Finále nacistického režimu, plné pletich a intrik. Francouzský dokument
00:00:07ŽENA:30.dubna 1945
00:00:10spáchali Adolf Hitler a Eva Braunová sebevraždu.
00:00:14Několik dní předtím
00:00:16nařídili oba dva zničení svých soukromých archivů.
00:00:20V roce 2013 zveřejnil francouzský mediální magnát
00:00:23a sběratel historických dokumentů Bruno Ledoux pozoruhodné listiny,
00:00:27které získal od bývalého majora francouzské armády Raymonda Rose.
00:00:32Tyto dokumenty nás vracejí do posledních dnů Třetí říše.
00:00:36Vypovídají o tom,
00:00:38jaká byla atmosféra v bunkru pod zahradou Říšského kancléřství,
00:00:42který si Hitler zvolil za své poslední útočiště.
00:00:46Svědčí o posledních intrikách nacistického vedení,
00:00:50o zcela nereálných vůdcových vojenských plánech
00:00:53i o jeho rozhodnutí vyhnout se odpovědnosti
00:00:56a odejít z tohoto světa.
00:01:01Česká televize uvádí francouzský dokument
00:01:08DUBEN 1945. SOUMRAK BOHŮ V HITLEROVĚ BUNKRU
00:01:32Tisíciletá říše byla zničena.
00:01:35Mementem její pochybné slávy
00:01:38se staly trosky bývalého hlavního města.
00:01:42Výsledek mnoha spojeneckých náletů a urputných pouličních bojů
00:01:46mezi zbytky nacistických vojsk a Rudou armádou.
00:01:50-Američané, Britové a pak i Francouzi
00:01:53se ujali správy svých okupačních zón v Berlíně v létě 1945.
00:01:59A samozřejmě že všichni chtěli navštívit Hitlerův bunkr,
00:02:03který se nacházel v sovětské zóně.
00:02:08Všichni chtěli vidět místo, kde Hitler odešel ze světa.
00:02:13Nejdříve to byly delegace vysokých vojenských velitelů
00:02:17a potom i důstojníci jednotlivých okupačních správ.
00:02:24-25. listopadu 1945 odpoledne
00:02:28se do bunkru vydala i skupina francouzských vojáků.
00:02:32Mezi nimi byl i major Rose.
00:02:34Do zničeného Říšského kancléřství se dostali hlavním vchodem.
00:02:38Francouzi si uvědomovali,
00:02:40že nejsou prvními návštěvníky a nepočítali s tím,
00:02:42že by narazili na něco mimořádného.
00:02:52Pečlivý major Rose pořídil plánek Hitlerova bunkru,
00:02:57vyznačil v něm místo, kde učinil svůj pozoruhodný nález,
00:03:01a vše protokolárně zaznamenal.
00:03:06-Z Nového říšského kancléřství zůstaly jen zdi,
00:03:09prázdné sály plné suti a zničeného nábytku.
00:03:14Do budovy je poměrně snadný přístup.
00:03:21Vyzbrojeni svítilnami jsme se vydali na cestu do podzemí.
00:03:27Předtím jsme procházeli rozsáhlými reprezentačními sály,
00:03:31které byly původně pompézně vyzdobeny.
00:03:40Na konci jednoho ze sálů jsme vstoupili do železných dveří
00:03:44a pokračovali jsme do podzemí po úzkých a strmých schodech.
00:03:48Je jich přesně dvacet šest.
00:03:57V bunkru samém panoval velký nepořádek,
00:04:01rozbité stoly a židle, vyhořelé svíčky, odpadky.
00:04:05Všude se povalovaly různé papíry. Domnívali jsme se,
00:04:08že písemnosti, které Sověti pochopitelně vytřídili,
00:04:12nemohou obsahovat nic závažného. O to větší bylo mé překvapení.
00:04:21V jedné vedlejší místnosti jsem našel dokumenty,
00:04:24které svědčily o tom,
00:04:26že Hitler chtěl vše osobně řídit do samého konce.
00:04:30A že si patrně dlouho nebyl vědom neudržitelnosti své situace.
00:04:35-Major Rose určitě nečekal, že tak dlouho po konci bojů
00:04:39se mu podaří najít historicky významné materiály.
00:04:42Připomíná to muž, který tehdy objevené dokumenty
00:04:46získal do své sbírky vzácných archiválií.
00:04:52-Rose si povšiml velkého svazku,
00:04:55který ležel na nějaké skříni, a vzal si jej s sebou.
00:05:00Teprve později si vše prostudoval a uvědomil si význam jeho obsahu.
00:05:05Nechal zhotovit kopie
00:05:07a jeho nadřízení mu kupodivu dovolili,
00:05:11aby si originály ponechal.
00:05:13Pro něj byl ten nález velice osobní záležitostí.
00:05:19-Na jaře 1945 byla situace Třetí říše takřka bezvýchodná.
00:05:2916. dubna zahájili Sověti Berlínskou operaci.
00:05:33Nejkratší vzdálenost k hranicím velkoměsta činila 7O kilometrů.
00:05:39Sovětská převaha byla ohromná a vše muselo skončit, jak skončilo.
00:05:56-Až do 21. dubna 1945 podnikali Američané denní nálety na Berlín
00:06:02a v noci je střídali Britové.
00:06:08Obyvatelé Berlína, dva a půl miliónu lidí,
00:06:13žili v neustálém strachu a takřka už nevycházeli z krytů.
00:06:18Němci byli na konci psychických i fyzických sil.
00:06:22Adolf Hitler se z bezpečnostních důvodů
00:06:25do svého bunkru nastěhoval v polovině ledna 1945.
00:06:38-Všichni v obavách čekali na vyvrcholení německého dramatu.
00:06:43V této nervózní atmosféře
00:06:46se posledním přímým přenosem Říšského rozhlasu
00:06:48stal, shodou náhod, Wagnerův Soumrak bohů
00:06:52v podání Berlínských filharmoniků.
00:07:04Hitlerův hlavní stan se nacházel v podzemí,
00:07:08jen několik set metrů od Brandenburské brány
00:07:11v takzvané vládní čtvrti.
00:07:14Pod zahradou mezi Starým a Novým říšským kancléřstvím.
