Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Litina v Blansku

Litina v Blansku Město Blansko je proslulé jako brána do Moravského krasu, za prohlídku ovšem stojí nejen krásná příroda v okolí, ale i město samotně. Pochlubit se může řadou pamětihodností, ke kterým patří renesanční zámek s několika expozicemi. Jedna z nich je věnována místní tradici výroby dekorativní a užitkové litiny. Slévárna vyrostla v Blansku už na konci 17. století, ale rozvoj výroby litiny mají v tom dobrém slova smyslu knížata ze Salm–Reifferscheidtu. Ti se stali majiteli panství ve století devatenáctém. Za jejich časů se tu rodily nejen drobné litinové předměty sloužící například k dekoraci, ale také výrobky větší, například kamna nebo krby. A dokonce také sochy. Jedním z posledních mistrů, kteří se v Blansku výrobě litiny tradiční technikou odlévání a formování věnují, je pan Miloš Maixner, který nás nechá nahlédnout a také trochu poučí.

MapaLitina v Blansku
videoLitina v Blansku
...
video video

Litina v Blansku

Výrobce sněžnic

Výrobce sněžnic Sněžnice jsou staré už pěkných pár tisícovek let. Naši dávní předci si všimli, jak lehce se pohybuje po sněhu díky svým širokým tlapám štíhlý rys a chtěli si dopřát něco podobného. Ty nejstarší byly hodně jednoduché – z větví pokrytých trávou, ale fungovaly. Výroba sněžnic, samozřejmě už podstatně dokonalejších, zlákala také Tomáše Hanuše z Valteřic. Inspiraci pro jejich tvar našel u severoamerických indiánů. Jeho sněžnice mají kapkovit tvar a zvednutou špici. Kdo si myslí, že tvar není pro pohyb důlěžitý, mýlil by se. Sněžnice od pana Hanuše jsou z jasanového dřeva. Nejdřív připraví rám, který musí nechat vyschnout. Pak přijde na řadu výplet a na konec vázání z kvalitní hověziny. Výroba je pěkná fuška, ale zákazník pak může bez obav vyrazit na výlet tam, kam by se v zimě jinak nedostal. A dopřát si mohou i hodně urostlí jedinci. Sněžnice totiž unesou i stodvacetikilového majitele.

MapaVýrobce sněžnic
videoVýrobce sněžnic
...
video video

Výrobce sněžnic

Komiksové muzeum

Komiksové muzeum Komiksy Káji Saudka zná asi většina z nás. V muzeu, které založila jeho dcera Berenika, si připomeneme nejen výjimečný talent, ale také často složitý životní příběh tvůrce, který od roku 2006 leží v komatu po těžké autonehodě. Bratry Saudkovy sudičky obdařily mimořádným nadáním oba. Už za studentských let společně založili školní časopis, do kterého Kája dodával především kreslené seriály. V šedesátých letech dokonce začal s Václavem Vorlíčkem spolupracovat na filmech. Kdo by neznal třeba ten Čtyři vraždy stačí, drahoušku… Přispíval do řady časopisů, chystal i velké komiksové seriály. Komunistický režim ale komiksům, které mnohým připomínaly americký svět, nepřál, a tak si Kája Saudek vysloužil četné zákazy. Přesto se nevzdával a tvořil dál.

MapaKomiksové muzeum
videoKomiksové muzeum
...
video video

Komiksové muzeum

Kunratický les

Kunratický les V pražském Kunratickém lese najdeme klid pro nedělní rodinnou procházku. Můžete se vydat po čtyřkilometrové naučné stezce, která vás seznámí s okolní přírodou. Dozvíte se, že nejvíc se v pražských lesích daří stromům listnatým, ale my vám ukážeme i jednu vzácnost. Sekvojovec obrovský je sice doma v Kalifornii, ale přesto jeden najdeme i v Kunratickém lese. Děti asi nejvíc potěší zvířata v ohradě u hájovny. V lese ale můžete občas narazit i na volně se pohybující zvěř. Mufloni prý dokonce zabíhají i do blízké Thomayerovy nemocnice, kde se nechávají krmit. Zajímavým místem je i takzvaný Nový hrad, tedy jeho pozůstatky. Býval sídlem panovnickým, vybudovat ho nechal král Václav IV. Rád na něj utíkal za klidem z pražského hradu a právě na něm v roce 1419 zemřel.

MapaKunratický les
videoKunratický les
...
video video

Kunratický les

Templáři ze Zbirohu

Templáři ze Zbirohu Historie řádu templářů je opředena mnoha tajemstvími. Právě oni, i když nechtěně, dali světu obávaný pátek 13. Právě v pátek, s datem 13. října 1307 začalo zatýkání templářských rytířů, velká akce proti řádu, která po několika skončila jeho zrušením. Ale vraťme se do časů ještě starších. To nám umožní výstava, která právě probíhá na zámku Zbiroh. Zavede nás do časů, kdy mocný řád vznikl, tehdy na ochranu poutníků přicházejících do Jeruzaléma. Mezi zajímavými exponáty se dozvíme o rozmachu i pádu řádu, který sice nikdy neměl víc než dvacet tisíc členů, přesto patřil k významným finančním institucím a politickým silám. Templáři byli bohatší než panovníci. Vedle unikátních předmětů, které připomínají nedlouhou středověkou historii řádu, nás čeká ještě jedno nejasnostmi a záhadami opředené dílo – možný autoportrét Leonarda da Vinciho.

MapaTempláři ze Zbirohu
videoTempláři na Zbirohu
...
video video

Templáři na Zbirohu

Běžkování u Starého Města

Běžkování u Starého Města Část Jeseníků na česko-moravském pomezí nedaleko Starého města pod Sněžníkem si turisté pojmenovali Ráj. A my vás do toho ráje zavedeme, jen nezapomeňte přibalit běžky. Začneme u horské chaty Paprsek. Vyrostla v roce 1932, dokonce ji vysvětil olomoucký biskup. Hosté si už tehdy mohli užívat ústředního topení a studené i teplé vody na pokojích, což v Jeseníkách jinde nebylo. Pak vám nabídneme celou řadu tras. K dispozici běžkařům je tu sedm desítek kilometrů, jednotlivé trasy mají i své názvy. Jedna je například Pralinka, jiná Pohádka. Po jedné můžete zajet k sousedům do Polska. Za zastávku stojí i nedaleké Staré Město pod Sněžníkem? Víte, proč má ve znaku horníka s medvědem? Tak i to vám při návštěvě městského muzea prozradíme.

MapaBěžkování u Starého Města
videoBěžkování u Starého Města
...
video video

Běžkování u Starého Města

Stopáž26 minut
Rok výroby 2012
 P ST