5. března 2006

S masopustním rejem bude souviset i naše druhá reportáž. Vypravili jsme se do Zákup na Českolipsku. Rodina Rydygrových tam totiž vlastní jednu továrničku. Jejímu založení pomohl hlavně šťastný a důmyslný nápad zakladatelů – ti tu od roku 1887 tu vyrábějí masky, papírové příšerky, které k masopustu samozřejmě patří. Dnes v této tradici pokračují jejich potomci. O osudu této manufaktury, kde se už vyrábělo leccos, nám povypráví Zdeněk Rydygr. Nechte se tedy nalákat a podívejte se, jak taková maska vzniká.

Pak se přesuneme do pražského Podskalí. Podskaláci byli na svůj původ patřičně hrdí, být Podskalákem byla pocta přímo zavazující. Od nepaměti živila místní jen a jen Vltava. Pluly tu vory, převážející dřevo, a lidé se tady práce nebáli. Podskalí však muselo ustoupit novým činžákům a vyšehradskému tunelu. Dnes tu stojí jen celnice... a pak taky zůstal spolek Vltavan, který nás pozval na procházku proti proudu času.

Seriál Toulavé kamery o Pražském hradě pokračuje dalším dílem. V něm navštívíme místa pamatující vladařská rozhodnutí, která ovlivnila chod věcí veřejných nejen u nás. O historii Starého královského paláce a o Vladislavském sále, rudolfínských trzích i o požáru v jednom domě na Malé Straně nám bude vyprávět náš průvodce těmito reprezentativními prostorami, hradní architekt Petr Chotěbor.

V poslední reportáži si přijdou na své ti, jimž přirostly k srdci staré klasické vinylové desky. V Domu historie Přešticka pořádají výstavu s názvem „Od Edisona k cédečku“. Edisona totiž nikdy nenapadlo, že jeho vynález: fonograf by někdy mohl sloužit k poslechu hudby. Stalo se a vy uvidíte, co taková kuriozní sbírka starých krásných hracích strojků a umělohmotných desek obnáší. A co všechno dokáže s těmito stařečky sběratel Milan Novobilský. Sběratelský kousek, na který je opravdu pyšný, uvidíte i vy.

Přehrada Les království se začala stavět na Labi v roce 1910 a kvůli první světové válce byla dokončena až po deseti letech. Kromě architektury je unikátní i použitým stavebním materiálem. Část hráze je totiž vystavěna z takzvaného kyklopského zdiva – tedy z různě tvarovaných šestibokých kamenů, které do sebe dokonale zapadají.