00:07:18Odsud řídil, či spíše snažil se řídit,
00:07:21poslední vojenské operace Třetí říše.
00:07:29-Oba dva kryty,
00:07:32které bývají společně označovány jako führerbunker,
00:07:36nevznikly ve stejné době.
00:07:39První byl zbudován v letech 1935 až 1936.
00:07:43Ten druhý byl dokončen v roce 1944.
00:07:46Statici totiž spočítali,
00:07:49že stěny staršího krytu neodolají účinku nových leteckých pum.
00:07:55-Bunkr nebyl příliš prostorný.
00:07:59Vnitřní plocha byla s ohledem na silné stěny poměrně malá.
00:08:04Byla to vlastně taková nepohodlná betonová podzemní kostka.
00:08:13-Hitler chtěl stůj co stůj zůstat v Berlíně a odsud vše kontrolovat.
00:08:21Od pokusu o státní převrat v červenci 1944
00:08:26si začal dvojnásob uvědomovat,
00:08:29že Berlín je skutečným centrem Německa a centrem moci.
00:08:35-Na plánech nového bunkru
00:08:38se podílel i architekt Albert Speer.
00:08:42Připomínky Hitlerova oblíbence
00:08:46a tehdejšího ministra zbrojení byly, jako vždy, velmi praktické.
00:08:51-V tom druhém bunkru byl pro Hitlera zřízen byt,
00:08:55který byl od ostatních prostor oddělen.
00:08:59Tvořily jej čtyři pokoje.
00:09:02V jiných částech bunkru bylo místností k dispozici více,
00:09:05ale soukromí tam kvůli velkému množství lidí bylo minimální.
00:09:10-Hitler obýval tři velmi malé místnosti
00:09:15a čtvrtá, sousední, byla vyhrazena pro jeho přítelkyni Evu Braunovou.
00:09:20Koupelnu měli společnou.
00:09:25Vedle Hitlerova bytu byla také nevelká zasedací místnost,
00:09:28kde se dvakrát denně konaly porady o vojenské situaci.
00:09:40-Prostory bunkru se nacházely sedm metrů pod povrchem
00:09:44a byly velmi dobře vybaveny.
00:09:50-Ale nálada tam byla velice pochmurná.
00:09:54Ty místnosti byly samy o sobě dosti nehostinné.
00:09:57Navíc poměrně nedaleko teče Spréva
00:10:00a její podzemní vody měly vliv na velkou vlhkost v bunkru.
00:10:06Prosakující voda se musela neustále odčerpávat
00:10:10a bylo tam dost chladno.
00:10:13Neustále byla slyšet ventilace a mnoho lidí z toho bolela hlava.
00:10:20Opravdu neútulné místo.
00:10:24-Pochmurné prostředí bunkru
00:10:27neprospívalo Hitlerovu zdravotnímu stavu.
00:10:30Jeho osobní lékař, doktor Morell, mu denně dával několik injekcí,
00:10:35vedle toho bral vůdce řadu povzbuzujících prášků.
00:10:40-Hovořil jsem s několika německými důstojníky,
00:10:44kteří se s Hitlerem v té době osobně setkali.
00:10:47Všichni byli zděšeni jeho stavem.
00:10:50Třásly se mu ruce, byl velmi bledý
00:10:53a vypadal, jako by byl o deset let starší.
00:10:56A navíc bylo zřejmé, že psychicky není zcela zdráv.
00:11:02-Hitler nebyl skutečně v pořádku.
00:11:05Projevovala se na něm Parkinsonova nemoc.
00:11:09Chodil ohnutý a tahal za sebou nohy.
00:11:12Třásla se mu levá ruka, a musel si ji proto přidržovat pravačkou.
00:11:20-V bunkru byl třicetičlenný personál:
00:11:23Hitlerovi komorníci, kuchařka, osobní stráž,
00:11:27sekretářky, technici a spojaři.
00:11:33-A nechyběli samozřejmě vysocí nacističtí funkcionáři.
00:11:38Doktor Goebbels se do krytu nastěhoval
00:11:41s celou svou početnou rodinou.
00:11:44Úřadoval zde i nepostradatelný Hitlerův tajemník Martin Bormann.
00:11:53-15. dubna 1945
00:11:56do Berlína přicestovala přes vůdcův zákaz i Eva Braunová.
00:12:04V souboru archiválií majora Rose
00:12:08se nacházejí i dva poslední dopisy Hitlerovy nastávající.
00:12:12První byl napsán 19. dubna 1945
00:12:15a adresátem byla Evina nejlepší přítelkyně Herta Schneiderová.
00:12:27-Spolu se sekretářkami denně trénuji střelbu z pistole.
00:12:31Muži s námi vůbec nechtějí soutěžit, tak jsme se zlepšily!
00:12:36Ze zdejšího protileteckého krytu takřka vůbec nevycházím.
00:12:40Proto také špatně spím.
00:12:43Ale jinak jsem velice šťastná, jsem totiž s ním, a právě teď!
00:12:51-Znamenalo to: chci zůstat s ním!
00:12:55Vyjadřuje to celé osobní drama Evy Braunové.
00:13:00Mladé romantické děvče, o mnoho mladší než Hitler.
00:13:03Po celou dobu jejich vztahu se obávala hlavně toho,
00:13:06že ho ztratí.
00:13:09Dokonce se kvůli tomu pokoušela o sebevraždu
00:13:12a na Hitlera to zapůsobilo.
00:13:14Na konci války chtěla dát na vědomí,
00:13:17že k němu patří a že s ním zůstane až do konce.
00:13:21-Evin dopis přibližuje také náladu Adolfa Hitlera
00:13:25v předvečer jeho šestapadesátých narozenin.
00:13:29-Ten její dopis je zajímavý i tím, že popisuje atmosféru v bunkru.
00:13:35-Každý den na mne naléhá,
00:13:38abych se vrátila do Bavorska, na Berghof.
00:13:41Ale já o tom nechci ani slyšet! Zdá se, že budeme brzy odříznuti.
00:13:45Jsem ale přesvědčena, že vše se obrátí k dobrému.
00:13:50On je totiž plný naděje! Více než kdy jindy.
00:13:57-20. dubna 1945 ráno se v Berlíně rozezněly sirény.
