Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Roztocký mlýn

Roztocký mlýn Nejen typický, ale především malebný a zajímavý podkrkonošský mlýn stojí na samotě v romantickém údolí v Roztokách u Semil.

Drnčák, krcálek nebo klapáč. Tak se dřív označovaly malé selské vodní mlýny. V tom, který navštívíme my, provozoval řemeslo nepřetržitě tři století mlynářský rod Fiedlerů.

Prvním mlynářem rodu Fiedlerů byl Mikuláš Fiedler, který si pronajal tohle vodní stavení od vrchnosti. Tak začala tradice předávání řemesla z otce na syna. Své o tom ví i náš průvodce Bohumil Novotný, syn posledního mlynáře.

Roční kapacita mlýna se pohybovala od 100 do 150 tun žita. Mimo to ale ve druhé polovině 19. století vznikla u mlýna brusírna skleněných kroužků a pecnářství. Peklo se každý den (jen neděle se ctila jako den klidu) a chleba se pak rozvážel dál po kraji.

V listopadu 1941 byl provoz mlýna ukončen, mlýn byl zapečetěn a pravidelně kontrolován gestapem. Po válce už provoz nebyl obnoven a tradice tak byla přerušena.

Oživil ji až Bohumil Novotný – díky němu tu můžeme po náročné rekonstrukci započaté roku 1990 vidět unikátní expozici. Raritou je štoska, exponát zařízení na čištění krupice z roku 1840, dnes jediný zachovalý exponát v celé republice.

Pro děti je ve mlýně připravena i malá výstavka loutek a Čert Roháček, který vám splní tajné přání.

MapaRoztocký mlýn
videoRoztocký mlýn
...
video video

Roztocký mlýn

Pohádkový svět

Pohádkový svět Snad nejen pro děti bude naše další pozvánka do Pohádkového světa dědečka Fábulína. Mnozí z vás o něm jistojistě nikdy neslyšeli, a to proto, že své pohádkové království zpřístupnil teprve nedávno.

Nachází se v tajemných sklepních prostorách Zámku ve Starých Hradech u Libáně. A scházejí se tady snad všechny pohádkové bytosti, které děti znají.

Sám Fábulín už je starší pán, zcestovalý, světem a zkušenostmi otřelý, a protože už pomýšlel na odpočinek, rozhodl se zakotvit právě tady. A spolu s vodníky, čerty, čarodějnicemi i lesními skřítky tak ouřaduje v pohádkových místech.

Abychom ale jen nesnili a nežili v pohádce. S tím, jak to bylo v reálu, i s tím, jak se plní životní sny, se nám svěří paní Eva Bouchnerová, autorka stálé expozice.

MapaPohádkový svět
videoPohádkový svět
...
video video

Pohádkový svět

Svatováclavská vinice

Svatováclavská vinice Vinice na Pražském hradě mají víc než tisíciletou tradici. Pražská ulice Na Opyši se totiž může chlubit tím, že se tady, alespoň podle legendy, nachází nejstarší česká vinice – Svatováclavská.

Počátky vinařství v Praze se datují zřejmě k roku 892, kdy kníže Bořivoj dostal jako dar sud vína od knížete Svatopluka. Bořivoj se totiž stal šťastným otcem a víno mu zachutnalo, nadto byl vždy tenhle nápoj spojován s jistými rituály křesťanských bohoslužeb. Velkým příznivcem pražských vinic se pak stal císař Karel IV.

My v Praze zakončíme nedělní cestování s kamerou a zůstaneme právě tady – na svahu, kde se vínu daří, a jehož reliéf nebyl změněn. Kromě tradičních odrůd se tady dnes pěstují i vína novější.

Pro nás je ale důležité to, že se podíváme i do nově zrekonstruované Richterovy vily – stavby z 19. století, kterou si nechal vystavět bohatý c. k. poštovní úředník od architekta Petschka. Stavba se zajímavým osudem i zajímavými lidmi: za války tady žil s Adinou Mandlovou režisér Otakar Vávra, své diplomatické prostory tady pak otevřela kubánská ambasáda a nechyběli ani aparátčíci ministerstva vnitra.

Krásné místo s nevšedním duchem. Pořád se tu něco děje, pořád se tu něco koná. Teď třeba svatováclavské slavnosti.

MapaSvatováclavská vinice
videoSvatováclavská vinice
...
video video

Svatováclavská vinice

Zřícenina Kunžvart

Zřícenina Kunžvart Trocha češtinářské teorie o původu místních jmen. Budete ji potřebovat, protože vás zavedeme na hradní zříceninu Kunžvart, která svůj původ nezapře v německém Kunigswarte.

Původní hrad založil na počátku 14. století král Jan Lucemburský, a to hlavně proto, aby ochránil zemské hranice a tzv. Zlatou stezku. Byl to krok víc než žádoucí, v kraji totiž řádili lapkové.

Hrad se vypínal na 35 metrů vysokém skalním vrchu a byl chráněný kolmými stěnami. Od roku 1545 je neobýván a už téměř pět století se o něm mluví jako o zřícenině.

Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1359, kdy král Karel IV. potvrzuje jeho držení společně s vimperským panstvím Peškovi z Janovic. Význam hradu ještě vzrostl i proto, že se tady kdysi vybíralo clo na trase z Pasova do Vimperka.

MapaZřícenina Kunžvart
videoZřícenina Kunžvart
...
video video

Zřícenina Kunžvart

Zámek Doudleby nad Orlicí

Zámek Doudleby nad Orlicí Zámecká bude naše první procházka. Zavítáme totiž na panství Zámku Doudleby, který patřil rodině Pánů z Bubna. Zámek dal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna.

Původně sloužil jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Bez zajímavosti není, že rod Bubnů stavbu vlastní (s výjimkou let 1948-1993) nepřetržitě.

Nevelký, ale půvabný zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností.

Motiv lva má rod Bubnů z Litic ve svém znaku díky bratrovi zakladatele zámku Heřmanovi. Ten podle pověsti zmíněné i v českých bájích pomohl králi zvířat v kraji mouřenínů v nerovném boji se šelmami. A lev pak svého pána neopustil až do smrti.

Doudlebský zámek se může pochlubit i nástropními malbami nebo původními barokními kamny, u kterých si hraběnka Bathory ve stejnojmenném historickém velkofilmu ohřívá ruce. Pocházejí z konce 17. století a jsou dílem pražských kamnářů.

A tím jsme vyzradili další zámeckou pikanterii. Pobývala tady totiž hraběnka Bathoryová, tedy ta filmová.

MapaZámek Doudleby nad Orlicí
videoZámek Doudleby nad Orlicí
...
video video

Zámek Doudleby nad Orlicí

Osoblaha

Osoblaha Železniční trať z Třemešné do Osoblahy oslavila letos 110. výročí. V roce 1898 tady vyjel první úzkorozchodný vláček po trati, která je postavena v terénu, který jí příliš nesvědčí.

Je dlouhá přes 20 kilometrů, a to i přes to, že silnice mezi oběma městy čítá pouhopouhých 15 kilometrů. Prozaický důvod se dozvíte v našem dalším zatoulání.

Mašinka jede třicítkou, ale stojí to za to. Historická souprava „Osoblaha – Třemešná“ vyjíždí na koleje už čtvrtým rokem pravidelně, strojvůdce musí překonávat víc než sto oblouků.

Jak se udržuje takový stroj v chodu? I to se dozvíte.

MapaOsoblaha
videoOsoblaha
...
video video

Osoblaha

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST