Jak byste charakterizovala svou hrdinku?
Dana je mladá dívka, která se za nepříznivých okolností dostala do lágru a její jedinou výhodou je to, že je mladá, a tak v sobě ještě stále má určitou naději a nenese si zatrpklost vězňů, kteří jsou zde již dlouhou dobu. Je plach, ale když se jí naskytne šance na lásku, dokáže nabrat sílu a bojuje za ni až do konce.
V čem může být příběh Luboše a Dany blízký dnešním mladým divákům?
Myslím, že tenhle příběh je nadčasový. To není něco, co by se mohlo odehrát jen v té konkrétní době, a už se nikdy nezopakuje. Láska dvou mladých lidí za nepříznivých okolností není nic, co by dnešní diváci nemohli pochopit. Co se týká postavy Dany, musela jsem si nejdřív pro sebe vyjasnit, co je to vlastně za vztah, který tak nečekaně vzplanul. Možná by tahle láska za normálních okolností mimo zdi věznice vůbec nevznikla. Možná by se sblížili, ale určitě by ten vztah nebyl tak intenzívní, jako v extrémních podmínkách uzavřeného, tísnivého světa vězení. Ona je mladá holka, která se na tu lásku naprosto upne, protože v té situaci, v níž se nachází, představuje všechno krásné, kvůli čemu má smysl i v těchto podmínkách žít a z čeho může čerpat sílu. To je důvod proč vůbec ráno vstát, na něco se těšit a aspoň vnitřně mít pocit, že ji může něco pěkného i v té beznaději potkat.
Jak jste vnímala prostředí, v němž jste pracovali?
Pro mě byly ta drsná atmosféra a neutěšené prostory výborné. Vím, zní to možná absurdně, ale já jsem byla vděčná, že můžeme točit v autentickém prostředí. Kdybychom to točili ve studiu, musela bych si pocit, který jsem zde získávala vlastně automaticky, pracně navozovat. Ty prostory jsou tak strašné, že člověk má reálný pocit, že je zavřený, zvláště kdy okolo chodí bachaři s obušky. Mně syrová reálnost tohohle prostředí velmi pomáhá.
Scény, které máte ve filmu nejsou fyzicky náročné jako u mužské role, ale jsou emociálně velmi nabité. Která byla nejtěžší?
Já měla to štěstí, že jsem nebyla bitá, nemusela jsem utíkat, nemusela stát na dešti jako chudák můj partner Jakub. Samozřejmě byla pro mě obtížná scéna milostná. Díky Jakubovi, který byl velmi ohleduplný a snažil se mi všemožně pomoct, jsem to nakonec zvládla. Já se totiž skutečně přes tyto scény poměrně těžko prokousávám. Pro mě však byla důležité i scéna, v níž se Dana dozví, že bude transportována a vlastně odtržena od své lásky a musí to Lubošovi oznámit.
Při natáčení Kousku nebe jste se opět sešla s Ondřejem Vetchým, který ve filmu Kruté radosti hrál vašeho tatínka. A také v Kousku nebe byl jakýmsi vašim ochráncem…
Bylo to úžasné setkání, měla jsem obrovskou radost, že znovu mohu pracovat se svým tatínkem Ondrou. Bylo to skutečně podobné v tom, že se znovu o mě svým způsobem staral. Pracuji s Ondrou strašně ráda a věřím, že to zdaleka není naše poslední společná práce.