00:14:01Nešlo ale o nálet.
00:14:05Tanky Rudé armády se probojovaly až na hranice říšské metropole.
00:14:09Lidí se zmocnila hrůza.
00:14:18-20. duben je významné datum.
00:14:21Nejen pro to, že to byly Hitlerovy narozeniny.
00:14:25Sověti totiž začali Berlín obkličovat.
00:14:29A před Hitlerem vyvstala otázka: zůstat ve městě, nebo uprchnout?
00:14:34Byla to otázka velmi podstatná,
00:14:37protože hrozba obklíčení byla velmi reálná
00:14:40a vyhlídky obránců prabídné.
00:14:42Jak se tedy vůdce rozhodne? Utéct, nebo bojovat až do konce?
00:14:48-20. dubna ve tři hodiny odpoledne vyšel Hitler naposled na povrch.
00:14:53V zahradě kancléřství na něj čekali první gratulanti.
00:15:03-Ten den mu přivedli skupinu chlapců z Hitlerjugend,
00:15:07té nejmladší zálohy jeho rozpadající se armády.
00:15:11Děti, které byly poslány do boje
00:15:14a v posledních válečných dnech v jeho jménu po stovkách umíraly.
00:15:19Kdo ví, co si Hitler myslel, když jim rozdával vyznamenání.
00:15:27-Levou ruku Hitler schovává.
00:15:30Ale se všemi svými dětskými hrdiny se přátelsky pozdraví,
00:15:33a nakonec je pošle dál bojovat s ruskými tanky.
00:15:40-Nejmladšímu z nich bylo jedenáct a půl.
00:15:43To je tak šestá třída. Ale měl na sobě uniformu.
00:15:50-Ve čtyři hodiny odpoledne
00:15:53přišli Hitlerovi blahopřát nacističtí předáci.
00:15:58-Všichni mu gratulovali.
00:16:01Ale Hitler z toho příliš radost neměl,
00:16:04protože na nějaké slavení neměl ani pomyšlení.
00:16:09-Řekl bych, že toho 20. dubna 1945
00:16:14proběhla v Hitlerově bunkru velmi podivná oslava.
00:16:19Zúčastnil se jí mimo jiných Göring,
00:16:22který nechal vyhodit svůj milovaný zámeček Karinhall do vzduchu,
00:16:26aby se jej nezmocnili Rusové.
00:16:29A všechny umělecké předměty, co nakradl,
00:16:32nechal za pomoci Luftwaffe odvézt zvláštním konvojem do Bavorska.
00:16:37Pak se vrátil do Berlína
00:16:39a přišel k Hitlerovi s dalšími nacistickými potentáty.
00:16:42Mnozí se oslavy zúčastnili proto,
00:16:45že chtěli získat povolení k odjezdu z města,
00:16:49které bylo předurčeno ke zkáze.
00:16:51Někteří se snažili Hitlera přesvědčit, aby odjel.
00:16:54Ani jim tak nešlo o vůdce, ale o vlastní bezpečnost.
00:17:01-Eva Braunová dala Hitlerovi k narozeninám skromný dárek,
00:17:06vlastní portrét s věnováním.
00:17:13I tento dárek se nám podařilo najít u jednoho sběratele.
00:17:17Po válce se dostal složitou cestou k sestře Evy Braunové Gretl.
00:17:24A trvalo hodně dlouho,
00:17:27než se tento unikát její potomci rozhodli prodat.
00:17:31Je to totiž jeden z mála dokladů onoho zvláštního vztahu,
00:17:34protože všechnu svou vzájemnou korespondenci
00:17:37nechali Hitler a Braunová spálit.
00:17:48-Eva věnovala Adolfovi svou fotografii v rámečku,
00:17:51na kterém je její monogram
00:17:55navrhnutý samotným architektem Speerem.
00:17:58A ono věnování zní: Mému vůdci věrná Eva.
00:18:02Svědčí to o postojích a uvažování Evy Braunové.
00:18:06Nepoužila Hitlerovo křestní jméno, místo toho napsala "mému vůdci".
00:18:11Zato použila ono přídavné jméno "věrná".
00:18:14To proto, že mnoho lidí v té době na věrnost vůdci raději zapomnělo
00:18:19a snažilo si potichu zachránit kůži.
00:18:22Eva ale věrná zůstávala.
00:18:27-A Hitler tuto věrnost už zanedlouho ocení.
00:18:33-Vztah Hitlera a Evy Braunové byl takřka státním tajemstvím.
00:18:38Hitler se domníval,
00:18:41že jako vůdce německého lidu se nemůže vázat na jednu ženu.
00:18:45Prý by se tím dotkl ostatních německých žen.
00:18:48A také prohlašoval, že se chce zcela oddat Německu
00:18:51a nechce být při tom rozptylován nějakou ženskou osobou.
00:18:57-K odjezdu z Berlína do Alp
00:19:00nikdo z účastníků narozeninové oslavy Hitlera nakonec nepřemluvil.
00:19:07-Všichni na něj naléhali, aby odjel do Bavorska.
00:19:11Do svého sídla na Obersalzbergu, kde byly i bezpečné kryty.
00:19:16-Německá propaganda šířila fámu,
00:19:20že existuje něco jako "Alpská pevnost".
00:19:23Opevněné místo v horách bráněné oddíly SS.
00:19:27Ve skutečnosti nic takového neexistovalo.
00:19:30Byl to jen propagandistický výmysl,
00:19:33kterému ale uvěřil i samotný generál Eisenhower.
00:19:36A mělo to i své strategické následky,
00:19:39protože do Bavorska vyslal početné jednotky,
00:19:43které mohl využít jinde.
00:19:46Hitler ale samozřejmě věděl,
00:19:49že žádná "Alpská pevnost" neexistuje.
00:19:52Nikam odjet nechtěl a nakonec se rozhodl,
00:19:55že raději zemře
00:19:58ve velmi dramatickém, řekněme Wagnerovském stylu.
00:20:01Že padne po boku svých vojáků v Berlíně.
00:20:11-Tu myšlenku mu implantoval architekt Speer,
00:20:15heroický konec hodný germánských hrdinů, a to přímo v Berlíně!
00:20:20Na Obersalzbergu by to nepůsobilo tak dramaticky.
