5. listopadu 2017

Zámek Hluboká zůstává pro příznivce památek otevřený i přes zimu. A v těchto dnech můžou návštěvníci ještě zavítat do druhého patra bývalého šlechtického sídla, v němž při přestavbě před zhruba 150 lety vzniky apartmány pro vzácné hosty z řad příbuzenstva, příslušníků jiných rodů nebo významných osobností z celé Evropy. Ti se sem sjížděli ještě před vypuknutím druhé světové války. Často jezdívali na hony, které místní panstvo s oblibou pořádalo. Prohlédneme si luxusní prostory, které ovšem v minulých desetiletích sloužily jako sklady. Bude nás zajímat, co všechno tu měli hosté k dispozici. Kromě komorných taky šoféra, který byl připraven kdykoliv je dopravit například do lázní. A dozvíme se taky, co všechno tady odborníci při obnově pokojů objevili.

Český ráj byl vyhlášeným nalezištěm drahých kamenů. Některé tu při troše štěstí můžete najít ve skalách i dnes. Jen vás na první pohled neokouzlí svým třpytem. Jejich krása vynikne až poté, co projdou rukama šikovných brusičů. Ti mimochodem zdejší kraj proslavili po celém světě. Tahle profese se už po generace dědí i v rodině Josefa Patočky z Rovenska pod Troskami. A my společně nahlédneme do jeho dílny. Budeme sledovat, jak se brousí nejtvrdší nerost diamant. Představte si, že v něm můžete, stejně jako ve dřevě, narazit na suk. Zjistíme, jak moc důležité jsou takzvané facety. A bude nás samozřejmě zajímat i to, jak dlouho opracování jednoho drahého kamene, jehož hodnota se může pochybovat i kolem miliónu korun, trvá.

Vsetínské vrchy bývaly rájem pastevců, kteří se tady usadili už ve středověku. Dnes zdejší příroda láká především turisty. Na jednu ze stezek, které tu pro ně vyrostly, se vydáme i my. Je dlouhá sedm kilometrů a nabízí deset zastavení. Vydáme se po ní z osady Dušná, která bývá nazývána branou do CHKO Beskydy. A sejdeme do údolí přehrady Bystřičky. Zastavíme se na vrcholu hory Klenov zvaném Zámčisko. Ve 13. století na něm stál hrádek. S ním je dodnes spojena řada pověstí o zbojnících, kteří na něm ukrývali poklady. Podle některých jejich bohatství zatím nikdo neobjevil. Třeba se to poštěstí nám. Narazit bychom mohli i na některé z chráněných živočichů, kteří tady žijí. A nemineme ani hrušeň, která byla dokonce vyhlášena památným stromem. Bohužel z ní zbylo jen torzo.

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají. První takové hodiny si umístil na svoji chalupu akademický malíř Jaroslav Kapec. Hned dvoje - takzvané „párové“. Na čelní stěně ukazují čas od 6 do 14 hodin. Na štítu pak od 15 do 18. Další dvoje ve stejném stylu pak přidal na svůj rodný dům Milan Sehnal. Při prohlídce obce se dozvíme, proč tu mají pravé poledne dřív než v Praze. A taky to, jak to bylo se zavedením časových pásem a co všechno můžeme na slunečních hodinách zjistit. Najdeme u nich i různé doprovodné texty, které nutí k zamyšlení. A prozradíme vám, jaké další zajímavosti v obci najdete.

Zdeňka Mudráková miluje historickou módu. V její sbírce najdete na stovku garderob z různých období. Ale neplní jimi velké šatníky. Všechny modely obléká panenkám. A nejen to, sama je šije. Když se pro tenhle obor nadchla, musela se nejprve ponořit do knížek mapujících historii módy, zkoumat obrazy a hlavně pochopit dávný způsob vrstvení oděvů. To, co totiž na panenkách většinou neuvidíte, jsou spodničky, punčochy a další části, které dělají šaty dokonalým zmenšeným modelem. Ve své tvorbě se paní Zdeňka inspiruje exponáty zahraničních i domácích muzeí. Inspiruje se i reálnými historickými osobnostmi. Tou nejoblíbenější je Marie Antoinetta, která ve své době diktovala trendy celému starému kontinentu.

K nejoblíbenějším rekreačním oblastem u nás patří krajina kolem Máchova jezera. Nejspíš bychom mohli dát za pravdu těm, kteří se už kdysi dávno domnívali, že by jméno téhle rozlehlé vodní plochy neznělo tak poeticky, kdyby v něm bylo její správné označení. Tedy to, že jde o rybník. A pěkně starý. Jeho historie se začala psát už ve 14. století. A u jeho zrodu stál sám císař. Připomeneme si, proč je oblíbený Mácháč spojován s Karlem Hynkem Máchou a projdeme se samozřejmě i po okolí. Zavítáme k chráněným rašeliništím a dozvíme se taky, že v kraji rostou vzácné rostliny, ale taky tu už několik let žijí vlci. A řeč bude i o tom, kdo se zasloužil o to, že Česká severní dráha vede přes Doksy. Navíc vás pozveme na oslavu jejích kulatých 150. narozenin.