17. února 2008

Nedělní toulání odstartujeme výletem do Kartouzky. Tu najdete pár kilometrů od Dolan na turistické stezce svatého Kopečka u Olomouce. Kartouzka – tak se už po staletí říká zřícenině kláštera asketických mnichů kartuziánů. Samotářští mniši žili zvláštním životem. Pobývali sami, a to rádi, v temných prostorách. Ne nadarmo se vězeňským kobkám začalo říkat kartouzy. A o Kartouzku se svedl v historii i boj, bohužel dodnes vlastně neskončil.

Johanes Guttenberg, vynálezce knihtisku, by se určitě radoval z naší další výpravy do Týna nad Vltavou. Bude totiž o hodném knihaři. I když v jeho případě bychom měli spíš napsat velké H. Hodný se totiž jmenuje – a je mistrem svého oboru – umí „vyrobit“ nádherné výpravné knihy v uměleckých vazbách. Vyučil se u svého otce a buňky uměleckého knihařského řemesla podědili i jeho synové.

Plzeň proslavilo pivo. Tak tuhle větu jsme si samozřejmě mohli odpustit, protože to přece vědí i ti, kteří hořkému chmelovému moku neholdují. Možná ale nevíte, že plzeňský pivovar byl posledním místem odpočinku chodského barda Koziny, než byl oběšen. Jeho pomníček stojí vedle vodárenské věže, která slaví sté narozeniny. Její silueta prý dala vzniknout i některým nizozemským majákům.

A zavítali jsme i do náchodského exotária. Už jenom proto, že tam chovají nejmenší opičky na světě, byste měli vyrazit s námi. Exotická zvířena vegetuje v náchodském Domě dětí a mládeže a vzorně tu o ni pečují dva nadšenci, laičtí zoologové-chovatelé. Budou našimi průvodci a byli to oni, kteří vysvětlili dětem, že had není slizký, a ukázali jim, co všechno umějí vakoveverky, nebo jak to vypadá, když vrubozubec a krunýřovka budují společný příbytek s kajmany.

V páté reportáži nám uvaří paní Hrachovcová z Růžové na Děčínsku. Kvalitní, voňavé, oku i nosu lahodící, leč ochutnat vám nedoporučujeme. Ona zručná kuchařinka totiž ve své voňavé apatyce už pátým rokem vaří mýdla. A poznáte je určitě. Mají na sobě totiž ručně vyryté písmeno R. Celý tenhle voňavý byznys vznikl vlastně díky neuvěřitelné náhodě... I o ní bude paní Hrachovcová povídat. Hlavně se ale bude mluvit o tom, co všechno musí správné mýdlo obsahovat, a jak se vyrábí tahle malá věcička. Malá, ale nepostradatelná.

Antonín Leopold Dvořák se narodil v roce 1841 v Nelahozevsi. Měl osm sourozenců, on byl nejstarší. Jméno Leopold nepoužíval, osudový pro něj byl asi 12. rok jeho života. Tehdy totiž pobýval u svého strýce varhaníka, který posléze přemluvil Dvořákova otce, aby dal mladého študýrovat hudební studia. O strasti i slastiplné cestě osobní i profesní, o jeho láskách i o roku 1892, kdy mu přichází pozvání do Spojených států, si budeme povídat s Jarmilou Tauerovou, ředitelkou Muzea Antonína Dvořáka – je umístěno v barokním letohrádku Amerika architekta Dienzenhofera.