00:20:34-Hitler se nakonec rozhodl zůstat v Berlíně.
00:20:38Zde chtěl svést svou poslední bitvu
00:20:42a zde chtěl také zvítězit, nebo padnout.
00:20:46Se svou gratulací se v noci přidalo i spojenecké letectvo,
00:20:50které tehdy uskutečnilo poslední nálet na Berlín.
00:20:54A ráno 21. dubna
00:20:57začala město paralyzované strachem ostřelovat sovětská děla.
00:21:07-Bitva o Berlín.
00:21:10Na tuto eventualitu nebyla německá strana zcela připravena.
00:21:15Hitler osobně chtěl z tohoto střetu
00:21:18vytvořit jakýsi nový stalingradský mýtus.
00:21:21Podobně jako Goebbels,
00:21:23který to Hitlerovi neustále připomínal, si uvědomoval,
00:21:26že propagandisticky exponovaná bitva o důležité město
00:21:30se může stát ve válce obratem.
00:21:33Stalin měl na pád Berlína také svůj názor:
00:21:35Ten, kdo město dobude,
00:21:38se zapíše do historie jako skutečný vítěz nad Třetí říší!
00:21:43-Sovětské jednotky pronikly
00:21:45do vzdálenosti deseti kilometrů od centra
00:21:48a začaly Berlín obkličovat.
00:21:52Rudá armáda se chystala na závěrečný útok.
00:21:56Jeho vyvrcholením mělo být dobytí Reichstagu, Říšského sněmu.
00:22:01O Hitlerovi se kupodivu příliš nemluvilo.
00:22:04Bylo to mimo jiné tím,
00:22:06že sovětské tajné služby přesně nevěděly,
00:22:10kde Hitler vlastně je.
00:22:13Dokonce se domnívaly, že možná Berlín opustil.
00:22:16Ve skutečnosti byl stále ve svém bunkru, přímo ve středu města,
00:22:20a spřádal zde dosti fantastické plány.
00:22:24-Neustále všechno měnil.
00:22:27Jeho situační porady byly zcela odtržené od reality.
00:22:31Hitler se díval do map a říkal:
00:22:34Tady je přeci celá armáda a tady několik divizí.
00:22:37Ale v mnoha případech šlo jen o pár vyčerpaných útvarů.
00:22:45-Hitler se spoléhal na 9. armádu generála Busseho,
00:22:50bojovou skupinu SS obergruppenführera Steinera
00:22:54a na 12. armádu generála Wenka.
00:22:58-Obránci měli nedostatek pancéřových jednotek
00:23:01a protitankových děl.
00:23:04Ale měli k dispozici mnoho mladých vojáků,
00:23:07připravených bojovat až do konce.
00:23:10A Hitlerova představa, že se 12. německá armáda spojí
00:23:14s 9. armádou a společně zaútočí proti Rusům, byla pouhou iluzí.
00:23:20-Hitler ale přesto dál vydával rozkazy,
00:23:24jako by tato tři uskupení byla schopná Sověty odrazit.
00:23:31-K žádnému protiútoku samozřejmě nedošlo
00:23:34a Němci na všech směrech ustupovali.
00:23:37Ale Hitler stále nechápal, proč jeho jednotky nepostupují.
00:23:42-V oněch posledních dnech svého života
00:23:45podlehl Hitler, podle svědků, záchvatu vzteku,
00:23:49při kterém se přestal ovládat a začal křičet:
00:23:53Všechno je ztraceno!
00:23:55Já to už vzdávám, je definitivně po všem!
00:24:10-Onu beznaděj sdílela Eva Braunová se svým vůdcem.
00:24:14Vyplývá to i z jejího posledního dopisu,
00:24:18který napsala 22. dubna své přítelkyni Hertě Sneiderové.
00:24:21I tento dopis nalezl major Rose.
00:24:26-Milá Herto, to je patrně poslední dopis, který ode mne kdy dostaneš.
00:24:31Sestře se už neodvažuji psát. Mé poslední věci vyřiď, prosím, ty.
00:24:38-Hitler a Braunová se rozhodli pro sebevraždu.
00:24:42V době napsání toho dopisu o tom nikomu nic neřekli.
00:24:47Až později. Eva se ale s tou myšlenkou už stačila smířit.
00:24:53-Pošlu ti všechny své šperky
00:24:55a ty je, prosím, rozdej podle mé poslední vůle.
00:24:59Jak trpím kvůli osudu našeho vůdce,
00:25:01to nejsem vůbec schopna popsat.
00:25:04Nechápu, proč to vše musí skončit právě takto.
00:25:08Už ani v Boha nevěřím. Zemřu tak, jak jsem žila.
00:25:11Až se dozvíš, že jsme mrtví, tento dopis znič.
00:25:15Vím, že od tebe žádám mnoho, ale ty jsi přece statečná.
00:25:22-Braunová píše Hertě, že jí pošle své šperky,
00:25:26a žádá ji, aby se postarala o vykonání její závěti.
00:25:30Eva pořídila velmi podrobnou závěť a měla starost,
00:25:33aby se podle ní po její smrti přesně postupovalo.
00:25:41-22. dubna byl dopis Evy Braunové
00:25:44spolu s její závětí a šperky odeslán do Bavorska.
00:25:48Téhož dne večer Hitler učinil prohlášení
00:25:51týkající se Göringova nástupnictví.
00:25:56-Řekl: Já už všeho nechám. Pro mne všechno skončilo
00:26:01a o další se postará můj nástupce maršál Göring.
00:26:08-Říšský maršál Göring
00:26:10byl dvěma Hitlerovými výnosy z roku 1939 a 1941
00:26:14jmenován Hitlerovým případným nástupcem.
00:26:18Göring, který se po oslavě vůdcových narozenin
00:26:21vrátil na Obersalzberg,
00:26:24měl o situaci v Berlíně a vůdcovu stavu poměrně přesné informace.
00:26:28Otázku následovnictví však vůbec nechtěl uspěchat
00:26:32a byl dosti opatrný.
00:26:38-Göringa zajímalo,
00:26:41jestli je vůdcův výnos z roku 1939 o jeho následovníkovi,
00:26:45potvrzený v roce 1941, ještě vůbec platný.
