16. června 2019

Mladou Boleslav máme všichni spojenou především s automobily. Slavnou tradici tu ale má i dobývání prostoru mezi nebem a zemí. V roce 1909 právě tady konstruktér Otto Hieronimus sestrojil první letecký motor v Rakousko-Uhersku. A o tři léta později se pak nad městem vznesl Metoděj Vlach se svým jednoplošníkem vlastní konstrukce. Replika jeho stroje, ale i další historické vzdušné koráby, jsou k vidění v unikátním muzeu, které vybudovala parta nadšenců pod vedením Vladimíra Handlíka. I on je samozřejmě zkušeným aviatikem. Zjistíme, jak se k téhle vášni dostal, co všechno už má na svém kontě a prohlédneme si samozřejmě i zmíněné muzeum.

Řeka Kamenice začíná svou čtyřicetikilometrovou pouť v Lužických horách a končí v Hřensku. Tam se těsně před hranicemi se Saskem vlévá do Labe. Poslední část jejího toku vede pískovcovými skalisky Českého Švýcarska, kde vznikly unikátní soutěsky. Místy jsou sotva deset metrů široké a kolmé stěny skal tam dosahují do výšky až devadesáti metrů. Proto se naši předci tohoto úseku báli. Dokonce se tam neodvážili ani vplout. Vše se změnilo na konci 19. století a paradoxně za to mohla sázka v hospodě. Prozradíme vám, jak to tenkrát bylo a jak se tenhle krásný kout proměnit ve vyhledávanou turistickou lokalitu.

Zlaté Hory ve Slezsku nepřišly ke svému jménu náhodou. Okolní kopce totiž ukrývají bohatství v podobě tohoto vzácného kovu a jeho částečky se ukládaly i v náplavách tamních potoků. První písemné zmínky o těžbě sice pocházejí až z počátku 13. století, ale podle některých historiků znali zdejší naleziště už Keltové. Představu o tom, jak se zlato z útrob země kdysi dobývalo, si můžete udělat ve středověkém skanzenu, který vyrostl v Údolí ztracených štol. Bude nás zajímat, kdo stál u jeho zrodu, co všechno se v něm dozvíme a samozřejmě i to, co si tam mohou zvídaví návštěvníci sami vyzkoušet.

Nedávno byl v Králíkách otevřen u nás zcela ojedinělý Památník celnictví. Pět let měnili nadšenci ve chvílích volna učebny někdejšího gymnázia na jednotlivé expozice. Ty teď mapují nejenom vývoj profese zaměřené na kontrolu a ochranu dodávek zboží přes hranice, ale i historii obchodu jako takového. Pokud se tam vydáte, čeká vás procházka pomyslnou ulicí s hrázděnými domy, hokynářstvím a taky návštěva služeben strážců zákona. My vám k prohlídce přidáme i spoustu zajímavostí o práci celníků v časech dávno i nedávno minulých a některé exponáty si prohlédneme důkladněji.

Jedním z typických symbolů jižní Moravy je list révy nebo hrozen. A právě jím je značena stezka, po které se vydáme v sedle bicyklu. Vede kolem Pavlovských vrchů, měří 23 kilometrů a prochází místy, kde se psaly nejenom vinařské dějiny kraje, ale i historie osídlení celé naší země. V oblasti se totiž vystřídali pravěcí lovci, Keltové, Germáni, Římani i Slovani a všichni tu po sobě zanechali stopy. Připomeneme si slavné nálezy archeologů ani místa, kde dávní předci žili. Při našem výletu si tak přijdou na své milovníci historie, ale taky ti, kteří dají přednost krásné přírodě Pavlovských vrchů nebo osvěžující vyhlídce na Novomlýnské nádrže.