3. června 2018

Zámek Chyše patří k chloubám stejnojmenného městečka na Karlovarsku. Na jeho místě stával už za vlády panovníka Jiřího z Poděbrad hrad, který byl jeho vojáky pobořen. Připomeneme si, proč z něj v časech husitského krále zbyla jen věž a kdy se dočkal obnovy. Na zámek byl přestavěn v éře renesance a současnou podobu získal v 19. století. Prozkoumáme tajemnou skrýši, kterou tu po sobě zanechal Prokop Lažanský. I když už někdo dávno vybral, lákadlem je pořád. V posledních letech se roky chátrjící stavba dočkala mnoha proměn k lepšímu. Postupně se vracejí i některé originální kusy z původního mobiliáře. Třeba knihovna nalezená v místní škole, nebo obrazy zachycující zámek a jeho okolí. A taky portréty někdejších vlastníků panství. Společně si prostory sídla prohlédneme.

Dominantou obce Liberk v podhůří Orlických hor býval kdysi dávno hrad. Do dnešních časů se z něj ale dochovaly jen příkopy, které ho chránily. Připomeneme si jeho krátkou historii i pány na něm. A pak se vydáme do nedalekého Kačerova a tamní přírodní rezervace. Na podmáčených loukách tu roste spousta druhů chráněných rostlin. Ozdobou mokřadů jsou kupříkladu vstavače. Objevíme na nich i vachtu trojlistou, které se v lidovém léčitelství říkalo zaječí jetel nebo hořký jetel. Zajímavé jsou taky suchopýry pochvaté, které vytvářejí na louce bílé koberce. V tůňkách se zase daří chrostíkům. Těm se lidově říká živé dřevo, protože larvy se obalují pískem, kůrou a dalším pro ně dostupným materiálem.

Papír pěkně postaru, postupem, který používali už před dvěma tisíciletími Číňané, vyrábějí manželé Davidovi v Želeticích. Už dvacet let. A slaví s ním úspěchy i za hranicemi naší země. Bude nás zajímat, jak se k téhle práci dostali. Při vymýšlení svých produktů se v mnohém nechali inspirovat v přírodě. Vyrábějí třeba trávový papír, který navodí atmosféru letní louky, slídový bílý, který připomíná čerstvě napadaný sníh nebo oranžový, který zase vyvolá představu rozzářeného slunečného dne. Celkem pod jejich rukama vzniká 30 druhů papíru zdobených rozmanitými příměsemi. A taky různé druhy obálek, dárkových taštiček, krabice i blahopřání. Dopřejeme si rovněž malý exkurz do historie, dozvíme se, kdo a kdy se do výroby papíru pustil jako první a z čeho všeho ho tehdy dělal.

Do Klatov se vypravíme nikoliv kvůli mumiím v místních katakombách, ale za tajemným obrazem Panny Marie Klatovské. Má prý na svědomí celou řadu zázraků, třeba uzdravení nemocných, který u něj prosili o pomoc. Vydáme se do kostela, který zdobí a zjistíme, proč se říkalo, že potí krev. Zeptáme se taky, jak a kdy se sem dostal a co vedlo k tomu, že ho zázračným uznali i představitelé církve. Zároveň si prohlédneme další výzdobu svatostánku a zajdeme i do krypty pod ním. Nezapomeneme ani na významné klatovské rodáky. Jedním z nich byl třeba Václav Matěj Kramerius. Město ale ve světě proslavili i Jaroslav Vrchlický nebo Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. A vydáme se taky na Klatovskou hůrku, jejíž vrchol zdobí rozhledna. Z ní se pokocháme krásami okolní krajiny.

Určitě jste jako děti taky jezdili na tříkolce. Jenže Jiřímu Fialovi z Brna láska k těmhle přibližovadlům vydržela i v dospělosti. Dokonce se pustil do jejich sbírání. Dnes má zřejmě největší kolekci tohoto druhu na světě. Jeho cesta k tomuhle koníčku ale vedla přes staré bicykly. Zhruba před dvěma desítkami navštívil v Brně setkání historických cyklistů. Jízda na kolech z časů našich předků mu učarovala do té míry, že oprášil to, které měl doma po dědečkovi. A začal na něm dokonce závodit. Postupně získat šest titulů mistrů světa. A pak na jednom setkání v Paříži objevil starou tříkolku, která nadchla jeho dceru. Některé z jeho pokladů můžete v těchto dnech obdivovat na výstavě v Letohrádku Mitrovských v jihomoravské metropoli. A nadšený sběratel nám jich pár sám představí a prozradí, které patří k nejcennějším.