00:26:50Jeho poradci s ním společně tyto právní akty prostudovali
00:26:55a tvrdili mu, že ano.
00:26:57Göring nakonec prohlásil, že pokud si to vůdce přeje,
00:27:01nemůže být proti.
00:27:07-Göring vyčkával. Myšlenka stát se hlavou Třetí říše se mu líbila,
00:27:12ale obával se, aby neprovedl nějakou politickou chybu.
00:27:18Boje v Berlíně nabývaly na intenzitě.
00:27:21Architekt Albert Speer podnikl 23. dubna ráno
00:27:25riskantní návrat do města a vůdce v jeho bunkru opět navštívil.
00:27:32To potěšilo Evu Braunovou, která se domnívala,
00:27:36že Speer Hitlera přemluví k odjezdu do Bavorska.
00:27:42-Hitler umožnil Speerovi skvělou profesionální kariéru
00:27:46a za války mu dokonce svěřil vysokou vládní funkci.
00:27:50Nyní se s ním jeho oblíbenec přijel rozloučit.
00:27:54Hitler s ním jednal dosti chladně.
00:27:57Nebyl hloupý a chápal, že se od něj všichni odtahují.
00:28:04-Během schůzky Speer Hitlerovi také řekl,
00:28:07že neuposlechl jeho rozkaz
00:28:10týkající se zničení infrastruktury v celé zemi.
00:28:14Nechtěl totiž poválečné Německo nechat v totálním chaosu.
00:28:20-Speera překvapilo, že na to Hitler nijak nezareagoval.
00:28:24Jako by mu to bylo už jedno.
00:28:26Vždyť neuposlechl vůdcův rozkaz a de facto ho zradil!
00:28:31-Ona poslední schůzka byla do určité míry tečkou
00:28:36za zvláštním vztahem těchto dvou mužů.
00:28:42Speer chtěl Hitlerovi poděkovat a zároveň se s ním rozloučit.
00:28:48Měl k němu totiž dosti blízko
00:28:51a navíc Hitler ve Speerovi tak trochu viděl syna, kterého neměl.
00:28:59To možná vysvětluje onen Hitlerův pasivní a rezignovaný přístup.
00:29:06-Podobné "neuposlechnutí rozkazu"
00:29:09totiž v té době řešily stanné soudy.
00:29:15V podvečer 23. dubna 1945 se Hermann Göring konečně rozhodl.
00:29:20V 17:45 poslal Hitlerovi tento telegram.
00:29:26-Vzhledem k tomu, že jste se rozhodl setrvat v Berlíně,
00:29:29souhlasíte s tím,
00:29:32abych se v souladu s vaším výnosem ujal vedení Říše
00:29:35a mohl kompetentně řídit její záležitosti.
00:29:39-Göring by se Hitlerovým nástupcem rád stal.
00:29:44A pokoušel se také o navázání kontaktů s Anglo-Američany.
00:29:48Chtěl se stát mužem, který Německu zajistí mír.
00:29:52V onom telegramu Hitlerovi dále uvádí,
00:29:54že pokud neobdrží jeho odpověď do deseti hodin večer,
00:29:58bude se považovat za říšského kancléře,
00:30:01protože bude vycházet z předpokladu,
00:30:04že Hitler už nemá možnost jednat podle vlastní vůle.
00:30:11-I tento telegram a další korespondence
00:30:14mezi Göringem a Hitlerem je součástí archivních materiálů,
00:30:17které si major Rose z bunkru odnesl.
00:30:20Jsou dokladem konfliktu,
00:30:23který na dálku mezi oběma nacisty, možná zbytečně, propukl.
00:30:36-Göring pak poslal další telegram,
00:30:39a to ministru zahraničí Ribbentropovi.
00:30:44Stojí v něm:
00:30:46Pokud neobdržím od vůdce odpověď, přijeďte za mnou na Obersalzberg.
00:30:51To tedy znamenalo "ujímám se nástupnictví".
00:31:01-Vůči Hitlerovi tím ale neprojevil žádnou neloajálnost.
00:31:06Vycházel ze situace,
00:31:10ve které se vůdce ve svém berlínském bunkru nacházel.
00:31:14Totiž, že už nebyl schopen Německu vládnout.
00:31:18A tak se tedy, vzhledem k okolnostem,
00:31:21rozhodl jej nahradit.
00:31:26-Ať byly Göringovy úmysly jakékoliv,
00:31:29jeho telegramy mu neposloužily.
00:31:31Hitler si je přečetl za přítomnosti Goebbelse a Bormanna.
00:31:35Oba dva intrikáni nebyli Göringovi vůbec nakloněni.
00:31:43-Říšský maršál asi nepředpokládal,
00:31:46jak toho telegramu využije jeho letitý nepřítel Bormann.
00:31:50Ten jeho text Hitlerovi interpretoval jako podlou zradu.
00:31:55A v této fázi války byl Hitler přesvědčen,
00:31:58že za fatální neúspěchy může právě zrada jeho nejbližšího okolí.
00:32:08-23. dubna večer vůdce Göringovi velmi stroze odpověděl.
00:32:15Sdělil mu, že případný postup podle výnosu z roku 1941
00:32:19musí, pokud je naživu, potvrdit osobně.
00:32:23A dále se vyjádřil,
00:32:25že jeho rozhodovací pravomoci nejsou nijak omezeny.
00:32:30Hitler, na doporučení Martina Bormanna,
00:32:34nařídil dokonce Göringovo zatčení.
00:32:3624. dubna, hodinu po půlnoci,
00:32:40poslal Göring svému vůdci telegram, ve kterém se snaží obhajovat.
00:32:44-Po obdržení vašeho telegramu jsem žádné další kroky nepodnikl.
00:32:49Bůh vás ochraňuj. Váš věrný Hermann Göring.
00:32:54Odvolejte, prosím, mé zatčení.
00:32:57Dávám své čestné slovo, že se budu přesně řídit vašimi pokyny.
00:33:02-Ráno 24. dubna zasílá Hitler maršálovi,
00:33:06který upadl do osudové nemilosti, další telegram:
00:33:13-Vaše činnost zakládá skutkovou podstatu trestného činu velezrady,
00:33:18která se trestá smrtí.
