Myšlení vody

Zkusme myslet jako voda. Budeme si s ní lépe rozumět (2003). Scénář a režie T. Škrdlant

Myšlení vodyFilm pojímá VODU nejen jako „základní a životně důležitou složku našeho prostředí“, ale jako ŽIVEL – jako archetypální metaforu všech plynoucích procesů: myšlení, času, života. Všechny živly jsou archetypy – něco, co se člověk současné civilizace snaží vymýtit ze svého vědomí, avšak nemůže zabránit tomu, aby mytické myšlení dál pracovalo v našem nevědomí.

Myšlení vodyVšimněme si, jak hluboce jsou vodní přirovnání zastoupena v jazyce, kterým mluvíme: do čeho všeho se noříme, v čem všem se topíme, hledáme prameny a zdroje, jdeme proti proudu, nebo plyneme s proudem, dotkneme se dna, nebo se konečně nadechneme nad hladinou, unášejí nás vlny naší mysli, spíme, jak když nás do vody hodí, naše trpělivost přeteče, rosteme jak z vody, žízníme nejen po tekutinách, příležitost nám protekla mezi prsty, nevstoupili jsme dvakrát do téže řeky, protože čas plyne jako voda. Vyřešíme-li nějaký problém, vlastně jsme ho rozpustili: solution – řešení – roztok. Dokonce i odpouštění je skutek tekutý a neuchopitelný. Naše myšlení však, spoutáno betonovým korytem účelovosti, přestává plynout přirozeně. Má tendenci zastavit, znehybnět, spočítat, změřit, rozfázovat skutečnost, aby byla pochopitelná a uchopitelná, to jest abychom s ní mohli manipulovat. Naše myšlení (a tím i jednání) se tak dostává do rozporu se světem. Místo „demokratické“ spolupráce a interakce zaujímáme postoj autoritativního vladaře. Vztah k vodě v krajině a v našich životech vůbec, to dokumentuje neobyčejně působivě a vizuálně.

Myšlení vodyZávěrečným posláním filmu by mělo být zjištění (či ujištění), že je možný živý, partnerský vztah s vodou, vzájemné spolužití a spolupráce, namísto trvalé války. Strategie win-win a ne win-lose. K tomu je ovšem třeba nenahlížet vodu jako H2O, jako využitelnou „věc“ existující k naší potřebě, ani jako přírodní sílu, kterou musíme porazit (pokořit!), spoutat a vnutit jí naše libovolná přání, ale jako bytost, ke které se můžeme vztahovat jako k partnerovi s kterým hledáme oboustranně prospěšné soužití, koexistenci v harmonické jednotě života na zemi. Nejde o realistický dokumentární film v obvyklém smyslu, ale o obrazovou nabídku proměny našeho vztahu k vodě, k celému prostředí a skutečnosti, která nás obklopuje – a tím i k sobě samým. Dokument natočil režisér Tomáš Škrdlant v roce 2003.

Stopáž28 minut
Rok výroby 2003
 ST 4:3
ŽánrDokument