14. prosince 2014

Prostory pražského Strahovského kláštera se proměnily v pohádkové království. Setkat se tam můžete s nejkrásnějšími princeznami i strašlivými loupežníky. Zmapujeme společně půlstoletí českých filmových pohádek. Představí se tu například šaty princezny Krasomily a krále Miroslava, které mnozí návštěvníci poprvé uvidí v jejich skutečné barevné podobě. Nechybějí samozřejmě ani plesové šaty Popelky nebo Droběny či výpravné kostýmy Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka z Prince a Večernice. Nahlédneme ovšem taky trochu do zákulisí výstavy. Všechny tyhle poklady pocházejí z fundusu barrandovských ateliérů, v nichž většina už legendárních filmů vznikla. Tam se starají o spousty vzpomínek na staré filmy a my se dozvíme, kde je můžou jejich milovníci obdivovat.

Jedním z unikátů středu Prahy je Jeruzalémská synagoga nedaleko Hlavního nádraží. Vyrostla jako náhrada za svatostánky, které byly zbořeny při asanaci starého Židovského města. Její původní jméno bylo Jubilejní. Proč? Na počest 50. výročí vládnutí Františka Josefa I. Po vzniku samostatného státu pak dostala jméno nové, které se užívá dodnes. Projekt stavby s mohutným islámským obloukem v průčelí vytvořil architekt Wilhelm Stiassny v duchu volné secesní stylizace s prvky maurského slohu. Je tedy patrné, že můžeme čekat poněkud orientální vzhled. Nahlédneme ale samozřejmě i do interiéru, jehož výzdoba je taky ojedinělá. Původní bohatě malované ornamenty nenajdete nikde jinde na světě. Zavítat můžete například při oslavách zanedlouho začínajícího svátku Chanuka.

Zavzpomínat na Vánoce časů minulých můžeme při návštěvě výstavy v Muzeu hraček v Ostravě. Čekají nás tam předměty, které pravděpodobně zdobívaly stromky nebo domovy většiny těch starších z nás. A zavzpomínáme taky na moderními technologiemi už takřka do propadliště dějin odsunuté vánoční pohlednice. Bývaly jich plné obchody a zapomenout ji poslat někomu z blízkých bývalo velkou nezdvořilostí. V muzeu najdeme vzácné sběratelské kousky, některé z nich dokonce pocházejí až z Kanady. Nejvzácnější vystavené přání ovšem není z papíru, ale z kůže. A oslaví už sté narozeniny. Připomeneme si ale taky smutnější sváteční chvíle, a to díky krabičce od čokolády, kterou v době Vánoc dostali němečtí vojáci bojující u Stalingradu. A čeká nás i hodně neobvyklý televizor.

K materiálům, bez něhož by se většina z nás o Vánocích neobešla, patří papír. Ale nemusí nutně sloužit jen k balení dárků. Při návštěvě u Markéty Vránové v Úpici si zavzpomínáme na různé vločky nebo hvězdičky, které jsme z obyčejného papíru s pomocí nůžek vytvářeli ve školce nebo ve škole. Paní Markéta si ale samozřejmě troufne na mnohem náročnější dekorace. Vystřihla si dokonce betlém, na kterém začala pracovat před šesti lety. Inspirací po tvorbu jednotlivých postaviček jí byli kamarádi a známí. Nápad na další betlém zase získala na Šumavě. A ukáže nám i vystřihovánku, do které schovala vánoční koledu. Prozradí nám taky, jak při práci postupuje, jaké nůžky se jí nejvíc osvědčily a co je při jejich výběru nejdůležitější.

V naší předvánoční nabídce samozřejmě nemůžou chybět betlémy. Už jsme si jich společně prohlédli spoustu. Z různých materiálů, malé nebo velké, mechanické… Našli jsme v nich nejrůznější postavy i řemesla a stavby. Snad v žádném ale nechyběl Ježíšek v jesličkách. Tentokrát si prohlédneme trochu jiné zpracování příběhu o jeho narození. Řezbář Jiří Bürger našel inspiraci ve vlastní rodině. A my vám samozřejmě jeho pojetí ukážeme. Zároveň nás bude zajímat, z jakého dřeva jednotlivé figurky a další části vznikají, jak Jiří při práci postupuje a jak vlastně získal lásku k práci se dřevem. Připomeneme si taky odlišnost českých betlémů od těch, které vznikají v sousedních i vzdálených zemích a nezapomeneme přidat malý výlet do historie výroby betlémů.