00:33:20S ohledem na vaše zásluhy vám však dávám možnost,
00:33:24abyste podal demisi ze všech vašich funkcí, a to ze zdravotních důvodů.
00:33:28Sdělte mi obratem, zdali tak učiníte.
00:33:33-Göring na Hitlerovu nabídku obratem odpověděl.
00:33:37Na všechny své funkce rezignoval. Ze zdravotních důvodů.
00:33:42-A právě tady začíná zvláštní pokus o získání moci,
00:33:47o kterou usiloval v posledních dnech Říše
00:33:51Martin Bormann, vůdcův tajemník.
00:33:54Dal tak najevo svou dlouholetou zášť
00:33:57vůči některým vysoce postaveným osobnostem režimu.
00:34:01-Göring byl tedy ze hry.
00:34:06-Bormann chtěl využít Göringův pád ve svůj prospěch.
00:34:11Aniž by to řekl Hitlerovi,
00:34:14zaslal strážným SS na Berghof pokyn,
00:34:17aby maršála hlídali.
00:34:20-Bormann dal esesákům dokonce rozkaz,
00:34:25aby Göringa, pokud by Berlín padl, popravili.
00:34:30K tomu ale nedošlo, protože velitel strážního oddílu
00:34:34po kapitulaci Berlína rozumně usoudil,
00:34:37že takový "akt spravedlnosti" by byl vlastně vraždou
00:34:42a rozkaz nesplnil.
00:34:45-Proč k tomu mělo dojít po pádu Berlína?
00:34:48Protože Bormann si uvědomoval,
00:34:51že Hitler i Goebbels už nebude mezi živými,
00:34:55a on si bude moci vyřizovat účty.
00:34:58Řekl si: Když se zbavím Göringa, tak jediným kandidátem budu já!
00:35:07-Tyto intriky Hitlera už ani nezajímaly.
00:35:11Jediné, co udělal, aby Göringa ještě více potrestal,
00:35:15bylo následující rozhodnutí,
00:35:18které vůdce 25. dubna nadiktoval své sekretářce.
00:35:23-Vzhledem k vašemu provinění vůči německému lidu a vůči mně
00:35:27vás tímto vylučuji z NSDAP!
00:35:33-Téhož dne, 25.dubna 1945, Hitler nařídil,
00:35:38aby byl zničen jeho soukromý archiv.
00:35:41Vše mělo být spáleno.
00:35:44Ale ve zmatku oné doby se na některé složky zapomnělo.
00:35:49-Hitler tedy nechal zlikvidovat svůj soukromý archiv,
00:35:52který ale obsahoval i korespondenci
00:35:56s některými státníky a záznamy z různých porad.
00:36:00A navíc nařídil Juliu Schaubovi, svému pobočníkovi,
00:36:04aby se vydal do Mnichova a na Obersalzberg
00:36:07a zlikvidoval všechny písemnosti, které tam najde.
00:36:11Schaub do Bavorska skutečně odjel a rozkaz svědomitě vykonal.
00:36:17-Hitler připravoval i jakýsi svůj odkaz.
00:36:37-Rudá armáda se ale stále více přibližovala
00:36:40a dělostřelecké granáty bez ustání dopadaly do zahrady nad bunkrem.
00:36:49Poslední Hitlerovy strategické a politické představy
00:36:53zachycují stenografické záznamy
00:36:57z jeho rozhovorů s doktorem Goebbelsem.
00:36:59Uchovaly se díky Heinzi Lorenzovi,
00:37:02tiskovému tajemníkovi ve vůdcově hlavním stanu.
00:37:11-Právě zde, v Berlíně, zvítězím.
00:37:14Zachráním si tak vlastní čest a získám čas pro další rozhodování.
00:37:20-V Berlíně dosáhneme úspěchu, který bude mít světový ohlas.
00:37:25Protože celý svět se na nás právě teď dívá!
00:37:29-Ke zvratu nedojde, pokud bolševickému kolosu
00:37:33nezasadíme právě zde rozhodující ránu.
00:37:36Celý svět pak pochopí,
00:37:39že zastavit ten kolos jsem schopen jen já, strana a naše Říše!
00:37:43-Sovětské jednotky soustřeďovaly svůj útok na Reichstag
00:37:48a okolí Říšského kancléřství.
00:37:53-Pro berlínské obyvatelstvo to byl skutečný očistec.
00:37:59-Představte si přeplněné sklepy a bunkry.
00:38:02Netekla voda. Bylo málo potravin.
00:38:06Když někde na ulici padl kůň,
00:38:08hned z něj lidé začali vyřezávat maso.
00:38:18-27. dubna se pilotce Hanně Reitschové podařil husarský kousek.
00:38:23S malým letadlem přistála nedaleko Braniborské brány.
00:38:27Spolu s ní přiletěl Hitlera navštívit
00:38:30jeden z velitelů Luftwaffe generál von Greim.
00:38:34Greim byl během letu zraněn a v bunkru jej ošetřili.
00:38:42-Proč vlastně přiletěli?
00:38:46Chtěli Hitlera přesvědčit, aby bunkr opustil
00:38:50a odletěl s nimi do Bavorska.
00:38:55-Samozřejmě, že ho nepřesvědčili. Na vše už bylo pozdě.
00:39:02Hitler rozdával lidem ze svého okolí ampulky s cyankáli.
00:39:07Takovou ampulku od něj dostala i Hanna Reitschová.
00:39:11Prokázal jí tím vlastně velkou čest,
00:39:14neboť s jejím dobrovolným odchodem ze života
00:39:17v té pohnuté době osobně symbolicky souhlasil.
00:39:21Bylo to vlastně jakési vyznamenání!
00:39:27-Reitschová tak dostala ampulku s jedem
00:39:31a rytíř von Greim byl místo Göringa jmenován velitelem Luftwaffe.
00:39:36Svůj husarský kousek zopakovali
00:39:39a z centra města zničeného sovětskou palbou
00:39:4228. dubna v pořádku odletěli.
00:39:46V té době o sobě nechal slyšet další nacistický prominent.
00:39:51Heinrich Himmler, který Berlín opustil
00:39:54ihned po oslavě Hitlerových narozenin.
00:39:57Říšský vůdce SS a ministr vnitra v tajnosti vyjednával se Spojenci
00:40:01o kapitulaci Německa na západní frontě.
