5. října 2014

Ostružná je nenápadnou obcí kousek od Ramzovského sedla. Je ale oblíbeným turistickým centrem, výchozím bodem k výletům kupříkladu na Šerák, Králický Sněžník i Praděd. Pyšní se několika zajímavostmi a taky dlouhou historií. Založena byla už ve druhé polovině 16. století, kdy sem majitel kolštejnského panství vyslal několik rodin, aby osídlily oblast. K jejím dominantám patří skalní útvar Obří kameny. Až šestnáctimetrové skalní hradby dosahují do nadmořské výšky přes 1000 metrů. O nejkrásnější z nich vznikla řada pověstí. Pověst se taky váže k potoku, který dostal jméno Vražedný. Zavedeme vás rovněž k naučné stezce Pasák, která na dvanácti a půl kilometrech připomíná čtrnácti zastaveními historii kraje. A nezapomeneme ani na místní raritu, sladkoplodý jeřáb.

Do světa dávných obyvatel údolí Nilu, konkrétně území zvaného Núbie, nás zavede výstava Země černých faraonů v Náprstkově muzeu v Praze. Dozvíme se na ní, jak se v téhle oblasti žilo od dob slavných vládců až do raného křesťanského období. Archeologické nálezy, které dovezli členové českých vědeckých expedicí, ale taky zapůjčilo několik zahraničních muzeí, dokládají, co všechno tamní obyvatelé ovládali. Jejich největším bohatstvím bylo zlato. Právě od názvu tohoto kovu bylo zřejmě odvozeno jméno Núbie. Ale lidé tu ovládali i jiná řemesla, než práci s drahým kovem. Uměli například opracovávat pískovec, vápenec i žulu nebo tvořit z bronzu. Na výstavě nás čeká i zlatý poklad, který objevil na královském pohřebišti Merol v roce 1834 Giuseppe Ferlini.

Milovníci vůně páry a historie dopravy po kolejích pozveme do Muzea železnice v Jaroměři. Azyl našlo v prostorách bývalé výtopny, která začala sloužit už před víc než stoletím. Samotná je zajímavým exponátem. Dozvíme se, proč se jí říká rotunda a jak v ní fungoval provoz. Prohlédnout si tu můžete i osm parních lokomotiv, jedinou dochovanou ozubnicovou v Čechách, ale taky různé vozíky na uhlí nebo hevery. Dozvíte se, které z nich a proč se říkalo Kafemlejnek či Bobík. Zajímavá je i muzejní sbírka osobních vagónů. Patří mezi ně taky jeden značky Ringhoffer vyrobený už v roce 1860. Na názorném modelu si pak můžete vyzkoušet, jak fungoval parní stroj a když přijedete ve správný den, máte šanci vydat se ve vlaku vedeném některou z ufuněných babiček třeba směrem k Náchodu.

Užít si s námi ještě mohou i vodáci. Společně vyrazíme k rybníku Vavřinec a potoku, kterému se tady říká Vavřinecký a během jeho víc než šedesátikilometrové pouti krajinou taky Kouřimka nebo Výrovka. Zajímat nás ale bude zajímat hlavně klání nadšenců, kteří se vydají do jeho vod pod rybníkem a končí v místech terénního zlomu u Toušic. Dozvíme se, jak tenhle nápad vznikl, která část je pro účastníky nejtěžší a budeme jejich boj s vodním živlem taky sledovat. Zastavíme se i v místech, kde zřejmě už ve 14. nebo 15. století vyrostla Trmalova tvrz, bude nás zajímat, kdo ji nechal vystavět a jak se z ní stala tvrz ostrovní. Pak si prohlédneme barokní kamenný most vybudovaný v 17. nebo 18. století, přes který vedla kdysi významná cesta do Kouřimi.

V olomouckém Vlastivědném muzeu nás čeká procházka životem obyvatel hanáckého venkova v předminulém století. Projdeme si ho pěkně popořádku, od prvních okamžiků až po smrt. Však taky nová expozice dostala název Od kolébky po hrob. Zajímat nás budou především různé zvyky a rituály, které důležité mezníky i každodenní žití provázely. Dozvíme se, jak ženy bojovaly se zlými silami, které je měly ohrožovat během těhotenství, porodu i šestinedělí. Budoucí maminka se prý třeba nesměla podívat na zajíce, aby dítě nemělo zaječí pysk nebo na ropuchu, aby nemělo škaredou kůži. Takzvané těžko hodince se tu říkalo, že se v domě bourají kamna. Smrti se lidé nebáli, umírání bylo tak trochu věcí veřejnou. Bude nás zajímat, jak se člověk tehdy se světem loučil a objevíme i další zajímavosti.

Naše putování po slavkovském lese tentokrát začneme výšlapem na rozhlednu Hamelika v Mariánských Lázní. Věž, která vyrostla už v roce 1876, mívala honosný název Vyhlídka Františka Josefa I. a bývala vždy oblíbeným cílem procházek lázeňských hostů. Pak se vypravíme do okolí města. Zastavíme se u obory, kterou obývají jeleni a daňci a nadechneme se v přírodní rezervaci Smraďoch. Rázem zjistíme, podle čeho dostala jméno. Do vzduchu tu totiž mimo jiné uniká sirovodík. Pak se vydáme směrem k obci Prameny. Bývaly tu taky lázně, ze země tu vyvěrá hned několik pramenů. Jenže o klientelu je připravila první světová válka a po té druhé pak jejich osud definitivně zpečetil vznik vojenského prostoru. Ale ochutnat můžeme i dnes.