Ahoj, Terezko
Patnáctiletá Terezka chodí do krejčovského učiliště a bydlí s rodiči v typickém městském panelákovém sídlišti. Její otec v skleničce alkoholu až příliš často utápí svoje problémy, matka se s nimi chodí svěřovat panu farářovi do kostela. Doma je spíše ponurá a dusná atmosféra, a tak Terezka sní o dráze módní návrhářky, která by jí umožnila odejít z tohoto prostředí. U rodičů nenachází příliš lásky ani podporu pro své plány. Jejím zvláštním spojencem zůstává jen invalidní hlídač Edzio. Proto Terezka začíná stále více hledat oporu u své zkušenější spolužačky Renaty. Pod jejím vlivem vyzkouší chuť cigarety, krádež v obchodě a prožívá první sexuální zkušenosti. A na vlastní kůži poznává, že v obyčejném panelákovém sídlišti může jeho "nezkušený" obyvatel také rychle zabloudit...
Trpký a pesimisticky laděný příběh natočil polský režisér Robert Gliński (u nás dosud známý filmem Nedělní hry). V některých použitých prvcích i formě (určité syrovosti a záměrné černobílé stylizaci) se přibližuje k některým proudům současného britského filmu a hrdinům někdy přiřazovaným do "generace X". Tvůrci Robert Gliński se scenáristou Jackem Wyszomirskim prohlásili, že "se zaměřili na osudy lidí odsouzených k přežívání na okraji společnosti, jejichž jedinou vzpourou proti nelehkému osudu se někdy stává zlo a nepochopitelné násilí". Na MFF v Karlových Varech v roce 2001 snímek obdržel několik ocenění: Zvláštní cenu poroty, Cenu filmových kritiků - FIPRESCI a Cenu Dona Quijota (Federace filmových klubů FICC). Kromě toho na FFPF v Gdyni v 2001 Robert Gliński získal Zlatého lva za nejlepší polský film a Cenu diváků.