00:40:04Zprávy o tomto jednání však pronikly do tisku.
00:40:10-Generál Eisenhower se proti tomuto jednání zásadně postavil.
00:40:16A jeho vyjádření zveřejnily americké a britské noviny.
00:40:25-Další zrada!
00:40:26Hitler opět propadl hysterii a "věrného Heiniho",
00:40:31jak Himmlerovi říkal, zbavil všech funkcí.
00:40:35Hněv dopadl také na Himmlerova styčného důstojníka
00:40:39ve vůdcově štábu gruppenführera Hermanna Fegeleina.
00:40:43-Hitler se chtěl stůj co stůj pomstít.
00:40:48Fegelein z bunkru bez povolení odešel a vůdce se navíc domníval,
00:40:52že o Himmlerově spiknutí věděl.
00:40:58-Gruppenführer Fegelein
00:41:01byl shodou okolností také švagrem Evy Braunové.
00:41:05Oženil se totiž s její sestrou Gretl.
00:41:08-Eva Braunová se za Fegeleina přimlouvat nechtěla.
00:41:12Byla šokována tím, že gruppenführer dezertoval.
00:41:16Ona sama vůdce opustit nechtěla
00:41:19a Fegeleinovo jednání považovala za zbabělost.
00:41:22Navíc chtěl Hermann utéct se svou milenkou!
00:41:26Tak vlastně zradil také Evinu sestru
00:41:29a milost už vůbec nezasloužil.
00:41:33-Himmlerova zrada se Hitlera velmi dotkla.
00:41:38Jeden z posledních rozhovorů mezi Hitlerem a Goebbelsem
00:41:41zachytil stenograficky tajemník Lorenz.
00:41:48-Kde ten Wenk vězí?
00:41:51-Půjdu si teď odpočinout. Probuďte mne jen,
00:41:55pokud by se před kancléřstvím objevily ruské tanky.
00:42:02I kdybych se mohl zachránit, tak to neudělám!
00:42:06Kapitán přeci neopouští loď, která se potápí!
00:42:11-Hitler i Goebbels stále doufali,
00:42:14že je 12. armáda generála Wenka zachrání.
00:42:18Ve skutečnosti se realisticky uvažující Wenk stahoval na západ.
00:42:23-V Berlíně se šířily poplašné zprávy
00:42:27a zároveň ještě fungovala nacistická propaganda.
00:42:33Tak třeba 28. dubna se ve městě objevily letáky, které tvrdily,
00:42:38že Wenkova armáda je už blízko a Rusy porazí.
00:42:42Samozřejmě to nebyla pravda, protože Wenkova armáda
00:42:46nedorazila ani k Postupimi a byla v té době už na ústupu.
00:42:50Ale lidé byli ochotni věřit všemu možnému.
00:42:54Smířili se s osudem a chtěli hlavně přežít.
00:42:58-29. dubna 1945 v jednu hodinu v noci
00:43:03se Hitler oženil s Evou Braunovou,
00:43:06která byla jeho družkou už třináct let.
00:43:10Obřadu se zúčastnili
00:43:12pouze Goebbels a Bormann jako svědci a oddávající úředník.
00:43:16Letité přání nevěsty tak došlo naplnění,
00:43:19i když manželství mělo trvat jen osmatřicet hodin.
00:43:26-Hitler se podle mého názoru rozhodl pro svatbu s Evou Braunovou
00:43:29pod dojmem údajné zrady, kterou byl obklopen.
00:43:33Řekl si, že by naopak věrnost,
00:43:36jež mu Braunová prokazovala do poslední chvíle,
00:43:40měla být odměněna.
00:43:43-Můžeme si to vykládat také trochu jinak.
00:43:48Jako potvrzení toho, že Hitler pochopil, že je vše ztraceno.
00:43:57V dobách své slávy prohlašoval, že má jedinou ženu, Německo.
00:44:03A ve jménu tohoto hesla se odmítal oženit.
00:44:13-Po obřadu následovaly přípitek a gratulace.
00:44:17Pak Hitler nadiktoval sekretářce Traudl Jungeové
00:44:21svou politickou závěť.
00:44:28-Jako by se z ničeho vůbec nepoučil a nic nepochopil.
00:44:32Tvrdil, že on se žádných chyb nedopustil
00:44:35a že porážka je důsledkem zrady.
00:44:41-Do konce života byl přesvědčeným antisemitou.
00:44:46Tvrdil, že se stal obětí mezinárodního židovstva:
00:44:52židobolševiků na Východě a židovských plutokratů na Západě.
00:45:02-V bunkru se schylovalo k poslednímu dějství dramatu.
00:45:07Sověti přes zoufalý německý odpor postupovali
00:45:10a zastavili se jen pět set metrů od Nového kancléřství.
00:45:14Prý ani nevěděli, kde Hitler přesně je.
00:45:16Domnívali se, že většina nejvyšších představitelů Třetí říše
00:45:20se uchýlila do Říšského sněmu.
00:45:24-Hlavním cílem Sovětů byl stále Reichstag.
00:45:29Když Sověti budovu Říšského sněmu dobyli,
00:45:33zjistili, že v ní německá vláda není.
00:45:40-30. dubna ve tři hodiny ráno
00:45:43nadiktoval Hitler svou soukromou závěť.
00:45:47-Moje žena a já jsme se rozhodli zemřít,
00:45:51abychom se vyhnuli hanbě porážky.
00:45:54Přejeme si, aby naše těla byla spálena.
00:45:58-Hitler nechtěl, abych jeho mrtvola posloužila Rusům jako trofej.
00:46:02To byl důvod, proč nařídil,
00:46:05aby jeho tělo i tělo Evy Braunové byla spálena.
00:46:09V ruských archivech jsem nalezl informaci
00:46:12psanou speciálně pro Hitlera velkými písmeny.
00:46:15Popisovala fyzický konec Mussoliniho.
00:46:18Hitler nechtěl, aby jeho tělo někde pověsili,
00:46:22jak to provedli s ducem v Itálii.
00:46:25Proto si přál, aby jeho ostatky byly spáleny.
00:46:39-30. dubna 1945 odpoledne nechal Hitler otrávit svou fenku Blondie.
