2. září 2007

Na konci třináctého století založil jihovýchodně od Prahy Tobiáš z Benešova zámek ve francouzském stylu. Od dnešních hranic Prahy to je sem 40 kilometrů a jde o jeden z nejnavštěvovanějších hradních areálů. Zámek Konopiště. Jeho prvním majitelem byl Jan Josef z Vrtby, zámek pak na téměř tři staletí patřil Šternberkům. Nesmazatelnou stopu tady ale nechal arcivévoda František Ferdinand d'Este. Tu nechal něco dostavět, tu třeba zbourat, obměnil zahradu i interiéry.

Východočeské muzeum v Pardubicích se pyšní pohádkovou výstavou. A to nejen obrazně, ale doslova. Pohádková expozice hraček se rozrůstá díky své majitelce paní Ladýřové. Ta v různých obchodech nebo antikvariátech sháněla hračky, některé přibyly i díky soukromým dárcům. K vidění je třeba cínový vojáček nebo lokomotiva firmy Merkur. A pro slečny? Různě krásné i staré panenky.

A Toulavá kamera vás pak pozve zase do muzea. Možná jediného svého druhu na světě. V Lomanech na Plzeňsku totiž mají muzeum věnované těžbě borové smoly. Výpravu začneme v hájovně z roku 1672. Ta prošla různými peripetiemi, až ji před pěti lety koupila jako ruinu Jana Čiháková, která v ní prožila dětství. Při její rekonstrukci narazila stovky skleněných kelímků, do kterých se kdysi sbírala smola. A už to jelo! A co všechno se s takovou pryskyřicí dělalo? Proč byla i předmětem sabotáží? Odpovědi hledejte v třetí reportáži.

Praha kdysi – její ulice nebyly tak spletité jako dnes, a hlavně jich nebylo tolik. Jedna si ale pozornost zasloužila už kdysi. Vedla od Prašné brány k Pražskému hradu – říká se jí Královská cesta. Označení vzešlo z dílny prof. Líbala v polovině minulého století. Svou roli v ní vždy sehrával dnes Karlův most. Při korunovačních průvodech, které zavedl Karel IV., se ale nevycházelo od Prašné brány. Karel IV. nezapomněl totiž ani na Vyšehrad. Jiřina Chrastilová z Pražské informační služby toho ví hodně nejen o ní.

A skončíme v podhůří Železných hor. Ve středověku si tady šlechta stavěla opevněné tvrze a my se podíváme na Svojšickou. Jde o zříceninu gotické stavby, o níž jsou zmínky už v Zemských deskách už v roce 1365. Jednou z majitelek byla Kateřina ze Svojšic. Ta se provdala do rodu Gerštorflů a obě panství se spojila. O tvrzi existuje i legenda. V roce 1634 byla stavba vypálena – a za její alespoň jakési zachování v současném stavu může jeden tamní rodák a pětikorunové kupony.

V Horní Plané se narodil Adalbert Stifter, spisovatel oblíbený hlavně v Německu a Rakousku, ale i u nás po jeho knihách čtenáři rádi sáhli. Hlavně ti, kterým učarovala Šumava, protože o ní často psal. V Horní Plané najdete domek, kde se narodil, a taky jeho sochu v nadživotní velikosti.