29. dubna 2018

Zámek v Libochovicích patří k nejkrásnějším barokním panským sídlům u nás. O jeho nám známou podobu se v roce 1683 zasloužil věhlasný italský stavitel Antonio della Porta na objednávku šlechtice Gundakara z Dietrichsteina. O několik století proti proudu času se přeneseme taky v interiérech. Obdivovat v nich budeme vzácnou výzdobu i dobové vybavení. Jen několik salonů bylo ponecháno v tom stavu, jak je používal poslední zdejší pán Josef Herberstein do své smrti v roce 1944. Jeho osobnost připomíná zejména zámecká knihovna. V ní se nacházejí i předměty dovezené z častých exotických výprav hraběte.

Český ráj je už dlouho oblíbeným cílem turistů. My si dopřejeme výlet po hřebenové trase z Turnova do Sedmihorek a cestou vám představíme několik méně známých zajímavostí. Vyšlápneme například na vyhlídku, které se říká Hlavatice a pokocháme se krásami kraje. Pak se vydáme ke skalním útvarům, na nichž ve středověku stával hrad. Jeho podobu ale nikdo nezná. O stavbě totiž neexistuje příliš dokladů. Zmíněna je pouze v roce 1440, kdy byla dobyta společně s hradem Valdštejnem jako sídlo lapků. Obě sídla vojáci obléhali zhruba dva měsíce, než uspěli. Archeologové přesně určili místo, kde se stavovské vojsko tehdy usadilo.

Jiří Špinka je známý především jako restaurátor. Jeho tvorba je ale mnohem pestřejší, zahrnuje pamětní medaile, figuríny pro hrady a zámky, nebo třeba loutky. Z Jiřího dílny pocházejí taky reliéfy na nedávno zavěšených zvonech jménem Hroznata a Bartoloměj ve věži plzeňské katedrály. Za svůj skutečný majstrštyk však považuje takzvané kinetické dřevořezby. Jsou to naprosto unikátní reliéfy, jimiž pohybují jednoduché celodřevěné soustavy fungující na principu hodinového stroje. Bude nás zajímat, jak vznikají.

K chloubám Českých Budějovic patří kašna se Samsonem. Už od první poloviny 18. století. Pro vodu se k ní dávno nechodí, ale v její blízkosti se stále pořádají trhy, zábavy a další akce. Do půvabné fontány přitékala životodárná tekutina z Vltavy a později z čistší Malše dřevěným potrubím. Cestou jí pomáhala vodárenská věž. Ani ta dnes svému původnímu účelu neslouží. Zato je oblíbeným výletním cílem, který překvapí i mnohé místní. Pořádně ji prozkoumáme taky my. Zjistíme, jak fungovala a nezapomeneme se z výšky porozhlédnout po jihočeské metropoli.

Do historie medicíny se vypravíme v Národním technickém muzeu. Dozvíme se v něm, co všechno dovedou lékaři v našem těle nahradit a spoustu různých implantátů a přístrojů, které zachraňují životy, si taky prohlédneme. Právě tam totiž probíhá unikátní výstava Člověk v náhradách aneb Technika slouží medicíně. Zjistíme, jak se moderní vymoženosti v tomhle oboru vyvíjejí. Bude nás zajímat, na co můžeme spoléhat, když nás začne zlobit zrak nebo sluch. Ale zavedeme vás taky na improvizovaný operační sál a prohlédneme si unikátní sbírku přístrojů, které dokážou nahradit porouchanou životodárnou pumpu. Do expozice je poskytl světoznámý kardiochirurg Jan Pirk. A zblízka prozkoumáme taky stenty a zjistíme, kde a jak pomáhají.

Kolinec na západě Čech rozhodně nepatří k nejznámějším městečkům u nás. A přitom se tu v lomech těží žula tak kvalitní, že obklady z ní zdobí budovu Vídeňské státní opery, stanice pražského metra, a dokonce i sídlo Evropského parlamentu. Na své si přijdou taky turisté. Hlavně díky romantickým úpravám krajiny, o které se v 19. století zasloužili majitelé panství Taaffové. Park kolem zámečku patříval k jejich chloubám. Tvůrci jeho současné podoby se snažili přiblížit té původní. Kmen jedné staré lípy použili řezbáři třeba na mohutného medvěda a nad studánkou Filipinkou bdí její dřevěná jmenovkyně. Ke studánce se váže taky jedna zajímavá pověst. Prozradíme vám ji.