00:46:46Pak se začal loučit.
00:46:49Svým sekretářkám doporučil útěk na Západ,
00:46:52vojákům pokračovat v boji.
00:46:57Okolo 15. hodiny zazněl z Hitlerovy soukromé místnosti výstřel.
00:47:02Braunová se otrávila.
00:47:13Těla Evy Braunové a Adolfa Hitlera
00:47:17byla poté přenesena na zahradu kancléřství,
00:47:20polita benzínem a zapálena.
00:47:23Den poté, 1. května,
00:47:26otrávili manželé Goebbelsovi svých šest dětí
00:47:29a spáchali sebevraždu.
00:47:32Druhá světová válka v Evropě pomalu končila.
00:47:36Berlín kapituloval 2. května 1945.
00:47:39Téhož dne okolo 15. hodiny
00:47:42vstoupili do bunkru sovětští vojáci.
00:47:517. května byla podepsána
00:47:53bezpodmínečná kapitulace Třetí říše v Remeši
00:47:56a 8. května se tento akt zopakoval v Berlíně.
00:48:01Vůdcova smrt umožnila německým vojenským velitelům
00:48:05konečně jednat pragmaticky. Jiné východisko nebylo.
00:48:14-Sovětská rozvědka hledala a našla místo,
00:48:17kde byla těla Hitlera a Evy Braunové.
00:48:20Vykopali je ze země,
00:48:23uložili do dřevěných beden a odvezli.
00:48:25Ukázalo se, že těla byla značně ožehnutá,
00:48:29ale ne spálená na popel.
00:48:32Byla provedena pitva a v případě Hitlera
00:48:35porovnávali jeho záznamy u zubaře se skutečností.
00:48:38Měl totiž speciálně zhotovený zlatý můstek.
00:48:47-Totožnost těl sovětská tajná služba nakonec potvrdila.
00:48:51Ale začala podivná mystifikace,
00:48:54ke které Stalin použil i maršála Žukova, berlínského vítěze.
00:49:01-Stalin věděl, že Hitler je mrtvý, ale Žukovovi to neřekl.
00:49:07Žukov byl označen za hlavního vítěze berlínské bitvy,
00:49:11přestože se o vítězství zasloužil i maršál Koněv.
00:49:15Když pak začátkem června 1945
00:49:18uspořádal Žukov pro novináře tiskovou konferenci, prohlásil,
00:49:22že Hitlerovo tělo nebylo nalezeno.
00:49:26Nevyloučil také, že Hitler může být na útěku.
00:49:31Stalin věděl, co se s Hitlerem stalo.
00:49:34Ale celý svět si dlouho kladl otázku,
00:49:37zda Hitler žije, nebo nežije.
00:49:44-Tak se začala rodit
00:49:47řada nejrůznějších fám o Hitlerově osudu.
00:49:51Stalinova hra se světovou veřejností
00:49:53dala vzniknout během desetiletí řadě knih a novinových článků.
00:49:57Mnozí svědci údajně viděli Hitlera na nejrůznějších místech světa.
00:50:01A Sovětům se to hodilo.
00:50:09-Byla to skutečně taková dezinformační hra.
00:50:14Stalin to, co o Hitlerovi věděl, nechtěl zveřejnit.
00:50:18Tuto informaci využíval k propagandistickým účelům.
00:50:22Tvrdil, že Hitler možná uprchl na Západ.
00:50:27V podmínkách studené války to znamenalo asi toto:
00:50:31Na světě existuje jediná skutečně antifašistická velmoc,
00:50:35a tou je Sovětský svaz.
00:50:39Hitler je možná stále naživu
00:50:42a Američané nebo jejich spojenci ho ukrývají.
00:50:46Sověti tak mrtvého Hitlera
00:50:49využívali pro své propagandistické účely.
00:50:55-Zajímavý je také osud Hitlerova bunkru,
00:50:58který se ocitl v sovětské zóně Berlína.
00:51:03Poslední Hitlerovo útočiště
00:51:06se rozhodně nestalo poutním místem neonacistů.
00:51:09Postaraly se o to sovětské a později i východoněmecké úřady.
00:51:13Nakonec bylo nad bunkrem zřízeno parkoviště.
00:51:17A teprve v roce 2006
00:51:20zde byla umístěna informační tabule s příslušným textem.
00:51:27Ostatky Hitlera a Braunové zůstaly v rukou Sovětů až do roku 1970,
00:51:33kdy je zlikvidovali.
00:51:37Dokumenty, které v Hitlerově bunkru nalezl major Rose,
00:51:41jsou nyní přístupné veřejnosti.
00:51:44Pomohly upřesnit průběh posledních dnů života
00:51:48jednoho z největších zločinců 20. století.
00:51:57Skryté titulky: Miloš Kostner Česká televize 2017
Od poloviny ledna 1945 do své sebevraždy 30. dubna 1945 si Adolf Hitler za svůj hlavní stan zvolil protiletecký bunkr zbudovaný pod zahradou Říšského kancléřství v Berlíně. Následovala ho tam i jeho družka Eva Braunová. Poslední dny vůdce nacistické říše byly poznamenány jeho podivným chováním, které se vyznačovalo depresemi nebo naopak nekontrolovanými záchvaty vzteku. Hitler žil v představách, že ho jak nejvyšší vojenští činitelé, tak předáci nacistické strany zradili. Ve vůdcově bunkru vládla proto přízračná atmosféra konce neblahé historické epochy, která měla trvat tisíc let. V roce 2013 publikoval Bruno Ledoux, francouzský mediální magnát a sběratel archiválií, materiály, které v listopadu 1945 nalezl přímo v Hitlerově bunkru francouzský major Raymond Rose. Jsou to jak soukromé dopisy Evy Braunové, tak například telegramy, které si ve velmi vzrušeném tónu vyměňovali Hitler a Göring. Pozoruhodné jsou také stenografické záznamy posledních debat Hitlera s Goebbelsem. Tyto dokumenty pomohly upřesnit výklad toho, co se ve druhé polovině dubna 1945 ve vůdcově posledním útočišti dělo, a staly se zároveň historickým podkladem pro dokumentární rekonstrukci, kterou autor snímku Emmanuel Amara veřejnosti nabídl.
