15. července 2007

Od 9. května 1907 mají pardubičtí své divadlo. Lví podíl na tom má dramatik Josef Štolba a architekt Antonín Balšánek, který navrhl zajímavou secesní budovu. Bohužel i tohle divadlo potkalo neštěstí, v roce 1931 vyhořelo a v ohni skončily i cennosti: třeba vzácná ručně malovaná opona – bohužel se nezachovala žádná původní dokumentace, jen dvě černobílé fotky. Město perníku Pardubice a jeho secesní divadlo – toť náš první cíl.

O tom, že i v paneláku můžete mít stovky letadel, nás přesvědčí vášnivý modelář Vl. Šulc z Prahy. A že jde o modeláře – to poznáte prý nejlíp podle toho, že hůř vidí a mají podivně ohnutá záda – tolik se musí „pidložit“, než se jim podaří vytvarovat třeba takový model Ansalda. A proč to všechno – třeba proto, aby pak zazářili na modelářském svátku E-Day – tedy alespoň v Praze.

Když bylo malému Bedřichu Smetanovi asi pět let, dostal prý své první housličky. Fidlal na ně s chutí usilovnou a protože i jeho otec rád muzicíroval, měl k laické hře svého synka velké pochopení. A vyplatilo se. V šesti letech totiž malý Smetana exceloval na litomyšlské akademii a tento příspěvek je o tom, jaká je vlastně ta dnešní Smetanova Litomyšl – město i festival. Kdo neví, ať se dívá.

Původní profesí od černého řemesla – a dnes umělecký řezbář z Lanškrouna, který ze dřeva umí vyřezat snad úplně všechno, i když se k řezbařině dostal až po vojně. Začínal u betlémů, a teď už vytvarovává i marionety, flašky (ovšemže dřevěné) nebo i perníkové formy.

Pak se podíváme do Železné Rudy. Původně osada vznikla počátkem 16. století na obchodní stezce spojující bavorské Řezno s českou Prahou. Založil ji Přemysl Otakar II. a jak už z názvu vyplývá, osada, později město proslulo samozřejmě těžbou vzácného železného kovu. Své stopy tady zanechali i někteří z předních českých literátů, např. Karel Klostermann. Nenápadné město má však i zajímavou architekturu – i tu vám nabídneme v předposledním zastavení.

Rychnov nad Kněžnou je považován za jednu z nejkrásnějších bran Orlických hor. V tomto městě se narodil, prožil dětství a hledal inspiraci výrazný spisovatel meziválečného období – Karel Poláček. S kulisami jeho nesmrtelné knihy Bylo nás pět se tu potkáte skoro na každém kroku. Pokud jste knihu četli, pak tady při návštěvě potkáte Staré náměstí, románovou lékárnu i koloniál, v němž Poláčkovi bydleli. Stojí tu i rabinát a synagoga. Funguje tu židovské regionální muzeum, v němž pochopitelně nechybí ani expozice věnovaná Karlu Poláčkovi.