Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Justynčina stezka

Justynčina stezka Justynčina stezka vznikla podle skutečného příběhu židovské dívky z Hronova, která se rozhodla přestoupit ke katolické víře. Farář se však obával problémů s hronovskými Židy, a tak ji poslal v roce 1823 ke svému příteli Ondráčkovi na boušínskou faru. Tam byla po roce i pokřtěna. Sedm kilometrů dlouhá stezka má dvanáct zastavení a vede po místech, kudy se Justynka toulala během svého pobytu na Boušíně. Stezka začíná v obci Slatina nad Úpou a vede na Boušín ke kostelu a k místní faře. Právě ve zdejší farní kronice příběh téhle odvážné mladé ženy po letech objevil spisovatel Alois Jirásek a vložil ho do svého díla U nás. Cestou si prohlédneme třeba zbytky hradu nebo starou zvonici.

MapaJustynčina stezka
videoJustynčina stezka
...
video video

Justynčina stezka

Park Boheminium

Park Boheminium Tak trochu jako obři si nejspíš budete připadat v Mariánských Lázních při procházce parkem miniatur. Na ploše přes pět hektarů je tu totiž rozeseto víc než sedm desítek našich památek, hlavně zámků, hradů, rozhleden. Samozřejmě v patřičně zmenšeném provedení. Jejich zpracování je tak detailní, že většina návštěvníků žasne. Prvním malým panským sídlem, které tu před osmnácti lety vyrostlo, byla pohádková Červená Lhota. A přibývala další. Brzy tu bude k vidění i malý Pražský hrad nebo třeba jihočeská perla Hluboká nad Vltavou. Bude nás zajímat, kdy a jak tenhle nápad vznikl, jak se stavějí zdejší exponáty a na co všechno je při jejich výrobě zapotřebí myslet.

MapaPark Boheminium
videoPark Boheminium
...
video video

Park Boheminium

Zpracování lnu

Zpracování lnu Právě podzim a zima byly časem, kdy se naši předci po staletí věnovali zpracování lnu. V chalupách se o přástkách točily kolovrátky, klapaly stavy. Jedla se přitom jablíčka, kyselé zelí a další pokrmy proti zaprášení plic. Zpívalo se, povídalo a tu a tam se dokonce domluvila i nějaká svatba. Co všechno bylo zapotřebí udělat, než se pak nevěsta mohla pochlubit látkami na cíchy, ručníky a další výbavu, nám prozradí manželé Lenka a Jan Limovi z Vltavotýnska. I v době moderních strojů se snaží udržovat při životě řemeslo přadlen a tkalců a všem zájemcům ho předvádějí. I my se tedy dozvíme, na co všechno hospodáři len využívali, jak ho máčeli a sušili a jak z něj pak vznikaly nitky a textilie.

MapaZpracování lnu
videoZpracování lnu
...
video video

Zpracování lnu

Strakova akademie

Strakova akademie Krásná novobarokní budova na malostranském břehu Vltavy je dnes jedním z nejstřeženějších míst v České republice. Po svém dokončení a uvedení do provozu ovšem sloužila dětem. Konkrétně chlapcům ve věku 10 až 14 let, kteří se tu měli učit všemu, co správný rytíř a šlechtic potřebuje. Hraběte Jan Petra Straku k rozhodnutí odkázat své jmění na vybudování takové prospěšné instituce vedlo v roce 1710 trochu špatné svědomí. Dozvíme se, co bylo jeho příčinou. I to že trvalo víc než sto let, než budova vyrostla a mohla být využívána. Za první světové války v ní pak fungoval lazaret. A po roce 1945 se stala sídlem naší vlády. Do interiérů proto můžou zájemci nahlédnout jen zcela výjimečně. Ale my si je společně prohlédneme.

MapaStrakova akademie
videoStrakova akademie
...
video video

Strakova akademie

Vodní křižovatka

Vodní křižovatka Do Hanácké roviny se u Uhřičic zařezává říčka Valová. Z druhé strany kolmo k jejím břehům přitéká mlýnský náhon. Náhle mizí, po zhruba třiceti metrech se z ničeho nic objevuje na druhé straně toku a v klidu pokračuje dál. Podtéká pod Valovou ve dvou betonových tunelech, které se svažují pod úhlem 45 stupňů dolů, pak následuje rovná část a pod úhlem 45 stupňů voda vytéká zase na povrch. Tahle unikátní vodní křižovatka – takzvaný „sifon“ neboli „zhybka“ slouží už od roku 1908. Dozvíme se, co jejímu vzniku předcházelo a kdo s nápadem přišel. O kilometr dál pak na náhonu najdeme ještě jednu křižovatku – dvanáctimetrové „jižní vantroky“. Vodu převádějí přes odvodňovací kanál, který spojuje Uhřičice s řekou Moravou.

MapaVodní křižovatka
videoVodní křižovatka
...
video video

Vodní křižovatka

Jeleni sika

Jeleni sika Domovinou jelenů sika je sice Asie, ale i u nás se jim už víc než sto let daří. Do své obory na západě Čech si je na konci 19. století přivezl hrabě Lažanský. Jenže po roce 1945 byla obora, v níž žili, zrušena a paroháči se rozběhli do okolních lesů. V nich se jim taky dařilo a stále daří, takže je tam při troše štěstí můžete potkat i dnes. My jsme si na pomoc vzali odborníky, kteří je dovedou přivábit. Ke krásné podívané přidáme i pár zajímavých informací. Třeba srovnání s jelenem evropským, naším původním králem lesa. Ten dosahuje hmotnosti až 200 kilogramů, zatímco jeho původem asijský příbuzný váží maximálně třetinu. A prozradíme vám i to, proč si jeleni sika vysloužili přezdívku japonští samurajové.

MapaJeleni sika
videoJeleni sika
...
video video

Jeleni sika

Stopáž29 minut
Rok výroby 2017
 P ST HD