila do majetku vratislavského biskupství, poté se místní páni rychle střídali. Patřil mezi ně i zakladatel přírodního léčitelství Vincenz Priessnitz. Nejsou to ale jeho světoznámé lázně, které dnes budeme obdivovat. Naše putování začneme v kostele sv. Kříže, ve kterém odborníci objevili velkou vzácnost. Ojedinělé umělecké dílo našich předků, fresky z přelomu 13. a 14. století. Prohlédneme si ale i další místní pamětihodnosti a připomeneme také nejslanějšího místního rodáka, herce Rudolfa Rittnera.